Startupisté v lavicích. Na Plzeňsku se rozjíždí výuka podnikání a technologií, začíná už ve školkách
Byznysové vzdělávání na středních školách je součástí komplexní podpory podnikání v Plzeňském kraji.
Podnikání se na středních školách nevěnuje dostatek pozornosti, a pokud ano, ke studentům se dostávají neaktuální informace, které jim ke startu vlastního byznysu pomohou jen těžko. A to je chyba, myslí si Správa informačních technologií města Plzně (SIT), která se tento problém v západočeské metropoli rozhodla řešit.
„Vymysleli jsme program s názvem Startupuj, který trvá celé jedno pololetí a studenti díky němu získají základní přehled o právních náležitostech spojených se založením společnosti,“ popisuje pro CzechCrunch Tomáš Cholinský, ředitel úseku SIT Port. Interní lektoři ze SITu i externí odborníci z praxe studenty vyučují v několika oblastech od samotného vymýšlení produktu a jeho prezentování přes marketing a cenotvorbu až po účetnictví a právní aspekty podnikání.
Pilotní program se otestoval na dvou středních školách – Střední škole informatiky a finančních služeb a Střední průmyslové škole dopravní. Celkem jím prošla zhruba stovka žáků, přičemž podle garantů byly některé studentské projekty natolik originální, že mají potenciál reálně vstoupit do světa byznysu. Mezi nimi jsou například aplikace, která automaticky generuje potvrzení o zpoždění MHD, oblečení s QR kódy na seznamování, sociální síť pro umělce či celá řada aplikací pro zvýšení bezpečnosti.
„Byla to velká výzva, řekli jsme si, že to zkusíme, a během tří měsíců jsme měli domluvené dvě školy a sehnané všechny lektory. Měli jsme dopředu promyšlený systém – chtěli jsme, aby studenti pracovali na svých projektech a na ně aplikovali nově načerpané znalosti. Aby je bavilo o všem přemýšlet, protože budou řešit něco, co odpovídá jejich zájmům a potřebám,“ přibližuje Cholinský.
Na základě zpětné vazby teď město plánuje, že program rozšíří. A to jak na časově delší období, aby netrval jen jeden půlrok, ale také na další školy. Aktuálně probíhají jednání se čtyřmi institucemi, konkrétní jména ale Cholinský nechce přibližovat, dokud spolupráce finálně neklapne.
„Výuka podnikání dává smysl na určitém typu škol, přičemž ani naše kapacity nejsou neomezené, takže expandovat do celého kraje neplánujeme. Primárně se zaměřujeme na Plzeň, v následujících měsících uvidíme, kolik nových škol naskočí a případně vytvoříme další tým, který výuku pokryje,“ doplňuje ředitel Správy informačních technologií města Plzně Luděk Šantora
Podpora podnikání od školek po absolventy
Výuka mladých podnikatelů na středních školách v Plzni navazuje na širší ekosystém podpory technického vzdělávání a podnikání s názvem PINE, což je zkratka Plzeňského inovačního ekosystému. „Jako každý správný podnikatelský záměr v sobě nese plán B, můžeme pod tou značkou když tak pálit borovičku,“ směje se Šantora. Kromě svého zkratkového původu totiž anglické slovo pine značí právě borovici.
S vážnějším výrazem pak ale pokračuje v popisu komplexního systému, který chce s technologiemi seznámit už děti v mateřské školce, prostupuje všemi dalšími stupni vzdělávacího systému a věnuje se také nadějným inovátorům, kteří mají potenciál založit svůj vlastní byznys. V podnikání jim pak pomáhá i růst. Západočeská metropole chce pomocí PINE udržet talentované lidi, aby neodcházeli studovat nebo budovat firmy do jiných měst.
Rozvoji nejmladších technologických talentů se věnuje několik institucí včetně Centra robotiky, Střediska volného času Radovánek či Techmania Science Centre. Jejich cílem je jednak zaujmout děti, ale také podávat informace rodičům a pracovat s pedagogy na předávání zkušeností s efektivním využitím technologií ve výuce. To se projevilo například na Masarykově základní škole už v roce 2016, kde byla jako na první základní škole v Česku zapojená do výuky robotika jako povinný předmět.
„Jde o klasickou výuku zakomponovanou do školního vzdělávacího plánu, děti mají robotiku jako předmět od první třídy po devátou. V podstatě jsme o několik let předběhli nyní do škol zaváděnou digitální kompetenci a gramotnost. Pilot na Masarykově základní škole trval čtyři roky, nyní je zaváděn na dalších šesti základních školách. Nicméně v Plzni se věcí spojených s výukou děje více, nově třeba využívání virtuální reality v rámci projektu VR School,“ říká Šantora.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.