Přestup, který nikdo nečekal. Spoluzakladatel OpenAI se slovenskými kořeny jde do konkurenčního Anthropicu
Vystudoval Stanford a v AI komunitě je milovanou celebritou. Teď dostal v Anthropicu za úkol nevídanou věc: nechat model vyvíjet sebe samého.
V technologickém světě se právě odehrál jeden z největších přestupů poslední doby. Slovenský rodák Andrej Karpathy, který patří mezi absolutní globální špičku a nejcitovanější jména v oboru umělé inteligence, oznámil, že nastupuje do americké laboratoře Anthropic. Pro firmu, která vyvíjí populární model Claude a platí za největšího rivala OpenAI, je to obří úlovek v probíhající válce o ty nejlepší mozky planety. Karpathy se vrací do centra dění poté, co si dal na čas pauzu v komerční sféře a věnoval se vlastním projektům v sekci vzdělávání.
A vrací se možná i proto, že se chce dostat zpátky do staré formy. „Nikdy jsem se jako programátor necítil tak pozadu. Profese prochází dramatickou proměnou,“ přiznal totiž devětatřicetiletý vědec na konci minulého roku.
Karpathy by měl nastoupit do takzvaného pre-training týmu. Jde o vůbec nejdůležitější, nejnákladnější a na výpočetní výkon nejnáročnější fázi vývoje. Je to moment, kdy se surový model krmí gigantickým množstvím dat, aby vůbec pochopil jazyk, logiku a získal základní znalosti. Karpathy dostal za úkol vybudovat nový tým, který bude k urychlení tohoto výzkumu používat samotný model Claude. Zjednodušeně řečeno, pokročilá AI bude pomáhat trénovat ještě pokročilejší AI, což by mohlo dramaticky zkrátit čas i obří finanční náklady na vývoj.
Cílem je dosáhnout stavu, kdy umělá inteligence zvládne vyvíjet a trénovat své nástupce s naprosto minimálním zásahem člověka. Že to může fungovat, si Karpathy ověřil už ve svém dřívějším výzkumu. Nechal autonomního AI agenta dva dny vylepšovat vlastní kód a systém nakonec sám odhalil dvacet chyb, které lidská kontrola úplně přehlédla.
Příběh tohoto globálně uznávaného experta přitom začal v Bratislavě, kde se narodil rodičům, kteří byli inženýry. K technologiím a programování měl díky nim blízko od dětství, ale klíčový zlom nastal v jeho patnácti letech, kdy se rodina přestěhovala do kanadského Toronta. Přes studium počítačových věd a fyziky v Kanadě se propracoval až k doktorátu na prestižní Stanfordově univerzitě pod vedením uznávané vědkyně Fei-Fei Li. Že na své kořeny nezapomněl, dokázal i v době své největší slávy, kdy jako vysoce postavený šéf v Tesle osobně prováděl tehdejšího slovenského prezidenta Andreje Kisku a ukazoval mu, na čem přesně pracuje.
Jeho profesní životopis připomíná kroniku moderní éry umělé inteligence. V roce 2015 stál jako jeden ze zakládajících členů u zrodu OpenAI po boku Sama Altmana a Elona Muska. Právě Musk si ho ale v roce 2017 osobně vytáhl do Tesly, aby jako ředitel pro AI vedl tým počítačového vidění pro systém, jenž učí auta samostatně vidět a reagovat na silnici. Musk tehdy v interních e-mailech, které později vypluly na povrch, o Karpathym napsal, že je „pravděpodobně dvojkou na světě v počítačovém vidění“.
Po pěti letech v Tesle se Karpathy na chvíli vrátil do OpenAI, aby následně v roce 2024 založil vlastní startup Eureka Labs. Jeho snem bylo vytvořit nový druh školy postavené na AI, kde by špičkové učební materiály škálovala umělá inteligence tak, aby se kdokoliv na světě mohl snadno naučit cokoliv. Kromě výzkumu se Karpathy stal miláčkem technologické komunity díky své schopnosti vysvětlovat nejsložitější koncepty lidsky. Jeho videokurzy na YouTube mají miliony zhlédnutí.
Loni v únoru pak navždy změnil programátorský slang, když vymyslel termín „vibe coding“. Jedná se o činnost, kdy programátor už nemusí hodiny ručně psát komplikovanou syntaxi a řádky kódu. Tuto práci plně deleguje na autonomní AI agenty. Vývojář se mění spíše v manažera a zadavatele, který se plně poddá atmosféře (vibes) a pomocí běžné lidské řeči koriguje směr, kterým se software ubírá. Slovní spojení se stalo takovým hitem, že ho slovník Collins Dictionary dokonce vyhlásil slovem roku.
Tento přístup zároveň dramaticky zvýšil popularitu programování jako takového. Díky nástrojům, které umožňují tvořit software pouhým popisem záměru, už k vývoji nové aplikace či webu nepotřebujete kompletní specializaci. Svou vlastní aplikaci si tak dnes může zkusit vybudovat prakticky kdokoliv, což z vibe codingu udělalo fenomén, který otevírá svět tvorby softwaru dokořán.
Zpátky ale ke Karpathymu samotnému. Jeho příchod do Anthropicu je pro celou branži demonstrace síly. Anthropic díky rekordnímu růstu tržeb přebral iniciativu a v mnoha ohledech začíná udávat tempo, které konkurenti jen těžko stíhají. Karpathy přináší do tohoto rozjetého stroje přesně to, čím je proslulý: schopnost zjednodušit neřešitelné a nechat AI agenty pracovat autonomně.





