Proč jsem se nestal shortařem? Nestojím o burzovní adrenalin a strach, že přijdu o všechno
Sázky na krátko čili shortování akcií je legitimní investiční strategie, ale také hodně riskantní. Právě o rizicích píše Petr Žabža z Air Bank.
Petr Žabža o shortování
Glosa Petra Žabži. Začátek ledna přinesl dvě zajímavé události z té části finančního trhu, která se zaměřuje na spekulace „na pokles“ čili takzvaný short-selling. Tou první byla zpráva, že český portfolio manažer Aleš Vávra zavřel ke konci roku 2024 svůj fond Metatron Short Equity Fund. Druhou byla informace z tohoto týdne, že firma Hindenburg Research, zaměřená na identifikaci a analýzu firem s nafouknutými cenami akcií, ukončuje svoji činnost.
Zakladatel Hindenburgu Nathan Anderson to zdůvodnil tím, že prý s kolegy dokončil všechny plánované projekty. Pravdou však je, že poslední dva roky byly hřbitovem pro mnoho investorů, kteří se rozhodli jít proti trendu a spekulovat na pokles jak celých trhů, tak jednotlivých akcií.
A i když je spekulace na pokles zcela legitimní obchodní strategie, nikdy jsem jí (dlouhodobě) nepřišel na chuť. Proč?
Nejprve je tu otázka rizika. Prodej nakrátko je ve své podstatě sázka na pokles ceny, což znamená, že potenciální ztráty mohou být neomezené. Na rozdíl od strategie „buy and hold“, kde maximální ztráta je cena, kterou jste za akcii zaplatili, u shortování může cena akcie růst neomezeně, což znamená, že byste mohli ztrácet stále víc a víc peněz.