Když dítěti uletí balónek, následuje povyk a pláč. Pokud ale vítr zavane váš šedesátimetrový balon nad svrchované území geopolitického rivala, jak nyní tvrdí Čína, může z toho být více než jen mrzení. Spojené státy minulý pátek oznámily, že se v jejich vzdušném prostoru pohybuje čínský výškový balon, který podle nich nese špionážní technikou. Čína sice přiznala, že byl její, trvá ale na tom, že měl jen vědeckou funkci – a že ho nad americké území odvál vítr. Čínská vláda však podle amerických tajných služeb balony ke špionáži používá dlouhodobě po celém světě. Američané stroj sestřelili do oceánu a kvůli incidentu odložili dlouho očekávanou cestu svého ministra zahraničí do Pekingu.

Americký prezident Joe Biden chtěl původně balon sestřelit už minulé úterý, kdy se o něm dozvěděl. Zástupci ministerstva obrany ho od toho ale odradili, jednak kvůli obavám, že by trosky při dopadu mohly ohrozit lidi na zemi, jednak kvůli tomu, že by se součástky mohly zničit a nebylo by o nich možné zjistit mnoho informací. Pozůstatky zařízení totiž mohou USA poskytnout údaje o čínských sledovacích technologiích.

Pentagon v pátek uvedl, že se balon pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty, například Malmstromovou leteckou základnou v Montaně, která je jednou ze tří ve Spojených státech, kde americká armáda uchovává balistické střely s jadernými hlavicemi. Američané nakonec čínský balon, pohybující se ve výšce přibližně dvacet kilometrů, sestřelili v sobotu nad Atlantickým oceánem, zhruba jedenáct kilometrů od pobřeží Jižní Karolíny na východě země.

Americké námořnictvo začalo trosky zařízení z vody sbírat v neděli, jsou ale rozseté na poměrně velké ploše, takže se dá předpokládat, že jejich snaha ještě nějaký čas zabere. Čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že incidentu lituje, ale odmítlo, že by byl balon špionážní. Podle ní zkoumal meteorologické jevy a nad svrchované území Spojených států jej zavál vítr, protože mu jeho konstrukce „nedovoluje dobře manévrovat“.

3 Navy Warships, FBI Now Hunting for Wreckage of Chinese Spy Balloon off South Carolina – USNI Newshttps://t.co/n9I9VrTGlM pic.twitter.com/pn6of5PImD

— U.S. Naval Institute (@NavalInstitute) February 4, 2023

Americké ministerstvo obrany ale naopak uvádí, že se balon dal ovládat překvapivě dobře. Inženýr z Kalifornské univerzity John Villasenor pro Scientific American dodává, že meteorologické balony ve vzduchu typicky vydrží jen několik hodin. Tento byl oproti tomu nad americkým územím celé dny.

V pátek Pentagon informoval, že se další podobné zařízení vznáší nad Latinskou Amerikou. Čína na začátku tohoto týdne potvrdila, že je také její a omluvila se za to středoamerické Kostarice, nad jejímž územím balon proplul. I v tomto případě Čína trvá na tom, že stroj byl civilní.

Podle zjištění agentury Reuters se nicméně o výškové balony v posledních letech zajímala čím dál více čínská armáda. Deník Washington Post dokonce s odkazem na americké zpravodajské služby píše, že stroj byl součástí rozsáhlé výzvědné operace Číny. Podle něj už svědci obdobná zařízení spatřili nad pěti kontinenty, nejčastěji v Asii. USA ví nejméně o čtyřech dalších výškových balonech, které v minulých letech nad jejich územím propluly.

V souvislosti s dlouhodobě napjatými vztahy obou zemí je důležité i načasování celého incidentu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken měl totiž v pátek odletět na velmi očekávanou návštěvu Číny. „Obě strany si od ní slibovaly prohloubení vzájemné komunikace,“ uvádí pro CzechCrunch sinoložka a analytička z projektu Sinopsis Simona Fantová.

Měla to být první cesta amerického šéfa diplomacie do země za posledních pět let. Kvůli incidentu z ní však alespoň prozatím sešlo, mimo jiné i proto, že by podle americké vlády aktuální problém dominoval a jednání by tak neměla zamýšlený efekt. „Cestu nicméně nezrušili, jen odložili. Jde spíš o symboliku – Čína narušila suverénní území USA, což si Američané nemohou nechat líbit,“ říká pro CzechCrunch amerikanista z University of New York in Prague Jakub Lepš.

Amerika to prý přehnala

Byť Američané balon sestřelili, kritice se prezident Biden nevyhnul. „I v Americe se na jednu stranu objevují hlasy, že Bidenova administrativa tu svoji reakci sestřelením přehnala,“ říká Lepš. „Celé se to ale také odehrává v době, kdy je americká politika extrémně polarizovaná. Administrativa demokrata Bidena tak byla na druhou stranu pod tlakem republikánů, kteří ji tlačili k tomu, aby balon sestřelila co nejdříve,“ vysvětluje amerikanista.

Demokraté jsou podle něj dlouhodobě citliví na tlak republikánů, aby byly na Čínu přísní. „Je tomu tak od roku 1949, kdy vznikla představa, že se dalo zabránit tomu, aby se Čína stala komunistickou zemí a tehdejší vláda demokratického prezidenta Harryho Trumana to nedokázala,“ uvádí Lepš. Podle něj nicméně nesmlouvavý postoj Bidena v aktuální epizodě americko-čínských vztahů odpovídá tomu dlouhodobému, který zastával i Bidenův předchůdce, republikán Donald Trump.

Špionážní balony mají ve zpravodajství bohatou historii, používaly se během studené války mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. A zdá se, že si své místo najdou i dnes v době moderních technologií a družic. Jsou jednak relativně levné a „oproti satelitům se mohou soustředit na konkrétní místo a sledovat ho delší dobu,“ říká Lepš. Podle Fantové jsou navíc schopny sbírat širší spektrum informací než satelity.

Odpověď Číny, která sestřelení balonu mimo jiné označila za přehnanou reakci Spojených států, je podle Lepše mírnější, než je zvykem. „Čína se po nepříjemném covidovém období dnes snaží prezentovat nejen vůči Spojeným státům, ale celému světu, jako země, kde lze investovat a se kterou lze obchodovat,“ vysvětluje Lepš. Čína totiž od nového roku upustila od přísných opatření proti covidu a znovu otevřela svou ekonomiku. „Zdá, že čínská strana celou akci velmi špatně koordinovala, což nevysílá světu pozitivní zprávu,“ říká Fantová. „Buď nepočítala s tím, že by na něj Spojené státy přišly, nebo že je třeba v čínském vedení nějaký rozkol,“ uvažuje Lepš.

Pentagonu v úterý uvedl, že Čína po sestřelení balonu odmítla žádost o telefonát mezi americkým ministrem obrany Lloydem Austinem a jeho čínským protějškem. „Ukazuje se, že spolu obě země opravdu nedostatečně komunikují, když umožní, aby toto téma zmrazilo další vzájemné rozhovory,“ říká Fantová. I když aktuální incident snahu o zlepšení vztahů mezi USA a Čínou pravděpodobně zpomalí, Lepš připomíná, že i v minulosti byly někdy krize mezi světovými mocnostmi minimálně příležitostí ke zlepšení komunikace. „Například Sovětský svaz a Spojené státy zavedly v šedesátých letech po Kubánské krizi horkou linku,“ uzavírá.

S přispěním ČTK