Futuristické město The Line se zrcadlovou fasádou o délce 170 kilometrů, horské středisko plné moderních technologií, plovoucí obchodní čtvrť i luxusní ostrov s přístavy pro superjachty – to vše u pobřeží Rudého moře. Podle Saúdské Arábie vypadá ráj na zemi právě takto. Jenže to, co si korunní princ Muhammad bin Salmán vysnil, nemusí tak úplně odpovídat realitě. Megalomanský urbanistický projekt Neom nabírá zpoždění, navíc se fenomenálně prodražuje.

Původně se předpokládalo, že výstavba zcela nového regionu vyjde na 500 miliard dolarů (asi 11,5 bilionu korun). Teď se však mluví o téměř dvacetinásobku této částky – princův sen by mohl stát neuvěřitelných 200 bilionů korun. Na rostoucích nákladech má velký podíl právě bin Salmán a jeho záliba ve sci-fi a videohrách. V chystaném městě The Line, které je stěžejní součástí projektu, prosadil myšlenku „nulové gravitace“ a touží po tom, aby v něm vznikly stavby, které zdánlivě popírají fyzikální zákony.

Bin Salmán, který je korunním princem a zároveň premiérem Saúdské Arábie, představil projekt Neom v roce 2017. Tehdy ho přirovnal k egyptským pyramidám. „Neom má epochální význam. Přinese civilizační revoluci a do roku 2045 pojme devět milionů lidí,“ plánoval podle listu The Wall Street Journal (WSJ). Podle stejných novin je ale nyní jasné, že hotovo bude nejdřív až kolem roku 2080.

Z původních ambiciózních plánů se proto pomalu ustupuje. Cílem je do pěti let dokončit alespoň první část The Line. Původně se počítalo s tím, že do roku 2030 bude hotových prvních 16 kilometrů města, které bude, jak už anglický název napovídá, jednou dlouhou přímkou. Nakonec však bude úspěchem, když se podaří otevřít ani ne dvouapůlkilometrový úsek, jehož součástí má být i stadion určený k pořádání fotbalových mistrovství světa.

Bin Salmán nicméně odmítl slevit na velkoleposti dvojice monumentálních věží v The Line – stále se počítá s tím, že se budou tyčit do výšky půl kilometru. Podle prince by bylo nevhodné věže snižovat. Nadále také tlačí na třicetipatrovou stavbu zavěšenou „vzhůru nohama“ ze stropu mostu v tomto futuristickém lineárním městě. Prvek nemá mít žádné praktické využití, navrhl ho však princův oblíbený designér Olivier Pron, který pracoval na některých filmech Marvelu.

Problémy kolem projektu Neom se naplno ukázaly během okázalého ceremoniálu k otevření zatím jeho jediné částečně dokončené části – ostrovního rezortu Sindalah o rozloze 80 tisíc metrů čtverečních. V něm se nachází michelinské restaurace, golfová hřiště i prodejny luxusního zboží. Zatímco se oslav účastnili Will Smith, Alicia Keys nebo Tom Brady, bin Salmán na akci chyběl. Podle WSJ tím dal najevo svou rostoucí frustraci. Práce na Sindalahu totiž nabraly tříleté zpoždění (a stále není zcela hotovo), náklady se navíc vyšplhaly na trojnásobek původního rozpočtu.

List WSJ navíc získal přístup k internímu auditu, podle kterého se představitelé Neomu snažili maskovat rostoucí náklady manipulací s finančními ukazateli. Například v lyžařském středisku Trojena uměle navyšovali projekční ceny ubytování, aby nafoukli očekávané výnosy, a propouštěli manažery, kteří upozorňovali na nepřiměřeně rostoucí náklady.

Konzultační firma McKinsey prý navíc pomáhala upravovat finanční modely tak, aby projekt na papíře působil ziskověji. Za své služby si přitom ročně účtuje 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun). Zástupci McKinsey i Neomu tvrzení WSJ odmítli – podle nich jsou úpravy harmonogramu a nákladů u takto velkých projektů běžnou praxí.

Neom však provázejí i další kontroverze. Už před několika lety se provalilo, že saúdskoarabská vláda násilně vystěhovává původní obyvatele oblasti, kde má Neom vyrůst. Několik členů místního kmene, kteří se proti vystěhování postavili, bylo zatčeno a někteří z nich i odsouzeni k trestu smrti.

Projekt také čelí kritice ekologických aktivistů. Ti upozorňují, že takto masivní výstavba spotřebuje obrovské množství energie. Jeho představitelé ovšem slibují, že k pohonu dopravních prostředků i celého města budou využívány výhradně obnovitelné zdroje. Region by měl navíc disponovat technologií na výrobu zeleného vodíku.

The Line má být tvořen sítí propojených, samostatně fungujících městských částí. Celý koncept je navržen tak, aby v každé čtvrti byla veškerá občanská vybavenost dostupná do pěti minut chůze. Dopravu má zajistit vysokorychlostní metro.