Prohrál jsem, hlásí Aleš Vávra a zavírá fond. Sázel na propady akcií, burzy ale i díky Trumpovi rostou

Shortování je legitimní investiční technika, dění na burzách v posledních letech jí ale nepřálo. Metatron Short Equity Fund ke konci roku 2024 skončil.

Luboš KrečLuboš Kreč

ales-vavraStory

Foto: CzechCrunch

Aleš Vávra

0Zobrazit komentáře

Aleš Vávra platí na české investiční scéně dlouhé roky – i díky své aktivitě na sociálních sítích – za průkopníka shortování. Tedy sázek na to, že ceny některých akcií poklesnou. Jenže atmosféra především na burzách v USA je už druhý rok nastavená přesně opačně, takže skoro vše roste. „Musím přiznat, že jsem prohrál. Sice čestně, ale prohrál,“ říká Vávra k uzavření svého fondu Metatron Short Equity Fund.

To, jak složité to pro shortaře Vávrova typu posledních 24 měsíců bylo, ukazuje pohled na výkonnost indexu S&P 500, který sdružuje pět stovek největších amerických společností. Ten od ledna 2023 přidal 53 procent. Naproti tomu Metatron Short Equity Fund uzavřel rok 2023 mínus šest procent a loni ztratil 18,1 procenta.

„Už jenom to, že jsem musel investorům měsíc co měsíc hlásit, že se nedaří, bylo dost frustrující. Ale snažím se to brát s hlavou vztyčenou, nemůžou všichni vyhrávat,“ říká Aleš Vávra. A dodává: „Bez peněz se tahle hra hrát nedá.“ V průběhu roku totiž investoři z jeho fondu průběžně vybírali své vklady, až se nakonec hodnota spravovaného majetku snížila o tolik, že narazila na regulatorní limit TER (nákladovost fondu).

Je důležité připomenout, že Vávrův fond byl určený jen pro zkušené investory, kteří si byli rizika, že mohou prodělat, dobře vědomi. Roli hrálo i to, že Metatron Short Equity Fund je zkrátka malý fond – v průběhu existence v něm bylo do 11 milionů eur –, který podobné výkyvy může ustát jen složitě. Investiční konkurence byla navíc velká, když i banální bankovní produkty, jako jsou termínované vklady nebo spořicí účty, nabízely v minulých měsících až šestiprocentní zhodnocení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Pohybuju se v investicích už dvě dekády, tohle je ale pro mě nové, musím se s tím vnitřně srovnat. Ke konci roku 2024 jsme shortový fond uzavřeli, vypořádáváme všechny závazky a pak uvidím, co budu dělat dál. Žádný plán B nemám,“ krčí rameny Aleš Vávra. Dodává, že věří, že v hedgeových fondech, s nimiž dlouhodobě spolupracoval, na něj nikdo neměl důvod zanevřít a že je možné, že se vydá tímto směrem.

Shortování je osvědčená a legitimní, byť riskantní investiční technika, která má na burzách dokonce očistnou roli – často na ni totiž doplácí firmy a podnikatelé, kteří nehrají fér, zveličují své výsledky nebo dokonce přímo podvádí. Asi nejslavnějším příběhem z posledních let, kdy shortaři poslali do kolen investičního vykuka, byla automobilka Nikola. Ta proslula pouštěním svých vodíkových kamionů z kopce, aby to na videu vypadalo, že jezdí.

Princip sázek na krátko, jak se metodě česky přezdívá, začíná tím, že investor si půjčí akcie podniku, u nichž předpokládá, že půjdou na ceně dolů. Ty pak na trhu prodá za jejich aktuální hodnotu a doufá, že až je bude kupovat zpět, aby je mohl vrátit, jejich cena bude podstatně níž. Právě tento rozdíl v ceně je základem potenciálního zisku – nebo naopak ztráty – pro shortaře.

Jsou dva základní typy shortařů: aktivističtí a valuační. Aktivističtí, jako je například tým Hindenburg Research, sami shromažďují podklady pro útok. Právě oni svým vyšetřováním položili jak zmiňovanou Nikolu, tak třeba indického magnáta Gautama Adaniho.

Takovým shortařem se snažil být i fond Metatron Short Equity Fund. Vávra úspěšně shortoval několik firem, například Wirecard, EBIX, Silvergate Bank, Peleton Interactive, GSX Techedu, MiMedx Group nebo aktuálně Cassava Sciences či B. Riley Financial.

„Jenže vítězství Donalda Trumpa pro můj fond byl vlastně takový pověstný poslední hřebík do rakve. Na trzích byla hodně optimistická nálada a jeho výhra ji jen umocnila, Wall Street jej vnímá jako jednoznačně dobrou zprávu pro investory,“ hodnotí podzimní finále Aleš Vávra a sebekriticky připomíná: „Dokázali vyhrát i ti, kteří sázeli na meme akcie, já prohrál. Nemá cenu nic zbytečně protahovat.“

Fenoménem posledních měsíců bylo kromě růstu na akciových trzích i posilování bitcoinu. A Aleš Vávra se dlouhodobě netají tím, že je kritikem krypta. Sám ale přiznává, že i v tomto směru utrpěl porážku – to když bylo před rokem schválené ETF na bitcoin, které největší kryptoměnu plně etablovalo i ve světě tradičních investic.

„Takhle trhy fungují, někdy to prostě nevydržíte,“ říká Aleš Vávra, kterého na X sleduje přes 16 tisíc lidí a který dříve působil v J&T Bance. A závěrem zdůrazňuje, že finanční skupina Metatron Capital, pod níž jeho shortovací fond fungoval, pokračuje dál a na jejím chodu se nic nemění: „Fondy, které naopak sází na dlouhodobý růst akcií, mají pochopitelně výkonnost skvělou.“

Rubriku Investice podporujíjet-investment_logo_srgb

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Čupr, Bobošíkovy, Kania a další. Připomeňte si to nejzajímavější, co nabídl podcast Money Maker

V roce 2024 jsme se v Money Makeru bavili s řadou předních osobností českého byznysu. A tyto epizody by vám rozhodně neměly uniknout.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

best-mm

Foto: CzechCrunch

Výběr toho nejzajímavějšího z podcastu Money Maker

0Zobrazit komentáře

Víte, kdo do J&T přijímal tehdy mladého a neznámého právníka Daniela Křetínského? Kdo už v začátcích Slevomatu spatřil velký potenciál v Tomáši Čuprovi? A jak se dnes daří právě zakladateli Rohlíku? Proč o sobě české menstruační kalhotky nerady říkají, že jsou z Česka? A proč má být fotbalový klub nejlepší životní investicí Ondřeje Kanii? O tom všem jsme se bavili s předními osobnostmi českého byznysu a světa startupů nebo investic v průběhu celého loňského roku v našem podcastu Money Maker.

Nyní přinášíme výběr osmi z těch nejzajímavějších epizod, které by vašemu uchu či oku rozhodně neměly utéct, pokud jste je ještě neslyšeli. Všechny díly podcastu Money Maker, který samozřejmě poběží i v letošním roce, najdete přímo na našem webu nebo ve všech podcastových aplikacích i na YouTube.

Igor Rattaj

Nejúspěšnější a nejbohatší podnikatelé obyčejně nemají v lásce pozornost. Přijdou na párty, ale radši bez kamer a fotoaparátů. Igor Rattaj, zakladatel a spolumajitel skupiny Tatry Mountain Resorts, ale není typický byznysmen – a tak ve volném čase hraje ve filmech. V našem podcastu se rozpovídal i o tom, jak se dělá byznys ve Špindlerově Mlýně, kde jeho firma spravuje lyžařský areál, mluvil o budoucnosti lyžování, ale také o finanční skupině J&T, ze které vzešel a ke které má nadále blízko. Ostatně pro jejího šéfa Patrika Tkáče rozjížděl v Praze J&T Banku a také v ní kdysi zaměstnal jednoho nadějného právníka jménem Daniel Křetínský…

O Danielu Křetínském

„Přišli dva mladí právníci s aktovkami, že hledají zaměstnání… Jeden se jmenoval Daniel Křetínský, já jsem ho přijímal. Dohodli jsme se na hrubé mzdě, podepsal jsem mu ji a řekl jsem mu, že dobře, že ho beru. Hned druhý den jsme šli na nějaké jednání. Byla to sranda. Dana Křetínského znám od začátku, protože jsem ho přijímal. Když ho dneska vidím, kam to dotáhl, nezávidím mu ani korunu. Je to génius. S tím se musíte narodit, to nezískáte v žádné škole. Mozart se narodil a bylo mu šest let, když začal hrát na klavír, prostě to odpozoroval a hrál úžasně. No a toto je stejné.“


Linda Šejdová

Český startup Snuggs a jeho menstruační kalhotky nejsou vidět jen v Česku, ale také v zahraničí – působí už na celkem sedmi trzích, předloňské tržby dosáhly půl miliardy a meziročně rostou pravidelně o 100 procent. Linda Šejdová, spoluzakladatelka a šéfka firmy, by si mohla, kdyby nebyla přirozeně plachá, nárokovat titul první dámy české startupové scény… Jenže Česko je její firmě už dávno malé, Snuggs chtějí růst dál a dál. Loni se proto zakladatelé značky přestěhovali do Londýna, kde čerpají know-how od dalších úspěšných direct to consumer startupů, a ve hře je i investice od některého ze zahraničních fondů.

Proč Česko nemá dobré jméno

Česko bohužel v zahraničí nemá tak dobrý brand. Zákazníků v Německu jsme se ptali, jestli jim zní lépe Vyrobeno v Evropě, Vyrobeno v Evropské unii nebo Vyrobeno v Česku a Česko mělo řádově úplně nejhorší výsledek. Když někdo vyrábí ve Švédsku nebo Itálii, tak to má zvuk, ale u Česka jsme to zatím nenašli. Proto v zahraničí spíše skrýváme, že jsme z Česka, a zdůrazňujeme, že jsme z Evropy. V Německu se do posledního detailu snažíme, abychom vypadali úplně lokálně. To už se musí člověk hodně snažit, aby zjistil, že jsme česká značka.


Pavel Mucha

Kdyby nebylo Pavla Muchy, český startupový svět by dost možná vypadal jinak. Jako jeden z prvních venture kapitálových investorů stál u zrodu úspěšných projektů, jako je Slevomat, Dáme jídlo nebo Rohlík. U všech se potkal s Tomášem Čuprem, o němž říká, že zakladatel takového kalibru se rodí jednou za dekádu. Od té doby podpořil i řadu dalších projektů nejen u nás a miliardového jednorožce chytil také v Polsku. Jak se dostal k investicím do startupů? Jak vznikala značka Enern? Co ho naučila štace v Centrum.cz? A kdy se potkal s hledaným zločincem Janem Maršálkem?

Sázka na Slevomat

Když jsem se přidával do Slevomatu, tak už tam byli kluci z Mitonu. Vedle toho, že jsem se díval na samotnou příležitost, tak co všechno přebíjelo, byl unikátní profil Tomáše Čupra. Myslím si, že zakladatelů jeho kalibru za dekádu potkáš třeba dva tři v celém regionu. Nemyslím si, že takoví zakladatelé se na trhu najdou každý měsíc. Samozřejmě extrémní talenty přináší spoustu extrémních situací, ale to, že extrémní talent je tak silný a dokáže protlačit výsledky kolikrát v tak těžkých tržních kategoriích, tak si nedovedu představit, že by firma jako Rohlík vůbec mohla dosáhnout něčeho takového, kdyby tam Tomáš nebyl.


Tomáš Čupr

Za předloňský rok skupina Rohlík Group utržila přes 17 miliard korun, loni její šéf a zakladatel Tomáš Čupr očekával růst o 50 procent, takže by měla překonat miliardu eur. A překlopit se kompletně do zisku včetně trhů v Německu a Rakousku. „To je crazy,“ říká Čupr v podcastu Money Maker. Jak to vidí se vstupem společnosti na burzu? Mohl by Rohlík někdo koupit? A nekoupí Rohlík někoho jiného, třeba Pilulku? Jak se mu spolupracuje se zahraničními investory? Jak se firma za posledních pár let změnila? A co on sám? Jak se udržuje fit? Jaké triky si přivezl z Ameriky? A kam se jezdí nabíjet, když ho semele moc dlouhá a nepříjemná zima v Česku?

O vstupu Rohlíku na burzu

Pro nás asi největší smysl bude dávat Frankfurt, protože tam budeme mít i přítomnost. Říká se, že kde máš prézens, tam bys měl listovat. Británie, pokud tam nebudeme, je těžká. Lákavý je Amsterdam, ale tam asi taky nebudeme. Naše story je DACH winner a ani Holandsko, ani UK do téhle teze nespadají. Vypadá to na Frankfurt. Jsme teď v módu, že se interně připravujeme.


Pavel Řehák

Mediálním výstupům se spíše vyhýbá. Raději za sebe nechává mluvit činy. A aby měly pozitivní dopad na svět, dělá si pravidelně jejich inventuru. V Excelu. Pavel Řehák začínal v McKinsey, odkud ho nakonec investiční skupina PPF přetáhla do České pojišťovny. V ní se stal generálním ředitelem a byl u životního dealu Petra Kellnera, který ji za desítky miliard prodal skupině Generali. Pak se Řehák rozhodl postavit na vlastní nohy a začal nenápadně budovat byznys kolem značky Direct. Ten dnes rychle roste, brzy bude počítat tržby v desítkách miliard a v podcastu Money Maker se bavíme o tom, proč nejsou pojišťovny sexy, jak narazil na obří byznys s auty i jak vzpomíná na to, když se pokoušel zachránit Česko v době covidu.

Životní inventura v Excelu

Musím vidět potenciál udělat něco velkého. To je to, co mě přiměje se tomu věnovat. Začal jsem si před lety dělat cvičení, říkal jsem tomu „stodvanáctka“ – 112 je počet hodin, které vám zůstanou, když osm hodin denně spíte. Já potřebuji spát sedm až osm hodin. Ze 168 hodin vám zůstane 112 hodin a ty dělíte mezi rodinu, sebe a cokoliv, co děláte. Každý půl nebo třičtvrtě rok si dělám inventuru, zda těch 112 hodin využívám správně a jestli vybrané priority jsou v souladu s tím, že mám pozitivní dopad na svět kolem sebe. Už to nedělám tak striktně, ale původní verze byla, že jsem měl v excelové tabulce celý týden rozdělený po půl hodině.


Petr Zahradník

Počítače vládnou světu a burzám jakbysmet. Skvělým důkazem je český podnikatel Petr Zahradník a jeho společnost Qminers, která se věnuje takzvanému algoritmickému obchodování. Sice je širší veřejnost moc nezná, jenže jestli na někoho platí, že jede takříkajíc bomby, jsou to oni: v roce 2023 utržili 800 milionů a v čistém vydělali 400 milionů. Z fascinujícího Zahradníkova života je to ale jen jeden z dílků mozaiky. Talent na matematiku zdědil po otci, profesorovi na matfyzu, jeho strýček je miliardář Petr Němec, který v centru Prahy postavil unikátní DRN, a jeho prarodiče jsou světoznámí sklářští výtvarníci Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský.

O matematice a podpoře její kvalitní výuky

Matematika je pro mě symbolem skutečně hlubokého uvažování… Učitelé na tom nejsou moc dobře, i když se to zlepšuje. Nekoukáme se ve větším detailu na to, co se děje u nejmladších učitelů. Data jasně říkají, že učitelé matematiky nebo fyziky mají zdaleka největší alternativy jiné práce, takže tito mladí učitelé prostě nepřichází do systému. Rozhodli jsme se proto podpořit mladé učitele matematiky nebo obecně technických předmětů. V našem systému podpory už máme 80 učitelů, kteří dostali 10 tisíc měsíčně, aby se to aspoň trochu zlepšilo. Dostali víc peněz. Druhá snaha je jim zjednodušit přípravy, zjednodušit jim cestu, aby se mohli stát opravdu výbornými učiteli.


Jana a Pavla Bobošíkovy

Od mládí doma viděly, že je normální hodně pracovat a budovat kariéru. A tak si šly cílevědomě za svým. Jana Bobošíková dnes žije v Kalifornii, postavila od nuly několik startupů a mezi investory má elitní fond Andreessen Horowitz nebo Estée Lauder. I její mladší sestra Pavla se usadila za oceánem a žije v Kanadě, kde postavila a prodala startup WFHomie a dnes se věnuje investování. Proč se vydaly studovat do zahraničí a v cizině už zůstaly? Jak je ovlivnila výchova dvou ambiciózních rodičů? Čeho chtějí v byznysu dosáhnout? A vrátí se někdy zpět do Čech?


Ondřej Kania

Ondřej Kania je prototypem úspěšného mladého muže – sice mu bylo teprve 32 let, ale už vybudoval mezinárodní vzdělávací skupinu Consilium a v ní prodal za stovky milionů majoritu síti elitních britských škol. Následně si pořídil fotbalový klub Slovan Liberec. Tomu se sice zatím výsledkově tolik nedaří, ale přesto Kania říká: „Fotbal bude moje nejlepší životní investice.“ V podcastu Money Maker popisuje nejen své plány ve sportovním byznysu či to, jak prožívá zápasy a proč do vedení klubu poslal manželku, ale také budoucnost své vzdělávací skupiny Consilium, které se nadále aktivně věnuje.

O vstupu Slovanu na burzu

Já jsem chtěl s Consiliem na burzu, vždycky jsem chtěl mít firmu na burze. Takže to je jedna motivace. A potom bych chtěl postavit fotbalovou akademii, a to samozřejmě bude vyžadovat nějaké peníze, takže si umím představit, že kdybychom prodali 25 nebo 30 procent, naraisovali bychom na to peníze. Mám pořád ještě minoritního akcionáře Preciosu, museli bychom se domluvit s nimi, ale máme deadline, kdy nám převedou akcie, tak případně potom… Je to další rozměr klubu, fanoušci by si mohli koupit akcie. A můžeš pro ně mít jako pro držitele určitého počtu akcií další výhody.