Samota je jako kouřit 15 cigaret denně. Technologie pro stárnoucí svět jsou nutnost, investují i Češi
Porodnost klesá a lidstvo stárne rychleji než kdy dřív. Roste tlak na zdravotní systém i sociální péči. Jak může pomoci takzvaný agetech?
Před půl dekádou opustila práci a převzala péči o oba své rodiče, které upoutal zdravotní stav na lůžko. Z dcery se tehdy stala pečovatelkou na plný úvazek. Zdravotní sestrou, koordinátorkou domácí péče i psychologem v jedné osobě. Zní vám to povědomě? V tomto případě jde o osobní příběh mé vlastní tety, ale v současnosti je to stále běžnější scénář. Populace neúprosně stárne a společnost se snaží přijít na to, jak této realitě čelit. Jak do ní promlouvají technologie a zajímá vlastně investory?
Podle předpovědí OSN bude do poloviny století každý pátý člověk na světě starší šedesáti let. Porodnost podle výzkumů klesá a lidé se dožívají průměrně vyššího věku než dřív – a s tím roste tlak na systémy zdravotní a sociální péče, stejně jako na samotné rodiny. Jak zajistit důstojné a aktivní stáří, ale zároveň udržitelně? Jednou z odpovědí je takzvaný agetech, někdy psaný i jako AgeTech.
Už podle názvu jde o technologické odvětví zaměřené na potřeby starší populace – výraz vznikl spojením anglických slov pro věk a technologie. Nezastupuje přitom jen chytré hodinky s měřením tepu či nouzové tlačítko na krku. Agetech představuje celé odvětví inovací, které seniorům pomáhají žít déle doma, zůstat soběstačnými a být propojeni se světem.
Žádný trend, ale nutnost
Že nejde jen o okrajový trend, ukazují i čísla. Po celém světě v tomto sektoru působí podle dat platformy Tracxn téměř tři tisíce firem. Zhruba osm set z nich již získalo financování od investorů v celkové výši přes osm a půl miliardy dolarů (zhruba 180 miliard korun). Šest startupů se dokonce stalo takzvanými jednorožci – tedy firmami s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů.
Jedním z takových jednorožců je i americký startup Papa, založený v roce 2017, který přišel s jednoduchou myšlenkou propojit osamělé seniory se společníky, tzv. Papa Pals. Ti pomáhají i s běžnými úkoly, třeba s nákupem či doprovodem k lékaři, ale jejich hlavní úloha je jiná: nabídnout čas, prostor k rozhovoru a lidský kontakt. Právě ten seniorům často chybí nejvíce.
Startup Papa ilustruje, že agetech nemusí znamenat jen chytré senzory a aplikace, ale i nové modely mezilidské podpory. Zaujal také investory: v roce 2021 do něj vstoupil renomovaný SoftBank Vision Fund 2, který vložil 150 milionů dolarů a hodnotu firmy tím zvýšil na 1,4 miliardy dolarů. Celkově již startup získal financování přesahující 240 milionů dolarů, přičemž mezi investory patří i zdravotní pojišťovny, které ve službě vidí způsob, jak předcházet osamělosti – a tím i jejím zdravotním dopadům.
Do agetechu nespadají výrobci léků, poskytovatelé klasické pečovatelské péče ani konzultační firmy. Firmy tu přicházejí s chytrým hardwarem, online platformami, komunikačními nástroji a službami přizpůsobenými starším lidem. Zkrátka jde o digitální svět řešící stárnutí novými prostředky.
Co všechno je agetech?
Zdravotnické technologie: Domácí měření tlaku, cukru v krvi, EKG či srdeční aktivity dnes zvládnou přístroje o velikosti dlaně. Aplikace připomínají užívání léků, evidují výsledky a dokážou je i automaticky sdílet s lékařem. Tyto technologie pomáhají sledovat chronické nemoci a včas reagovat na zdravotní problémy.
Asistenční a kompenzační pomůcky: Asistenční technologie se rychle rozvíjejí – od chytrých naslouchátek přes brýle s automatickým zaostřováním až po robotická chodítka. Některé pomáhají kompenzovat ztrátu mobility, jiné tlumí projevy nemocí. Například lžíce, která snižuje třes ruky, může pro člověka s Parkinsonovou chorobou znamenat návrat k samostatnému stolování.
Chytrá domácnost: „Aging in place“, možnost stárnout doma, ve známém prostředí, se díky moderním technologiím stává realitou. Jde třeba o nenápadná čidla sledující denní režim, která včas upozorní na neobvyklé situace, jako když senior nevstane z postele či neodejde do koupelny. Ale také chytré zámky, osvětlení reagující na pohyb nebo nouzová tlačítka.
Komunikační technologie: Samota a izolace jsou častými problémy stárnutí. Tyto technologie pro seniory proto sází na jednoduchost. Existují chytré telefony i tablety s velkými ikonami, přehledným systémem nebo funkcí videohovoru na jedno kliknutí. Cílem je udržet kontakt s rodinou i okolím bez ohledu na technické dovednosti.
Umělá inteligence a robotika: Robotičtí společníci vedou rozhovory, připomínají léky a dokážou rozpoznat změnu nálady. Malý stolní přístroj, který seniora během dne několikrát osloví, může zajistit, že se necítí sám. A pro ty, kdo už konverzaci nezvládnou, existují robotičtí mazlíčci – plyšová kočka, která vrní při pohlazení, nebo pes reagující na dotyk.
Finanční a administrativní technologie: S věkem přichází větší slabost vůči podvodům. Proto vznikají aplikace, které sledují podezřelé transakce nebo pomáhají s plánováním financí. Online bankovnictví i e-shopy navržené speciálně pro starší uživatele jsou důkazem, že technologie může být i bezpečná.
Vzdělávání a zábava: Virtuální realita umožňuje seniorům cestovat po světě, zavítat na místa z mládí nebo se účastnit zážitkové terapie. Aplikace pro trénink mozku, výuka digitálních dovedností i speciálně navržené videohry přispívají k mentální pohodě a pocitu naplnění.
Státní podpora ve světě
Agetech zatím ve většině zemí roste především díky soukromým iniciativám. Některé státy ale už nasazení technologií ve zdravotní a sociální péči systematicky podporují. Průkopníkem je v tomto směru Japonsko, kde je podle dostupných dat téměř 30 procent lidí starších 65 let.
Asijský stát dlouhodobě podporuje vývoj i zavádění robotických a digitálních řešení do sociální péče. Kromě investic do výzkumu a inovací nabízí i přímé dotace na nákup pečovatelských robotů. Ti dnes v mnoha zařízeních asistují při pohybu, komunikaci nebo prevenci osamělosti. Podpora technologií je zde systémová – opřená o legislativní rámce i regionální programy.
Zajímavý přístup zvolil americký stát New York, kde byl v květnu 2022 spuštěn státní pilotní program zaměřený na boj proti osamělosti seniorů. Více než osmi stům starších lidí, kteří žijí sami, byli rozdáni roboti ElliQ. Toto zařízení připomíná léky, povzbuzuje k pravidelným aktivitám a vede jednoduché konverzace. Jeho cílem však není jen poskytovat funkční podporu, ale také vytvářet vztah mezi člověkem a strojem.
Výsledky programu dle oficiálních dat úřadů státu New York byly mimořádně pozitivní. Uživatelé s robotem komunikovali až třicetkrát denně, což svědčí o vysoké míře přirozeného zapojení. Až 95 procent z nich uvedlo, že se díky robotům cítí méně osaměle, téměř tři čtvrtiny zaznamenaly zlepšení kvality života a více než polovina navázala nové sociální kontakty.
„Robot mění způsob, jakým přistupujeme ke stárnutí,“ uvedl spoluzakladatel Intuition Robotics Dor Skuler pro španělskou nadaci Fundación Innovación Bankinter. „Osamělost je spojována se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, demence, deprese a předčasného úmrtí. Její dopad je srovnatelný s kouřením patnácti cigaret denně,“ dodává.
V Česku zatím bez strategie
Zatímco státní strategie podpory agetechu v Česku prakticky neexistuje, aktivita se přesouvá do rukou organizací, startupů a jednotlivců. Jedním z příkladů je investice českého fondu Longevitytech.fund do britské společnosti Occuity, která vyvíjí pokročilé optické technologie pro sledování zdravotního stavu zejména v souvislosti s nemocemi typickými pro vyšší věk, jako jsou diabetes, glaukom či Alzheimerova choroba. Firma sází na neinvazivní, snadno použitelné přístroje, které mají ambici zpřístupnit zdravotní prevenci mimo nemocniční prostředí.
„Cílem našeho fondu je prodloužit zdravý a aktivní lidský život a minimalizovat dopady chronických a věkem podmíněných onemocnění. Technologie společnosti Occuity do této strategie velmi dobře zapadá, protože zoufale potřebujeme škálovatelné a dostupné diagnostické a monitorovací nástroje, které umožní lépe měřit nástup a léčbu těchto onemocnění, stejně jako samotné stárnutí,“ uvedl k investici Petr Šrámek, spoluzakladatel fondu.
Do odvětví agetechu vstoupila také investiční skupina JSK podnikatelů Simony a Jaromíra Kijonkových. Podpořila startup inTouch, který využívá umělou inteligenci v péči o seniory. Jeho technologie staví na každodenních telefonátech s cílem bojovat proti osamělosti. Virtuální asistentka vede se seniory krátké, personalizované rozhovory, které čerpají z databáze více než 1 400 otázek zaměřených na vzpomínky, zájmy i běžná témata dne. Po každém hovoru obdrží rodina přehled o náladě a celkovém stavu seniora.
„Naším cílem je využít sílu umělé inteligence a pomocí denních telefonátů podporovat rodiny v boji s osamělostí, kterou trpí miliony seniorů po celém světě. Můžeme přispět k větší efektivitě existujícího úsilí rodinných příslušníků. Investiční podpora od JSK nám pomůže s naším plánem začít uvádět služby inTouch na trh už letos v prosinci, a to v řadě jazyků a mnoha zemích,“ říká zakladatel projektu Vassili le Moigne, manžel donedávna dlouholeté ředitelky české pobočky Googlu Taťány le Moigne.
Již delší dobu v Česku funguje také startup Oscar Senior, který zatím zůstává bez externího financování. Cílem platformy je přiblížit moderní technologie seniorům a usnadnit jim komunikaci s blízkými i pečovateli. Předloni přišel s novou verzí aplikace, ve které nabízí jednoduché videohovory, zprávy, sdílení fotografií i možnost vzdálené správy zařízení – včetně funkce automaticky přijatého hovoru, která se hodí v situacích, kdy senior nereaguje.
Hodnota celosvětového trhu s technologiemi pro seniory v příštích letech podle analytiků překročí dva biliony dolarů (bezmála 42,7 bilionu korun). A ačkoliv se může zdát, že jde o vývoj zaměřený jen na specifickou věkovou skupinu, ve skutečnosti se dotýká každého. Dříve či později.
