Moderní designové kanceláře se staly v posledních letech jedním z nejdůležitějších aspektů pro nalákání talentovaných lidí do firem. Zatímco v minulosti byl hlavním benefitem zaměstnanců služební počítač, telefon a automobil, dnešní nastupující generace hledá v práci především magickou trojformuli: udržitelnost + ekologie + zdraví.

O tom, jak se trh s kancelářským designem vyvíjí a kam směřuje, jsme se bavili se Šimonem Opekarem. Zakladatel designové konference TechoCon, na které se tento čtvrtek sejdou špičkoví čeští i zahraniční architekti a designéři, aby se pobavili právě o budoucnosti moderních kanceláří, a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem, poodkryl roušku toho, o čem dnešní kancelářský design vlastně je.

Hlavními tématy nejen konference TechoCon, ale obecně i celého kancelářského a architektonického byznysu, jsou udržitelnost, ekologie a zdraví v práci. Co si pod těmito výrazy může člověk představit?

V dnešní době si čím dál více uvědomujeme naši zodpovědnost nejen vůči životnímu prostředí, ale i sami k sobě. To se projevuje i v architektuře, designu či ve stavitelství. Nové administrativní budovy se staví s důrazem na kvalitu vnitřního prostředí. Zelené stěny, zdravé prostředí, recyklace materiálu a následné znovuvyužití do jiných prvků budou nepostradatelným standardem šetrného stavebnictví.

Jaká je hlavní motivace firem pro takovou změnu?

Je to zejména kvůli lidem, kteří zde pracují a tráví většinu svého produktivního času v kancelářích. Já osobně jsem vždy zastával názor, že je důležité vytvářet takové pracovní prostředí, kde se zaměstnanci budou cítit komfortně. To, že se dnes klade větší důraz na ekologii a udržitelnost, je logickým vyústěním, jak efektivně využívat přírodní zdroje a být tak šetrný vůči životnímu prostředí. I přesto, že již dnes vidíme různé příklady udržitelných budov v českém prostředí, tak pevně věřím, že se tento trend bude nadále rozšiřovat.

K podobně aktuálním trendům patří i dynamická pracovní doba, které se přizpůsobují právě i podoby kanceláří…

Flexibilita je dnes jednoznačně zásadním faktorem v pracovním prostředí.

Proč na tento model přistupuje stále více firem? Blížíme se době, kdy budou lidé chodit do práce, kdy se jim zachce, a měřit se bude pouze to, zda splnili svou práci?

Změnila se doba. Zaměstnavatelé se dnes zkrátka stále více přizpůsobují potřebám svých zaměstnanců. Snaží se více pochopit jejich potřeby a na základě toho jim umožňují se svobodně pohybovat.

Firmy dnes obecně dělají všechno pro to, aby se lidé cítili v práci dobře. Budují obří designové kancelářské komplexy, kde zaměstnanec najde vše od posilovny, jóga místnosti, knihovny, až po vlastní postel. Kanceláře stále více slouží jako hybrid mezi pracovním prostředím a bydlením. Není to ale ze strany firem, řekněme, určitý druh vypočítavosti?

Zaměstnavatelé dnes poskytují svým zaměstnancům opravdu mnoho možností v kancelářích. Pokud se bavíme o válce o talenty, tak právě tyto „benefity“ v pracovním prostředí hrají zásadní roli. Firmy deklarují, že v budově mají vše pro své zaměstnance, aby se cítili komfortně a neměli pocit, že jim někde něco uniká, ale na druhé straně za to očekávají loajálnost a tvrdou práci. Zkuste někdy během dne navštívit třeba firemní posilovnu, pravděpodobně bude prázdná. Příčina je zcela zřejmá – musí se hlavně makat.

V tomto kontextu se často hovoří o work-life balance, ale nemizí právě neustálým přibližováním kanceláří k „domácímu“ komfortu rozdíl mezi prací a osobním životem?

Musím se přiznat, že nemám rád výraz work-life balance. Zastávám heslo, jak si kdo ustele, tak si lehne. Nicméně máš pravdu, kanceláře dnes mají často podobu obývacího pokoje. Zaměstnanci jsou tak spokojenější a mají pocit, že pracovní činnost je nijak nelimituje.

Rozdíl mezi osobním a profesním životem se dle mého názoru postupně vytrácí. Jen pro ilustraci. Kolik e-mailů si přečtete na mobilním telefonu po 19. hodině a na kolik z nich hned odpovíte?

Další žhavý buzzword je aktuálně tzv. well-being na pracovišti. Je tento stav vůbec nějakým způsobem měřitelný?

To je velmi dobrá otázka, která mimochodem bude jedním z témat diskuzí na naší konferenci TechoCon. Je potřeba si uvědomit, že nejdůležitějším faktorem v pracovním prostředí byl, je a vždy bude člověk. Můžete mít kancelář v nadčasovém designu, která využívá nejnovější technologie, ale jakmile nebude fungovat spolupráce mezi jednotlivými týmy, tak je vše ostatní druhořadé.

Jak se díváš na dynamické pracovní prostředí, které aplikuje stále více zejména větších firem. Situace je taková, že zaměstnanec už dnes nemá žádné vlastní pracovní místo/stůl, ale naopak se může po firmě libovolně přesouvat. Večer se sbalí, v rámci clean desk policy poklidí stůl a druhý den zase sedí jinde…

Tento trend vychází ze slovního spojení Activity Based Working. Do jisté míry to souvisí se svobodu na pracovišti, o které jsem již hovořil. Díky členitosti prostoru kanceláře má dnes uživatel možnost vybrat si místo, odkud chce pracovat. Zda to bude z pracovního místa, z relax zóny, nebo například z kavárny.

Pokud tento trend zajišťuje, aby byl váš zaměstnanec více kreativní a proaktivní, tak to má zcela jistě pozitivní účinky. Problém nastává v momentě, kdy tento způsob práce zaměstnance vyrušuje ze soustředění. Každá kancelář by se proto měla tvořit na základě potřeb lidí, kteří v ní pracují, a podle toho, jak jednotlivá oddělení, eventuálně celá firma funguje. Myslím si, že není vždy vhodné podléhat aktuálním kancelářským trendům, pokud cítíte, že to nebude ideální pro lidi ve firmě.

Týká se to jen velkých firem, nebo i těch menších? A jaká je vlastně primární motivace pro takový model?

Hlavním cílem je, aby zaměstnanci byli proaktivní a spolupracovali mezi sebou. Hot desky v podobě výškově nastavitelných stolů jsou dnes již v kancelářích standardním prvkem. Firmy se snaží vytvořit takové pracovní prostředí, kde se zaměstnanci cítí bezpečně a komfortně.

Souvisí to také zcela jednoznačně s budováním značky. Moderní kanceláře jsou součástí DNA firmy a ukazují, jak jsou firmy inovativní, otevřené novým příležitostem a lidem.

Často se také setkávám s názorem, že firmy neumí své kancelářské prostory efektivně využívat. Když pak změří, jak se některé prostory využívají, zjistí, že je to vlastně jen zlomek času a topí se v tom peníze. Měly by se firmy začít naučit využívat své prostory efektivněji?

Ano. To je v dnešní době problém, se kterým se setkává již mnoho společností, a to zejména velké nadnárodní korporace. Velmi dobrým příkladem jsou zasedací místnosti pro 10 a více lidí, které se využívají pouze ve výjimečných případech a často jsou obsazené jen z poloviny své maximální kapacity. Všeobecně se tomu dá předejít, pokud se budou potřeby firmy a její fungování analyzovat hned v rané fázi projektu.

Data se dnes už využívají prakticky v každém byznysu, přitom měření efektivity fungování v samotných kancelářích stále většina firem neřeší. Je to chyba?

Svět kanceláří se v posledních letech výrazně změnil. Důležitou roli zde hrají moderní technologie, které celý proces značně urychlují. Z mého pohledu jsou technologie příležitostí pro nás pro všechny, ale musí se využívat smysluplně. Sběr a analýza dat jsou užitečná jedině v případě, že s nimi dokážete správně pracovat a poté je využijete pro nová řešení. Efektivita fungování v samotných kancelářích se odvíjí od potřeb uživatelů.

Může s tím souviset i obrovský rozvoj coworkingů, do kterých se stěhuje stále více firem?

To si nemyslím. Rozvoj coworkingů souvisí především s dobou, ve které žijeme. Mám tím na mysli, že se za poslední roky výrazně změnil styl práce. Mladší generace má jiné požadavky a potřeby ke svému stylu práce, než tomu bylo dříve. Coworkingové huby vybízejí mimo jiné ke spolupráci a interaktivitě jednotlivých členů. Vytváří se tak komunita, pro kterou se organizují eventy a možnosti setkání. Cílem je lidi zapojit. To je také mimochodem jeden z důvodů, proč ve firmách vznikají coworkingové prostory.

Co je na coworkingu nejvíc láká? Je to třeba i fakt, že právě nemusí řešit efektivitu využití svých prostor?

Já osobně vidím tři hlavní výhody coworkingu. Zaprvé je to flexibilita – jedinec, popřípadě firma není vázán smlouvou. V momentě, kdy se rozhodne odejít, tak mu prakticky nic nebrání a může skončit v daném prostoru ze dne na den. Dále je to flexibilita pracovního místa a času.

Zadruhé je to komunita. V komunitě může být veliká síla. Jedinci i jednotlivé firmy a týmy mohou využít synergie k tomu, aby se navzájem propojovali a podporovali. A zatřetí je to servis a lokalita. Máte přístup ke kanceláři 24/7 a většinou na dobrém místě v odlišných zemích světa.

Je třeba říct, že coworkingy se ale v posledních letech hodně proměnily. Zatímco jejich původní myšlenka byla v poskytování ekonomicky smysluplných pracovních prostor pro freelancery a kreativce, dnes jejich služby využívají nejvíce velké společnosti, které si v nich zřizují lokální pobočky. Je to pro firmy jednodušší než otevírat a stavět kanceláře na zelené louce?

V současné době vzniká mnoho nových projektů firem, které jsou časově omezené. Pro tyto týmy asi pravděpodobně nebudete stavět hned nové sídlo, když nevíte, zda tento projekt bude fungovat i další rok.

Co práce na dálku a z domova? I to je dnes velké téma. Spousta lidí, se kterými se bavím, totiž zastává teorii, že než najmout do firmy průměrného člověka z města, kde firma působí, raději nabere schopnějšího člověka i za předpokladu, že žije na druhém konci světa.

Ano, toto je dnes již možné díky technologiím a myslím si, že v budoucnu to bude stále častější jev. Otázkou však zůstává, jak dlouho to může být udržitelné. Budete mít větší důvěru k virtuálnímu kolegovi nebo k tomu, který sedí ve vedlejší kanceláři?

Na závěr, bez čeho se dle tebe dnešní moderní kancelář neobejde?

Moderní kancelář se neobejde především bez kolektivu kvalitních lidí.