Zdá se, že vzhledem k ekonomické situaci a nejasnému vývoji světa kryptoměn není čas pro investování do akcií, nemovitostí nebo kryptoměn ideální. Trh s uměním a luxusním zbožím však jakoby si žil vlastním životem. Předminulý týden se nejbohatším mužem světa stal módní magnát Bernard Arnault, tento týden slavná aukční síň Christie’s oznámila, že letos prodala umění za rekordních 8,4 miliardy dolarů. K výsledku jí pomohlo několik letošních významných aukcí.

Původně londýnská síň oznámila, že v roce 2022 vydražila umění v hodnotě v přepočtu okolo 191 miliard korun. V meziročním srovnání hodnota prodaných děl vzrostla o sedmnáct procent. Další prestižní aukční dům Phillips také ohlásil vyšší čísla než loni, 1,3 miliardy dolarů (asi 29 miliard korun) oproti loňské hranici 1,2 miliardy. Pár dní před Christie’s se se svými výsledky ukázala i americká Sotheby’s, nebylo to ale pozitivní oznámení, protože jí klesly prodeje oproti loňskému roku o sedm procent na 7,7 miliardy dolarů (176 miliard korun).

Rekordní rok to letos byl i pro české aukce umění. Vyplývá to z předběžného přehledu českého serveru Art+. Podle něj sběratelé a investoři na tuzemských aukcích výtvarného umění letos zatím utratili více než 1,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem, kdy obrat činil 1,46 miliardy korun, by tak měl být letošní obrat českých aukčních síní zhruba o deset procent vyšší. „Je vidět, že inflace, energetická krize a nejistota způsobená válkou na Ukrajině neutlumila chuť sběratelů kupovat umělecká díla. Zároveň se vlastníci uměleckých děl nebáli dát i velmi kvalitní díla do aukcí,“ uvedl Jan Stuchlík, šéfredaktor Art+.

Výsledky aukčního průmyslu podle amerického deníku The Wall Street Journal ilustrují generační proměnu globálního trhu s uměním. Přední světové aukční síně se přetahují o možnost prodat sbírky, které nashromáždili lidé z generace narozené po druhé světové válce, zároveň lákají i mladší kupce, které zajímají současní umělci, ale i hodinky nebo kabelky.

Podle ředitele Christie’s Guillaumeho Ceruttiho za letošními dobrými výsledky stojí tři důvody. „Roli hrála odolnost trhu s uměním a luxusním zbožím, pozoruhodný úspěch několika významných uměleckých sbírek a tvrdá práce našich týmů po celém světě,“ řekl Cerutti.

Jedna z významných sbírek, která síni k rekordu pomohla, byla letošní historická aukce děl z pozůstalosti Paula Allena, spoluzakladatele Microsoftu. Jeho kolekce se prodala za bezmála 1,6 miliardy dolarů (36 miliard korun). Tvořilo ji padesát vybraných děl tvůrců od renesance až po současnost a některá díla se prodala až za čtyřnásobek vyvolávací ceny.

V případě několika umělců – včetně Vincenta van Gogha, Edwarda Steichena a Gustava Klimta – šlo o rekordní částky, za které se jejich díla kdy podařilo vydražit. Výtěžek z celé aukce se podle Allanova přání připsal charitě.

Další z aukcí, která letos v Christie’s přitahovala velkou pozornost, byla ta s ikonickým obrazem Marilyn Monroe od Andyho Warhola, nazvaného Shot Sage Blue Marilyn. Vydražil se za 195 milionů dolarů (zhruba 4,6 miliardy korun) a stal se tak nejdražším vydraženým dílem z dvacátého století.

Portrét vysoké hodnotě vděčí i své historii. Vydražený obraz byl například svědkem nechvalně známé střelby, která se odehrála přímo ve Warholově ateliéru Factory v New Yorku. V roce 1964 do něj vešla performativní umělkyně Dorothy Podber s pistolí a vystřelila na čtyři z pěti portrétů Marilyn Monroe. A právě obraz, který byl střelby ušetřen, tento rok v Christie’s vydražili.