Lidská zvídavost je nejspíš ještě silnější než koronavirus. Zatímco celý svět byl v částečné paralýze, vesmírné bádání má za sebou nadmíru úspěšný rok plný důležitých milníků téměř na všech frontách, přičemž tu největší pozornost si samozřejmě vysloužilo SpaceX pod taktovkou Elona Muska.

Rok 2020 ale potvrdil, že všechna esa v rukávu nemají už zdaleka jen Američané. Následující přehled největších vesmírných milníků letošního roku ostatně ukazuje, že slavit mohlo Japonsko, Čína i Spojené arabské emiráty. Úspěch si mimo jiné připsala i brněnská firma.

1.  První lidské posádky v barvách SpaceX

Bez větších pochyb byl největším letošním milníkem okamžik, když se 30. května odlepila z rampy raketa Falcon 9 s astronauty Doughem Hurleym a Bob Behnkenem na palubě. Bylo to tak vůbec poprvé, co SpaceX vyneslo do vesmíru lidskou posádku. Američanům se tak téměř po deseti letech (od vyřazení raketoplánů) vrátila vlastní možnost, jak vysílat astronauty na orbit.

A co víc, Muskova firma dokázala posádku bezpečně dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a v září ji vrátit i zpět na Zemi, opět bez větších komplikací. Už v listopadu tak mohla celý proces zopakovat, tentokrát se čtyřmi astronauty na palubě. S dalšími misemi bude pokračovat začátkem roku 2021.

2. Úspěšné testy lodi Starship

Musk a jeho tým nezapomínali ani na ostatní oblasti svého bádání. Významně posunuli také vývoj lodi Starship, která by jednou měla donést lidi na Mars. Několik jejích prototypů v průběhu roku startovalo z kosmodromu u texaského městečka Boca Chica. Nejdříve jen do 150 metrů, ke konci roku ale diváci měli možnosti vidět fascinující let do 12,5 kilometru, včetně vůbec poprvé předvedeného přistávacího manévru.

3. Trojice roverů zamířila k Marsu

O něco reálnější obrysy dostaly jiné mise mířící k rudé planetě. Díky příznivé pozici Marsu vůči Zemi k němu v krátkém časovém sledu vystartovala hned trojice raket nesoucí na palubě trojici zbrusu nových roverů.

Na přelomu června a července tak vypravila NASA vozítko nazvané Perseverance, už svou pátou misi podobného formátu, tentokrát ale společně s malou helikoptérou. Své historicky první mise s cílem přistát na Marsu vypustily pár dní po sobě i Čína a Spojené arabské emiráty.

Všechny tři doputují k rudé planetě v únoru roku 2021. Původně se k této trojici měl přidat i výtvor Evropské vesmírné agentury (ESA). Té se ale nepodařilo připravit vozítko včas, a tak kvůli relativním pozicím Země a Marsu bude mít další příležitost až za dva roky.

4. Japonsko vrátilo na Zemi vzorky z asteroidu

O docela jiný, ale neméně významný počin se postarala Japonská vesmírná agentura (JAXA). V prosinci totiž v australské buši přistála kapsle, která obsahovala velmi cenný náklad: méně než gram horniny z asteroidu Ryugu, který na něm sebrala sonda Hajabusa2. Navrátit na Zemi takový vzorek se podařilo teprve podruhé v historii. Vědci doufají, že jim pomůže zjistit více o původu života na vnitřních planetách sluneční soustavy.

5. Překvapivý náznak života na Venuši

Mezinárodní tým vědců, jenž zkoumá Venuši, byl letos nadmíru překvapený. Díky teleskopu, který k planetě vyslal signál v určité vlnové délce, totiž zjistil, že v atmosféře se nachází fosfan – molekula, o které víme, že ji na Zemi dokáží přírodně tvořit jen mikroorganismy. Nejedná se o žádné potvrzení života na této nehostinné planetě, po oznámení objevů ale šéf NASA Jim Bridenstine volal po upřednostnění Venuše ve vesmírném bádání.

6. Kolaps ikonické observatoře v Portoriku

Vesmírný průmysl má za sebou ale i jeden smutný konec. Obří ikonický radioteleskop Arecibo v Portoriku byl nejdříve v létě silně poškozen, až se koncem roku definitivně zřítila jedna z jeho podpůrných věží, čímž ho nejspíš nenávratně zničila. Observatoř Aceribo už od roku 1963 hrála zásadní roli například při hledání známek po mimozemských civilizacích a posloužila také jako kulisa v bondovce Zlaté oko.

7. Raketa Vega s českou vlajkou a klíčovou součástkou z Brna

Ačkoliv Česko bychom za žádnou vesmírnou velmoc nejspíš nepovažovali, i náš vesmírný průmysl zaznamenal velký úspěch. V září totiž z Francouzské Guyany odstartovala raketa Vega od ESA. To by samo o sobě ještě nebylo tak zvláštní, ale vůbec poprvé měla na palubě nosič satelitů z Brna, který od píky vyvinula firma SAB Aerospace. Tato klíčová součástka se zasloužila o vynesení hned 53 satelitů najednou.