Už devátým rokem funguje jeden z největších startupových akcelerátorů nejen v Česku, ale i střední a východní Evropě. StartupYard se za dobu svého působení vyprofiloval v akcelerátor, který zdaleka nepřináší pouze peníze nebo kontakty, ale který se zároveň snaží jednotlivé zakladatele firem nasměrovat správným směrem. Není proto divu, že se do StartupYardu často přihlásí někdo s projektem, který během několika týdnů nebo měsíců vykrystalizuje v něco naprosto odlišného, co má na trhu větší potenciál.

V loňském roce StartupYard z více než 150 přihlášek vybral celkem 7 startupů, do kterých vložil po 30 tisících eur. Polovina z nich byla zaměřena na projekty spojené s kryptoměnami a blockchainem, další na udržitelnost nebo finanční technologie. Do v pořadí desátého kola se tehdy dostal pouze jeden český zástupce, kterým je pražský startup Vistag Přemysla Koudely na označování produktů s prolinkem na fotografiích na webu.

Sílu StartupYardu potvrzuje fakt, že startupy, které v minulosti akcelerátorem prošly, v navazujících investičních kolech během let získaly přes 800 milionů korun a číslo neustále roste. Mezi nejslibnějšími vlaštovkami jsou přitom vedle zahraničních startupů jako Gjirafa nebo Steel Mountain především čeští BudgetBakers, Rossum, Neuron Soundware či Brand Embassy.

Poslední zmíněný startup nedávno potkal obrovský exit, když firma Víta Horkého a Damiána Brhela, která se zaměřuje na zákaznickou péči, přešla do rukou izraelského obra NICE. Svůj podíl tak zhodnotili nejen zakladatelé a právě StartupYard a jeho investoři, ale třeba i investiční fondy Reflex Capital Ondřeje Fryce a pražští Rockaway.

Podobný osud potkal výše zmíněný Steel Mountain z Velké Británie, který tvořil speciální zařízení pro router na ochranu přenosů při připojování na internet. Nakonec po něm mezi další konkurencí skočil český Avast a postupně integroval produkt do své chystané novinky.

Možná i proto se StartupYard rozhodl pro své další akcelerační kolo, do kterého se lze přihlašovat už pouze týden, navýšit úvodní finanční injekci do startupů z 30 na 40 tisíc eur, tedy něco málo přes 1 milion korun. „Věříme, že pro startupisty není částka stěžejní, tolik by si mohli půjčit i v bance, ale chceme tím zvýšit atraktivitu pro zahraniční projekty, se kterými jsou spojeny například i vyšší náklady na cestování,“ říká k navýšení investice šéf StartupYardu Cedric Maloux.

Jednotlivé startupy získají mimo prostředků v podobě konvertibilní půjčky především přístup k více než 150 mentorům, důležitým kontaktům a také know-how od těch, kteří už dokázali prorazit. Letos tak má StartupYard do kola, jež po ukončení přihlášek a vybrání až desítky startupů začne 18. listopadu, poslat až 10 milionů korun, které hledá mezi potenciálními investory.

Podle Malouxe, který je v čele StartupYardu aktuálně šestým rokem, může investovat téměř kdokoliv, kdo se uváže alespoň jedním milionem korun. Výměnou za to získá poměrnou část v celkové investici do nového akceleračního kola a v budoucnu si může sám ukrojit z úspěchu jednotlivých projektů.

„Prozatím jsme vybrali zhruba polovinu cílové částky a co se nevybere napřímo, budeme chtít získat v crowdfundingové kampani,“ doplňuje s odkazem na kampaň na českém crowdfundingovém serveru Fundlift Maloux, který v minulosti sám založil několik projektů a nyní tak předává nabyté zkušenosti.

Na Fundlift si šel ostatně StartupYard pro finance již několikrát. V roce 2016 tímto způsobem získal přes 6 milionů korun, o rok později dokonce 26 milionů s původním cílem 20 milionů a minulý rok se částka opět pohybovala v jednotkách milionů. Pravděpodobně tolik bude StartupYard na platformě vybírat i letos. „Chceme dát šanci i menším investorům, kteří do dalšího kola StartupYardu mohou vstoupit už s několika desítkami tisíc korun,“ tvrdí Maloux.

Od obrázků k fakturám, od hudby ke strojům

Do aktuálního kola se již přihlásilo téměř 300 startupů, tedy dvojnásobek toho, co se podařilo v minulém roce. Většina z nich je samozřejmě ze zahraničí, některé z nich pak dokonce i ze Spojených států. Jedním z největších úspěchů poslední doby jsou ale přeci jen čeští zástupci Rossum a Neuron Soundware. Dvě relativně nenápadné firmy od ještě nenápadnějších tvůrců, kterým se podařilo okamžitě prorazit. Zpočátku to tak ovšem ani zdaleka nevypadalo a obě dělaly něco, co by na trhu nemuselo vůbec uspět.

Sám Cedric Maloux je tak uvádí jako příklad toho, jak může StartupYard popostrčit schopné tvůrce k tomu, aby svůj původně ne úplně ideální nápad transformovali do potenciálně miliardového byznysu. Dnes tak pražský Rossum tvoří nástroj na bázi umělé inteligence, který je schopen automaticky zpracovávat data na fakturách tak, aby do nich firmy nemusely prakticky vůbec zasahovat ručně.

Před lety, když se dostala trojice tvůrců do StartupYardu, neměla v ruce žádnou firmu, ani název, pouze myšlenku a technologii na bázi umělé inteligence, která byla schopna zpracovávat a rozumět obrázkům. „Google už problém s rozpoznáváním obrázků vyřešil, na to je už trochu pozdě,“ vzpomíná na rok 2017 a na svá slova Maloux, který startup přijal a dal mu šanci během několika týdnů najít potenciální byznys.

„Pokud dokážete porozumět obrázkům, dokázali byste něco podobného i s dokumenty nebo například fakturami a s jakou přesností?“ zazněla před lety otázka na Petra Baudiše, Tomáše Gogára a Tomáše Tunyse z dnešního Rossum. Jejich odpovědí bylo, že ano a že si troufají na přesnost kolem 96 nebo 97 procent. Běžný standard je přitom kolem 60 procent.

A tak si trojice řekla, že zahodí všechny ostatní nápady a naplno se pustí do zpracování faktur. Ještě v průběhu tříměsíčního programu navíc Rossum nabralo investici od známého českého investičního fondu Miton. Díky finanční injekci se tak může tým naplno soustředit na technologii, která má naplno porozumět struktuře a sémantice analyzovaných dokumentů.

Neuron Soundware šel oproti tomu do StartupYardu nejen s jiným jménem, ale především algoritmem, který dokázal zásadním způsobem komprimovat velikost hudby bez viditelné ztráty kvality. Jejich idea spočívala v tom, že jsou schopni hudbě porozumět a změnit ji tak, že běžné ucho vůbec nepozná rozdíl, ale výsledná velikost je poměrně mnohem nižší. „Víte, v kompresi jednoduše není žádný byznys, ale líbíte se nám jako lidi a mám pocit, že dokážeme něco vymyslet,“ řekl tehdejším tvůrcům Neuronu Maloux.

„Moc rádi vás přijmeme, ale máme jednu podmínku: máte jeden měsíc na to, abyste s námi a našimi mentory pracovali na zcela novém segmentu, na který by šla vaše technologie aplikovat,“ padlo tehdy na stranu tvůrců dnes již potenciálně miliardového startupu. Jeden z mentorů StartupYardu se na ně během prvních týdnů podíval a říká: „Vidím, že rozumíte hudbě, ale co zvuku strojů?“

Narážel na to, že dnes se běžně využívá lidského sluchu k rozpoznání potenciální poruchy stroje, ať už jde o auto nebo těžkou výrobu. Tvůrci na to kontrovali, že je to v základu prakticky stejná záležitost a nápad se jim líbí. Tak vznikla z pořád relativně malého akcelerátoru, alespoň na světové poměry, myšlenka na globální byznys. Nedávno pro něj Neuron Soundware získal v investici 150 milionů korun a má našlápnuto k cestě jedné z nejúspěšnějších českých firem současnosti.

Produkt až na posledním místě

To vše jen potvrzuje, že StartupYard není ani zdaleka o finanční podpoře, ale zejména o celém ekosystému, kde rostou jedny z nejnadějnějších startupů Česka, ale i dalších koutů Evropy. Přeci jen ale ani StartupYard není pro každého. Spousta lidí se hlásí s tím, že mají nějaký teoretický nápad, který ale vůbec neuvedli do praxe. Těm Maloux i jeho tým říká, ať se nejprve podívají do jednoho z inkubátorů, kde je nasměrují, a až s reálným konceptem se poté přesunou do akcelerátoru.

Stejně jako většinou StartupYard nebere startupy, které mají pouze jednoho zakladatele. „V minulosti jsme to už několikrát udělali, a dokonce to fungovalo, ale jde o velmi intenzivní program. A řízení celého byznysu, vývoj produktu, marketing a další věci – to jednoduše nechcete dělat sami a na jednoho člověka je to poměrně velký nápor,“ doplňuje Maloux.

Ostatně už když se vybírají jednotlivé startupy do akceleračního kola, tak se většinou StartupYard nedívá ani tolik na samotné produkty jako na to, kdo za nimi stojí. Jak jde vidět na příkladech výše, pokud produkt nefunguje, dá se během několika týdnů nebo měsíců změnit, ale pokud nefunguje spolupráce mezi lidmi a není tam žádný talent, tak by se produkt budoval těžko.

„Víte co ale říkám účastníkům na konci programu? Dali jsme vám co jsme mohli, nyní už je to jen na vás, jen vy si můžete úspěch podělat,“ říká na závěr Cedric Maloux.