V českých obchodech se rok od roku objevuje stále více zeleniny a ovoce, které na české stoly neputují z velké dálky, ale vypěstovali je lokální producenti. Za každým rajčetem, jahodou, svazkem chřestu, jablkem, borůvkou či okurkou se přitom mnohdy ukrývá zajímavý příběh, jako třeba v případě Karla Rodena a Jiřího Šafáře, kteří v Česku začali pěstovat borůvky, chřest a křen. Konkurovat levnému ovoci a zelenině ze zahraničí ale není vždy snadné. V jejich hospodaření je tak podporuje například online supermarket Rohlík. „Akceptuje naši cenu a neargumentuje aktuální cenou dovozu pochybné kvality. Díky tomu se naše produkce dostává k lidem zralá a čerstvá,“ říkají.

Když před přibližně pěti lety začal herec Karel Roden na svých pozemcích budovat farmu, rozhodoval se, která plodina by mohla na relativně malé ploše uživit jeho hospodářství a zároveň půjde o něco, za čím by si mohl s čistým svědomím stát. Volba nakonec padla, možná trochu nečekaně, na borůvky. Nezačal je pěstovat sám, ale ve spolupráci s borůvkovými specialisty, kteří mu hned na začátku řekli, jak se o keře správně starat.

„Každý keř vyžaduje trochu jiný střih, musíte u toho přemýšlet. Taky neustále bojujete s plevelem. Musíte správně naplánovat sběr, aby borůvky byly při utržení dozrálé a měly chuť, vitamíny a tělu prospěšné látky. Používáme mikroskopy, abychom předešli hrozícím problémům. Není to prostě tak jednoduché, jak jsme si původně trochu naivně mysleli. Ale je to velmi zdravé, chutné, zajímavé, hypoalergenní ovoce a stojí to za to,“ říká Karel Roden.

Foto: Rohlík.cz

Roden sklidí 70 tun borůvek za sezonu

K pěstování přitom od začátku přistupuje co nejšetrněji. A to nejen vůči rostlinám, ale i životnímu prostředí. Na farmě proto funguje elektronicky řízený systém kapkové závlahy, který dokáže ušetřit spoustu vody. A obstarává i zásobení rostlin hnojivem, takže se k nim dostane jen to, co skutečně využijí.

„Měříme pH a konduktivitu závlahové vody (koncentrace všech rozpuštěných látek kromě plynů, pozn. red.), děláme rozbory listů… Díky tomu dokážeme přesně stanovit, čeho má rostlina nadbytek a čeho naopak nedostatek. S tím pak balancujeme. A aby naše borůvky byly vypěstovány v nejvyšší kvalitě, regulaci škůdců a prevenci proti plísním provádíme přípravky použitelnými v ekologickém zemědělství,“ přibližuje.

V případě Jiřího Šafáře, který stojí za značkou Český chřest, vedla k vlastní farmě trochu jiná cesta. V roce 2012 koupil od holandských podnikatelů, kteří pěstovali chřest na Mělnicku a prodávali ho po Evropě, zadluženou firmu. V pěstování chřestu chtěl pokračovat, ale měl vidinu, že jej bude prodávat v Česku. Původně chtěl firmu oddlužit a prodat ji někomu, kdo jeho vizi převezme. Nakonec se jí však chopil sám a v průběhu dekády se postaral o renesanci této plodiny u nás.

Dnes se na jeho farmě, která funguje v režimu IPZ, a dává tedy přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizaci nežádoucí chemie, pěstuje bílý i zelený chřest. „Bílý je náročnější na přípravu – ale ten, kdo to zvládne, je už navždycky jeho milovníkem a nevezme do huby dovoz. U něj konzumace stoupá o 5 až 10 procent ročně, a to hlavně ve městech. Zelený je díky jednoduché přípravě raketa. Ročně nám roste o 25 procent,“ přibližuje Jiří Šafář.

Nyní se navíc chystá produkci rozšířit i na křen. „Křen jsme vrátili na česká pole v loňském roce. Po revoluci se s jeho pěstováním v Česku přestalo. Přitom chuťový rozdíl mezi naším křenem z Česka a dovozem z Maďarska je extrémní, samozřejmě v náš prospěch,“ dodává Šafář.

Farmaření „trochu bolí“

Farmaření přitom není procházka rozkvetlou zahradou, zejména poté, co se v uplynulých letech výrazně a plošně zvýšily náklady. Jiří Šafář vysvětluje, že chřest je víceletá plodina, ale první tři roky je potřeba do ní jen investovat, než zesílí a je možné ji začít sklízet. Náklady na daný rok je tak potřeba pokrývat od ukončení sklizně do začátku sklizně roku následujícího.

„Proto pro nás bylo strašlivé, když náklady vzrostly až po prodané úrodě, zvýšení jsme tak plně nepromítli do ceny. Odhadovali jsme růst deset procent a o ně jsme i zdražili. Nakonec to bylo skoro čtyřicet procent, co se týče například nafty, hnojiv, elektřiny a podobně. Kdybychom náklady promítli naplno do ceny, je chřest pro většinu lidí cenově nedostupný.“

Foto: Rohlík.cz

Na borůvkové farmě také není kvůli rostoucím nákladům lehké pořízení. „Musím přiznat, že to trochu bolí, ale nějak to zvládáme,“ dodává Karel Roden. Velkou výzvou je pro pěstování borůvek také počasí, které podle jeho slov přináší více teplých dní nejen v letních měsících, ale i na jaře, což způsobuje dřívější nástup kvetení a tím daleko vyšší riziko zmrznutí. Keř borůvky sice snáší mrazy poměrně dobře, ale květy samotné ne. V parných letních měsících zase ohrožují plody vysoké teploty.

„Je také třeba přizpůsobit skladbu odrůd místu, kde se pěstují, o což se teď snažíme. V místech, kde je výskyt jarních mrazíků nebo letních veder menší, se vhodná odrůda hledá snáz. Přesto věříme, že do určité míry můžeme rostlinám pomoci. Máme ochranu proti mrazu a teď přemýšlíme o nějaké smysluplné ventilaci, aby se borůvky ve vedrech nepřehřívaly. Když si pak na nich pochutnáváme a slýcháme chválu, tak si říkáme, že to má smysl,“ vysvětluje Roden.

Místo dohadů o ceně online jistota

Zásadní pro fungování malých českých farem v dnešní době nejsou jen spotřebitelé a jejich rostoucí zájem o lokální potraviny, ale především obchodníci. Podle Jiřího Šafáře ale ne každý přistoupí na vyšší cenu plodiny, která je v případě pěstování v menším objemu a v ekologicky udržitelném režimu logicky vyšší v porovnání s plodinou z velkofarmy ze Španělska. I proto se jak Jiří Šafář, tak Karel Roden rozhodli, že budou své výpěstky přednostně nabízet online supermarketu Rohlík.

„S Rohlíkem startujeme sezonu. Je první, což se nelíbí velkým řetězcům, které každoročně opakují, že toho od nás odeberou desetkrát více. Jenže Rohlík akceptuje naši cenu. Neargumentuje aktuální cenou dovozu pochybné kvality nebo starým zbožím vozeným přes půl světa. Jakmile začne česká produkce, Rohlík vypne dovoz chřestu a přejde na český čerstvý produkt. Chápe totiž pojem čerstvosti a to, že to trochu trvá, než se na začátku sklizně nasbírá velké množství najednou,“ říká Šafář.

Stejnou zkušenost sdílí i Karel Roden. „Rohlík nám hodně pomohl. Naše spolupráce funguje velmi dobře a jsem rád, že se naše borůvky dostanou k lidem zralé a čerstvé. Není přitom třeba je trhat nedozrálé, aby vydržely zdlouhavou cestu k lidem na stůl. Aktuálně sklidíme okolo 70 tun borůvek za sezonu a Rohlík od nás bere všechnu úrodu kromě malé části, která se prodá ze dvora místním.“

Rohlík potvrzuje, že o lokální ovoce a zeleninu je mezi spotřebiteli rostoucí zájem. Za poslední tři roky se i proto zvýšil podíl lokálních potravin v nabídce online supermarketu více než o 100 procent. V létě je poměr české produkce ovoce a zeleniny oproti té zahraniční asi 70 procent. Letos se navíc nabídka rozšíří o další farmáře, kromě borůvek od Karla Rodena, chřestu od Jiřího Šafáře a zeleniny od Inocence Šika či Jaroslava Jeřábka přibudou ještě další farmáři převážně z Moravy a Stezka. Nově se do nabídky dostanou také cherry rajčata Rozálka, vypěstovaná exkluzivně pro Rohlík ve skleníku v Kostelci na Hané.