Registruje 1,7 milionu uživatelů a každý měsíc ji využije alespoň 340 tisíc lidí, kteří loni udělali dohromady transakce za tři miliardy korun. Aplikace Qerko vyrostla do pozice stabilní součásti gastronomického trhu a posledních letech také rozšířila svůj původní záběr a provozovatelům podniků umožňuje vedle placení QR kódy pracovat s komunitou, marketingem, rezervacemi či dalšími službami. A teď vstupuje do nové fáze – naplno se stává součástí vznikající gastroskupiny Piano, za níž stojí investoři z Mitonu.

Tento krok s sebou nese i změny ve struktuře majitelů Qerka, mezi nimiž doteď kromě Mitonu byla také další známá jména jako Livesport Martina Hájka, nejvýše postavený Čech světového showbyznysu Robert Kyncl, Jaroslav Beck či investoři e-shopové jedničky Alzy. Svůj dosavadní podíl v Qerku prodává jeho spoluzakladatel Lukáš Kovač, jenž naopak vstupuje jako podílník do Piana, v němž Miton spojuje celkem osm dříve zainvestovaných firem.

„V novém rozložení můžeme dále akcelerovat ambice. Vizi máme globální,“ popisuje v rozhovoru pro CzechCrunch třiačtyřicetiletý Kovač, jenž Qerko rozbíhal v roce 2019. Nevybral si přitom šťastné načasování – o rok později celý gastrosegment výrazně zasáhla pandemie koronaviru, kterou ale aplikace ustála, a i díky pomoci od investorů dokázala dál růst.

Později ale musel Kovač znovu zatáhnout za ruční brzdu a stopnout rozběhnutou expanzi do Německa a Rakouska, což zahrnovalo také propouštění části týmu. Qerko totiž pálilo peníze a muselo se víc zaměřit na efektivitu. „Jsme ztrátoví, ale ne příliš a velmi řízeně. Do zisku teď jít ani nechceme, chceme růst a expandovat,“ vysvětluje Kovač, jenž v rozhovoru popisuje i to, jak se mění majitelé Qerka, co plánují ve skupině Piano, ale i to, kde se gastroaplikace aktuálně nachází, kam směřuje a jaké jsou další plány.

Prodal jste svůj podíl v Qerku, které jste zakládal před sedmi lety. Jaký je to pocit?
Jsou to smíšené pocity, ale to je asi normální. Jsem hrdý na to, co se nám podařilo vytvořit, a v novém rozložení můžeme dále akcelerovat ambice. Většinu z prodeje proto vkládám do holdingu Piano, kde zároveň budu produktovým ředitelem vedle Tomáše Mráze jakožto CEO. Nadále však zůstávám i jednatelem a šéfem v Qerku. V tomto spojení vidím cestu k tomu, aby nejen Qerko bylo skutečným tržním standardem, vize mi přijde globální.

Svůj podíl jste prodal Mitonu, které stojí za Pianem, je to tak?
Ano, domluvili jsme se s Mitonem, který už předtím měl přibližně padesátiprocentní podíl. Přišli s nabídkou a vizí Piano a mně dávala smysl, protože jsme sladění i na tom, kam má Qerko jít. Neprodal bych ho jen tak někomu, historicky nás oslovila například nejmenovaná banka nebo stravenková společnost, ale ani v jednom případě to nedávalo smysl. Podíl nabývá přímo Piano Group.

Mezi akcionáři Qerka jsou přitom zajímavá jména jako Livesport, Robert Kyncl, Jaroslav Beck, investoři Alzy… Bude teď Miton vlastnit 100 procent?
Aktuálně 100 procent nemá a detaily struktury dealu ještě nemůžu komentovat, protože určité podrobnosti zatím nejsou hotové. Brzy dojde ke změnám podílů v obchodním rejstříku – Miton, respektive Piano Group, bude vlastnit drtivou majoritu.

Můžete prozradit velikost transakce, případně valuaci?
Rád bych se pochlubil, mám to však zakázané. Deal ale nebyl vůbec špatný. (úsměv) Co se týče mě osobně, částečně to byl cash out, ale z většiny swap akcií.

Co znamená vaše nová role CPO v Pianu?
Vizí Piana je vytvořit operační nebo řídicí systém pro restaurace. Dnes běžně používají deset různých nástrojů, do kterých se musí zvlášť přihlašovat, systémy spolu nemluví. My chceme podnikům dát centrální mozek, aby viděly všechna data v kontextu, kde se jim jak daří, kde mají optimalizovat. Qerko je v tomto ekosystému unikátní kanál, který majitelům umožní dělat marketing na koncové spotřebitele.

Miton oznamoval vznik nové skupiny osmi gastrofirem Piano již loni v létě. V jakém stadiu je teď integrace?
Probíhá postupná integrace, respektive merge všech firem do jednotného ekosystému. Jednotlivé nástroje se musely naučit společně komunikovat, což vyžaduje hlubší propojení. Teď už sedíme ve společných kancelářích a vystupujeme více méně jako jeden tým, byť Qerko kvůli platebním regulacím pořád trochu samostatně. Předtím všechny firmy, i když měly společného investora Miton, sledovaly vlastní vize a cíle, díky integraci teď táhneme za jeden provaz.

Když se podíváme na samotné Qerko, jak se mu aktuálně daří?
Qerku se daří. Máme 1,7 milionu registrovaných uživatelů, alespoň jednou měsíčně přes aplikaci zaplatí necelých 340 tisíc lidí, za loňský rok jsme v tomto ohledu vyrostli o 46 procent. Z hlediska zpracovaného objemu transakcí jsme za loňský rok přesáhli tři miliardy korun.

Jste přitom v zisku?
Jsme ztrátoví, ale ne příliš a velmi řízeně. Kdybychom potřebovali, dokážeme dosáhnout break even (bod, kdy je firma na nule – pozn. red.) prakticky okamžitě. Do zisku teď jít ani nechceme, chceme růst a expandovat.

Tak se na to podívejme. Kam až chcete dojít?
Chceme, aby se z Qerka stal tržní standard. Říká se, že v Česku je nějakých 35 tisíc gastroprovozoven, ale to je včetně stánků s pivem a párkem. Restaurací s obsluhou, na které cílíme my, je kolem devíti tisíc, a k tomuto číslu se chceme přiblížit – cíl je šest tisíc, zatím jich máme 1 600.

Jakými kroky se k tomu číslu chcete dopracovat?
Na jedné straně restauracím usnadňujeme život tím, že otočí víc stolů a tím víc vydělají. Nově jim k tomu skrze naši platformu umožňujeme dělat i marketing směrem ke koncovým zákazníkům. Už dnes děláme Stories podobně jako na sociálních sítích, máme propracovaný věrnostní systém, který lidi přivádí do daných podniků zpátky, budujeme jim online reputaci přes hodnocení na Googlu nebo získávání followerů na Instagramu. Zatímco u jiných platebních nástrojů návštěva hosta platbou končí, u nás je pokračováním vztahu, něco jako hotelový check in, akorát v restauraci.

Co chystáte z uživatelského hlediska?
Věci v Discovery sekci se mění každým dnem, například přidáváme data o tom, zda jde podnik dog friendly nebo má zahrádku. Sbíráme anonymizovaná data uživatelů o tom, jaká jídla mají rádi, takže vegetariánům nebudeme nabízet svíčkovou. Díky umělé inteligenci chceme víc šlapat do doporučování jídla na míru, abyste se mohli zeptat: „Hledám restauraci s dobrou svíčkovou, plzeňským pivem a s výhledem na Pražský hrad.“ My vám takové místo najdeme, termín spuštění této funkce ale dopředu neříkáme.

Zmínil jste, že chcete několikanásobně navýšit počet podniků, takže předpokládám, že chystáte i geografické rozšiřování?
Ano, nejsilnější jsme v Praze, Brně či Ostravě, začínáme se víc soustředit na krajská města. Expanzi děláme v několika krocích, nejdřív se zaměříme jen na menší, typicky byznysovou oblast, kde nás uživatelé začnou využívat během obědů a naučí se nás používat, poté nás vyhledávají i během večeří, protože jim to přijde pohodlné a například chtějí rozdělovat útratu ve skupince. Co se týče Slovenska, míříme hlavně na Bratislavu a Košice, v Maďarsku je to Budapešť.

Do Maďarska jste vstupovali asi před třemi lety, jak se vám tam daří?
Máme zhruba stovku restaurací. Expanze není tak rychlá, jak bychom chtěli, ale na druhou stranu děláme velmi opatrné investice. Ověřili jsme si market fit, máme napojení na první platební systémy, teď do toho můžeme šlápnout víc.

Zmiňujete velké ambice, zároveň jen velmi opatrné investice do expanze…
I s tím, co se v posledních letech stalo ve startupovém světě, jsme velmi opatrní, kde utrácíme a kolik peněz pálíme. Před časem se toho dělo hodně, začala válka na Ukrajině, kvůli čemuž v Evropě klesly investice, valuace začaly padat raketově dolů. To bylo v období, kdy jsme expandovali do Německa a Rakouska, razili jsme přístup „think big“ – mysleli jsme si, že když Qerko funguje skvěle tady, bude se mu dařit i tam.

Tam jste ale narazili?
Čím jste víc na Západě, tím je všechno dražší. V určitou chvíli jsme hlavně v Německu a Rakousku pálili hodně peněz, a i když jsme získávali první restaurace a lidé přes nás začínali platit víc a víc, nevěděl jsem, jak rychle dokážeme získat novou investici. A to mohl být potenciálně velký problém. Rozhodoval jsem se na základě informací, které jsme tehdy měli, a zatáhl jsem za ruční brzdu. Propustil jsem patnáct lidí, náklady jsme škrtali ve velkém. Bolelo to a mrzelo mě to, ale zpětně jsem rád, že jsem to udělal.

Do expanze byte už tedy šli jinak?
Naučili jsme se, že implementační fáze, než připravíme trh pro Qerko, chvilku trvá. Musíme získat kontakty, dohodnout a napojit se na první pokladní systémy, teprve poté dává smysl větší obchodní tým. V Německu jsme začínali rovnou s velkým sales týmem, očekávali jsme rychlý růst, který se nedostavil. Druhá věc je, že Qerko není instantně globální byznys. Myslel jsem si, že pokladní systémy budou na Západě víc sjednocené, vůbec tomu tak není, v každé zemi jsou jiné, liší se i Německo a Rakousko. To expanzi brzdí, proto jsme v rámci expanze mnohem opatrnější a pomalejší.

Dnes už jste ale mluvil o globálních ambicích. Máte představu, kam do zahraničí půjdete dál?
Chceme šlápnout do Maďarska a Slovenska a bavíme se o další zemi směrem do střední a jižní Evropy, ale zatím nejsme pevně rozhodnutí. Rád bych se jednou vrátil i do Německa, ale až ve správnou chvíli a s adekvátními prostředky.

V období, kdy jste zatáhl za ruční brzdu, jak se vám dařilo v Česku? Kvůli válce i vysoké inflaci lidé víc šetřili a méně chodili do restaurací.
Bylo období, kdy jsme na číslech viděli, že se restauracím daří trochu míň, některé bojovaly o přežití, některé nepřežily. Ukázalo se, že se daří víc konceptovým restauracím, které mají směr, vizi, chovají se dobře k zaměstnancům. Dnes už vidíme, že se do restaurací obecně chodí hezky, byť jsou ceny vyšší, ale to je úplně všude.

Takže vám turbulence na gastrotrhu nějak výrazně nekazily byznys?
Všichni říkali, že gastro klesá, ale my jsme to v číslech neviděli, pořád rosteme. Tím, že jsme byli poměrně noví, nás tento trend nestihl chytnout. Navíc se soustředíme na víc prémiovější restaurace s konceptem a ve městech, takže turbulence se nás moc nedotkly. Když se nám někteří klienti ozvali, že jsou na tom špatně, dávali jsme jim slevy. Samozřejmě jsme byli nervózní, kdy to začne padat i u nás, akvizice byly o něco pomalejší, ale do karet nám hrál také síťový efekt.

Co tím myslíte?
Tím, že nejsme jen B2B software, ale máme i uživatelskou aplikaci, nám rychleji roste adopce služby. Čím častěji nás lidé vidí, tím častěji nás i využívají, roste nejen počet plateb na uživatele, ale i jejich objem. To v konečném důsledku pomáhá i samotným restauracím.