Volba Aleše Michla guvernérem České národní banky vyvolala rozporuplné reakce, především na Twitteru a v některých médiích se objevila řada kritických komentářů. Ti, kteří sázku na pětačtyřicetiletého ekonoma a spoluzakladatele investičního fondu Quant hájili, byli v menšině: finančník Radovan Vávra, exministr a ekonomický expert ODS Pavel Drobil nebo podnikatel Petr Stuchlík, jenž se s Michlem dobře zná a v Quantu drží podíl. V rozhovoru pro CzechCrunch Stuchlík vysvětluje, proč je podle něj potřeba ČNB zatřást a že není pravda, že Michl je špatnou zprávou pro vládu Petra Fialy.

Petr Stuchlík založil, dlouho vedl a později i prodal poradenskou finanční skupinu Fincentrum, vedle toho mu patřilo mimo jiné pražské rádio Classic FM. Podobně jako Aleš Michl, který radil Andreji Babišovi, má i Stuchlík na sobě Babišovo stigma: v roce 2018 neúspěšně kandidoval za hnutí ANO na pražského primátora. Dnes to označuje za naivitu a nerozvážnost a běžně si kvůli tomu ze sebe utahuje.

Stuchlík také investoval a vede projekt Corrency, který digitalizuje svět veřejných financí. Dále je spolumajitelem fondu Quant, který Michl zakládal a v němž svůj podíl převedl do svěřenského fondu. Podle Stuchlíka se v projektu příští guvernér už nijak neangažuje.

Zároveň se Stuchlík opakovaně vyjadřuje k veřejným financím. Už loni na jaře například v komentáři pro Seznam Zprávy upozornil, že reálná inflace je vyšší, než kolik tvrdí ČNB a statistický úřad, a že poroste dál nahoru. Jeho text následně vyvolal poměrně obsáhlou diskuzi.

Opakovaně také kritizoval národní banku za to, že se jí nedaří držet inflaci v mezích, které si sama vytyčila. A i s ohledem na kamarádství mírní kritiku Aleše Michla, která nyní zaznívá. Ostatně, když jsme ladili rozhovor, napsal: „Uveďte tam Petr Stuchlík, Corrency, Michlolog.“

Aleše Michla dlouho a dobře znáte. Proč je podle vás dobře, že bude guvernérem ČNB?
Aleše znám dlouho, těžko říct, zda dobře. Až čas ukáže, jaký bude guvernér, nerad někoho soudím předem.

A protože ho znáte dlouho, vidíte někde rizika?
To je bezpředmětné.

Třeba to, že Aleš Michl je showman a má rád pozornost. Neměl by guvernér být spíš klidný, umírněný, nenápadný? Čemu viditelnost prospěje?
Svět se změnil, banky také. Když do České spořitelny nastoupil Tomáš Salomon, konzervativní bankéři zdvihali obočí, protože Salomon přece začínal v rychloobrátce, v Pepsi. Ne jako oni, slovutní bankéři, v IPB nebo na expozituře Živnobanky. No a vidíte: jeho přístup pomohl Spořitelně odskočit od konkurence v mnoha parametrech. Dnes jeho styl „activist/active CEO“ kopíruje celá řada jiných kolegů. Samozřejmě ale až čas ukáže, zda změna stylu centrální bance něco přinesla.

Opakovaně jste ve svých komentářích zmiňoval, že je potřeba, aby ČNB prošla změnou. Co jí vyčítáte nejvíc?
Nejvíc? ČNB má z Ústavy pečovat především o cenovou stabilitu, tedy krotit inflaci. Za posledních deset let se jí podařilo trefit do vlastního inflačního cíle v rámci tolerančního pásma pětkrát. Nevím. Hodnotíte to jako úspěch? Já ne.

Foto: ČNB

Aleš Michl z České národní banky

Co přesně by měl nový guvernér změnit? A hlavně co a jak rychle změnit může?
Česká národní banka je do sebe zahleděná, od reality odtržená instituce. Skandální je mzdová doložka, kdy všem zaměstnancům ČNB kromě bankovní rady roste automaticky mzda o inflaci plus dvě procenta. Takže i když zaměstnanci ČNB dělají svůj hlavní úkol špatně a inflaci nezvládají, může jim to být jedno. Jejich mzda poroste ještě víc než inflace. To vše i v době, kdy veřejný sektor mzdy zmrazil a podnikatelé musejí propouštět. Skandální. To je nejlepší příklad nesoudnosti, který lze změnit relativně rychle. No a ČNB má ještě k tomu před sebou hnusný kruháč. To byl samozřejmě vtip.

Objevují se komentáře, že pro vládu je Michl v čele ČNB zlá zpráva. Opravdu?
ČNB by měla být nezávislá, tak vlastně této často skloňované otázce nerozumím. První s tímto narativem přišel Martin Jašminský na serveru Seznam Zprávy. Znamená to snad, že Rusnokova ČNB šla Babišově nebo Fialově vládě na ruku? Pokud si správně vzpomínám, rozhodně ne.

Hodně se diskutuje o tom, zda se mají zvyšovat sazby. Jak to vidíte vy? Brzdí inflaci, nebo naopak?
V ekonomii se často stává, že ani zpětně nedokážete říci, co bylo správně. Například kurzový závazek ČNB z let 2013 až 2017, který svým hlasem spustil Mojmír Hampl. Mojmír je sympaťák ze Zlína a v počátcích kariéry stejně jako Aleš Michl novinář. Ovšem na rozdíl od Aleše Michla je to oblíbenec děvčat, kluků a lidiček na Twitteru – a stejně dodnes není jasné, zda kurzový závazek české ekonomice prospěl, či ne. Mojmír i Aleš jsou řádově lepší ekonomové než já, ale stejně se často nepřesvědčíme, protože ekonomie je mnohokrát normativní, tedy o názoru, ne o matematicky exaktních výrocích. Se sazbami je to podobné. ČNB měla zřejmě začít sazby zvedat dříve, ale zaplať pánbůh, že vůbec začali. Prvotní zvyšování sazeb jsem proto podporoval. Nicméně poslední dvě zvyšování již jen poškozují ekonomiku a na inflaci nemají vliv.

Aleš Michl se netají tím, že zvyšování sazeb nepodporuje. Není takový náhlý obrat v čele ČNB ale nebezpečný, když ji dosud řídil jestřáb Rusnok?
Není. Aleš má v bankovní radě stále jen jeden hlas.

Na riziko vysoké inflace jste upozorňoval už před rokem ve svém komentáři pro Seznam Zprávy. Jak vidíte aktuální situaci? A jak dlouho myslíte, že tu s námi vysoká inflace bude?
Tehdy jsem tvrdil, že inflace není čtyři procenta, jak tvrdil ČSÚ a ČNB, ale šest procent. Protože je z mnoha důvodů podhodnocována. Analytické týmy ČNB jsou nabubřelé a nefunkční, doufám, že jim nový guvernér umožní obhajovat své kvality v komerčním sektoru. Vždyť jak jinak si vysvětlit tvrzení guvernéra Rusnoka z 23. února tohoto roku, že inflace v tomto roce bude 8,5 procenta a v roce 2023 dosáhne 2,3 procenta. Úplně mimo. Po deseti týdnech vidíme, že inflace pod 15 procent – reálně 18 procent – v tomto roce bude ještě úspěch. Totéž v roce příštím. Máte pocit, že přeplácený aparát v ČNB ví, co dělá?