Alexander Isak, švédský útočník a jeden z nejlepších střelců Evropy, se stal letos v létě nejdražším hráčem anglického fotbalu. Jeho přestup z Newcastlu do Liverpoolu za 130 milionů liber (3,6 miliardy korun) by se mohl zdát jako další kapitola v nekonečné historii rekordních transferů. Jenže tentokrát zásadní slovo nepadlo na hřišti ani v kanceláři trenéra. O budoucnosti šestadvacetiletého Švéda rozhodovala dvě finanční centra vzdálená tisíce kilometrů od sebe – Boston a Rijád.

Právě tady sídlí Fenway Sports Group (FSG), která vlastní Liverpool, a Public Investment Fund (PIF), státní investiční fond Saúdské Arábie, který má od roku 2021 většinový podíl v Newcastlu. Oba subjekty patří mezi nejmocnější hráče ve světovém sportu, ale každý jiným způsobem.

FSG vlastní i baseballové Boston Red Sox, hokejové Pittsburgh Penguins, drží podíl v týmu automobilové soutěže NASCAR či má svůj tým v nové golfové lize TGL. Profiluje se tak jako jeden z hlavních globálních sportovních konglomerátů, navíc kromě sportovních týmů spravuje i mediální aktiva a realitní projekty. Díky partnerství s osobnostmi jako LeBron James má skupina vliv, který sahá daleko za hranice samotného fotbalu.

Kdežto PIF disponuje aktivy v hodnotě přes 900 miliard dolarů (18,8 bilionu korun) a patří mezi největší suverénní fondy na světě. Kromě Newcastlu drží většinové podíly ve čtyřech saúdskoarabských klubech (Al Hilal, Al Nassr, Al Ittihad a Al Ahli), investoval miliardy do Uberu, videoherní společnosti Electronic Arts, Disneyho či investičního fondu spravovaného japonskou skupinou SoftBank. A také stojí za megaprojektem v poušti Neom.

Kritici to označují za sportswashing, tedy využívání sportu k vylepšování obrazu země s problematickou reputací. Z pohledu Rijádu jde ale o vědomou snahu posílit vliv Saúdské Arábie prostřednictvím globálních značek.

I proto se jednání o Isakovi od začátku lišila od běžných přestupů. Nevedl je sportovní ředitel Newcastlu, jak tomu obvykle bývá, ale přímo majitelé. PIF vyřadil ze hry trenéra Eddieho Howea i Jamieho Reubena, vlivného člena představenstva a zástupce rodiny Reubenů, která má menšinový podíl v klubu, a postavil se k celé věci jako ke strategickému rozhodnutí. Na druhé straně stál Liverpool s řediteli Richardem Hughesem a Michaelem Edwardsem, kteří zastupovali zájmy z Bostonu. De facto šlo o dohodu dvou investičních domů, ne o spor dvou klubů Premier League.

Klíčovou roli také sehrály dřívější kontakty. Obě strany spolu tvrdě vyjednávaly už při sporu o golf. Saúdové spustili v roce 2021 vlastní soutěž, která díky obřím kontraktům přetahovala hráče z tradiční PGA Tour a vyvolala ostrý konflikt i soudní spory. V červnu 2023 ale přišel šokující obrat, obě organizace oznámily smír a vznik nové soutěže PGA Tour Enterprises. Do té pak loni v lednu vstoupila jako investor i FSG.

Právě proto se letos v srpnu do fotbalového jednání osobně zapojil Yasir Al-Rumayyan, guvernér PIF a předseda Saudi Aramco, jedné z největších ropných společností na světě. Pro saúdskou stranu to rázem nebylo jen o jednom útočníkovi, ale o reputaci investora, který má ve fotbale i golfu ukázat, že dokáže hrát roli globálního partnera.

Isak přišel do Newcastlu v roce 2022 z Realu Sociedad a rychle se stal klíčovým hráčem. Jeho 27 gólů v sezoně 2024/25 zařadilo švédského reprezentanta mezi nejlepší útočníky Evropy. Klub a jeho fanoušci v něm viděli symbol éry, kdy Newcastle pod křídly PIF míří mezi elitu. Jenže letos na jaře se objevily první trhliny. Hráč odmítl jednat o nové smlouvě a dal najevo, že chce odejít.

Když v červenci neodcestoval s týmem na předsezónní turné do Asie, napětí vyvrcholilo. Na Instagram napsal: „Byly mi dány sliby, které klub nedodržel. Když se ztratí důvěra, není cesty zpět.“ Newcastle reagoval mimořádně tvrdým prohlášením, že nevidí podmínky, za nichž by k prodeji mohlo dojít, a že se těší, až útočníka znovu přivítá ve své rodině.

Jenže realita byla jiná. Isak odmítal nastoupit, fanoušci se rozdělili a trenér Eddie Howe musel veřejně připustit, že klub čelí situaci, ve které nemůže vyhrát. Pro PIF to byla nepříjemná lekce. V Newcastlu chtěli působit sebevědomě, ale v zákulisí začali zvažovat prodej, pokud by přišla nabídka blízká 150 milionům liber (4,2 miliardy korun).

A Liverpool takovou nabídku předložil. Rozhodnutí padlo na konci srpna, v posledních hodinách přestupového okna. Už o týden dříve přitom došlo k nezvyklé scéně: přímo k Isakovi domů dorazila delegace PIF v čele s Al-Rumayyanem a Reubenem. Chtěli útočníka přesvědčit, aby sezonu ještě odehrál na severu Anglie. Podle britských médií ale byla schůzka krátká a bez výsledku, Isak zopakoval, že důvěra je pryč a že jedinou možností je odchod.

V tu chvíli převážil pragmatismus: raději prodat teď a minimalizovat škody než riskovat sezonu s naštvaným hráčem. Liverpool souhlasil se zaplacením 125 milionů liber okamžitě (3,5 miliardy korun), s bonusy to bylo celkem 130. Krátce po desáté večer britského času byla dohoda uzavřena. Newcastle vydal strohé prohlášení o 37 slovech, bez jediné zmínky o Isakových gólech či zásluhách.

Pro Liverpool to byla poslední část rekordního léta. Klub už předtím utratil stovky milionů za mladé hvězdy, jako je Florian Wirtz nebo Hugo Ekitiké. Isak, hráč v nejlepších letech, je má doplnit a vytvořit útok, který může dominovat nejen v Anglii, ale i v celé Evropě. Pro FSG šlo o víc než fotbal: o další posílení globální značky Liverpoolu, která generuje miliardy z vysílacích práv, sponzoringu a merche.

Pro Newcastle je to naopak ztráta sportovní i symbolická. Klub, který chtěl pod Saúdy ukázat, že už nebude slabším článkem Premier League, musel ustoupit. Přestože disponuje obrovským kapitálem, ukázalo se, že ani státní fond nedokáže vždy odolat tlaku okolností.