Skandinávie se stává útočištěm čínských automobilek. Xpeng otevírá ve Stockholmu první evropskou prodejnu

xpng2

Foto: Xpeng

G9 je model připravený na míru evropskému zákazníkovi

0Zobrazit komentáře

Zatímco v Číně se evropským výrobcům automobilů daří, v Evropě čínské automobilky příliš nebodují. Vozy evropských producentů sice využívají řadu součástek s nápisem Made in China, hotovým autům se ovšem na starý kontinent až doposud hledala cesta velmi složitě. Tento fakt se pomalu mění s nástupem mladých a dravých čínských firem, které chtějí nabízet modelové portfolio plné elektrických modelů stavěných Evropanům na míru.

Jednou z těch, které svůj vpád do Evropy již odstartovaly, je automobilka Xpeng. Ta se netají plány v budoucnu prodávat až polovinu své produkce mimo domovskou Čínu, přičemž první krok k naplnění tohoto cíle Xpeng provádí na severu Evropy. Po oťukávání norského trhu, kde působí skrze partnera, si nyní ve Stockholmu otevírá svou první prodejnu za hranicemi Číny. Na tu by mělo za pár měsíců navázat zastoupení v nizozemském Haagu a plány hovoří také o Dánsku.

Elektrický Xpeng založili v roce 2014 bývalí manažeři GAC Group, která dodává na čínský trh automobily pod značkami Trumpchi, Chanfeng Motor a Aion. Spoluzakladatelé Sia Cheng a Che Tchao tak rozjížděli Xpeng vybaveni bohatými zkušenostmi s vývojem a výrobou automobilů. I díky tomu se podařilo do podniku přivést silné investory v čele s firmami Alibaba, Foxconn a IDG Capital, v roce 2018 vypustit na trh první model a dostat Xpeng i na americkou burzu.

Svou modelovou nabídkou zacílila automobilka převážně na střední třídu, která má kupní sílu na pořízení elektromobilu, ale značky jako Tesla nebo domácí Nio jsou přece jen nad její poměry. Tato část čínské populace se rychle rozšiřuje a již dnes platí za jednu z největších na světě.

xpeng2

Foto: Xpeng

Xpeng G3, první model v evropské nabídce automobilky

Xpeng dnes své modelové portfolio opírá o dva elektrické sedany (kompaktní P5 a středně velké P7) a dvě SUV (kompaktní G3 a středně velké G9). Výroba posledního jmenovaného modelu bude zahájena ve třetím čtvrtletí tohoto roku a je to právě toto SUV, které se má stát nástrojem Xpengu k dobytí evropského trhu.

Na starém kontinentu nabízí automobilka již od roku 2020 model G3, a to právě prostřednictvím obchodního partnera v Norsku, kde se podařilo prodat více než dvě stovky kusů. Ovšem SUV G9 je prvním modelem, který Xpeng navrhoval s ohledem nejen na čínské, ale i evropské potřeby.

Při vývoji vozu bylo dbáno na dodržení veškerých evropských požadavků na ochranu bezpečnosti posádky i životního prostředí. Xpeng například uvádí, že G9 je z 95 procent recyklovatelný. Mimo udržitelnosti však chce na evropského zákazníka zapůsobit pořádnou dávkou luxusu a moderních technologií, mezi kterými nechybí výpočetní schopnosti postavené na technologii Nvidia, vyspělá umělá inteligence či kamerový systém v ultravysokém rozlišení.

Klíčová ale bude i cenovka vozu, za kterou bude model v nově otevřené švédské prodejně nabízen. A tu společnost prozatím neprozradila. Mimo modelů od evropských výrobců, jako je například ID.4 od Volkswagenu, Q4 e-tron od Audi či Enyaq iV od Škoda Auto, se bude muset G9 postavit čelem také SUV ES6 od dalšího čínského výrobce. Tím je Nio, které své evropské aktivity zahájilo již v loňském létě. Taktéž v Norsku.

xpng1

Foto: Xpeng

SUV G9 automobilky Xpeng

Skandinávie se tak jeví jako jedno z prvních kolbišť čínských firem. Mimo Xpengu a Nia v Norsku od loňského léta operuje také čínská automobilka BYD, kterou podpořil i miliardář Warren Buffett, a která se zde také snaží zaujmout elektrickým SUV pojmenovaným Tang 600D.

V případě úspěšného zakořenění Xpengu to ovšem nebudou jen elektromobily, co by mohla společnost Evropanům nabídnout. Automobilka se mimo jejich vývoj zajímá také o futurističtější formu mobility, konkrétně tu odehrávající se ve vzduchu. Koncem minulého roku oznámila investici ve výši půl miliardy dolarů do vlastního podniku HT Aero, který vymýšlí elektřinou poháněný letoun schopný kolmého vzletu a přistání.

Spolu s pozemní dopravou by tak Čína mohla proměnit charakter i evropské vzdušné mobility. To se už nicméně snažíme nahlédnout do dveří vedoucích do relativně vzdálené budoucnosti, byť Xpeng tvrdí, že by se jeho vzdušný stroj měl dostat na trh již v roce 2024.