Jak snadné to je, ukázala například aplikace k pražské tramvajence Lítačka. Když přijde revizor, nemusíte složitě prohledávat batoh nebo kabelku a lovit příslušný doklad. Kdo má plné ruce, ocení to dvakrát tolik. Stačí vzít telefon a prokázat se v aplikaci. Podobně to od začátku roku má být také s občankou. Ale pozor, zatímco kartu Lítačky museli uživatelé aplikace odložit, v případě občanky si lidé ponechají fyzickou i virtuální verzi.

Zavedení takzvaných eDokladů schválila ve třetím čtení sněmovna. To je základ procesu, který musí potvrdit ještě Senát a také prezident. Zatímco jeho podpis bývá spíš formalitou, Senát by mohl proces pozdržet, vzhledem k tomu, že má ale vládní koalice většinu i v horní komoře a nejde o nijak zvlášť třaskavé téma, neočekává se, že by někdo v procesu ještě elektronickou občanku zařízl. To znamená, že platit by měly eDoklady spolu se začátkem nového roku.

„Od ledna se bude moci každý rozhodnout, zda bude nadále využívat plastovou kartičku, nebo zda si ji stáhne do mobilu. Bude to velmi jednoduché – stáhnete si aplikaci, zaregistrujete se a používáte,“ popsal vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Ani existence občanky v mobilu ale neznamená, že tu plastovou by měl člověk nechat doma. Bez existence fyzického dokladu nebude možné vlastnit ani ten digitální. Úřady budou eDoklady přijímat postupně, například u policie by to mělo být až od poloviny příštího roku. Člověk by tak u sebe minimálně do konce června měl mít rovněž fyzickou občanku, pro případ, že by se musel policii prokázat.

Od ledna budou virtuální průkaz přijímat ústřední orgány státní správy, to znamená například jednotlivá ministerstva, Úřad vlády nebo například Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo Český úřad zeměměřický a katastrální. Hned o ledna se zapojí také některé obce či kraje, dobrovolně se přihlásily Líbeznice, Vír nebo Tetín a také celý kraj Vysočina. V létě začne elektronický doklad akceptovat již zmíněná policie, ale také úřady práce nebo finanční úřady. S rokem 2025 by to pak měly být také všechny samosprávy nebo například pošty.

Foto: eDoklady

Údaje z občanky v eDokladech jsou nezfalšovatelné a přenášejí se zabezpečenými kanály

To, kterou variantu dokladu bude člověk používat, záleží čistě na něm, neznamená to, že by e-doklady museli povinně používat všichni. Takzvaný digitální opis pak naopak nebude vůbec možné použít například pro dálkové prokazování totožnosti nebo pro cesty do zahraničí. V takových případech bude pořád nutné mít i plastovou kartičku.

A jak přesně by to mělo fungovat? Od ledna by měla být ke stažení mobilní aplikace, kterou vyvíjí Digitální a informační agentura. Ta by ji měla v prosinci začít testovat. Probíhat by měla také školení, jak eDoklady využívat. Občanka bude v telefonu dostupná i bez online připojení. Každý by pak měl mít možnost zvolit, jaké údaje z občanky bude ukazovat.

„Bude možné zvolit, které údaje příjemce uvidí, například při prokazování věku nemusí být vidět adresu bydliště,“ říká Bartoš. Pokud se člověk bude chtít prokázat, pak v aplikaci zvolí požadavek na identifikaci, prokáže se bankovní identitou či jiným elektronickým ověřením totožnosti a aplikace následně vygeneruje kód, na základě kterého se k potřebným údajům dostane ten, kdo kontrolu provádí.

Problém by neměl nastat ani v případě, že člověk telefon ztratí, eDoklady totiž půjde na dálku vypnout. „Tím odpadá obíhání úřadů kvůli vystavení nového průkazu,“ dodává vicepremiér pro digitalizaci. Spuštění digitálních dokladů vyjde asi na půl miliardy korun, dalších padesát milionů bude stát platit za jejich roční provoz.

Změny se ale od ledna nedotknou jen občanky. Platit začne také novela zákona o silničním provozu, podle které bude možné nechat doma řidičský průkaz. Lidé se budou moci prokázat právě občankou.

Evropskou digitální peněženku by měli přijímat i v hotelech

Digitální identitu se chystá zavést také Evropská unie, plán podpořily na konci loňského roku členské státy. Ta by měla zajistit, že se lidé budou moci digitálně prokazovat na úřadech, ale například i v bankách nebo hotelech ve všech zemích evropské sedmadvacítky. Akceptovat by tento způsob tedy měly i soukromé služby, Evropa dokonce plánuje, že některé povinně. Používat by se mohl i v dopravě, energetice, ve zdravotnictví nebo v telekomunikacích.

Na legislativní úpravě evropské digitální peněženky se shodly Evropský parlament a Rada EU, nyní bude podléhat ještě formálnímu schválení oběma institucemi. Členské státy by pak měly peněženku poskytnout k užívání občanům do dvou let. Unijní peněženky by ale zároveň měly vycházet ze stávajících vnitrostátních systémů.

„V současné době nemá každý člověk žijící v EU přístup k prostředku, který by mu digitální identifikaci umožňoval. Unijní peněženky digitální identity nebudou nahrazovat stávající řešení v členských státech, ale budou je doplňovat,“ uvádějí oficiální stránky EU.

Ministr Bartoš říká, že přijetí eDokladů pomůže při zavádění evropské peněženky, protože pro ni bude mnoho částí aplikace použitelných. „Evropská digitální peněženka nám umožní držet digitální identitu nejen na úrovni základních údajů, ale vlastně všech atributů, které nás popisují jako komplexní bytost. A právě k evropské digitální peněžence ultimátně směřujeme,“ uvedl ředitel Digitální a informační agentury Martin Mesršmíd.