Více než tři stovky českých prodejen Relay, kaváren Costa Coffee nebo pekáren Paul fungují jako gigantická sběrnice energetických dat. Z každé z nich proudí co čtvrthodinu detailní informace o využití plynu či elektřiny, takže v centrále mají přehled, jestli se někde neplýtvá a jestli spotřeba odpovídá propočítaným odhadům. „Podařilo se nám touto cestou snížit spotřebu o 15 procent,“ říká Richard Procházka, ředitel společnosti Lagardère Travel Retail, která je provozuje. A dodává: „Je to teprve začátek, do budoucna bychom to chtěli nastavit tak, abychom toho centrálně mohli co nejvíc ovládat, aby lidé na pobočkách mohli obrazně řečeno jen rozsvítit a zhasnout.“

Uvést takový projekt v život trvalo dva roky, obnášelo to spoustu vyjednávání s vlastníky nemovitostí, kde se obchody nacházejí, a také analyzování takových zdánlivých maličkostí, jako je třeba otázka, kdy je nejefektivnější zapínat pečicí trouby. „Rozjeli jsme to ještě před válkou na Ukrajině, když už jsme ale viděli a také cítili, že náklady za energie nám dost rostou. Je to zároveň krok, který naplňuje vizi udržitelnosti,“ usmívá se Procházka, který tuzemskou pobočku nadnárodní skupiny vede od roku 2019 a předtím byl 12 let jejím provozním šéfem.

Lagardère Travel Retail je maloobchodní obr, kterého používá tu a tam v podstatě každý: na vlakových nádražích a ve stanicích metra provozuje na 160 trafik Relay, patří mu přes 60 kaváren Costa Coffee a stejné množství automatů Costa Express na benzínkách Shell, součástí skupiny jsou také desítky obchodů s občerstvením 1 Minute, pekařství Hello a Mr. Baker nebo síť bister Paul, která je zatím jen v Praze, ale chystá expanzi i mimo hlavní město.

Zároveň je Lagardère Travel Retail dominantním hráčem na ruzyňském letišti, kde provozuje více než 50 obchodů i restaurací a kde na jaře vyhrála koncesi na další dekádu. „Letiště pro nás představuje zhruba třetinu našeho obratu,“ vysvětluje Richard Procházka.

Loni skupina utržila pět miliard korun, letos by se měla dostat na šest miliard. Tedy na obrat, jaký vykázala ve svém dosud nejlepším roce 2019. „Jenže to se nedá vůbec srovnávat. Hodnota peněz tehdy a dnes je úplně jinde, inflace tlačila ceny nahoru, ale náklady rostly ještě rychleji,“ krčí rameny zkušený manažer s tím, že bude trvat ještě minimálně dva roky, než se Lagardère nejen účetně, ale i fakticky dostane nad výkony předcovidových časů.

Kde je problém? Právě na letišti, kde společnost kromě restaurací a trafik provozuje i duty free obchody. „Zatímco byznys mimo letiště už dnes funguje výborně, letiště je zatím výrazně pod tím, nač jsme byli zvyklí,“ vysvětluje Procházka. A dodává pár argumentů. Zatímco v roce 2019 na Ruzyni odbavili na 18 milionů cestujících, loni to bylo „jen“ 10,5 milionu. Zároveň se srovnaly počty domácích a zahraničních turistů, z nichž odpadli utráciví Číňané a Rusové.

Také je méně byznysových cestujících, jejichž lety nahradily Windows Teams a Zoom. „Nepomáhá ani to, že národní dopravce ČSA se stal nevýznamným operátorem a na letišti je převaha nízkonákladových aerolinek,“ říká pětapadesátiletý absolvent VŠE, který před Lagardère prošel Unileverem a Oriflame.

Přestože je mírně skeptický k tomu, jestli se ještě někdy podaří z pražského letiště udělat cestovatelský hub, jakým bylo pár let nazpět, z pohledu byznysu je optimistou: „Půjde to nahoru, ostatně jinak bychom se ani o koncesi na provozování prodejen a restaurací na letišti neucházeli.“ Chystají tam proto i několik novinek – objeví se nová gastro značka Bottega, restaurace Bageterie Boulevard, digitálně vyzdobený pop-up bar, kde budou míchat oblíbené drinky, nebo salátové bistro italské značky Natoo, které už Lagardère otevřelo i na vlakovém Hlavním nádraží.

Foto: Lagardère Travel Retail

Prodejna Relay na letišti v Ruzyni

Lagardère kvůli svému přesahu do gastronomie a cestování patřilo ke společnostem, které těžce zasáhl covid. Takže z šesti miliard obratu a více než půlmiliardového zisku v roce 2019 se skupina o rok později propadla na třetinové tržby a hluboký mínus. Poučením z těchto let je mimo jiné sázka na efektivnější fungování, jejímž příkladem je v úvodu článku zmíněný energetický projekt, v jehož rámci se postupně všechny pobočky osazují chytrými senzory a čidly. Dalším krokem je rychlejší digitalizace. „Vezměte si náš Burger King na Hlavním nádraží. Kdybychom tam neměli digitální tabule, nedokázali bychom zpracovávat objednávky. Je to řešení i personální krize, kdy nejsou lidé,“ dává příklad Procházka.

Právě samoobslužné pulty jsou něco, co se postupně začne víc a víc objevovat třeba i v obchodech Relay nebo pekařstvích Hello. A co plně autonomní prodejny, jejichž světovým průkopníkem je Amazon a v Česku je zkouší třeba řetězec Coop? „Ano, to je nevyhnutelné a když vidím, jak rychle si čeští zákazníci zvykají na technologické novinky v retailu, nebudou mít problém to akceptovat. Jako skupina už na tom pracujeme, v Americe a v Belgii ve spolupráci s Amazonem již provozujeme takové chytré prodejny na letišti,“ říká Richard Procházka.

A jak se tedy změnili čeští nakupující a cestující za posledních pár let? Prý ne tak moc, protože se neustále měnili už dřív. Například v trafikách Relay každý rok o pětinu klesne prodej tištěných novin a časopisů, takže musí s kolegy průběžně měnit sortiment. „Roste význam zboží, jako jsou elektronické doplňky k telefonům. Chceme také více nasazovat třeba kosmetiku, drogerii nebo i základní léky.“

Tomuto byznysu se ale daří dobře, protože do letadel se ještě všichni cestující nevrátili, na koleje už ale ano. Ostatně pražským Hlavním nádražím ročně projde kolem 160 milionů lidí, tedy desetkrát víc než Ruzyní. „Je to největší cestovní hub. A někdy se na to zapomíná, protože měl dlouho špatnou pověst. A hodně se to zlepšilo,“ upozorňuje Procházka s tím, že jeho společnost tam například nově otevřela restaurace z populárního vietnamského řetězce rychlého občerstvení Banh-mi-ba nebo italské salátovny Natoo.

Na nedalekém Masarykově nádraží pak firma provozuje velkou restauraci Masaryčka zaměřenou na pivo a české speciality. „Masarykovo nádraží je unikátní prostor. Spojuje se tam klasické centrum města s dopravním hubem,“ chválí Procházka rozsáhlou výstavbu, která na nádraží probíhá pod taktovkou finanční skupiny Penta.

Takže jaký je za něj výhled pro obor, ve kterém působí? „Lidé nikdy nepřestanou nakupovat ani cestovat. Ano, změnilo se naše chování v kancelářích, v office centrech trávíme méně času, což je výzva třeba pro naše obchody 1 Minute. Zároveň ale lidé mnohem víc navštěvují třeba pekařství Paul, která se stala alternativou obědové návštěvy restaurace,“ říká Procházka. A dodává: „Není důvod se koukat dál s obavami. Všechno se vyvíjí a retail a pohostinství také.“