Raketa Ariane 6 se chystá ke startu. Bude nás pohánět do vesmíru, věří šéf Evropské kosmické agentury

Nová raketa Ariane 6 startuje dnes večer. Je výkonnější, ekologičtější a měla by posunout evropskou kosmonautiku do budoucnosti.

artist_s_view_of_the_configuration_of_ariane_6_using_four_boosters_a64_pillars

Foto: ESA

Ke startu se dnes chystá první evropská raketa z řady Ariane 6

0Zobrazit komentáře

Pokud dobré počasí a štěstí dá, bude se dnes večer psát další kapitola evropských vesmírných dějin. Z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně se poprvé pokusí vzlétnout nová raketa Evropské kosmické agentury Ariane 6. Odstartovat by měla během čtyřhodinového okna, které se otevře v osm hodin večer středoevropského času.

„Ariane 6 bude pohánět Evropu do vesmíru a tvořit historii. Stát vedle mohutné Ariane 6 je nepopsatelné. Cítím širokou paletu emocí, protože se připravujeme na to, jak ovlivníme evropské dějiny, budoucnost Evropy, celé generace Evropanů,“ napsal na svůj účet na sociální síti X Josef Aschbacher, generální ředitel Evropské kosmické agentury (ESA).

Nosič nové generace má po téměř desetiletí vývoje nahradit předchozí model Ariane 5, který se do vesmíru poprvé vydal v roce 1996 a naposledy loni v červenci, kdy vynesl na orbitu dva satelity a pak se po skoro třiceti letech služby odebral do důchodu.

Jeho nástupce je určen k vynášení družic do vesmíru, a to pro komerční i veřejné klienty. Je také výrazně levnější než jeho předchůdce – cena za start se má pohybovat okolo 35 milionů eur, u Ariane 5 to byl dvojnásobek. I díky tomu má Ariane 6 podstatně zvýšit konkurenceschopnost Evropy ve vydávání se do vesmíru. Evropská kosmická agentura uvedla, že už má objednávky na 30 letů, jen do roku 2026 by se jich mělo uskutečnit až dvanáct.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ariane 6 má na nízkou oběžnou dráhu Země při prvním letu vynést devět miniaturních satelitů CubeSat a řadu experimentálních prvků, které na orbitě nezůstanou. Jsou mezi nimi například dva návratové moduly, které si vyzkouší cestu z vesmíru zpět na Zemi, nebo produkty vesmírných agentur, výzkumných institucí a univerzit.

„Díky mnoha novým funkcím Ariane 6 budeme schopni vynést více a doletět dále, přičemž horní stupeň nosné rakety bude udržitelně zlikvidován, aby se z něj nestalo kosmické smetí,“ uvedla ESA v prohlášení. Udržitelnost systému spočívá v tom, že se horní stupeň vrátí k Zemi, kde shoří v atmosféře, místo toho, aby zůstal na oběžné dráze. Dnešní start lze sledovat živě s komentářem v angličtině nebo francouzštině na stránkách Evropské kosmické agentury.

První start Ariane 6 byl původně plánovaný na rok 2020, technické potíže, pandemie covidu 19 a ruská invaze na Ukrajinu ale způsobily opakované odklady. Před Evropskou kosmickou agenturou má tak stále náskok ve vývoji společnost Space X Elona Muska, který dokáže své rakety nejen do vesmíru vyslat, ale také vrátit zpět na Zem. Letos v červnu navíc už počtvrté testovala svůj obří systém Starship, s nímž by měli lidé podle Muska jednou doputovat až na Mars.

Problémy zažívá naopak projekt Starliner americké společnosti Boeing, jehož astronauti jsou na Mezinárodní vesmírné stanici neplánovaně kvůli technickým problémům už druhý měsíc. Kdy se vrátí na Zemi, zatím není jasné.

S přispěním ČTK

Žádná umělá inteligence od Applu, žádné upravené plodiny. Opravdu evropská regulace zlepšuje životy?

O EU se často hovoří jako o regulatorní velmoci. To nemusí být negativní. Jenže jak ukazují čerstvé příklady, ochrany před novinkami začíná být příliš.

Luboš KrečLuboš Kreč

apple-intelligenceKomentář

Foto: Apple

AI Applu znamená pokročilou práci s textem, generování obrázků či přehlednější oznámení

2Zobrazit komentáře

Komentář Luboše Kreče: Šéf společnosti Apple Tim Cook nedávno oznámil, že výrobce iPhonů a iPadů letos nenasadí v Evropské unii svůj balíček aplikací a služeb využívajících umělou inteligenci. Ty mají uživatelům pomoct například s vytvářením textů nebo obrázků, usnadní jim také hledání na internetu.

Důvodem, proč se k takovému kroku jedna z nejhodnotnějších firem na světě odhodlala, přičemž v Americe a jinde AI nasadí, jsou regulace. Společnost se obává, že by se mohla dostat do konfliktu s evropskou směrnicí Digital Services Act, která nařizuje technologickým společnostem, jak mají v prostoru EU fungovat.

O Evropě se často hovoří jako o regulatorní velmoci. A to bez negativních znamének, protože umět vymyslet, sepsat a do praxe uvést funkční právní mechanismy, které dokážou v dobrém ovlivňovat život občanů, je svého druhu umění. Ostatně ne náhodou následně další země včetně USA od Evropy opisují, jako to bylo například s GDPR.

Idea, že je třeba hlídat nadnárodní koncerny a korporace, které se nám vkrádají víc a víc do soukromí, je záslužná. Jenže ruku v ruce s tím se vkrádá ještě něco – pocit, zda té regulační ochrany už není mnoho a jestli to nezačíná být na úkor praktičnosti. A budoucnosti.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nejde zdaleka jen o umělou inteligenci od Applu. Drtivá většina firem, které udávají tempo, je z USA, případně z Asie. Navíc jak na svém LinkedInu upozornil zakladatel online supermarketu Rohlík.cz Tomáš Čupr, kvůli přísným regulacím nechce v Evropě svůj systém autonomního řízení zprovoznit ani Tesla. A do toho Evropa po letech relativního klidu odstartovala obří spor s Microsoftem, dalším z technologických průkopníků.

Zároveň nemusí jít jen o jedničky a nuly. Jeden z nejcitovanějších českých vědců biolog Jiří Friml, který nedávno dostal v Rakousku prestižní Wittgensteinovu cenu, zase opakovaně upozorňuje, že evropské odmítání geneticky modifikovaných plodin nás připravuje o šanci podílet se na změnách, které mohou zásadně ovlivnit jak ekologii, tak hospodářství.

Svět, ve kterém žijeme, se vyvíjí extrémně dynamicky. Regulace, které reagují na okolní dění, jsou naopak z principu opožděné, takže ten, kdo se na ně příliš soustředí, zůstává v minulosti a ztrácí kontakt s tím, kam se ubírá zeitgeist, duch doby. Minulost Evropy je slavná, o tom není sporu, měli bychom ale urychleně začít dělat něco pro to, aby slavná byla i naše budoucnost.

Text původně vznikl pro stanici ČRo Plus.