Řídí trafiky Relay či kavárny Costa a říká: Na nádražích už byznys jede, letiště se zatím neprobudilo

Richard Procházka vede skupinu Lagardère, která v Česku provozuje sítě prodejen Relay nebo kaváren Costa Coffee. Češi u něj utratí šest miliard ročně.

Luboš KrečLuboš Kreč

prochazka

Foto: Lagardère TR

Richard Procházka, šéf společnosti Lagardère

0Zobrazit komentáře

Více než tři stovky českých prodejen Relay, kaváren Costa Coffee nebo pekáren Paul fungují jako gigantická sběrnice energetických dat. Z každé z nich proudí co čtvrthodinu detailní informace o využití plynu či elektřiny, takže v centrále mají přehled, jestli se někde neplýtvá a jestli spotřeba odpovídá propočítaným odhadům. „Podařilo se nám touto cestou snížit spotřebu o 15 procent,“ říká Richard Procházka, ředitel společnosti Lagardère Travel Retail, která je provozuje. A dodává: „Je to teprve začátek, do budoucna bychom to chtěli nastavit tak, abychom toho centrálně mohli co nejvíc ovládat, aby lidé na pobočkách mohli obrazně řečeno jen rozsvítit a zhasnout.“

Uvést takový projekt v život trvalo dva roky, obnášelo to spoustu vyjednávání s vlastníky nemovitostí, kde se obchody nacházejí, a také analyzování takových zdánlivých maličkostí, jako je třeba otázka, kdy je nejefektivnější zapínat pečicí trouby. „Rozjeli jsme to ještě před válkou na Ukrajině, když už jsme ale viděli a také cítili, že náklady za energie nám dost rostou. Je to zároveň krok, který naplňuje vizi udržitelnosti,“ usmívá se Procházka, který tuzemskou pobočku nadnárodní skupiny vede od roku 2019 a předtím byl 12 let jejím provozním šéfem.

Lagardère Travel Retail je maloobchodní obr, kterého používá tu a tam v podstatě každý: na vlakových nádražích a ve stanicích metra provozuje na 160 trafik Relay, patří mu přes 60 kaváren Costa Coffee a stejné množství automatů Costa Express na benzínkách Shell, součástí skupiny jsou také desítky obchodů s občerstvením 1 Minute, pekařství Hello a Mr. Baker nebo síť bister Paul, která je zatím jen v Praze, ale chystá expanzi i mimo hlavní město.

Zároveň je Lagardère Travel Retail dominantním hráčem na ruzyňském letišti, kde provozuje více než 50 obchodů i restaurací a kde na jaře vyhrála koncesi na další dekádu. „Letiště pro nás představuje zhruba třetinu našeho obratu,“ vysvětluje Richard Procházka.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Loni skupina utržila pět miliard korun, letos by se měla dostat na šest miliard. Tedy na obrat, jaký vykázala ve svém dosud nejlepším roce 2019. „Jenže to se nedá vůbec srovnávat. Hodnota peněz tehdy a dnes je úplně jinde, inflace tlačila ceny nahoru, ale náklady rostly ještě rychleji,“ krčí rameny zkušený manažer s tím, že bude trvat ještě minimálně dva roky, než se Lagardère nejen účetně, ale i fakticky dostane nad výkony předcovidových časů.

Kde je problém? Právě na letišti, kde společnost kromě restaurací a trafik provozuje i duty free obchody. „Zatímco byznys mimo letiště už dnes funguje výborně, letiště je zatím výrazně pod tím, nač jsme byli zvyklí,“ vysvětluje Procházka. A dodává pár argumentů. Zatímco v roce 2019 na Ruzyni odbavili na 18 milionů cestujících, loni to bylo „jen“ 10,5 milionu. Zároveň se srovnaly počty domácích a zahraničních turistů, z nichž odpadli utráciví Číňané a Rusové.

Také je méně byznysových cestujících, jejichž lety nahradily Windows Teams a Zoom. „Nepomáhá ani to, že národní dopravce ČSA se stal nevýznamným operátorem a na letišti je převaha nízkonákladových aerolinek,“ říká pětapadesátiletý absolvent VŠE, který před Lagardère prošel Unileverem a Oriflame.

Přestože je mírně skeptický k tomu, jestli se ještě někdy podaří z pražského letiště udělat cestovatelský hub, jakým bylo pár let nazpět, z pohledu byznysu je optimistou: „Půjde to nahoru, ostatně jinak bychom se ani o koncesi na provozování prodejen a restaurací na letišti neucházeli.“ Chystají tam proto i několik novinek – objeví se nová gastro značka Bottega, restaurace Bageterie Boulevard, digitálně vyzdobený pop-up bar, kde budou míchat oblíbené drinky, nebo salátové bistro italské značky Natoo, které už Lagardère otevřelo i na vlakovém Hlavním nádraží.

relay

Foto: Lagardère Travel Retail

Prodejna Relay na letišti v Ruzyni

Lagardère kvůli svému přesahu do gastronomie a cestování patřilo ke společnostem, které těžce zasáhl covid. Takže z šesti miliard obratu a více než půlmiliardového zisku v roce 2019 se skupina o rok později propadla na třetinové tržby a hluboký mínus. Poučením z těchto let je mimo jiné sázka na efektivnější fungování, jejímž příkladem je v úvodu článku zmíněný energetický projekt, v jehož rámci se postupně všechny pobočky osazují chytrými senzory a čidly. Dalším krokem je rychlejší digitalizace. „Vezměte si náš Burger King na Hlavním nádraží. Kdybychom tam neměli digitální tabule, nedokázali bychom zpracovávat objednávky. Je to řešení i personální krize, kdy nejsou lidé,“ dává příklad Procházka.

Právě samoobslužné pulty jsou něco, co se postupně začne víc a víc objevovat třeba i v obchodech Relay nebo pekařstvích Hello. A co plně autonomní prodejny, jejichž světovým průkopníkem je Amazon a v Česku je zkouší třeba řetězec Coop? „Ano, to je nevyhnutelné a když vidím, jak rychle si čeští zákazníci zvykají na technologické novinky v retailu, nebudou mít problém to akceptovat. Jako skupina už na tom pracujeme, v Americe a v Belgii ve spolupráci s Amazonem již provozujeme takové chytré prodejny na letišti,“ říká Richard Procházka.

A jak se tedy změnili čeští nakupující a cestující za posledních pár let? Prý ne tak moc, protože se neustále měnili už dřív. Například v trafikách Relay každý rok o pětinu klesne prodej tištěných novin a časopisů, takže musí s kolegy průběžně měnit sortiment. „Roste význam zboží, jako jsou elektronické doplňky k telefonům. Chceme také více nasazovat třeba kosmetiku, drogerii nebo i základní léky.“

letiste-praha-vaclav-havel-airport-prague

Přečtěte si takéNež tam bude vlak. Na letiště v Praze budou jezdit trolejbusyNež povede na letiště vlak, ať tam jezdí trolejbusy. Půl cesty pojedou na drátech, půl na baterii

Tomuto byznysu se ale daří dobře, protože do letadel se ještě všichni cestující nevrátili, na koleje už ale ano. Ostatně pražským Hlavním nádražím ročně projde kolem 160 milionů lidí, tedy desetkrát víc než Ruzyní. „Je to největší cestovní hub. A někdy se na to zapomíná, protože měl dlouho špatnou pověst. A hodně se to zlepšilo,“ upozorňuje Procházka s tím, že jeho společnost tam například nově otevřela restaurace z populárního vietnamského řetězce rychlého občerstvení Banh-mi-ba nebo italské salátovny Natoo.

Na nedalekém Masarykově nádraží pak firma provozuje velkou restauraci Masaryčka zaměřenou na pivo a české speciality. „Masarykovo nádraží je unikátní prostor. Spojuje se tam klasické centrum města s dopravním hubem,“ chválí Procházka rozsáhlou výstavbu, která na nádraží probíhá pod taktovkou finanční skupiny Penta.

Takže jaký je za něj výhled pro obor, ve kterém působí? „Lidé nikdy nepřestanou nakupovat ani cestovat. Ano, změnilo se naše chování v kancelářích, v office centrech trávíme méně času, což je výzva třeba pro naše obchody 1 Minute. Zároveň ale lidé mnohem víc navštěvují třeba pekařství Paul, která se stala alternativou obědové návštěvy restaurace,“ říká Procházka. A dodává: „Není důvod se koukat dál s obavami. Všechno se vyvíjí a retail a pohostinství také.“

Jaká je budoucnost českého fotbalu? Sparta na Strahově a stovky milionů korun za televizní práva

Nejvyšší soutěž už má společenskou prestiž, digitalizace nabírá nejvyšší obrátky, ale díky novinkám by to všechno mělo být ještě lepší.

Michal MančařMichal Mančař

sparta-slavia

Foto: AC Sparta Praha

Fotbalové derby Sparta – Slavia

0Zobrazit komentáře

Konference SportBiz Live v úterý v Praze načrtla budoucnost českého fotbalu. Měla k tomu jedinečnou příležitost, samostatná soutěž totiž zrovna slaví třicet let. Zástupci největších domácích klubů současnosti tak okomentovali její dosavadní vývoj, ale především se zaměřili na nadcházející roky. Ty totiž bude silně formovat nová smlouva o televizních právech na fotbalovou ligu.

Aktuální kontrakt na audiovizuální práva pro fotbalovou Fortuna ligu vyprší na konci nadcházejícího ročníku. Současného držitele Pragosport stojí podle odhadů 150 milionů korun za sezonu. „Teď všichni předpokládáme, že nový kontrakt od sezony 2024/25 bude ve stovkách milionů. Že se to za posledních asi patnáct let promění z pár desítek na stovky milionů, bude neuvěřitelný posun,“ okomentoval situaci Kamil Veselý, marketingový ředitel pražské Sparty a jeden ze čtyř řečníků panelové diskuze.

„Dokonce by to mohly být vyšší stovky milionů,“ doplnil Daniel Hajný, jeho protějšek z Ligové fotbalové asociace (LFA), která už sedm let řídí profesionální fotbalové soutěže v Česku. O částce až třikrát vyšší, než je současných 150 milionů, hovořil nedávno také slávistický ředitel Jaroslav Tvrdík. „Poprvé v historii ligy se televizní práva budou řešit tendrem. Pokud dodržíme optimistické varianty, příští měsíc ho vykopneme, v září či říjnu vyhodnotíme, vyhlásíme vítěze a narýsujeme budoucnost profesionálního fotbalu,“ dodal Hajný.

Pro lidi se fotbal stal společenskou událostí, se kterou se chtějí na sítích pochlubit.

Hajného z LFA a Veselého ze Sparty na pódiu lodě Cargo Gallery na smíchovské náplavce doplnili Michal Býček a Jaromír Hamouz ze Slavie, respektive Plzně. Tedy tří nejsilnějších klubů, které ve zmíněném pořadí opanovaly vrchol minulý měsíc uzavřené ligové tabulky. Všichni čtyři se na akci pořádané agenturou 2Score ve spolupráci s LFA shodli na tom, že tendr na ligová práva je naprosto klíčovou událostí, jež domácí sport čeká.

„Jedno z největších trápení klubů je omezení používání záběrů ze hry na jejich sociálních sítích. To bude jedna z obřích změn, co by měla nastat. Umožní to lepší propagaci ligy a větší propojení s fanoušky,“ řekl Hajný. „Zprůhlednění situace mezi vysílatelem a kluby pro nás bude důležité i obchodně. Chtěli jsme například udělat video se záběry ze zápasů pro naše partnery, ale narazili jsme,“ okomentoval situaci slávista Býček.

fotbal-konference

Foto: 2score

Zástupci Slavie, Plzně, Sparty a Ligové fotbalové asociace na konferenci o budoucnosti fotbalu

„Snažíme se tvořit obrovské množství obsahu, vtáhnout fanoušky do dění, ale nemůžeme použít to nejdůležitější. Chtěli byste gól hned lupnout na sociální sítě, všichni by to sdíleli, ale nemůžete. Že se této možnosti zbavil, tím se fotbal střelil do nohy,“ přitakal Veselý. Zástupce klubu financovaného významnou mírou Danielem Křetínským tím taktéž připomněl, že především právě pro větší kluby budou jiné než finanční benefity nové smlouvy významné: „Z hlediska příjmů jsou práva poměrně marginální.“

Nový deal by mohl mít i další dalekosáhlé pozitivní důsledky. Například rychlejší uveřejňování termínové listiny zápasů. „Zároveň dosáhneme na data, kdo se kouká a kam se to prodalo, to bude také zásadní,“ řekl marketingový manažer plzeňské Viktorie Jaromír Hamouz. „Už teď přitom máme vysoký standard, všechny zápasy běží živě. Ale pamatujeme dobu, kdy jsme oslavovali, že budeme v listopadu jednou v televizi. A kameramani lezli po střechách stadionů, aby získali nějaké záběry,“ přidal vtipnou historickou anekdotu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Do situace, že se může těšit na výrazně lepší podmínky, se podle zástupců tří nejsilnějších klubů a LFA fotbal zaslouženě vypracoval. Slavia i Sparta v uplynulém ročníku oznámily rekordní průměrnou návštěvnost v historii samostatné ligy, konkrétně 14 729 a 14 347 fanoušků. Viktoria Plzeň s menším stadionem průměrně lákala také úctyhodných 8 577 příznivců. Obecně pak zmiňovali zvyšující se úroveň stadionů – z nichž mnohé prošly či procházejí rekonstrukcí nebo jako v případě Hradce Králové se staví nové – a fanouškovského zážitku.

„Pro lidi se fotbal stal společenskou událostí. Před pěti lety jsem moc neviděl, že by někdo sdílel, že byl na fotbale. Dneska jsou takových příspěvků stovky,“ popsal Veselý. „Zjevně se nám povedlo dosáhnout bodu, kdy být na fotbalovém utkání je něco prestižního,“ dodal. „Vzrůstající zájem je evidentní. Třeba i v pravidelně vyprodávaných VIP boxech,“ potvrdil za druhé z „pražských S“ Býček.

fotbal-liga-01

2score

O poháru pro mistra ligy se rozhoduje na hřištích. Ale úspěch mezi fanoušky hledají kluby i pomocí marketingu

Právě snaha divácký komfort a zážitek vylepšovat mimochodem vedla k plánům Sparty opustit Letnou a zamířit na Strahov. „Nový stadion je absolutní nutnost. Nemáme neustále vyprodáno, ale potenciál fanoušků je takový, že ho využijeme,“ řekl Veselý. Další důvody jsou pak ryze praktické, prostorová omezení stadionu na Praze 7 neumožňují expanzi toalet či občerstvení, limitují zázemí klubu, zhoršují podmínky pro pořádání konferencí, ale třeba i zřízení klubového muzea: „To je jedna z mála věcí, co Slavii závidíme.“

Zástupci top trojky našli shodu také v pokračujícím a drtivém nárůstu digitalizace marketingu. A to nejen v převládajícím online prodeji vstupenek či permanentek. „V Plzni jsme o něco konzervativnější, ne třeba jako Sparta, která prodává už prakticky jen online. Stále máme pár lidí, co si rádi dojdou pro permici naživo, navíc jako regionální klub s přesahem máme i prodejní místa v kraji. Ale ten trend je dávno naprosto jasný, online vládne,“ zmínil Hamouz.

Kluby dokonce například buď uvažují, nebo už přímo zrušily dříve populární papírové klubové magazíny. V případě Sparty každý výtisk byl ve statisícovém minusu a kasu zatěžoval jednotkami milionů korun. „V printu už ani není reklama atraktivní pro partnery,“ souhlasil s rivalem Býček. Vývoj vztahu klubů s fanoušky ale nezasahuje jen papírové produkty, ve stínu raketového růstu TikToku došlo například i na diskuzi o rušení profilů na Facebooku. Dosah sice má, ale prý už neplní dřívější funkci, kterou měl pro starší generaci, pro niž byl hlavní sociální sítí.

Byť se těžiště marketingových aktivit nezadržitelně přesouvá do aplikací a digitálních forem, hlavní cíl zůstává samozřejmě zcela fyzický, aktivace příznivců nejen v rámci sledování 90 minut fotbalu. „Bylo by skvělé, kdyby si majitelé klubů díky nové smlouvě na televizní práva našli peníze nejen na posily týmu, ale i na další rozšíření marketingových rozpočtů,“ uzavřel Daniel Hajný z LFA.