První česká cloudová kuchyň spojuje vaření a technologie. Chystá druhou pobočku i systém pro rozvozy

„Vždy jsem tvrdil, že jsme food-tech společnost, v níž bude polovina byznysu z technologií,“ říká spoluzakladatel Jan Siuda.

Peter BrejčákPeter Brejčák

avm_0099

Foto: MyFoodPlace

Tomáš Lev a Jan Siuda, spoluzakladatelé cloudové kuchyně MyFoodPlace

0Zobrazit komentáře

Podnikatelská dvojice Tomáš Lev a Jan Siuda dobývá gastroscénu poněkud jiným způsobem, než je běžné. Jako bývalí top manažeři z oblasti consultingu měli s restauračním byznysem zkušenosti jedině díky letním brigádám ze svého mládí. V Česku však před třemi lety pod názvem MyFoodPlace rozběhli vůbec první koncept takzvané cloudové kuchyně, jež se specializuje čistě jen na vaření jídla pro rozvoz – takže se u nich jako návštěvníci nenajíte. Teď začínají expandovat do dalších lokalit, chystají franšízy a ostatním restauracím nabídnout nový technologický produkt, který dokáže spravovat rozvozy.

Shodou náhod Lev a Siuda při rozběhu svého byznysu trefili vhodnou dobu. Nařízení vlády o uzavření provozoven kvůli pandemii koronaviru výrazně podpořilo roznáškový byznys a jejich firma tak během tří let na trhu v tržbách vyrostla z nuly na více než 40 milionů korun (číslo nezahrnuje hodnotu jídel partnerských restaurací). Jen loni se tento ukazatel zdvojnásobil. „A to při značně pozitivní EBIT (zisk před zdaněním a úroky) marži,“ pochvaluje si Siuda pro CzechCrunch.

Kuchyň MyFoodPlace zatím přitom funguje jen v jedné lokaci v Praze, odkud provozuje třicítku vlastních i partnerských konceptů, které má ve správě. Konkrétně jde například o koncept americké pizzy Raketou.cz, z partnerských pak o Mama’s Burger, který blízce spolupracuje se Zdeňkem Pohlreichem.

Těsně před otevřením je další cloudová kuchyň na Palmovce, kde nyní probíhá nastavování a testování vybraných technologií a postupů. Původně měla být druhá pobočka firmy otevřená již loni, kvůli výpadkům spojeným s pandemii koronaviru ale došlo k posunutí na první kvartál letoška. Z tohoto důvodu MyFoodPlace loni nedokázal přesáhnout ani svůj původní plán a překonat v tržbách 50 milionů korun, ty se zastavily nad zmiňovanou hranicí 40 milionů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Ve spoustě věcí jsme se radikálním způsobem posunuli a rozrostli. Pro letošní rok bychom rádi zopakovali růstové tempo na straně tržeb a ještě více zvýšili celkovou ziskovost firmy. Cítíme, že je tam ještě hodně potenciálu, hlavně skrze další procesní a IT optimalizaci a samozřejmě škálování provozoven,“ popisuje Siuda.

Nová pobočka na Palmovce má pomoci dalšímu rozšiřování byznysu. MyFoodPlace si v ní otestuje model franšíz i škálování, a to jak vlastních provozů, na které se chce zaměřit v Praze, tak partnerských spoluprací ve zbytku Česka i dále v zahraničí. Spolupracující partneři od firmy získají kombinaci značek optimalizovaných na rozvoz a technologie na řízení rozvozů. Právě vývoj IT řešení je druhým pilířem rozvoje MyFoodPlace.

„Vždy jsem tvrdil, že jsme food-tech společnost, ve které bude brzy 50 procent byznysu z technologií,“ říká Siuda s tím, že firma je na dobré cestě k naplnění tohoto cíle. V loňském roce totiž začala do IT vývoje hodně investovat a výsledkem je nové řešení, které dokáže na jednom místě a v beztabletové formě ovládat všechny největší roznáškové platformy na trhu, tedy Dáme jídlo, Bolt i Wolt.

avm_0106

Foto: MyFoodPlace

Tomáš Lev a Jan Siuda, spoluzakladatelé cloudové kuchyně MyFoodPlace

Umožňuje nám to mnohem jednodušeji obsluhovat všechna menu profilů, tedy skrývat, přeceňovat a upravovat jednotlivé položky. V případě spolupráce s Wolt jsme dokonce druzí na světě, kdo tohoto stavu dosáhl. Jsme obecně rádi průkopníky v těchto nových možnostech,“ popisuje Siuda.

Doteď běžná praxe v restauracích vypadá tak, že když navážou spolupráci s jednou z rozvozových služeb, dostanou od ní tablet, kam jim chodí objednávky. MyFoodPlace jednak tyto tři platformy spojila do jednoho, ale navíc k tomu nabízí administraci na řízení prodejních kanálů z jednoho místa. Například když restauraci dojde jedna surovina nebo je nutné změnit cenu jednoho jídla, stačí tento fakt zadat do jednoho rozhraní.

Nápad na vytvoření podobného řešení vznikl přímo v cloudové kuchyni, kde denně spravují 120 „meníček“ od třicítky značek, což s sebou nese značné operativní potíže. Každé menu má totiž 20 až 30 položek a 250 až 350 subpoložek, jež je potřebné aktivně spravovat.

pruvodce boxed

Přečtěte si takéJak se vyznat v nemovitostech? Je tu realitní speciálCeny nemovitostí letí s úroky vzhůru. Jak se v tom vyznat? A vyplatí se byt koupit, nebo pronajmout? Je tu realitní speciál

Produkt dokáže odhalit nekonzistence v menu napříč platformami. A bude schopen nastavovat dynamickou cenotvorbu nebo parametry rozvozových zón – mimo špičku se zóna roztáhne a změní tak, aby to lépe vytížilo kuchyň a naopak. To vše je doplněno o analytiku výkonnosti prodejů, nákladů, času vaření, efektivitu marketingu, logistiky či zákaznické hodnocení.

„Nástroj je aktuálně funkční pouze pro nás, ale připravujeme verzi, která už bude nasaditelná do jakýchkoliv restaurací. Pilot s prvními zájemci chceme udělat ve druhém letošním kvartálu,“ doplňuje Siuda s tím, že pro restaurace, které používají jen jednu z roznáškových platforem a rozvoz jídla pro ně není strategická část byznysu, využití takového produktu nedává smysl.

„Covid v tom ale výrazně změnil chování lidí i restaurací. Roste počet těch, které rozvoz vnímají jako důležitou část podnikání, jsou přítomni na více platformách a aktivně se tam snaží působit, investují do marketingu, vytváří akce, aktualizují menu… V tomto případě se takový nástroj stává téměř podmínkou,“ uzavírá Siuda.

Každé dva týdny vám ukážeme tipy na zajímavé restaurace, bary i kavárny.

Newsletter Deli | Poslední vydání

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Olomoučtí průkopníci ořechových másel chtějí naučit lidi snídat. Jednou možná i ve vlastním bistru

Nedávno ještě Šufan řešil spor o jméno s firmou Žufánek, teď už se může soustředit na ořechy i vlastní čokoládu.

sufan3Story

Foto: Šufan

Matěj Zavoral, Marek Dyntera a Lukáš Medek, spoluzakladatelé firmy Šufan

0Zobrazit komentáře

Marek Dyntera s Matějem Zavoralem se potkali na horách. Když společně zdolávali tisícovky a obdivovali kanadskou přírodu, neušlo jejich pozornosti, že každý správný horal tam svačí ořechová či arašídová másla. V Česku je však v regálech obchodů ještě před deseti lety nenašli, a protože oběma chyběla, pustili se do jejich výroby. Moravský Šufánek, později přejmenovaný na Šufan, se tak stal průkopníkem ořechových másel u nás. A byť do portfolia přidává stále něco nového, základem jsou čisté ořechové krémy ze surovin, které Šufan bere z nejbližších zdrojů.

Když olomoucký Šufan v roce 2014 začínal, konkurenci v Česku téměř neměl. To již nicméně dávno neplatí. Šufan s obratem třicet milionů dnes na trhu soupeří o místo nejméně s deseti dalšími českými výrobci, mezi které patří mimo jiné rodinná firma Lucky Alvin, jejíž obrat je zhruba třetinový, daleko větší podíl pak zabírá stamilionový Big Boy, u kterého nicméně velkou část obratu tvoří privátní výroba. Řada českých prodejců si totiž pod svou značkou nechává másla vyrábět na zakázku, čemuž se Šufan vyhýbá a věnuje se takřka pouze vlastním produktům.

Minulý rok firma expandovala na Slovensko, kde tržby odhaduje na desetinu celkového obratu. „Máme rozsáhlou síť zhruba tři sta padesáti zdravých výživ, kaváren a obchodů s delikatesami, kde se naše zboží prodává. Retail nám přináší zhruba čtvrtinové tržby,“ říká osmadvacetiletý Lukáš Medek, který se k zakladatelům Matěji Zavoralovi a Marku Dynterovi přidal jakožto společník v roce 2020.

Právě v té době řešila firma spor o název s lihovarem Žufánek, kterému se nelíbila podobnost s názvem Šufánek. Obojí je navíc označení pro naběračku používané v některých oblastech Čech a Moravy. Coby vystudovaný právník se Medek sporem, který řešil Úřad pro ochranu průmyslového vlastnictví, zabýval jen letmo – a navrhl věc raději neeskalovat.

sufan2

Foto: Šufan

Ořechová granola značky Šufan

„By by to zajímavý právní spor. Neměli jsme pocit, že při rozdílnosti portfolií ořechy versus alkohol si názvy tolik kolidují, ale ustoupili jsme. Někdy je lepší nechat spory stranou a zabývat se významnějšími věcmi. Chtěli jsme se soustředit na produkt. Jestli ho prodáváme jako Šufan, nebo Šufánek, je druhořadé,“ říká Medek, který má ve firmě na starost marketing a obchod.

Společnost tak v roce 2020 čekal kompletní rebranding, který stál stovky tisíc. Etikety sice získaly nový vizuál, nicméně pro zákazníky zůstal produkt rozpoznatelný díky rovným sklenicím se zlatým víčkem a logem zkřížených naběraček, tedy šufanů či žufanů, jak se říká na Hané, odkud Šufan pochází.

Energie potřebná v horách

Na počátku všeho stála vášeň pro hory, díky níž se seznámil dnes třiatřicetiletý Matěj Zavoral a sedmatřicetiletý Marek Dyntera. Zavoral, který žil v Kanadě delší dobu, se jednou vrátil na Vánoce domů a Dynterovi přislíbil pomoc s přestěhováním do Kanady, kde následně oba žili a pracovali. Kdyby nebylo výletů do hor, sotva by se servisní technik Dyntera a ve stavebnictví pracující Zavoral pustili do potravinářství.

Na výšlapy v Kanadě sami nosili sendvič se šunkou, zatímco horalé kolem svačili ořechová másla všeho druhu. Do hor či fitness se ořechová másla hodí, protože obsahují bílkoviny, tuky i sacharidy a mají vysokou energetickou hodnotu. Kvalitní ořechová másla navíc obsahují velké množství vlákniny, vitamínů, minerálních látek a antioxidantů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A právě taková másla si Šufan předsevzal vyrábět, neboť po návratu do Česka Dynterovi i Zavoralovi chyběla. „V začátcích bylo těžké vůbec protlačit na trh produkt, který v té době neměl ekvivalent. Legislativně pro ořechová másla neexistovala kategorie. Nové to bylo i pro zákazníky,“ vzpomíná Dyntera, který se spolu se Zavoralem učil vše od nuly, ať už po stránce výroby, či podnikání.

Do strojů na zpracování ořechů firma již investovala miliony, neboť potřebuje denně umlít stovky kilogramů ořechů. Tento rok plánuje Šufan zpracovat až sto tun surovin, většinou ořechů, případně bezlepkových ovesných vloček, semínek do granoly či kakaových bobů. „Dnes je na trhu spousta pomazánek na bázi ořechů, mnohdy s cukrem či jiným sladidlem. My máme jen čisté příchutě, tedy stoprocentní ořechy, případně v kombinaci s čokoládou naší vlastní výroby,“ říká Medek.

Výroba čokolády je přitom podle něj docela alchymie. Kakaové boby, které firma zpracovává, praží i mele, pochází z Peru. „Chtěli jsme mít kontrolu nad celým procesem a ladit si chuť čokolády podle svého. Chceme, aby zákazník poznal ve výrobcích náš rukopis. Ne čokoládu pouze nakupovat a lacině se odvolávat na to, že je belgická, byť to nemusí vůbec garantovat její kvalitu,“ objasňuje Medek.

Nejprodávanějším produktem překvapivě nejsou ořechové krémy, nýbrž kokosová hnízda.

Čokoládu vyrábí Šufan pro zpracování do ořechových másel či čokoládových kaší, chystá nicméně další produkty, které zatím nechce avizovat. Nejprodávanějším výrobkem překvapivě nejsou ořechové krémy, nýbrž kokosová hnízda, což jsou kokosové plátky slepené medem s ořechy a semínky. Hnízda Šufan také věnoval do olomouckého centra pomoci ukrajinským ženám a dětem.

„Dají se jíst přímo z pytlíku jako chipsy, zalít mlékem či rozdrobit na jogurt. Aktuálně chystáme novou řadu hnízd s novými příchutěmi,“ říká Medek. U jednoho druhu hnízd totiž Šufan šlápl vedle. Klikvová hnízda se u zákazníků nechytla. „Chtěli jsme být féroví a nenazývat plod brusinkou, když jí není. Pravou brusinku skoro nikdo nepoužívá, ale její název ano. Klikvu se nám bohužel nedaří prezentovat,“ přiznává marketér Medek, který měl k potravinám blízko již při studiu práv, kdy brigádničil třeba v podniku Naše maso.

Se zakladateli Šufanu se student práv seznámil díky práci na ministerstvu zemědělství, kde organizoval lokální trhy místních výrobců. „Po škole jsem věděl, že se právu věnovat nechci. Zajímám se o kvalitu potravin. V Šufanu se snažíme přinést na trh co možná nejvíce chuťově i nutričně vyváženou alternativu,“ říká Medek. Roli hraje nicméně i původ produktů, u kterých Zavoral, stojící za logistikou a nákupem, volí pokud možno evropské dodavatele.

Snídat jako v ořechovém nebi

Většina arašídových másel na českém trhu je vyrobena z argentinských arašídů, zatímco Šufan používá řecké. Evropské produkci dali podnikatelé z Moravy přednost také u mandlí, které odebírají ze Španělska. Kalifornské mandle, jež v českém importu dominují a tvoří osmdesát procent světové produkce, nesou tíhu velké úmrtnosti tamního včelstva. Kalifornské včely umírají v důsledku chemických postřiků a úbytku přirozeného prostředí v rozsáhlých mandloňových monokulturách.

sufan1

Foto: Šufan

100% kešu značky Šufan

„Udržitelnost se snažíme implementovat do našeho fungování víc a víc. Aktuálně řešíme udržitelnější obalový systém,“ dodává Dyntera, který má ve firmě na starost právě obalové hospodářství a celkovou výrobu, na které se v Šufanu dnes podílí již patnáctičlenný tým. „Odstranili jsme vrchní etiketu z víček, etikety máme z přírodního recyklovaného materiálu,“ dokresluje Dyntera. Zkoumá mimo jiné i možnosti v oblasti bezobalových systémů a upcyklování obalů.

Zdokonalovat chce Šufan nadále i výrobní procesy včetně automatizace. „Chceme dostat naše výrobky do co nejvíce domácností a pomoct tomu, aby lidé snídali kvalitně a hlavně spolu. Aby snídaně nebyla jen nezbytná součást dne, ale skvělý rituál na jeho startu. Náš velký sen je mít do budoucna Šufan bistra, kde by se snídalo jako v ořechovém nebi,“ uzavírá Medek.

Každé dva týdny vám ukážeme tipy na zajímavé restaurace, bary i kavárny.

Newsletter Deli | Poslední vydání