Růst úroků v eurozóně může skončit dříve, než začal. Sazby by mohly zůstat na půli cesty
Utahování měnové politiky řeší některé státy víc než rok, Evropská centrální banka ale dlouho váhala. Proč?
Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky
Evropská centrální banka tento týden zpřísnila svou měnovou politiku a zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Je to poprvé po mnoha letech. A jde zároveň o přísnější opatření, než banka původně avizovala. Instituce chce zkrotit rostoucí inflaci v eurozóně. A ta má podle očekávání šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové zůstat ještě nějakou dobu na neuspokojivě vysoké úrovni.
Spolu se zpřísňováním centrální instituce představila ale i nástroj, který umožňuje zásadně rozvolnit. Co ke kroku, který dlouho odsouvala, banku donutilo? Na koho s ním ukazuje? A co na dalších plánech může změnit recese? Nejen to ve svém komentáři pro CzechCrunch rozebírá hlavní analytik brokerské společnosti XTB Jiří Tyleček.
***
Evropská centrální banka (ECB) ustoupila na čtvrtečním zasedání tlaku jestřábů a zvýšila sazby o 50 bazických bodů na 0,5 procenta. Bylo to poprvé od roku 2000, kdy sáhla k tak výraznému růstu, sazby se pak zvýšily naposledy v červenci 2011. Při očekávání polovičního růstu sazeb ECB zaskočila akciové trhy i euro, které se vydaly na nižší úrovně.
Banka tím ukončila dlouhé čekání na utažení měnové politiky v reakci na vysokou inflaci, která se v posledních měsících rozlévá po Evropě. Přesto se nelze zbavit pocitu, že tato instituce dělá příliš málo a příliš pozdě na to, aby vysoký nárůst cen v eurozóně stabilizovala. Ne že by neměla střelivo, ale spíše se nechtěla střelit do vlastní nohy.
Nový nástroj
Banka kromě růstu sazeb představila také silný nástroj proti takzvané fragmentaci trhů nazvaný TPI. Díky němu bude moci neomezeně nakupovat dluh zemí, které by se dostaly do problémů. A dokonce bude moci zabrousit i do korporátních dluhopisů!
Takže zatímco ECB přišla na jedné straně s podstatným utažením, na straně druhé představila nástroj neomezeného rozvolňování. Rozhodnutí o holubičím či jestřábím vyznění čtvrtečního zasedání tak není vůbec jednoduché.
ECB má zpoždění
Utahování měnové politiky je už tématem více než rok. Česká národní banka začala jako jedna z prvních zvedat sazby ještě v první polovině minulého roku. V té době si velké centrální banky včetně ECB nebo amerického Fedu problém nepřipouštěly. Nálada se dlouho neměnila a až na přelomu listopadu se vzpamatoval Fed, který opustil svoji „temporary“ mantru. ECB si však stále jela své a nechala inflaci volný prostor.
Cenový růst však ve druhém kvartálu 2022 došel do fáze, když už ho ani Evropská centrální banka nemohla ignorovat. Data za květen ukázala nárůst inflace v eurozóně o 8,1 procenta a růst sazeb na červencovém zasedání se výrazně přiblížil. A to i přesto, že se ještě na začátku jara spekulovalo, že sazby letos vůbec neporostou. Červnová inflace vystoupala až na 8,6 procenta a růst sazeb zpečetila. Vysoký růst cen dokonce vystrašil centrální bankéře natolik, že nakonec sáhli po nadstandardním zvýšení.