Spojila právo s IT a přidala správu firemních procesů. Mladá firma z Brna si tím získala globální hráče

Legito se původně soustředilo na tvorbu dokumentů na míru. Poslechlo ale požadavky firem, které chtěly víc. Byznys ve světě našlo obrovský.

Iva BrejlováIva Brejlová

ondrej-materna_3_legito_kredit-jakub-pirozek-ludwig-2Story

Foto: Jakub Pirožek Ludwig, Legito

Ondřej Materna, zakladatel společnosti Legito

0Zobrazit komentáře

Během studia na vysoké škole dokázal skloubit práva a informatiku a to samé udělal i v byznysovém světě. Ondřeji Maternovi tak rostl pod rukama projekt, ve kterém si jednotlivci mohli stahovat, upravovat a doplňovat třeba vzory právních dokumentů. Ale jeho zákazníci si více či méně – a tady čtěte spíš více – vymohli lehkou změnu zaměření. A tak z původní firmy Legito vznikla nová firma. Opět Legito. Ale místo regionálně úspěšného produktu teď umožňuje i těm největším globálním společnostem jak vytvářet, spravovat a ve svých strukturách posouvat smlouvy, tak i stavět složitější systémy v rámci firemního koloběhu dat a informací. Nenápadná brněnská firma už je proto světová.

Má tržby v řádech stovek milionů korun, čtyřicet zaměstnanců jen v Brně a dalších deset v zahraničí. Kromě Česka má malé pobočky ve Spojených státech, Velké Británii a v Kolumbii. A klienty ve více než 50 zemích.

Aktuálně si Legito platí tisíce firem. Což znamená stovky tisíc uživatelů uvnitř nich. Mezi klienty jsou i tací, kteří za služby aplikace Legito dávají víc než milion dolarů ročně.

„Je to jen špička ledovce,“ říká Ondřej Materna, který má kromě zakladatele taky funkci CEO, když mluví o těch největších klientech. Vysvětluje, že jich jsou desítky. Ale pro byznys zdejšího softwaru, který si zákazníci předplácejí, je důležité velké množství menších klientů. Přitom dokáže oslnit velkými jmény zákazníků.

Mezi ty české patří například Škoda Auto nebo Komerční banka, ze světových pak PwC, Santander, Unicredit či Grant Thornton. A další. Zhruba 90 procent svých tržeb firma získává ze zahraničí, převážně ze západní Evropy a ze Spojených států. Výzkum a vývoj ale zůstávají „doma“, zdůrazňuje Materna.

Ostatně počítá s tím, že o produktu se v Česku i dál bude rozhodovat a že i díky tomu dokáže oslovit další zaměstnance. Jejich počet chce rozšířit během dvanácti měsíců na dvojnásobek.

Žádná hokejka, je to příkrá křivka

„Já jsem v tom notoricky špatný,“ usmívá se Materna, když vzpomíná, co ho k nápadu přivedlo. „Nejde mi opakování stejných věcí. Dělám chyby. A stresuju se,“ říká.

Kdysi si to uvědomoval prakticky každý den. V době, kdy ještě studoval, začal pracovat v právním prostředí. A jak to tak bývá, jako začátečník měl na starosti právě takové věci – opakující se, rutinní, nezáživné. „Protože jsem u toho dostudovával informatiku, říkal jsem si, že na to snad udělám robota. Že bude rychlejší a přesnější,“ popisuje.

Místo robota ale přišel na řadu právě projekt, který komukoliv – ale především lidem, jako jsou freelanceři – umožňoval nakonfigurovat si smlouvu na míru a stáhnout si ji. Takové služby si ovšem brzy oblíbili nejen jednotlivci. Začaly se o ně zajímat mimo jiné firmy, které poskytovaly například služby v oblasti pronájmu realit. Kupovaly si celé balíčky.

V roce 2017 mělo Legito tržby v jednotkách milionů korun a čtyřčlenný tým. Přesto nebylo jednoduché růst. Každý stát má jiný právní systém, takže nešlo jen o to produkt přeložit, bylo třeba smlouvy vytvářet pro každou další zemi znovu od začátku, což Legito brzdilo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jenže pak přišly ještě větší firmy. Software se jim zalíbil, ale daly najevo, že by ocenily možnost nakonfigurovat si podle sebe jakýkoliv svůj právní, obchodní nebo i finanční dokument. Tedy program zkrátka vyplnit vlastním obsahem. „Když se na nás s tímto přáním obrátilo více společností nezávisle na sobě, říkali jsme si, že to možná nebude špatný nápad,“ shrnuje Materna.

Zřejmě nebyl. Firma změnou zaměření kolem roku 2018 prošla přerodem, který znamenal odsun modelu s předpřipravenými smlouvami na SaaS projekt určený pro další firmy. Společnost začala růst. A podepisovat opravdu zajímavé smlouvy s velkými zákazníky.

Teď se Legito dostalo na řády stovek milionů korun, zatím nižší, a už roky vykazuje roční růst trojciferným tempem. „Neměli jsme takový ten velký zlom, že by bylo nic, nic – a pak hokejka. Je to celkem příkrá křivka. Ale je fakt, že je rok od roku těžší ten trojciferný růst zachovávat, jak násobíte vyšší částky,“ usmívá se Materna.

Aby tu dokumenty žily napořád

Tým Legita začal postupně vyvíjet a přidávat nové funkce. S každou další bylo vidět, že firmy využívají službu ve více oblastech. A utěšeně rostl počet uživatelů. Společnosti si automatizovaly pracovní postupy nebo třeba schvalovací procesy k dokumentům a jejich životnímu cyklu, pak Legito umožnilo spolupráci na dokumentech a prostor k vyjednávání o nich. A ještě o něco později doplnilo možnost tvořit vlastní firemní aplikace bez programování. Legito se posunulo k řadě dalších možností – onboardingu dodavatelů, zaměstnanců nebo třeba správě poboček.

legito

Foto: Jakub Pirožek Ludwig, Legito

Legito si chce nechat vývoj v Brně

„Dokumenty jsou vlastně jen malá část toho, na co teď Legito klienti používají,“ vysvětluje Materna. Legito se podle něj stalo stavebnicí. Podobně jako často zmiňované no-code platformy. „Umožňuje různým oddělením ve firmách vytvořit si interní aplikace přesně na míru. Ale nejsme všeobjímající platforma. Máme navržené ‚funkční kostky‘ uvnitř naší no-code stavebnice pro profese z takzvané back office. Tedy třeba pro právní, účetní, nákupčí, procurement, administrativu nebo HR. Víme, jaké potřeby tyto týmy mají. Hodně se prolínají,“ popisuje.

Aktuálně poslední větší inovací ze strany Legita bylo přidání vlastního elektronického podpisu, který funguje podobně jako třeba Adobe Sign nebo DocuSign. A je stejně vymahatelný. „Byla to poslední komponenta, která nám chyběla, aby dokumenty v Legitu žily pořád. Aby nemusely náš ekosystém vůbec opustit od prvního návrhu až po podpis. Tím se kruh uzavřel,“ usmívá se Materna.

Napodruhé a lépe

Před roky Materna Legito startoval se spolužáky a kamarády. Dnes ho v tom nejužším vedení s minoritním podílem doplňuje z pozice CFO jeho bývalý spolužák z informatiky Michal Mládek, desetinový podíl ve společnosti pak má německý investiční fond Carl Gottlob Invest.

Ač zakladatel hodlá budovat a rozšiřovat firmu hlavně doma, zmiňuje, že zahraniční pobočky jsou pro Legito velmi důležité. Do Spojených států se ale firma musela vydávat nadvakrát. Poprvé nepřesně odhadla náročnost trhu a musela se odsud stáhnout. Napodruhé – už úspěšně – se sem vrátila před rokem a čtvrt. Bez lokálního zkušeného obchodního týmu by prý Legito jen těžko získalo v očích místních a dalších zahraničních zákazníků kredibilitu.

legito

Foto: Legito

Legito umožňuje provázet životem dokumentů i celých projektů ve firmách.

Další hodlá budovat novými funkcemi. Ta příští má být založená na strojovém učení a dokázat analyzovat data. Zdrojů může být spoustu. Už teď systém dokáže ukázat firmám zajímavá analytická data, takže pracovníci vědí třeba to, kolik smluv za poslední měsíc uzavřeli, v jakém objemu a jak se čísla vyvíjejí. Ale do budoucna bude stroj moct lidem také radit. Při procesech, vyplňování dokumentů i v dalších oblastech. Nebo i předvídat budoucí vývoj a to, co se s dokumenty stane.

Třeba při jejich vyplňování – jakmile lidé u položky 1, 2 a 3 vyplní dané odpovědi, software ví, že naprostá většina z nich u čtvrtého bodu dá stejnou odpověď. A pokud tak neučiní, může se jich zeptat, jestli takto opravdu dokument chtějí vyplnit.

Ale taky pokud nějaké firmě u konkrétního dokumentu zabere vyjednávání v průměru tři týdny, systém upozorní, že deadline pro takový typ smlouvy za jeden týden nebude to pravé. Zároveň bude vědět, že pokud pracovníci ze smlouvy vypustí smluvní pokutu, už by to měli stihnout.

V novém depu Zásilkovny se prohání stovky robotů. Roztřídí dvakrát více zásilek než lidé

Budoucnost logistiky je v automatizaci, což dobře vědí i v Zásilkovně. Investují do automaticky naváděných vozíků, které zrychlují třídění balíků.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

robot-zasilkovna1

Foto: Packeta

Automaticky naváděné vozíky v depu Zásilkovny

0Zobrazit komentáře

Na první pohled se může zdát, že jde o závodní dráhu, na níž jezdí elektrická autíčka. Malé pojízdné a hbité roboty v průmyslovém parku v Rudné u Prahy skutečně najdete, ale Zásilkovna s nimi nepořádá závody, nýbrž urychluje své dění ve skladech. Česká logisticko-technologická firma otevřela své dosud největší depo, jehož součástí jsou také automaticky naváděné vozíky zvané PackMani. Třídí balíky a Zásilkovna očekává, že v letošní předvánoční sezoně bude automatizační technologií roztříděna každá druhá zásilka. V Rudné má firma k dispozici 12 600 metrů čtverečních a zvládne tu odbavit až 200 tisíc zásilek denně.

Automatizační technologie jsou nejen pro Zásilkovnu velké téma. Se zvyšujícími se nároky na počet přepravených zásilek či rychlost, ale také se stále dražší a hůře dostupnou pracovní silou, je třeba přicházet s novými postupy. Skupina Packeta, která působí v osmi zemích, do 34 zemí doručuje a Zásilkovna je její součástí, poprvé nasadila roboty loni. Nyní jejich počet ve svých skladech zdvojnásobila na čtyři stovky a opět posunula jejich schopnosti. Automatizace je přitom podle zakladatelky Simony Kijonkové nikdy nekončící proces, na němž bude její firma neustále pracovat.

Roboti ve skladech Zásilkovny zatím neznamenají, že by se v nich proháněly stroje připomínající člověka a obstaraly vše, co je potřeba – tak daleko ještě nejsme. Firma zatím sází na malé pojízdné roboty, na které se na jedné straně naloží balíček o hmotnosti až patnáct kilogramů, a díky chytrému softwaru, který celý proces ovládá, ho pak robot odveze do správného koše. Zásilkovna svými roboty řeší takzvaný sorting, tedy třídění zásilek, které ji na depo přijdou a potřebují odeslat dál. „V Evropě jsme první, kdo tento typ robotů k sortingu využívá. Podobné systémy mají velké americké firmy, které s nimi ale pickují,“ vysvětluje Simona Kijonková.

Co má přesně na mysli? Jednak myslí Amazon, který na robotizaci jako největší hráč svého druhu na světě taktéž hodně sází. Každá firma však používá automatizaci trochu jinak, zejména proto, že jinak vypadá jejich hlavní byznys. „Všichni chceme z jednoho místa vyexpedovat co nejrychleji všechny zásilky, ale my nevíme, co nám přijde. Amazon má sice miliony produktů, ale pořád je to jejich standardizovaná databáze, kterou znají. Nám sem může přijít třeba igelitka s lahví, kterou jsme nikdy neviděli a musíme ji roztřídit,“ popisuje Tomáš Dort, který má v Zásilkovně robotizaci dep na starosti.

img_0847-edit

Foto: Zásilkovna

Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny a ředitelka skupiny Packeta

Amazon tedy dopředu ví, co bude do svých dodávek nakládat. Proto má Zásilkovna celý proces nakombinovaný, aby fungoval co nejefektivněji. Začíná manuálním procesem, kdy skladník přivolává jednotlivé roboty a umisťuje na ně již identifikované zásilky. Jediným a hlavním úkolem robota je pak převézt zásilku do správného místa, kterých může být při třídění na výdejní místa klidně až 1 200. A právě tady zásadně ulehčuje práci skladníkům, kteří nemusí hledat a obíhat jednotlivé klece. Jsou místo toho připravení až u nich – a jakmile roboti shodí dostatečný počet zásilek, rovnají je do klece. Tam jsou totiž opět schopnější než robot.

„Na robota musí umístit zásilku člověk, moc lepších způsobů zatím není. Na konci je pak zase člověk rovná do klece, je silnější ve skládání, aby se šetřilo místem,“ doplňuje Tomáš Dort, který v Zásilkovně se svým týmem aktuálně dohlíží na čtyři stovky robotů. Klíčový je u nich zejména IT systém, který si vyvíjí na klíč sama skupina Packeta, zatímco roboty jako takové nakupuje v Asii. Samotné pojízdné vozíky vlastně příliš chytré nejsou, nemají ani mnoho senzorů, a tak nejsou zase tak drahé. Přesnou částku ředitel robotizace dep sdělit nechce, ale u jednoho robota se prý cena pohybuje v nižších jednotkách tisíc dolarů, tedy desítkách tisíc korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Robotizované depo je součástí dosud největšího depa, které Packeta ve své síti otevřela. Jedná se o Prologis Park Prague-Rudná a má rozlohu 12 600 metrů čtverečních. Packeta má aktuálně celkem 53 dep a letos do jejich modernizace a rozšiřování investovala zhruba 100 milionů korun. U každého nového depa i některých stávajících přitom budou posuzovat, zda se do něj robotizace a automatizace hodí. Podle Tomáše Dorta by mělo jít o prostory s více než pěti tisíci metry čtverečními, ale záleží také na lokalitě a celkovém objemu zásilek. Vliv může mít i to, jak rychle se bude celá technologie dál vyvíjet.

Aktuálně jezdí roboti rychlostí zhruba jeden až jeden a půl metru za sekundu a do budoucna v Zásilkovně chtějí, aby uměli také měřit a vážit zásilky, což jejich využití opět posune. Již nyní si ale Tomáš Dort pochvaluje jejich výdrž a rychlost nabíjení. Na jedno nabití totiž vydrží jezdit až dvě hodiny a takzvaně z 0 na 100 procent se nabijí za deset minut. Může za to unikátní složení baterií, které nejsou lithium-iontové, ale obsahují jiné prvky a mají se vyrábět pouze v několika málo fabrikách na světě. Díky tomu PackMani vydrží deset až patnáct tisíc nabíjecích cyklů. „Rychleji vám robot zastará, než aby přestal fungovat,“ dodává šéf robotizace.

robot-zasilkovna3

Foto: Packeta

Automaticky naváděné vozíky v depu Zásilkovny

aim-startup-team

Přečtěte si takéPůsobil v Avastu, teď tvoří lék proti informačnímu zahlcení i FOMOJako datový vědec roky působil v bývalém Avastu, teď tvoří lék proti informačnímu zahlcení i FOMO

V letošním roce Zásilkovna také navýšila počet automatických výdejních boxů zvaných Z-Box, do nichž si nechávají zákazníci doručit zboží stále častěji. V Česku a na Slovensku jich je už zhruba 5 100. „Věříme, že na předvánoční sezonu jsme připraveni. Je zřejmé, že z důvodu řady externích faktorů nebudou letošní růsty tak dynamické jako v minulých dvou letech. Nicméně věříme, že celý segment e-commerce v letošním roce mírně poroste. Předpokládaný růst Packety vidíme kolem 30 procent,“ předpokládá Simona Kijonková. Zatímco loni obrat logistické skupiny dosáhl 4,9 miliardy korun, letos by se měl vyšplhat zhruba na 6,3 miliardy.

Pomoci k tomu má řada rozšíření včetně zmíněných robotů. Dohromady má skupina Packeta třiapadesát dep s celkovou rozlohou 125 tisíc metrů čtverečních. Celková denní kapacita sítě, tedy kamenná výdejní místa a automatické výdejní boxy, jsou dva miliony zásilek. Proti zaměstnancům, jichž je ve skupině kolem 2 500, je robotů ve skladech zatím zlomek, avšak svou efektivitu ukazují už nyní. PackMani totiž oproti systému, kdy zásilky třídí lidé, dokáží za hodinu odbavit a roztřídit více než deset tisíc zásilek, což je dvojnásobek ve srovnání se stávajícím režimem. Podle Kijonkové nicméně nehrozí, že by brali lidem práci, především ji umožní dělat efektivněji a s větší přidanou hodnotou.