Smutný příběh s windfall tax i akviziční mašina Colt. Chystají se na pražské burze konečně nové emise?
Domácí trh je i nadále spolehlivým plátcem dividend svým akcionářům. Chybí mu ale příliv nových firem, který vidíme například v Polsku.
V rekordních letech se na ní během roku zobchodovaly akcie klidně za bilion korun. Tyto časy jsou ale dávno pryč. Pražská burza se potýká s klesajícími objemy obchodů i nedostatkem nových emisí akcií. Mnoho českých firem dává místo vstupu na burzu přednost jiným způsobům získávání kapitálu, a tak je atraktivita Burzy cenných papírů Praha, kterou ovládají energetické a bankovní tituly, z mnoha pohledů sporadická. Nicméně index pražské burzy zvaný PX má za sebou úspěšný rok.
Od začátku roku do Vánoc vzrostl index PX, který zahrnuje nejlikvidnější akcie obchodované na pražské burze, na hodnotě o více než 24 procent, čímž překonal třeba výkonnost německého benchmarku DAX nebo španělského IBEX 35. A to jak v eurovém, tak i v korunovém vyjádření. Pražské burze se z hlediska výkonnosti v letošním roce zároveň dařilo významně lépe než polskému indexu WIG 20.
Ten obsahuje dvacet největších firem obchodovaných na varšavské burze, avšak na jiných frontách domácí trh zaostával. Řeč je hlavně o IPO, tedy prvních veřejných nabídkách akcií firmy na burze, ve kterém varšavská burza zaznamenala výraznou aktivitu. Velký vstup prožil například řetězec smíšeného zboží Žabka, jehož valuace vzrostla v den prvního obchodování na 23 miliard zlotých (135 miliard korun).
Aktivita na pražské burze byla nižší i ve srovnání s Německem. Na burzu ve Frankfurtu v říjnu vstoupila vydavatelská společnost Springer Nature s valuací přes 600 milionů eur (přes 15 miliard korun). Celková IPO aktivita v Evropě se v prvním pololetí letošního roku meziročně zečtyřnásobila na 11,4 miliardy eur (přes 280 miliard korun). I když na trh v Praze žádná nová firma nevstoupila, z hlediska výkonnosti to nebyl špatný rok.
Hlavně dividendy
Stejně jako loni, tak i letos byl významným přispěvatelem do celkové návratnosti indexu PX příjem z dividend. Index, který reflektuje kapitálový zisk spolu s reinvestovanými dividendami, vyrostl od začátku roku do Vánoc o zhruba třetinu a potvrdil tak významnost dividend pro investory na tuzemské burze.
Letošní rok byl ostatně z hlediska dividend mimořádný. K celkově vyplacené sumě 79,7 miliardy korun z Erste, Komerční banky, ČEZu, Monety, Coltu a Kofoly přispělo ve velké míře vyplacení celého čistého zisku Komerční banky, které bude pravděpodobně následovat i za letošní rok.
Další zvláštností byla mimořádná dividenda vyplacená akcionářům Monety ve výši tří korun na akcii v celkovém objemu 1,53 miliardy korun. S meziročně stabilní dividendou přišla letos Kofola a Colt, zatímco Erste, pod níž patří Česká spořitelna, dividendu za loňský rok navýšila z 1,9 na 2,7 eura na akci, což je v přepočtu zhruba o dvacet korun více. ČEZ pak vyplatil akcionářům méně než za rok 2022, protože vývoj na energetických trzích zatlačil na zisk společnosti.
Windfall tax i příští rok
Energetické společnosti a banky se nakonec letos nedočkaly – takzvaná windfall tax se bude platit i v příštím roce. Dění kolem daně z mimořádných zisků vyvolalo v roce 2024 velký rozruch. Ve středu pozornosti byly výstupy vládních představitelů, kteří nebyli ve shodě, zda-li toto mimořádné opatření zrušit, či nikoliv. Navíc velmi nedůvěryhodně působí i nejasnost postupu při výpočtu rovnosti mimořádných výdajů spojených s kompenzacemi vysokých cen energií a mimořádných příjmů do státního rozpočtu z windfall daně.