Skupinou, na kterou vládní plán jak zbrzdit prohlubující se státní schodek hodně dopadne, jsou úspěšní podnikatelé a jejich firmy. Míří na ně hned několik opatření. Kabinet Petra Fialy vyslyšel pirátské volání a chce jim zdanit příjmy z prodeje společností, zvednout daně i ztížit nákupy dražších aut.

Na podzim roku 2020 z toho bylo v byznysových kruzích velké haló: ve sněmovně prošel prvním kolem hlasování pirátský návrh, podle kterého by se sazbou 23 procent danily kapitálové výnosy. Tedy příjmy z prodeje cenných papírů a podílů ve firmách. Novela měla řadu much, spustila se kolem ní vlna kritiky a poslanci ji nakonec zamítli. K původní myšlence, z níž Piráti vyšli, se ovšem přihlásil známý internetový podnikatel a miliardář Jan Barta.

Nyní jeho idea ožila znovu – ve vládním konsolidačním balíčku je uveden bod s popiskem „Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech“. A dále tam stojí: „Ponechává se současné osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od zdanění z příjmů fyzických osob do výše 100 000 Kč za zdaňovací období a zároveň se nově ohraničuje osvobození příjmu z prodeje cenného papíru/podílu ve společnosti při splnění časového testu 3 roky, resp. 5 let mezi nabytím a prodejem na 40 000 000 Kč na poplatníka jako dostatečný limit pro prodeje podílů ve start-upech a rodinných firmách.“

Dosud platí, že když zakladatel prodá firmu, kterou budoval či spoluvlastnil aspoň tři roky v případě akciového podílu a pět let u společnosti s ručením omezeným, jeho příjem je osvobozený od daně. Česko je jednou z mála vyspělých zemí, kde jsou tak liberální podmínky, zároveň je fakt, že řada firem a jejich spoluvlastníků toho využívá pro daňovou optimalizaci a účinně se tak mohou vyhýbat třeba zdanění dividend.

To byla ostatně jedna z motivací zakladatele investiční skupiny Pale Fire Capital, proč o nějakou formu zdanění usiloval a předestřel ji pirátské straně (která se ji pak ale pokusila uvést v život dost nešťastným způsobem). V rozhovoru pro Hospodářské noviny tehdy Barta mimo jiné řekl: „Filozoficky se dlouhodobě přikláním k tomu, že je morálně správné o trochu méně danit práci a o trochu více kapitál. To je cesta, která zaručuje dlouhodobou udržitelnost kapitalismu. Bez toho se vám rozklíží společnost a v konečném důsledku utrpí fatální ztráty i ti nejbohatší.“

Návrh, který do seznamu rozpočtových úprav zařadil ministr financí Zbyněk Stanjura, proto Jan Barta přivítal. „Mám radost,“ odpověděl na dotaz CzechCrunche, jestli zdanění kapitálových výnosů stále považuje za žádoucí krok. Otázkou podle něj samozřejmě je, jak bude řešení vypadat v praxi – tedy jestli se příjem z prodeje akcií či majetkových podílů bude danit 15, nebo 23 procenty, jestli se bude týkat i společností s ručením omezeným, zda se bude danit celá částka, nebo jen to, co půjde nad hranici 40 milionů, jak to bude s časovým testem…

Na to, že zatím je kolem návrhu spousta neznámých, upozorňuje i advokátka Martina Bechynská: „Z dostupných informací zatím není zřejmé, zda vláda hodlá v otázce účinnosti této změny navrhovat stejný postup jako například při změně časového testu u prodeje nemovitostí z 5 na 10 let, která proběhla s účinností od 1. ledna 2021. U té platí, že na nemovitosti nabyté před účinností novely se stále použije staré znění zákona – tedy kratší časový test.“

„Původní záměr snížit administrativu malým akcionářům se vytratil, nyní je možné skrze tento nástroj účinně optimalizovat daňovou zátěž fyzických osob,“ píše se ve stručném zdůvodnění návrhu z pera vlády. Ta ale byla vlastně ještě méně radikální než původně Jan Barta – ten totiž před lety zmiňoval, že daň by se měla platit z jakékoli sumy, nikoli od určité částky výš.

Podobně jako Barta iniciativu vítá i další úspěšný startupista, který má za sebou prodej firmy, a to Jan Řežáb. Ten před lety s kolegy vybudoval a prodal společnost Socialbakers – a když se před dvěma lety řešil pirátský návrh, byl jeho hlasitým kritikem: „Tehdy mně vadilo, že by se to danilo vyšší sazbou, nikoli tou základní 15procentní. Pokud tohle nový plán nebude obsahovat, nemám s tím problém a myslím, že to je správně.“

Martina Bechynská přesto ty, kteří zvažují prodej firmy – a nemusí jít jen o startupisty, opatření se dotkne jakéhokoli byznysu –, vybízí k určité ostražitosti: „Pokud momentálně zvažujete exit v rámci své společnosti, kterou vlastníte po více než pět let v případě společnosti s ručením omezeným nebo tří let v případě akciové společnosti a očekávaná kupní cena přesahuje 40 milionů korun, určitě sledujte schvalování této části konsolidačního balíčku. Plánované daňové zatížení příjmu z takového prodeje a podmínky účinnosti takového zatížení můžou totiž zásadně ovlivnit konečný příjem, který z prodeje budete mít.“

Zdanění kapitálových příjmů ale není jediný pirátský nápad, který se do úsporného balíčku dostal a který dopadá na majitele firem (z nichž, je třeba připomenout, řada zdůrazňuje, že je připravená odvádět státu v těžších časech solidárně větší daně). Poprvé v novodobé historii je na stole zvýšení podnikových daní – dosud se většinou snižovaly. A když se náhodou posouvaly nahoru, jako například v případě mimořádné daně pro energetické společnosti a banky, šlo o dočasnou úpravu, která navíc zasahovala jen určitý sektor.

Od roku 2025 by se podle vládního návrhu měla daň z příjmu právnických osob zvednout z 19 na 21 procent, což má do rozpočtu přinést kolem 22 miliard korun. Aby se podnikům zvedly daně, prosazovali spolu s Piráty i hlavně Starostové. Od Pirátů pochází také idea, že by si firmy mohly kupovat jen osobní auta do ceny dvou milionů. Jde o snahu zabránit tomu, aby si podnikatelé nebo top manažeři kupovali se zvýhodněním příliš luxusní vozy a firmy si je pak dávaly do nákladů.

Zbyněk Stanjura si před novináři pomohl statistikou týkající se vozů Ferrari: „Máme tu registrovaných 101 aut značky Ferrari a 96 jich je v majetku nějaké firmy.“