Prodáte startup nebo rodinnou firmu za víc než 40 milionů? Vláda chce takový příjem nově zdanit

Dosud byly příjmy z prodeje akcií nebo podílů ve firmách osvobozené od daně, pokud je majitel držel aspoň tři, respektive pět let.

Luboš KrečLuboš Kreč

Jedním z opatření chystaného vládního konsolidačního balíčku, je i zdanění kapitálových výnosů od určité výše

0Zobrazit komentáře

Skupinou, na kterou vládní plán jak zbrzdit prohlubující se státní schodek hodně dopadne, jsou úspěšní podnikatelé a jejich firmy. Míří na ně hned několik opatření. Kabinet Petra Fialy vyslyšel pirátské volání a chce jim zdanit příjmy z prodeje společností, zvednout daně i ztížit nákupy dražších aut.

Na podzim roku 2020 z toho bylo v byznysových kruzích velké haló: ve sněmovně prošel prvním kolem hlasování pirátský návrh, podle kterého by se sazbou 23 procent danily kapitálové výnosy. Tedy příjmy z prodeje cenných papírů a podílů ve firmách. Novela měla řadu much, spustila se kolem ní vlna kritiky a poslanci ji nakonec zamítli. K původní myšlence, z níž Piráti vyšli, se ovšem přihlásil známý internetový podnikatel a miliardář Jan Barta.

Nyní jeho idea ožila znovu – ve vládním konsolidačním balíčku je uveden bod s popiskem „Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech“. A dále tam stojí: „Ponechává se současné osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od zdanění z příjmů fyzických osob do výše 100 000 Kč za zdaňovací období a zároveň se nově ohraničuje osvobození příjmu z prodeje cenného papíru/podílu ve společnosti při splnění časového testu 3 roky, resp. 5 let mezi nabytím a prodejem na 40 000 000 Kč na poplatníka jako dostatečný limit pro prodeje podílů ve start-upech a rodinných firmách.“

Dosud platí, že když zakladatel prodá firmu, kterou budoval či spoluvlastnil aspoň tři roky v případě akciového podílu a pět let u společnosti s ručením omezeným, jeho příjem je osvobozený od daně. Česko je jednou z mála vyspělých zemí, kde jsou tak liberální podmínky, zároveň je fakt, že řada firem a jejich spoluvlastníků toho využívá pro daňovou optimalizaci a účinně se tak mohou vyhýbat třeba zdanění dividend.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To byla ostatně jedna z motivací zakladatele investiční skupiny Pale Fire Capital, proč o nějakou formu zdanění usiloval a předestřel ji pirátské straně (která se ji pak ale pokusila uvést v život dost nešťastným způsobem). V rozhovoru pro Hospodářské noviny tehdy Barta mimo jiné řekl: „Filozoficky se dlouhodobě přikláním k tomu, že je morálně správné o trochu méně danit práci a o trochu více kapitál. To je cesta, která zaručuje dlouhodobou udržitelnost kapitalismu. Bez toho se vám rozklíží společnost a v konečném důsledku utrpí fatální ztráty i ti nejbohatší.“

Návrh, který do seznamu rozpočtových úprav zařadil ministr financí Zbyněk Stanjura, proto Jan Barta přivítal. „Mám radost,“ odpověděl na dotaz CzechCrunche, jestli zdanění kapitálových výnosů stále považuje za žádoucí krok. Otázkou podle něj samozřejmě je, jak bude řešení vypadat v praxi – tedy jestli se příjem z prodeje akcií či majetkových podílů bude danit 15, nebo 23 procenty, jestli se bude týkat i společností s ručením omezeným, zda se bude danit celá částka, nebo jen to, co půjde nad hranici 40 milionů, jak to bude s časovým testem…

Na to, že zatím je kolem návrhu spousta neznámých, upozorňuje i advokátka Martina Bechynská: „Z dostupných informací zatím není zřejmé, zda vláda hodlá v otázce účinnosti této změny navrhovat stejný postup jako například při změně časového testu u prodeje nemovitostí z 5 na 10 let, která proběhla s účinností od 1. ledna 2021. U té platí, že na nemovitosti nabyté před účinností novely se stále použije staré znění zákona – tedy kratší časový test.“

pfc-jan-barta2-min

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Jan Barta z investiční společnosti Pale Fire Capital

Původní záměr snížit administrativu malým akcionářům se vytratil, nyní je možné skrze tento nástroj účinně optimalizovat daňovou zátěž fyzických osob,“ píše se ve stručném zdůvodnění návrhu z pera vlády. Ta ale byla vlastně ještě méně radikální než původně Jan Barta – ten totiž před lety zmiňoval, že daň by se měla platit z jakékoli sumy, nikoli od určité částky výš.

Podobně jako Barta iniciativu vítá i další úspěšný startupista, který má za sebou prodej firmy, a to Jan Řežáb. Ten před lety s kolegy vybudoval a prodal společnost Socialbakers – a když se před dvěma lety řešil pirátský návrh, byl jeho hlasitým kritikem: „Tehdy mně vadilo, že by se to danilo vyšší sazbou, nikoli tou základní 15procentní. Pokud tohle nový plán nebude obsahovat, nemám s tím problém a myslím, že to je správně.“

Martina Bechynská přesto ty, kteří zvažují prodej firmy – a nemusí jít jen o startupisty, opatření se dotkne jakéhokoli byznysu –, vybízí k určité ostražitosti: „Pokud momentálně zvažujete exit v rámci své společnosti, kterou vlastníte po více než pět let v případě společnosti s ručením omezeným nebo tří let v případě akciové společnosti a očekávaná kupní cena přesahuje 40 milionů korun, určitě sledujte schvalování této části konsolidačního balíčku. Plánované daňové zatížení příjmu z takového prodeje a podmínky účinnosti takového zatížení můžou totiž zásadně ovlivnit konečný příjem, který z prodeje budete mít.“

clanek-2360×1180

Přečtěte si takéHampl a Wichterle vládě: Je třeba do toho říznoutVzkaz Mojmíra Hampla a Martina Wichterleho vládě: Teď je čas do toho říznout a zvednout i daně

Zdanění kapitálových příjmů ale není jediný pirátský nápad, který se do úsporného balíčku dostal a který dopadá na majitele firem (z nichž, je třeba připomenout, řada zdůrazňuje, že je připravená odvádět státu v těžších časech solidárně větší daně). Poprvé v novodobé historii je na stole zvýšení podnikových daní – dosud se většinou snižovaly. A když se náhodou posouvaly nahoru, jako například v případě mimořádné daně pro energetické společnosti a banky, šlo o dočasnou úpravu, která navíc zasahovala jen určitý sektor.

Od roku 2025 by se podle vládního návrhu měla daň z příjmu právnických osob zvednout z 19 na 21 procent, což má do rozpočtu přinést kolem 22 miliard korun. Aby se podnikům zvedly daně, prosazovali spolu s Piráty i hlavně Starostové. Od Pirátů pochází také idea, že by si firmy mohly kupovat jen osobní auta do ceny dvou milionů. Jde o snahu zabránit tomu, aby si podnikatelé nebo top manažeři kupovali se zvýhodněním příliš luxusní vozy a firmy si je pak dávaly do nákladů.

Zbyněk Stanjura si před novináři pomohl statistikou týkající se vozů Ferrari: „Máme tu registrovaných 101 aut značky Ferrari a 96 jich je v majetku nějaké firmy.“

Karol Guláš staví miliardovou e-shopovou skupinu Enterstore a říká: Za pár let bychom mohli na burzu

Enterstore spadá pod holding Hartenberg, který spravuje peníze expremiéra Andreje Babiše. Na nákupy má až 100 milionů eur.

Luboš KrečLuboš Kreč

karol

Foto: Enterstore

Šéf skupiny Enterstore Karol Guláš

0Zobrazit komentáře

Jozef Janov a Karol Guláš jsou dva byznysmeni původem ze Slovenska, spojuje je toho ale víc – oba totiž chtějí pořádně zatřást česko-slovenskou e-commerce scénou. A vlastně nejen jí. V rámci fondu Hartenberg Capital skupují perspektivní a současně specifické e-shopy a budují z nich ambiciózní internetovou skupinu Enterstore. Ta jen letos očekává obrat těsně pod úrovní 2,5 miliardy korun. „Rozhlížíme se už po celé Evropě,“ říká její šéf Guláš.

Hartenberg Capital vznikl před deseti lety a Janov je po celou dobu jeho hlavou a stratégem, fond spravuje primárně peníze bývalého premiéra Andreje Babiše. Holding má na nákupy nachystaných minimálně 100 milionů eur a zajímavé webové obchody jsou vedle například nemovitostních projektů jednou z jeho investičních priorit. Guláš, který dříve řídil marketing v Astratexu, největším a zároveň prvním e-shopu, jejž Hartenberg koupil v roce 2018, se letos v lednu postavil do čela celého Enterstore.

Skupina na sebe přitom od ledna upozornila už několikrát – nejprve navýšila z 60 na 90 procent svůj podíl v Ovečkárně, pak ohlásila akvizici známé oděvní značky a obchodu Unuodesign podnikatelky Petry Plemlové. „Předpokládám, že do konce roku ještě jeden e-shop přidáme,“ říká třiatřicetiletý Guláš s tím, že platí slova Jozefa Janova, který v rozhovoru pro CzechCrunch zmínil plán kupovat dva až tři e-shopy ročně.

A jestliže letos celá skupina Enterstore, kam kromě Astratexu, Ovečkárny a Unua patří také sportovní obchod Sportega, bude mít čisté tržby kolem 2,2 miliardy korun, během příštích tří let by se toto číslo mělo ideálně znásobit: „Primárně toho chceme dosáhnout akvizicemi, ale také tím, že budeme postupně rozvíjet naše jednotlivé e-shopy,“ popisuje Guláš. Tím, že skupují střední až větší e-shopy v regionu, jsou hodně specifičtí, žádná další taková skupina s podobným finančním zázemím v Česku a na Slovensku nepůsobí – například eRockets dělají něco podobného, neusilují ale o majoritu, a navíc s Hartenbergem spolupracují.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jako příklad toho, jak chtějí postupovat, dává Guláš právě Astratex a čerstvě pohlcené Unuo. „Na Astratexu jsme se ledacos naučili a během prvních tří let jsme u něj dokázali zdvojnásobit tržby i zisk. Know-how chceme aplikovat i na Unuo, které se může násobně zvětšit, když s ním budeme pracovat. Nabízí se zvětšení sortimentu, zvýšení marže, zefektivnění nákupů… Je toho opravdu hodně, co se dá dělat s menší firmou, která neměla vyladěné procesy.“

Zakladatelka Unua Petra Plemlová už předem oznámila, že ve firmě, kterou rozjela od šicího stroje před deseti lety a kterou vybudovala až do velikosti stomilionového ročního obratu, zůstane další tři roky a pak odejde. Guláš říká, že se vždy snaží koupit firmu i s jejím zakladatelem a usilují, aby aspoň nějakou dobu zůstal na palubě. „Kontinuita je pro nás důležitá. Nekupujeme firmy v problémech, nechceme dělat restrukturalizace. Koukáme jen na e-shopy, které fungují a jsou ziskové,“ zdůrazňuje.

Základní kritéria, která Enterstore s Hartenbergem za zády posuzují, jsou tři – e-shop musí být ekonomicky v plusu, musí mít potenciál růst hospodářsky i regionálně a musí nabízet sortiment, který je nějakým způsobem specifický. Zkrátka internetový obchod s televizemi nebo ledničkami se do hledáčku Guláše a spol. nikdy nedostane. „Příležitosti tu jsou a budou, doba akvizicím nahrává,“ naznačuje manažer.

janov_1

Foto: Hartenberg

Šéf skupiny Hartenberg Jozef Janov

Má to podle něj ale svá úskalí. Jednak ekonomické ochlazení nenahrává ziskovosti, jednak zakladatelé úspěšných e-shopů mají pořád dost sebevědomí, že nepotřebují pomoc nikoho dalšího, aby svá byznysová dítka posunuli o stupeň výš. „Snažíme se je přesvědčit, že s námi porostou víc a rychleji,“ říká Karol Guláš s tím, že v Česku a na Slovensku jsou nižší desítky firem a obchodů, se kterými jsou v kontaktu a které by do jejich portfolia mohly zapadat.

Kromě toho už se ale Enterstore rozhlíží i jinde po Evropě, protože český a slovenský trh dobře znají a mají jej nastudovaný. A zatímco doma si vyhledávání potenciálních akvizičních cílů řeší vesměs Guláš s kolegy sám, za hranicemi se spoléhají na pomoc poradců a konzultantů.

Sousloví, které při rozhovoru s Gulášem padne několikrát, je zvýšení marže e-shopů, které pod skupinu spadají. Kromě optimalizace procesů a využití synergií s jinými projekty, což je klasický korporátní kolotoč, zmiňuje jako nástroje, jež k lepší ziskovosti vedou, také vlastní produkty – a tedy cestu, kterou velmi dobře znají velké maloobchodní značky.

hajducek02

Přečtěte si takéŽe investoři Footshop neznají? Ať se zeptají dětí, říká HajdučekŽe investoři Footshop neznají? Ať se zeptají svých dětí. Naši pozici na trhu si nejde koupit, říká Hajduček

Výrobky s privátními brandy mají samozřejmě všechny významné řetězce jako Lidl, Tesco nebo Decathlon, ale i on-line hráči typu Rohlik.cz. „Astratex už dnes má velkou část příjmů právě z prodeje vlastní značky a hodně se nám tato cesta osvědčila. Funguje i jinde. Máte pak pod kontrolou celý distribuční kanál,“ vysvětluje Karol Guláš.

vin-2

Přečtěte si takéVinograf se hodil do gala, pomáhal s tím i Jakub ŠpaňhelVinograf se hodil do gala. Na novém vzhledu známého vinného baru se podílel i Jakub Špaňhel

S vlastním sportovním vybavení postupně experimentuje Sportega, Unuo i Ovečkárna na vlastním sortimentu do značné míry stojí, Astratex na něj také přešel a je možné, že i další e-shopy, které Enterstore přikoupí, budou tuto ambici splňovat. A kam ve finále kráčí? Kde chtějí Guláš a spol. být?

„Jednou z variant je, abychom kolem roku 2026 byli zralí na vstup na burzu. Znamená to, že musíme být obratově aspoň na dvojnásobku, teď jsme ještě malí. Nedá se říct, že to tak nutně skončí, ale jeden z realistických scénářů, na kterých pracujeme, to je.“