Kdo by zahodil skvěle rozjetou fotbalovou kariéru ve špičkovém evropském klubu s platem ve stovkách milionů korun, aby přešel do týmu s minimální historií, slabým renomé a výrazně nižší výplatou? David Beckham v dobách, kdy byl na vrcholu svých sil. Sportovní novináři ho považovali za blázna, legendární anglický fotbalista ale věděl přesně, co dělá. Zviditelnil fotbal tam, kde ho dosud znali jen se šišatým míčem, a vydělal miliardy korun na tom, že si do smlouvy nechal připsat pár chytrých bodů.

Od momentu, kdy David Beckham podepsal první profesionální smlouvu, uplynulo už třicet let. V roce 1992 se upsal slavnému Manchesteru United, kde začal ukazovat, že nebude obyčejným fotbalistou. Uměl to perfektně s míčem a hlavně v disciplíně přímých kopů neměl konkurenci. U takzvaných Rudých ďáblů byl jedenáct let, během kterých odehrál 265 zápasů a nastřílel přes 60 gólů. V roce 2003 pak přestoupil do Realu Madrid.

Patřil mezi nejlepší fotbalisty té doby, ve španělském velkoklubu se mu ale tolik nedařilo, proto po čtvrté sezóně odešel. Jeho další destinace byla velkým překvapením. Beckham totiž nezamířil do jiného klubu srovnatelných kvalit jako Manchester United nebo Real Madrid, naopak na vrcholu kariéry přešel do soutěže, která ve fotbalovém světě neměla skoro žádné jméno – zvolil si americkou MLS, konkrétně tým Los Angeles Galaxy.

Sportovní reportéři nevěřili svým očím a světová média se plnila titulky o nepochopitelném kroku. „Proč by ve svých nejlepších letech Beckham odcházel do ligy, která fotbalový svět nezajímá,“ ptali se řečnicky novináři. Podle prvních zpráv to navíc nevypadalo ani na rozumný tah z hlediska peněz, protože týmu z Los Angeles podepsal smlouvu stanovenou na zhruba 6,5 milionu dolarů ročně. Ve Španělsku měl za stejné období skoro třikrát tolik.

Jak se ale ukázalo, nelze věřit jen titulkům v novinách. Beckham sice souhlasil s příjmy, které byly o přibližně 70 procent nižší, než měl v Realu Madrid, s novým chlebodárcem z amerického západního pobřeží ale dokázal vyjednat takové podmínky, které dávaly smysl z dlouhodobějšího horizontu. Když se tedy v létě roku 2007 stal hráčem LA Galaxy, mohl tušit, že na tom jednou vydělá stovky milionů dolarů.

Foto: Depositphotos

Slavný anglický fotbalista David Beckham v dresu LA Galaxy

V první řadě měl podíl na tržbách klubu. Vedle regulérního platu, který činil zhruba 32,5 milionu dolarů za pět let (na takovou dobu měl podepsanou smlouvu), dostával procenta z prodejů ze všeho, co LA Galaxy prodávalo – od vstupenek na zápasy přes reklamní předměty až po hot dogy a piva, která se nabízela na stadionu. Do dodatečných příjmů se mu počítala i procenta ze smluv se sponzory, které klub měl.

Říká se, že právě Beckham měl velkou zásluhu na sjednání sponzorství s americkou společností Herbalife v hodnotě 20 milionů dolarů, jejíž logo nosili losangelští fotbalisté na dresech. A protože byl jedním z nejuznávanějších fotbalistů, chodilo se na zápasy dívat i více fanoušků – za jeho debutovou sezónu v LA Galaxy se měl počet permanentních vstupenek zvýšit až o jedenáct tisíc.

Jakmile se všechny tyto zdroje příjmů sečetly, Beckham si za pět let v klubu přišel na odhadem 255 milionů dolarů, jak uvádí novinář Joe Pompliano. To vychází na zhruba 50 milionů dolarů ročně, tedy více než v Realu Madrid – a násobně více, než činil jeho standardní plat. A co je úsměvné, do této sumy, díky níž byl tehdy nejvýdělečnějším fotbalistou světa, se ještě nezapočítával lukrativní bod týkající se „expanze“.

Vlastní tým za hubičku

V roce 2007, kdy David Beckham do LA Galaxy nastoupil, hrálo americkou Major League Soccer (MLS), založenou roku 1993, pouze třináct týmů. To bylo s ohledem na trh Spojených států a Kanady, respektive počtu měst, která si mohou dovolit mít domácí klub, velmi málo. A Beckham už v té době věřil, že pokud bude liga zvyšovat návštěvnost – a tím pádem se tam bude točit více peněz –, přiláká nové fotbalové celky.

Proto si prozíravě do smlouvy s Galaxy nechal zanést, že jakmile ukončí kariéru, bude moci koupit takzvaný expanzní klub pro MLS. Jinak řečeno dostal právo do ligy přivést nový tým. A ať by se dělo cokoliv, Beckhama by to stálo 25 milionů dolarů. V roce 2007 tato částka nevyvolávala příliš mnoho rozpaků, protože když do MLS vstupovalo třeba Toronto, zaplatilo 10 milionů dolarů, tudíž by MLS s novým týmem od Beckhama vlastně vydělalo. Ledaže…

Ledaže by se nesměla měnit doba. Jak už bylo zmíněno výše, s Beckhamem přišel do MLS i vyšší zájem ze strany diváků a sponzorů, proto se zvedala i hodnota televizních práv. Zatímco v roce 2006 se pohybovala na úrovni osmi milionů dolarů ročně, v roce 2014 už to bylo 90 milionů dolarů za rok (hlavně díky stanicím ESPN a Fox Sports). A loni se pro zajímavost dostala až na 250 milionů dolarů.

Sumy za přijetí nových expanzních týmů se tak postupně zvyšovaly – a Beckham už v roce 2008, rok po nástupu na americká hřiště, věděl, že na tom svém jednou vydělá. V tomto roce se totiž průměrná cena rozšiřujícího klubu pohybovala okolo 37 milionů dolarů, o zhruba deset let později zaplatil například Austin FC okolo 150 milionů dolarů a loni muselo Charlotte FC za svůj vstup vynaložit už 325 milionů dolarů.

Když tedy v roce 2014 MLS oznámilo, že Beckham uplatnil opci na koupi rozšiřujícího týmu za 25 milionů dolarů, získal to bývalý fotbalový fenomén s velkou slevou. Tím týmem se stalo Inter Miami CF, které – po průtazích s výstavbou stadionu – odehrálo svůj první zápas teprve předloni, i tak je ale desátou nejcennější franšízou MLS s hodnotou okolo 585 milionů dolarů. A Beckham je jedním ze spolumajitelů.

Netěžil z toho ovšem jen Beckham, který se mimo jiné vystavil jistým kontroverzím za přílišné vychvalování Kataru coby skvělé země pro žití, ale celá MLS, která mimochodem dosud narostla až na současných dvacet devět celků. S trochou nadsázky se dá říct, že to byl právě tento sedmačtyřicetiletý rodák z Londýna, který zpopularizoval fotbal ve Spojených státech – a podle statistik jeho obliba v zámoří neustále roste. Přišla do ní totiž i řada vysloužilých špičkových hráčů z Evropy.

Ti si ve státech chtějí vydělat peníze a zužitkovat své schopnosti oproti zpravidla menší konkurenci. V minulosti šlo například o Javiera „Chicharita“ Hernándeze, Bastiana Schweinsteigera, Davida Villu, Franka Lamparda, Didiera Drogbu, Andreu Pirla, Kaká, Wayna Rooneyho nebo Zlatana Ibrahimoviće. Spekulovalo se také o Cristianu Ronaldovi, ten ale nakonec dal za obrovský balík přednost Saúdům.

Rozvoji evropského fotbalu (nebo skutečného, chcete-li) v Severní Americe pak dozajista pomůže i příští mistrovství světa, které se bude v roce 2026 konat právě ve Spojených státech, Kanadě a také Mexiku. Experti věří, že aura okolo dalšího šampionátu bude lepší než v případě Kataru, jenž byl často kritizován za svůj, pro západ nelogický, přístup k právům lidí.