Šaty dělají člověka. Že to v Česku nechápeme, je velká škoda, říká módní influencer Lukáš Zachara

Zachy v podcastu Režim nerušit mluví o dospívání na internetu, veřejném coming outu i o tom, proč opustil YouTube – a zda se na něj někdy ještě vrátí.

zachy

Foto: Tomáš Svoboda / CzechCrunch

Módní influencer Lukáš Zachara

0Zobrazit komentáře

Lukáš Zachara, známý spíše pod přezdívkou Zachy, patří k prvním českým YouTuberům, kteří se věnovali módě, kosmetice a lifestyle tématům. S videi začal už ve svých dvanácti letech a rychle si získal desítky tisíc sledujících. Veřejnost zaujal i tím, že v 17 letech udělal coming out přímo ve videu. V podcastu Režim nerušit teď popisuje, co mu roky na sítích daly i vzaly, proč už videa nenatáčí a co by vzkázal dnešním dětem, které se chtějí stát influencery.

„Živím se vlastně tím, co jsem dělal předtím, jenom to už nedělám pro sebe. Střih videa, tvorba videa, fotky – to aplikuju všude jinde,“ říká Zachara o své současné práci, ve které se stále pohybuje ve světě módy – právě ta byla jedním z jeho hlavních témat už v dobách působení na YouTube.

V podcastu tak Zachy komentuje i aktuální trendy a přístup Čechů k oblékání: „Šaty dělají člověka, to je fakt, není to nic, nad čím by se mělo dumat. Tečka, tak to je. A to, že to v Čechách nechápeme, je velká škoda,“ míní influencer.

YouTube opustil poté, co zveřejnil jedno z posledních videí, ve kterém veřejně sdílel svou sexuální orientaci. „Dělal jsem to hlavně pro sebe,“ vysvětluje a dodává, že i kvůli tomu se potýkal už od malička s negativními reakcemi. „Někdy ty komentáře byly fakt extrémní. Bylo mezi nimi probírání mé rodiny i výhružky smrtí mně i mým blízkým.“

S takovými hejty se tehdy vyrovnával mimo jiné i díky vlastní naivitě: „Já jsem byl na obláčku. A spíš z toho byli otřesený ostatní než já,“ vysvětluje Zachy. Pro toho hrála zásadní roli během dospívání jeho maminka. „Byla to taková moje podpora,“ říká s tím, že naopak jeho otec působení na sítích dlouho nechápal.

A co by vzkázal dnešním dětem, které se o kariéru influencerů snaží? „Myslím si, že mít někoho, na koho se obrátit, je klíčový. Ať už je to rodič nebo mentor,“ říká s tím, že dnešní stav sociálních sítí, jejich tempo a tlak na výkon jeho samotného spíš odrazují: „Já se víc a víc stahuju. Ten přístup mě spíš demotivuje.“ 

Jeho kanál na YouTube i přesto zůstává dál aktivní – s více než 130 tisíci odběrateli. A i když nové video aktuálně neplánuje, otevřeně přiznává, že se k němu možná někdy vrátí. „Uvidíme, nechci nic slibovat sobě ani ostatním. Ale přinejmenším je to škoda,“ dodává s úsměvem.

Co si Zachy myslí o trendech na TikToku? A proč miluje šnorchlování? Poslechněte si celý rozhovor s Lukášem Zacharou v podcastu Režim nerušit, který najdete na Spotify, Apple Podcasts a nově i samostatném YouTube účtu – odebírejte kanál Režim nerušit. Pro novinky pak sledujte @rezimnerusit na Instagramu.

Motörhead nás obalamutili, vypráví šéf Brutal Assaultu. Jak se z malé akce stal stamilionový byznys

Za téměř 30 let se Brutal Assault proměnil z malého lokálního festivalu v mezinárodně uznávanou kulturní událost s rozpočtem přes sto milionů korun.

tomas-fiala-mvp

Foto: Brutal Assault

Tomáš Fiala

0Zobrazit komentáře

Dav burácí, frontman grindcorové kapely Gutalax chrochtá“ do mikrofonu a nad hlavami fanoušků pluje mobilní toaleta. Tuto scénu zachytila virální fotografie, která v roce 2019 kolovala na sociálních sítích. Ne každý ví, že absurdní záběr vznikl v jaroměřské pevnosti Josefov – někdejší vojenské baště císaře Josefa II., která byla budována tak, aby odolala každému nepříteli. A dlouho se jí to dařilo – nebyla nikdy dobyta. Až do chvíle, kdy přišli metalisti.

„I takový zážitek může náš festival návštěvníkům dopřát,“ komentuje fotku s nadsázkou jeden z šéfů organizace dnes už legendárního festivalu extrémní hudby Brutal Assault Tomáš Fiala.

Vtipné a bizarní momenty ale nejsou ani zdaleka vším, co metalový festival Brutal Assault nabízí. Za už téměř tři dekády své existence vyrostl z malé lokální akce v jedno z nejvýznamnějších evropských setkání fanoušků extrémní hudby. A ačkoli začínal s rozpočtem v řádu desítek tisíc, dnes jeho pořadatelé pracují se sumou převyšující sto milionů. Akce přitom funguje jako nezávislý podnikatelský projekt bez investorů a má jen několik málo sponzorů.

Jeho existence tak závisí především na věrných fanoušcích, kteří si kupují vstupenky. Ty letos může přilákat i jeden z hlavních taháků letošního ročníku – francouzská kapela Gojira. Nejde přitom o její premiéru na akci. Brutal Assault navštívila už v roce 2006. „Tehdy si za koncert řekli 800 euro, dnes asi tak stonásobně víc,“ poznamenává Fiala.

Začalo to narozeninovou oslavou

Příběh akce se začal psát v roce 1996 v malebné moravské vsi Obůrka nedaleko Blanska. Tehdy parta hudebních nadšenců zorganizovala trochu větší narozeninovou oslavu, z níž se vyklubala jednodenní akce, která přilákala asi 350 fanoušků metalu. Ti zaplatili 60 korun, aby viděli například vystoupení brněnské kapely YBCA nebo Moraváků ze Silent Stream of Godless Elegy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tomáš Fiala, současný spolupořadatel festivalu, se k týmu Brutal Assaultu připojil během pořádání pátého ročníku. Tehdy mu bylo 22 let. „Od nějakých 17 let jsem měl kapelu a věnoval jsem se jenom metalu. Byl to můj život. No, pořád je to můj život, moje vášeň,“ vypráví.

Že to myslí vážně, je zřejmé na první pohled. Dredatý organizátor, který prostřednictvím své firmy Obscure Promotion přivádí do Česka největší jména tvrdé hudby, se jen zřídka objeví na veřejnosti v jiném oblečení než v merchi těch nejtvrdších metalových kapel. Ani jeho kancelář nepřipomíná běžný moderní open space – její stěny zdobí plakáty a místo neutrální hudby tu v pozadí zní synergie temné baskytary a bicích.

Proč si zvete satanisty, ptala se starosty média

Rok 2007 znamenal pro festival zásadní zlom – konečně našel svůj trvalý domov v josefovské pevnosti v Jaroměři. Zprvu však nebylo snadné se na místě uchytit, zejména kvůli předsudkům některých místních.

Tehdejší starosta Jiří Klepsa se kvůli festivalu dokonce dostal do hledáčku reportérů jedné z největších českých komerčních televizí. „V den zahájení mu volali novináři a ptali se ho, jestli do obce skutečně přijedou vyznavači satanismu a zda se v rámci programu plánuje obětování dětí ve jménu pána temnot. Jak reagoval? Vypnul telefon a šel do lesa na houby,“ vypráví organizátor s úsměvem příhodu, která se mu vryla do paměti. Festival tehdy proběhl bez jediného problému – a od té doby měli pořadatelé klid.

Dnes podle Fialy mají místní akci rádi. „Návštěvníci Brutal Assault, přestože vypadají nestandardně, jsou ve skutečnosti hodní lidé,“ vysvětluje.

Získali i legendy z Motörhead, uplatili je tryskáčem

V následujících letech se festival postupně rozrůstal. Patnácté narozeniny oslavil v roce 2010 za účasti kapel jako Children of Bodom, Cannibal Corpse, Ihsahn nebo Meshuggah. Tehdy už do pevnosti dorazilo kolem 13 tisíc fanoušků a vstupenka v předprodeji stála 1200 korun. O rok později už program čítal 75 kapel, včetně legendárních Motörhead. „Když jsme je tehdy domlouvali, ani nás nenapadlo, jak obrovský úspěch to bude. Těžko se popisuje, jakou radost jsem měl, že se nám to povedlo,“ vzpomíná Tomáš Fiala.

Přesvědčit britské hard & heavy ikony přitom nebylo vůbec jednoduché. Aby byli ochotní na festivalu zahrát, museli jim pořadatelé zajistit soukromý tryskáč. „Hned druhý den po našem koncertě měli hrát v Anglii. Řekli nám, že to zvládnou jedině tehdy, pokud pro ně zařídíme letadlo,“ doplňuje Fiala. Kapela přitom působila, jako by pro ni nešlo o nic víc než o běžný standard. Přitom vůbec nebyl a Češi byli první, kteří jim tenhle požadavek proplatili.

To se Fiala dozvěděl náhodou o více než deset let později, kdy se potkal s kolegou z branže, který dříve působil jako asistent frontmana Lemmyho Kilmistra. „Vyprávěl mi různé historky ze zákulisí, a tak jsem se ho zeptal, jestli náhodou nebyl tenkrát na Brutalu, když jsme tam měli Motörhead. A on říká: ‚Jo, to jsem byl! To bys nevěřil, byl to úplně první let, kdy kapela letěla tryskáčem.’“

V roce 2014 si organizátoři splnili sen v podobě vystoupení legendární kapely Slayer a o rok později, kdy akce oslavila dvacáté výročí, se počet vystupujících kapel zvýšil na téměř stovku. Návštěvnost se stabilizovala na 18 tisících fanoušcích, přestože kapacita byla až 20 tisíc. Dnes číslo návštěvníků dosahuje téměř 30 tisíc, a jezdí tak na ní zhruba o půlku více lidí, než kolik jich žije v celé Jaroměři.

Meč i oltář pro prasečí hlavu

Za dobu existence festivalu se na Brutal Assaultu vystřídala řada ikonických kapel a s nimi i několik bizarních momentů. Ty nejzajímavější organizátoři shrnuli v knize vydané k 20. výročí konání akce. Mezi nejpodivnějšími příběhy nechybí například vzpomínka na kuriózní předmět, který se návštěvníkům podařilo propašovat přes bezpečnostní kontrolu. „Bylo to ještě v prvních ročnících a šlo o meč dlouhý metr a půl. Ale myslím, že od té doby už to někdo překonal,“ podotýká pořadatel Tomáš Fiala.

Po chvíli se dělí o další z poutavých historek, tentokrát o moment, kdy někdo podle vzoru norské kapely Mayhem přinesl na festival prasečí hlavu. „Měla svoje rituální místo,“ popisuje Fiala. „Není to věc, která by se mi nutně líbila, ale občas si festival žije vlastním životem. A pokud to není nebezpečné, je lepší se nad tím zasmát a nedělat z toho vědu.“

Festival jako město s vlastním ekosystémem

Organizátoři přemýšlejí o Brutal Assault jako o „městě ve městě“, které poskytuje komplexní služby pro návštěvníky po celých pět dní jeho trvání. Pořádání festivalu totiž dávno není jen o sehnání kapel a pár sudů piva. „Když si člověk vezme standardy českých festivalů z přelomu století, byly úplně jiné. Dnes je pro mnohé nepředstavitelné, že by se třeba platilo za využití mobilní toalety, tehdy to byla norma. Lidé byli schopní nám prominout i dlouhé fronty, to by dnes mělo daleko horší dopad,“ říká organizátor.

Podle něj je současný standard komfortu, který české festivaly – a Brutal Assault zvlášť – nabízejí, vysoký i ve srovnání se světem. Jako příklad udává Ameriku. Zatímco v Česku dostane návštěvník na koncertu za sedmdesát korun vychlazené točené pivo, v USA by mu podle něj barman za asi 320 korun podal plechovku, kterou vylovil z lavoru s ledem.

david

Přečtěte si takéŽidle za dva miliony a kávovar za milion. Patřily Davidu LynchoviSkládací stolička za dva miliony? Seděl na ní David Lynch, jeho kávovar se v aukci prodal za milion

Brutal Assault ale nemyslí jen na pivaře, ale také na rodiče. Pořadatelé spouštějí Brutal Kids Camp – paralelní dětský tábor vedený profesionály. „Dřív jsme měli jen dětské koutky, ale tam museli být rodiče pořád s dětmi. Tohle jim dá možnost si festival skutečně užít,“ vysvětluje Fiala.

Tým stojící za Brutal Assault podle něj plánuje akci dále rozvíjet, zvyšovat návštěvnost už ale nechce. „Místo má svou omezenou kapacitu a stěhovat festival už nechceme. Chceme zachovat génius loci,“ uzavírá.