Luděk Jírů je matador českého finančního světa a speciálně toho půjčkového. Ostruhy získával v GE Money Bank a jejím Multiservisu, což byl nástupce předlistopadové značky splátkového prodeje, a od roku 2006 je ve skupině Home Credit, z toho posledních sedm let jako předseda představenstva a generální ředitel společností Home Credit a Home Credit Slovakia. Největší český nebankovní poskytovatel úvěrů, který je součástí finanční skupiny PPF, se přitom poslední dva roky víc a víc rozkračuje do segmentu menších firem a živnostníků. „Chceme tam pro sebe získat jednotky miliard ročně,“ říká Jírů.

Tradičně je Home Credit spojen se spotřebitelskými půjčkami, a to nejen v Česku. Jak se ale skupina PPF začala stahovat z východních trhů a postupně odprodávat pobočky Home Creditu v Číně, v Indii, na Filipínách, ve Vietnamu či v Kazachstánu, domácí trh je pro firmu opět tím klíčovým. Do toho sešlo ze zamýšleného spojení s Monetou a Air Bank, takže Luděk Jírů má teď dost prostoru rozšiřovat záběr značky.

A firemní klientelu si vybral za jeden ze směrů, kterým se chce vydat a kde by pro Home Credit rád v horizontu nejbližších let získal podobný tržní podíl, jaký mu náleží u retailových půjček, tedy kolem tří až čtyř procent. Akceleruje ale i jinde – ve spolupráci s Mobil Pohotovostí rozjíždí službu na operativní leasing neboli pronájem iPhonů či MacBooků pro retailové zákazníky (a v budoucnu i pro ty firemní).

Jsme na začátku roku 2025. Jak vypadal ten loňský z pohledu úvěrů? Došlo k oživení po útlumu z předešlých let?
Nemůžu za nás zatím říct přesná čísla, protože jsme ještě neuzavřeli výsledky, ale je evidentní, že trh hodně ožil. Celkem trh bezúčelových půjček v Česku, kterému dominují bankovní úvěry, ukazuje z dostupných dat růst o 37 procent, přičemž významnou část v tom tvoří refinancování. Pokud se koukneme místo počtu nových úvěrů na celkovou výši pohledávek, tak ty loni celkově vzrostly o 9 procent. V Home Creditu jsme v objemu pohledávek zaznamenali dynamiku na úrovni 20 procent, což je tedy výrazně více než průměr trhu. Náš tržní podíl se pohybuje mezi 3 až 4 procenty.

Mění se nějak to, nač si lidé půjčují?
Ani moc ne, žádná zásadní změna nenastává, je to posledních několik let stabilní. Dominuje spotřební elektronika, silné jsou také půjčky na auta. Rosteme hlavně díky novým byznysovým směrům, na které jsme se zaměřili a které se od roku 2024 propisují do našeho výkonu.

Máte na mysli asi půjčky pro podnikatele, ne?
Přesně tak. My dlouhodobě nabízíme půjčky pro podnikatele na nákupy aut, ale předloni jsme začali financovat plně online OSVČ a loni jsme přidali plně online i právnické osoby. Už dřív jsme totiž viděli, že v portfoliu máme až 15 procent živnostníků a podnikatelů, kteří k nám chodili jako fyzické osoby, ale úvěry používali pro své podnikání.

To jste si podnikatele vyhodnotili jako lukrativní segment až takhle pozdě?
Vůbec ne. Chtěli jsme tam vstoupit mnohem dřív, ale byl tu projekt Moneta, tedy zamýšlené spojení banky Moneta s českým a slovenským Home Creditem a s Air Bank… A proto jsme do segmentu nechtěli vstupovat, když Moneta v něm byla historicky hodně silná. Jelikož ale projekt usnul, znovu jsme se na to podívali a to, co nám podnikatelé říkali, bylo celkem jasné.

Udělali jsme si průzkum mezi několika stovkami podnikatelů a vyšlo z něj, že chtějí úvěr, který pro ně vyřídíme rychle, bez poplatků, ideálně bez návštěvy banky a online, nechtějí si otevírat žádný nový bankovní účet a chtějí, aby peníze měli k dispozici ideálně ještě v den žádosti na svém účtu.

Opravdu to nikdo nenabízel?
Když máte například eseróčko, nedej bože se dvěma jednateli, žádná banka vám úvěr neschválí a nezprocesuje kompletně online, stejně tam budete muset jít. Vždyť tam často musíte jít i jen kvůli založení běžného účtu. Stejné to je s tím, aby klient z řad podnikatelů měl peníze na účtu ještě v den, kdy o úvěr požádá. Jsme tam dnes ze 40 procent, takže 40 procent žadatelů z řad podnikatelů má peníze na účtu do 24 hodin, ale zlepšujeme se a tento podíl dál roste. To také není samozřejmost.

Na co klienti peníze využívají? Asi nejde o žádné horentní sumy…
Naše úvěrová peněženka je v podstatě úvěrový limit a klient ji čerpá podle potřeby a úroky splácí tehdy, když ji využívá. Je to hodně podobné kontokorentu, nejčastěji jde o částky do 150 tisíc korun. Zaměřujeme se na mikrosegment, ovšem chování OSVČ a právnických osob se i tak dost liší. Obecně se to ale hodně používá na nákup dopravní techniky, často také zmiňují získání nebo rozjezd nové zakázky a samozřejmě nákup nových strojů či výpočetní techniky.

Jaké máte v tomto segmentu plány? Mít podobně jako u retailu 3 až 4 procenta trhu?
Ano, naše ambice je mít stejný tržní podíl, jaký máme v retailu, i mezi podnikateli. Leží tam pro nás vyšší jednotky miliard korun ročně. Rád bych se na tuto hranici dostal do roku 2030.

A chystáte i nějaké větší úvěrové produkty pro byznys?
My jsme už loni rozjeli americké hypotéky pro podnikatele, což ale logicky už není čistě online produkt. Zatímco u hotovostních úvěrů jsou tickety ve stovkách tisíc korun, typicky 150 tisíc, u amerických hypoték se bavíme o vyšších jednotkách milionů, v některých případech až o desítkách milionů korun. Máme za sebou dokonce první projekt, který přesáhl 100 milionů korun, byť šlo spíš o výjimku. Bylo to refinancování developerského projektu u O2 arény.

Nejste ale o dost dražší než banky?
Jsme dražší – banka mívá úrok 4 až 6 procent a my jsme u amerických hypoték zhruba na 10 procentech. Je to naše cena za rychlost a individuální nabídku na míru. Víte, velké banky nechtějí dělat tickety za 15 milionů a méně, respektive jim to trvá dlouho. Navíc v bance, když podnikáte krátce nebo když spadnete do nějaké rizikové škatulky, tak se z toho jen tak nevymaníte. My jsme mnohem flexibilnější. Neznamená to, že si klienty neprověřujeme, podléháme stejné regulaci jako banky, ale jsme akčnější a umíme se klientům lépe přizpůsobit.

Je tu spousta podnikatelů, pro něž bankovní úvěr není řešení. Buď jim banka nechce či nemůže půjčit, nebo to pro ně trvá příliš dlouho. Chci, abychom byli první volba právě pro ty, kdo nejdou do banky.

Chcete podnikatelům nabídnout ještě nějaké produkty?
Není tu například rychlý úvěr pro právnické osoby, jako když si vy koupíte mobil v obchodě na splátky. Jednoduchý a rychlý online splátkový produkt pro podnikatele tu chybí. Víc ale zatím říct nemůžu.

Zmiňoval jste, že u podnikatelských úvěrů paradoxně víc žádostí zkontrolujete ručně. Jaká je u vás vlastně míra automatizace?
U schvalování žádostí jsme na 55 procentech, ovšem bez úvěrů na auta, tam je automatizace méně. A teď nám to číslo ještě dál stoupne, protože dosud to bylo tak, že žadatelé, kteří se neprokázali přes BankID, museli nahrát přední a zadní stranu svých osobních dokladů a ty pak automaticky kontrolovali lidé. Sledovali, jestli odpovídá fotka, jestli tam není rozdíl v čísle či v adrese, prostě ty fotografie prověřili naši vyškolení experti. Teď ale zavádíme systém, že i toto prověřování poběží přes speciální software.

Nebude tam i řešení od startupu Resistant AI Martina Reháka?
Ano, jsou jednou z firem, s nimiž spolupracujeme. Co se pokusů o podvody a falšování týče, tak trend falšování občanských průkazů klesá, ale zase narůstají případy falšování výpisů z účtu, výplatní pásky nebo potvrzení o výši příjmů. Celkově měsíčně evidujeme zhruba 60 až 70 takových případů v Česku a Slovensku dohromady, občanky jsou z toho dnes pouze zpravidla dva či tři pokusy.

AI je tedy i u vás velká věc?
Jednoznačně. A to na několika úrovních. Posuzování žádostí je jedna z nich, další je zapojení velkých jazykových modelů do marketingu či komunikace se zákazníky, pohráváme si třeba s tím, že bychom si vyráběli s jejich pomocí reklamní videa určená na sociální sítě. A pak tu je i schopnost strojově číst a vyhodnocovat dokumentaci, kterou nám posílají exekutoři nebo insolvenční správci. Naštěstí sice máme relativně málo klientů, u nichž se exekuce či insolvence řeší, ale vždy se někdo takový najde – a pak je třeba, aby někdo pročítal spousty stran úředních dokumentů. Teď to můžeme z velké části přenechat na umělé inteligenci, která tu základní rešerši a vyhodnocení udělá za nás.

Vedle Home Creditu historicky vyrostlo několik zajímavých startupových a technologických projektů jako třeba Zonky. Jak to máte dneska? Je to něco, kam se pořád koukáte?
Jak se to vezme. Určitě už dnes nechceme budovat nic mimo značku Home Credit s jednou výjimkou – to je služba Kamali na mikroúvěry v řádu tisícovek korun. Zároveň ale víc než dřív platí, že jsme mobile first firma, takže třeba hodně sázíme na mobilní aplikaci a na to, aby toho naši klienti co nejvíc a co nejjednodušeji udělali v mobilu. Ze všech žádostí, které k nám přichází, jich přes 80 procent je z mobilu. Musíme tomuto trendu jít naproti.

A chystáte tedy něco?
Společně s firmou Mobil Pohotovost jsme spustili novou službu Cashtec Upgrade. Je to operativní leasing. Teď jsou v nabídce iPhony a některé telefony od Samsungu a budeme přidávat další produkty těchto značek i obecně další značky. Líbí se nám princip udržitelnosti, že se mobily dostanou do druhého kola využitelnosti. A v tomhle je Mobil Pohotovost jednička na trhu.

Takže si od vás koupím telefon a po dvou letech dostanu nový?
Přesně tak. Během února to rozšíříme o Macbooky, iPady nebo hodinky Apple Watch. Máme tam, troufám si říct, bezkonkurenční ceny. Mobil Pohotovost zajišťuje přístroje, záruku, reklamace, prostě technickou stránku a pak zpětný odkup a další distribuci, my je máme ve vlastnictví a zajišťujeme pronájem.

Jaké s tím máte plány? Kolik takhle chcete prodat přístrojů?
To vám řeknu úplně přesně – hodně.