Růst není věčný a poznávají to i české startupy. Propouští nejen Productboard, Kiwi nebo Woltair

Firmy by se chtěly vyvarovat propouštění, ale někdy to jinak nejde. Současná ekonomická realita je tvrdá a české startupy nejsou výjimkou.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

layoffs

Foto: CzechCrunch

Hubert Palán (Productboard), Oliver Dlouhý (Kiwi.com) a Jan Hanuš (Woltair)

9Zobrazit komentáře

„Optimalizují nebo propouštějí skoro všichni. Stačí obejít pár bloků a poptat se v kancelářích tady kolem,“ řekl mi loni významný český startupista v jedné z kaváren v pražském Karlíně. Právě do této čtvrti se koncentruje tuzemská technologická špička, tady se startupy předhánějí v tom, kdo získá od investorů více peněz a kdo má ve výsledcích takzvanou hokejku, tedy zdánlivě nekonečný růst. Dlouho to platilo, ale také české firmy narážejí na limity, vlastní i tržní. Neznamená to, že propouští úplně každý startup, ale je jich určitě víc, než se veřejně ví. Productboard, Kiwi.com nebo Woltair jsou jen špička ledovce.

Právě poslední jmenovaná firma, která digitalizuje topenářský byznys a chce urychlovat zavádění obnovitelných zdrojů energií v domácnostech, tento týden oznámila, že musela významně snížit své stavy. „Dnes jsme rozdali výpovědi osmatřiceti zaměstnancům. Jedná se hlavně o lidi z naší zličínské pobočky, výpovědi se ale dotkly i lidí v našem sídle v Karlíně,“ řekl ve čtvrtek magazínu Forbes šéf Woltairu Jan Hanuš. Předtím měl ambiciózní startup s velkými investicemi v zádech kolem dvou stovek zaměstnanců, propouštění se tedy dotklo pětiny z nich.

K ještě dramatičtějšímu kroku se nedávno rozhodlo Kiwi.com. Brněnský vyhledávač letenek Olivera Dlouhého oznámil, že rozsáhlá restrukturalizace firmy se dotkne zhruba osmnácti procent zaměstnanců v celkem čtyřech evropských zemích. V případě Kiwi.com jde o více než dvě stovky lidí. Podobný řez svou firmou v posledních letech postupně provedli také Hubert Palán a Daniel Hejl. Jejich Productboard na začátku letošního roku podstoupil od roku 2022 již několikátou zeštíhlovací kúru, na kterou upozornily Hospodářské noviny.

Zatímco před rokem a půl měl nejhodnotnější český startup pět set zaměstnanců, teď jich je zhruba půlka. Taková je nová realita trhu. Kdo ještě nedokázal svůj byznys perfektně sestavit a nevydělává peníze jako na běžícím páse, je tlačen k úsporným opatřením a větší efektivitě. Platí to zejména v případě, pokud má startup za sebou velké venture kapitálové investory, kteří do něj nainvestovali už stovky milionů, nebo dokonce miliardy korun a logicky o ně nechtějí přijít.

productboard-hubert-dan

Foto: Productboard

Daniel Hejl a Hubert Palán, spoluzakladatelé Productboardu

„Poslední provedené změny nebyly motivovány potřebou snížit počet zaměstnanců, protože Productboard je ve velmi zdravé finanční situaci,“ komentoval Hubert Palán poslední vlnu propouštění, která se v Productboardu dotkla několika desítek lidí. Motivací prý byla především změna obchodní strategie, kvůli které už nebyly potřeba některé týmy. Když ale Palán koncem roku 2022 oznamoval první propouštění stovky lidí, popsal důvody poměrně jasně.

„Nacházíme se bohužel ve složité době pro celou globální ekonomiku. (…) Zhoršující se makroekonomická situace má dopad také na poptávku firem po novém softwaru. Rozhodli jsme se tak upravit naši organizační strukturu a snížit počet zaměstnanců o dvacet procent,“ říkal. Zatímco roky předtím měly startupy pré, nabíraly miliardy od investorů a desítky zaměstnanců de facto každý měsíc, teď příjmy nerostou tak rychle.

Co přesně v případě Productboardu znamená „velmi zdravá finanční situace“, o které hovoří Palán, není jasné. Startup vyvíjející nástroje, které pomáhají firmám vylepšovat jejich digitální produkty, své hospodářské výsledky nikdy oficiálně neprozradil. Není známo ani to, zda je Productboard ziskový. Hubert Palán s Danielem Hejlem v posledních letech často zmiňovali jen to, že stále mají významný finanční polštář pro další roky. Celkově už totiž od investorů získali přes 260 milionů dolarů (v aktuálním přepočtu 6,1 miliardy korun) a před dvěma lety se stali s valuací 1,725 miliardy dolarů nejhodnotnějším českým startupem.

Vymluvit se na ekonomický cyklus je lepší než říct, že nám to nejde podle plánu.

Situace ve Woltairu nabízí plastičtější pohled. „Trh je nestabilní, jsou na něm velké výkyvy. To není pro nikoho dobré, ani pro naše dodavatele. Zeštíhlení týmu nám umožní pružněji reagovat na tržní situaci,“ komentoval důvody propouštění výkonný ředitel firmy Jan Hanuš. Woltair sice podle svých účetních závěrek rychle rostl, ale vzhledem k velké expanzi a rozvoji své platformy také významně pálil peníze.

Obrat rostl skokově. V roce 2020 se pohyboval kolem padesáti milionů korun, o rok později byl více než dvojnásobný a předloni se přiblížil půl miliardě korun. Zároveň ale za ty tři roky startup vykázal ztrátu atakující 300 milionů korun. Výsledky za loňský rok prozatím nejsou k dispozici, ale mluví se o ochlazení poptávky třeba po solárních elektrárnách pro domácnosti. A podobně jako Productboard má za sebou také Woltair významné množství nabraného kapitálu blížící se miliardě korun.

Nejde přitom o jediné české startupy, které sahají k podobným opatřením. „Při pohledu na naše portfolio lze konstatovat, že v roce 2023 zhruba polovina firem nabírala nové talenty, třetina neměnila velikost týmu a šestina firem snižovala stavy o více než třetinu. Vyšší míra adaptace zakladatelů na vnější ekonomické vlivy je předpokladem úspěchu. Minulý rok v mnoha aspektech nebyl jednoduchý a většina našich portfolio firem udělala změny rychle. Je to příležitost, jak přečkat nepříznivé období a mít osud firmy ve vlastních rukou,“ komentuje dění na trhu Martin Kešner, partner J&T Ventures.

topite-cz-helcl-naprstek-sveda

Foto: Topíte.cz

Zakladatelé Woltairu (dříve Topíte.cz) Jiří Švéda, Daniel Helcl a Karel Náprstek

Na trhu se zkrátka propouští, optimalizuje, restrukturalizuje. Jde o očistný proces, který přináší měnící se ekonomické cykly. Nebo se firmy ve svých plánech prostě přepočítaly a teď se potkávají s tvrdou realitou, kdy čísla nevycházejí, tržby nerostou tak rychle jako náklady a je třeba jednat. Ve Spojených státech od začátku roku prakticky není den, kdy by některá z větších či menších firem neoznámila, že musela propouštět. Statistiky portálu Layoffs.fyi, který od startu pandemie covidu monitoruje dění v amerických technologických firmách, jsou výmluvné: loni propustily přes 260 tisíc lidí, letos to za měsíc a půl bylo už téměř 40 tisíc.

Největší technologické firmy, se kterými se obchoduje na burzách, někdy sahají k propouštění i proto, aby se zalíbily investorům. Ti totiž úsporná opatření kvitují a akcie pak rostou, což je jeden z rozměrů aktuálního propouštění, který jsme probírali v našem podcastu Money Maker. Zároveň některé firmy využívají situace, protože se z propouštění v technologickém světě po letech setrvalého růstu a najímání opět stala jednodušeji akceptovatelná věc.

„Samozřejmě nejde dobře rozlišit, kolik lidí bylo propuštěno, protože už nebyli potřeba nebo na ně nebyly zdroje, a kolik dalších lidí bylo propuštěno, protože jejich výkon nebyl úplně hvězdný. Obvykle se tyto dvě množiny překrývají a z týmů, kde je to potřeba, se propouštějí nejslabší. Tím se udělá místo novým hvězdám v budoucnu. Každá větší firma, která nevyužije příležitost pročistit samu sebe a vytvořit si místo na čerstvý talent, toho v budoucnu může litovat,“ říká Vojta Roček, který s kolegy před lety prodal startup Stories a teď je partnerem venture kapitálového fondu Presto Ventures.

Záležet může také na rozměru úsporných opatření. Jedna věc je optimalizovat provoz a druhá věc je obrazně řečeno tahat za ruční brzdu. „Jsme hodně v raných fázích, a tak spíše máme první firmy, co to nedají a skončí. Ty, co se ověřily jako dobré investice, rostou a všechny nabírají. Preventivně u nás nikdo nepropouští. Obecně předpokládám, že kdyby firmy rostly dle plánu, propouštění by pravděpodobně nebylo tak velké. Vymluvit se na ekonomický cyklus je lepší než říct, že nám to nejde podle plánu. Kdo roste a daří se mu, nabírá nehledě na ekonomický cyklus,“ doplňuje Marek Moravec, spoluzakladatel startupového fondu N1.

Potkali se v IBM, pak v Brně založili startup, o kterém jste zřejmě neslyšeli. Prodal se za miliardu

Nenápadný Runecast, který střeží bezpečnost IT, v minulosti podpořil také český fond Credo Ventures. Připisuje si tak další exit.

Peter BrejčákPeter Brejčák

copy-of-wttj_runecast_full-34-minInsider

Foto: Runecast

Část týmu startupu Runecast

0Zobrazit komentáře

Během posledních deseti let v Brně vyrostl poměrně nenápadný startup. V roce 2014 se spojila skupina zaměstnanců IBM a rozhodla se, že své téměř desetileté zkušenosti z práce pro technologického obra využije ve vlastní firmě. Pětice Stanimir Markov, Aylin Sali, Ched Smokovic, Constantin Ivanov a Ionut Radu tak založila Runecast, který i díky umělé inteligenci odhaluje chyby, zranitelná místa a případné výpadky v IT systémech. A nyní se postarali o – na české poměry – velkou zprávu.

Runecast totiž oznámil, že jej kupuje technologická společnost Dynatrace s kořeny v rakouském Linci. S jejími akciemi se ale obchoduje na newyorské burze a valuace firmy aktuálně dosahuje 365 miliard korun. Kolik zaplatila za brněnský startup, není oficiálně známo. „K výši transakce se nemůžeme vyjádřit,“ řekl pro CzechCrunch ředitel Runecastu Stanimir Markov. Samotný obchod má být dokončen do konce března.

Podle zdrojů CzechCrunche se ale cena měla pohybovat ve středních desítkách milionů dolarů, tedy kolem jedné miliardy korun. Deník E15 přišel s informací, že hodnota dosáhla 37,5 milionu dolarů, což by odpovídalo zhruba 900 milionů korun. V Česku jde o relativně vysokou částku, například loni byly při svém vlastním prodeji ohodnocené výše jen tři české startupy v čele s datovou Mantou za 3,5 miliardy korun a brněnským Smartlookem za více než miliardu.

V průběhu let Runecast podpořili také investoři – vůbec první investici ve výši 140 tisíc eur (v dnešním přepočtu 3,6 milionu korun) do něj vložil fond Opifer. Později firma nabrala dalších 1,6 milionu eur (40,6 milionu korun) od Limerocku a českých Credo Ventures, v roce 2019 získala i evropský grant ve výši 50 milionů korun. Rok poté do Runecastu vstoupila i slovenská společnost Aliter.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

I když má Runecast oficiální sídlo v Londýně, za svůj domov označuje Česko, což je běžná praxe firem, které své produkty a služby prodávají klientům nejen na západních trzích. „Považujeme se za brněnský startup. Máme zde kanceláře a působí odsud většina našeho týmu,“ vysvětluje Markov. Z přibližně sedmdesáti lidí sedí v moravské metropoli přibližně šedesát procent, zbytek pracuje na dálku z různých koutů Evropy, Spojených států či Austrálie.

V nejbližší době se má tým v Brně rozšiřovat, a to i po prodeji firmy, ve které zároveň zůstávají samotní zakladatelé. „Plánujeme pokračovat v údržbě a prodeji našeho současného produktu, současně budeme pracovat na integraci funkcionalit Runecastu do platformy Dynatrace. Naším konečným cílem je poskytnout platformu jako jediný ‚zdroj pravdy‘ pro pozorování a zabezpečení od infrastruktury až po aplikace,“ komentuje Markov.