Přišli jsme o velké peníze, ale výroby nelitujeme, říká šéf MICo. České CoroVenty z rekordní sbírky skončí ve skladu

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

corovent-mico-jiri-denner-minRozhovor

Foto: Jan Kubát

Šéf skupiny MICo Jiří Denner s plicním ventilátorem CoroVent

0Zobrazit komentáře

Brzy to bude rok, co se začal psát příběh unikátního plicního ventilátoru CoroVent. Tým složený kolem profesora Karla Roubíka uprostřed první vlny pandemie koronaviru, která všechny zaskočila nepřipravené, v rekordním tempu vyvinul přístroj, s nímž hodlal zachraňovat životy, pokud by došly standardní ventilátory. Většina z vyrobených CoroVentů, na něž ve veřejné sbírce přispěly tisíce lidí, teď míří do Správy státních hmotných rezerv.

Příběh CoroVentu má několik poloh. Skutečnost, že plicní ventilátory z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT nakonec nebyly v tak velkém množství potřeba, je jistě pozitivní, protože to znamená, že v Česku nedošlo k dramatickým událostem, jaké probíhaly loni na jaře například v Itálii.

Na jihu Evropy, kde koronavirus udeřil na starém kontinentu jako první a ve velké míře, ventilátory skutečně docházely, a tak i v reakci na tuto situaci začal tým kolem Karla Roubíka pracovat na nouzovém řešení. Během několika týdnů vznikl CoroVent a ještě rychlejším způsobem se na jeho výrobu vybralo od veřejnosti zhruba 15 milionů korun.

Výrobu si vzala na starost třebíčská společnost MICo Medical, jejíž majitel Jiří Denner během krizových měsíců investoval do vývoje i následné výroby desítky milionů korun. V dubnu Denner hlásil, že chce s kolegy ukázat, že Češi umí udělat světový produkt, a pokud bude třeba, může vyrábět klidně tisíc ventilátorů denně.

corovent2

Foto: ČVUT

Český plicní ventilátor CoroVent

Právě v této rovině zůstává příběh CoroVentu nenaplněný, což pocítí ve svých finančních knihách zejména MICo. Výrobní linka v Třebíči se nakonec nikdy pořádně nerozjela, vyrobeno bylo jen pár stovek kusů a více než stovka z nich teď míří do Správy státních hmotných rezerv, jak koncem roku oznámilo ČVUT, které celý projekt zastřešuje.

V tuzemských nemocnicích je aktuálně nasazených několik desítek kusů a další nejsou potřeba. První loni v listopadu otestovali v Ústí nad Labem, a to díky výjimce, kdy může být v nouzových situacích CoroVent nasazen. Po certifikaci od americké FDA totiž český přístroj čeká na kompletní certifikaci, se kterou by se už nemusely žádné výjimky řešit a nemocnice nejen v Česku by je mohly nasazovat jako standardní ventilátory.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Majitel průmyslové skupiny MICo Jiří Denner nyní v rozhovoru pro CzechCrunch přiznává, že neví, zda se mu velká sázka na potenciálně lukrativní byznys, který by zároveň dokázal zachraňovat životy, vůbec někdy vrátí. Rozhodně jí ale prý nelituje a vypočítává, kolik CoroVentů bylo vlastně vyrobeno, proč zatím nevyšly velké kontrakty v zahraničí a co plánuje dál.

Více než polovina CoroVentů, na které se složila veřejnost a které jste vyrobili, nakonec míří pouze do státních rezerv. Jak to vnímáte?
Zatím sami nevíme, jestli to tak dopadne, protože se aktuální situace opět vyvíjí velmi dynamicky, a kolik CoroVentů nakonec skončí přímo v hmotných rezervách, se uvidí.

Už v listopadu jste říkali, že registrujete spoustu nemocnic, kde začínají standardní ventilátory docházet a že je o CoroVenty velký zájem. Kolik nemocnic nakonec o CoroVenty žádalo a kolik kusů se jich doručilo?
O CoroVenty zažádaly nemocnice z celé České republiky. Nakonec jsme do čtrnácti nemocnic rozdistribuovali 31 CoroVentů z veřejné sbírky. Dalších 71 kusů pak darovala PPF do sedmi pražských nemocnic.

Podle vašich listopadových odhadů mělo být potřeba v českých nemocnicích kolem 650 ventilátorů. Nakonec se tyto odhady nevyplnily?
Upřímně nevím, kolik ventilátorů přesně pak bylo potřeba. Je ale potřeba brát v potaz, že České republice na podzim darovaly velké počty ventilátorů další evropské země.

corovent-mico2-min

Foto: Jan Kubát

Plicní ventilátor CoroVent v továrně třebíčské firmy MICo

Kolik CoroVentů je teď reálně v provozu?
Kolik jich je v provozu, nevíme, protože se ta situace stále mění, a vzhledem k tomu, jak teď opět roste počet hospitalizovaných, je možné, že se začnou využívat i v praxi. CoroVent má povolení k použití, ale je to pořád záložní ventilátor a primárně musí být využívány plicní ventilátory se standardní certifikací. Do nemocnic se CoroVentů prozatím nedodalo víc, protože mají ventilátorů dostatek.

Kolik CoroVentů se k dnešnímu dni podařilo vyrobit nad rámec 182 kusů, na které se složila veřejnost? Víme o dalších 50 kusech, které zaplatila PPF?
Z veřejné sbírky se nakonec vyrobilo 145 kusů CoroVentů. Počet kusů se zredukoval z důvodu vyšších nákladů spojených se zaškolováním personálu a dalších dílčích výdajů. Dalších 71 kusů bylo vyrobeno díky finanční podpoře skupiny PPF. Mezi další desítky kusů pak patří ty, které byly v rámci obchodních aktivit zasílány do zahraničí na testování, nebo se jednalo o první verze CoroVentu, které se následně upravovaly a dodělávaly.

Jak vypadá distribuce CoroVentů v zahraničí? Hovořili jste o tom, že jsou v jednání obchody se stovkami a tisícovkami kusů.
Vedli jsme desítky jednání všude po světě. Dnes už ale nečekáme, že případné prodeje budou v tisícových kusech. Bude to velmi individualizované a maximální počty prodejů na jeden kontrakt očekáváme v desítkách kusů. To všechno se ale může změnit po získání standardní certifikace, na které pochopitelně pracujeme. V tu chvíli budeme mít zcela jiné možnosti než nyní a budeme se moci ucházet o velké zakázky.

Josef Prusa_Prusa Research_005

Přečtěte si takéVíce než 100 tisíc tiskáren a tržby přes 2 miliardy. 3D tiskaři z Prusa Research zažili úspěšný rok a nehodlají zpomalovatVíce než 100 tisíc tiskáren a tržby přes 2 miliardy. 3D tiskaři z Prusa Research zažili úspěšný rok a nehodlají zpomalovat

Počítám, že teď je tedy pasé i debata o tom, kdo by financoval případnou výrobu dalších CoroVentů, když přes sto z nich míří do státních rezerv?
Ano, nyní je ta situace s financováním velmi složitá. Příslibů jsme za uplynulých deset měsíců slyšeli už tolik, že bych je ani nespočítal. Nicméně je pořád důležité zdůrazňovat, že je CoroVent velmi kvalitní ventilátor, který bude mít po získání certifikace značný obchodní potenciál.

Jak je aktuálně v celé situaci zainteresované MICo Medical? Kolik vás už vývoj a výroba CoroVentů stála a kolik se vám z té částky vrátilo?
Stálo nás to už nižší desítky milionů korun a jestli se nám to vrátí, nedokážeme nyní vůbec předpovědět. Od začátku nám šlo především o to, abychom pomohli kritické situaci s potenciálně nedostatečným množstvím plicních ventilátorů. Po bitvě je každý generál a my jsme kvůli snaze pomoci v krizové situaci přišli o obrovské peníze. Ale není všem dnům konec a na svém jarním rozhodnutí, pustit se do výroby CoroVentů, bych ani dnes nic neměnil.

Plánujete dál pokračovat ve výrobě, až se objeví nějaká poptávka?
Aktuálně pracujeme na dalším vývoji a cílem je samozřejmě dosažení plnohodnotného certifikovaného ventilátoru.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Český Memsource kupuje za stamiliony německou firmu Phrase. Vzniká jeden z největších světových hráčů v překladech

Peter BrejčákPeter Brejčák

david-2-min

Foto: Memsource

David Čaněk, zakladatel a CEO Memsource

0Zobrazit komentáře

Český Memsource deset let v tichosti budoval jeden z globálně největších překladatelských a lokalizačních nástrojů. Pozornost ale vzbudil hlavně loni, když nadpoloviční většinu firmy koupila americká investiční společnost The Carlyle Group v transakci, jež Memsource ohodnotila na více než miliardu korun.

Teď se pražská firma s velkou transakcí ozývá znovu. Společně se svým majoritním akcionářem koupila 100 procent v německé společnosti Phrase, která stojí za vývojem platformy pro lokalizaci softwaru. Podle informací a odhadů CzechCrunche se prodejní cena pohybovala v úrovni vyšších stovek milionů korun.

Podle vyjádření Memsource vzniká díky této transakci jeden ze světově největších hráčů na trhu překladatelských a lokalizačních nástrojů. Pro českou firmu akvizice zároveň znamená otevření dveří k dalšímu rozvoji svého produktového portfolia, expanzi na nové trhy a rozšíření počtu svých zákazníků.

Akviziční příležitost

I tak se ale Memsource dlouhodobě daří. Za celou svou existenci byl ziskový a za loňský rok by se podle předběžných odhadů měly tržby skupiny dostat k téměř půl miliardě korun. I přes negativní důsledky pandemie zaznamenal meziroční růst o dvacet procent, díky akvizici chce svůj růst letos a v dalších letech ještě posílit.

„Od vstupu investiční společnosti Carlyle do společnosti Memsource v červenci 2020 jsme se zaměřili na zrychlení našeho organického růstu a zároveň zkoumali akviziční příležitosti,“ popisuje David Čaněk, generální ředitel firmy, která chce do konce roku zaměstnávat 250 lidí.

groupphoto-min

Foto: Memsource

Tým Memsource

„Oznamujeme akvizici společnosti Phrase, z níž její tři zakladatelé během osmi let vytvořili lídra v oblasti lokalizace softwaru. Zakladatelé společnosti s týmem 50 zaměstnanců se nyní připojí k Memsource, abychom společně upevnili naši pozici lídra na trhu v oblasti firemních překladů i lokalizace softwaru,“ doplňuje Čaněk.

Generální ředitel Memsource se zároveň s okamžitou platností stává generálním ředitelem nově vzniklé skupiny, tři zakladatelé německého Phrase se ve struktuře skupiny stanou jejími akcionáři.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Phrase se etabloval jako průkopník v oblasti lokalizace softwaru a partnerství se společností Memsource je dalším logickým krokem v našem dalším rozvoji,“ popisuje Wolfram Grätz, spoluzakladatel firmy s tím, že mezi zákazníky Phrase patří společnosti z nejrůznějších odvětví od automobilového průmyslu až po finanční sektor.

„Mnoho z nich pak hledá možnosti, jak lokalizovat a překládat nejen software, ale také veškerý ostatní firemní obsah. V této oblasti je lídrem Memsource a spojením našich vysoce kvalitních týmů a rozsáhlých znalostí v oblasti překladu a lokalizace tak poskytneme unikátní a ucelené řešení firemním zákazníkům po celém světě,“ doplňuje Grätz.

Cesta do Německa

Memsource se svým produktem pomáhá globálním společnostem jako Uber, Zendesk, Supercell nebo Vistaprint či dalším překladatelským agenturám automatizovat překladatelský proces, který je díky umělé inteligenci rychlejší a méně nákladnější.

Phrase, jenž vznikl v roce 2012 v Hamburku, poskytuje nástroj pro lokalizaci softwaru, webových stránek či mobilních aplikací a více než tisíc zákazníkům, mezi něž patří například Lufthansa Systems nebo Pizza Hut Digital Ventures, pomáhá eliminovat manuální výkony.

honza-a-martin

Přečtěte si takéČeský startup Advanto vyplatí část mzdy kdykoliv v měsíci. Chceme nahradit neefektivní půjčky, říkají zakladateléČeský startup Advanto vyplatí část mzdy kdykoliv v měsíci. Chceme nahradit neefektivní půjčky, říkají zakladatelé

„Investice fondu CETP IV do společnosti Memsource měla za cíl urychlit další fázi vývoje společnosti, včetně její expanze do nových regionů a dalšího rozvoje inovativních technologií. Akvizice společnosti Phrase, první taková transakce od vstupu společnosti Carlyle do Memsource, je důkazem naplňování této strategie,“ doplňuje Fernando Chueca, výkonný ředitel fondu Carlyle Europe Technology Partners.

„Akvizice nám otevírá dveře na německý trh a možnosti využití skvělé sady produktů a zavedené zákaznické základny. Silnější skupina má jedinečnou příležitost etablovat se jako lídr v systémech řízení překladatelských procesů pro sofistikovanou lokalizaci softwaru na mezinárodních trzích,“ dodává Chueca.