Článek vznikl ve spolupráci s E.ON.

Ptačí parky i bylinky získaly cenu Energy Globe. E.ON vypisuje nový ročník soutěže zaměřené na ekologii

O letošním vítězi rozhodlo 24 tisíc hlasujících. Soutěž Energy Globe ukazuje, že Čechy zajímá obnova krajiny i tradiční přístup k pěstování.

Energy Globe
Foto: E.ON
Šéfka českého E.ONu Claudia Viohl a Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické

Sedm lokalit, kde se vrací do krajiny původní živočichové. Skoro 700 hektarů, kde se obnovují mokřady. Ptačí parky České společnosti ornitologické letos vyhrály soutěž E.ON Energy Globe a půl milionu korun na další rozvoj. Teď E.ON vypisuje nový, už osmnáctý ročník, do kterého je možné se přihlásit nebo poslat tip na zajímavý projekt. Přihlašování běží až do 1. února 2026.

Přihlásit lze jakýkoliv projekt, který přispívá k ochraně přírody nebo udržitelnosti. Může to být technologie, komunitní projekt, vzdělávací program, obnova krajiny. „Díky soutěži dostávají prostor lidé, firmy i organizace, které dokazují, že udržitelnost může mít mnoho podob – od ochrany krajiny až po inovativní technologie,“ říká Vladimíra Glaserová, vedoucí oddělení CSR a eventů ve společnosti E.ON.

Projekty hodnotí porota, kterou tvoří odborníci z různých ústavů Akademie věd a další experti. O vítězi, který získá 500 tisíc korun na další rozvoj, pak rozhodne veřejné hlasování. Finalisty nadcházejícího ročníku představí E.ON 14. května 2026 v Praze a výsledky vyhlásí 5. září na Ekofestivalu v Českých Budějovicích.

Vítězem letošního ročníku se stala Česká společnost ornitologická, která provozuje sedm lokalit takzvaných Ptačích parků. Josefovské louky u Jaroměře, Zbudovská blata u Českých Budějovic, Mnišské louky u České Lípy, Kosteliska u Hodonína a další. Organizace obnovuje mokřady, buduje tůně pro zavodnění, vyřezává invazní dřeviny a nastavuje pravidelnou seč a pastvu.

„Ptákům nevyhovují obří lány, kde chybí hmyz, keře, remízky a voda a další prvky, které byly dříve běžnější. Mizí jim zkrátka prostředí, ve kterém by mohli žít, nacházet potravu a vyvádět mláďata,“ vysvětluje Břeněk Michálek ze správy ptačích parků České společnosti ornitologické. Parky jsou otevřené veřejnosti, fungují tam dobrovolníci a slouží jako místo pro vzdělávání i pozorování přírody. Probíhají tu akce a edukační programy pro školy.

Byla to pro nás výzva a spousta lidí si klepala na čelo, ale když se chce, tak to jde.

Financování funguje hlavně přes soukromé dárce. Do roku 2024 přispělo na tvorbu parků přes 8 000 lidí. Organizace získává pozemky především mimo území chráněná státem a pak je obnovuje. „Všichni si uvědomujeme, kolik práce za ptačími parky je a jak velká je podpora veřejnosti. Bez ní by projekt nemohl existovat,“ říká Michálek.

Organizace chce, aby do roku 2042 byl ptačí park v každém kraji. Výhra 500 tisíc korun jim pomůže hlavně s nákupem půdy, ta je základem pro rozšiřování parků. Ptačí parky jsou druhý vítěz po sobě, který se zabývá obnovou krajiny. Loni vyhrála Rezervace velkých kopytníků v Milovicích, kde divocí koně, zubři a pratuři pomáhají vracet krajině přirozenou podobu.

Kromě hlavní ceny se vyhlašuje ještě Cena sympatie, jejíž vítěz dostane 50 tisíc korun. Letos ji získala bylinná farma Květomluva z jižního Valašska. Ta sídlí ve Vlachovicích na severu chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Rodina Fryzelkových sem v roce 2014 přemístila historickou dřevěnou sušírnu na ovoce a bylinky a zrekonstruovala ji. O dva roky později založila ekologicky certifikovanou farmu.

„Pozemek, na kterém Květomluva stojí, jsem si vysnil od dětství, protože byl na krásném místě, kam jsem rád chodíval. Jeho velkou nevýhodou bylo ale to, že půda na něm byla silně splavená, zerodovaná a i oficiálně neplodná, což je pro pěstování velký problém. Byla to pro nás výzva a spousta lidí si klepala na čelo, ale když se chce, tak to jde,“ říká zakladatel Radek Fryzelka.

V roce 2022 se Květomluva začlenila mezi první výrobce potravin určených lidem s přísnými dietními omezeními kvůli autoimunitním onemocněním. Farma se kromě pěstování věnuje i ekologické výchově. V rámci exkurzí ji ročně navštíví přes tisíc lidí: žáci, studenti, odborná veřejnost. Výhru 50 tisíc korun Radek Fryzelka rozdělil mezi všechny finalisty. Zbytek šel na oslavu s týmem. „Moje sympatie měly všechny projekty, dávají smysl,“ dodává.

Do loňského ročníku se přihlásilo 216 projektů a hlasovalo 24 tisíc lidí z široké veřejnosti. Od roku 2008, kdy soutěž začala, přišlo přes 4 100 přihlášek. V minulých ročnících uspěly různorodé projekty. V roce 2023 to byla společnost NIL Textile, ta recykluje textil a vyrábí z něj nové oblečení. O rok dřív vyhrál start-up Myco, který dělá obaly z houbového mycelia místo polystyrenu. V roce 2021 zvítězil Domov Podhradí s udržitelným bydlením pro seniory. Rok předtím obec Hostětín, která má celkově udržitelný přístup, od energie přes dopravu až po hospodaření s vodou. A v roce 2019 to byla aplikace Nesnězeno, která má sloužit k záchraně neprodaného jídla z restaurací, pekáren, hotelů a obchodů. Nabízí ho za snížené ceny.