Stavebnictví může za třetinu odpadu v Evropě. Češi se to rozhodli změnit, třeba izolací z tenisáků
Projekty, které do stavebnictví mají přinést více udržitelnosti, se rozhodla podpořit Buřinka a vyhlásila grantovou výzvu o dva a půl milionu korun.
Některá čísla kolem stavebnictví jsou zneklidňující. Podle Evropské komise tvoří stavební a demoliční odpad přes třetinu veškerého odpadu vyprodukovaného v EU. Polovina všech vytěžených surovin na světě pak míří do staveb, od bytových domů přes dálnice až po logistická centra. A výroba cementu, oceli nebo plastů, tedy základních stavebních materiálů, patří k největším průmyslovým producentům emisí oxidu uhličitého.
Problém přitom často začíná už u návrhu. Budovy se projektují bez ohledu na to, co se s materiálem stane za třicet nebo padesát let. „Pokud chceme snížit dopad stavebnictví, nestačí řešit jednotlivé materiály. Je potřeba změnit celý přístup – od návrhu přes výstavbu až po využívání budov,“ říká Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN).
Řešením mohou být inovace. Využití udržitelných materiálů nebo takových, které pracují s tím, co už tu je a těžko se recykluje. Právě na tyto projekty se zaměřuje Stavební spořitelna České spořitelny, známá jako Buřinka. Teď vyhlásila grantovou výzvu v rámci programu Inovace. „V Česku vzniká řada zajímavých projektů, které mají potenciál posunout stavebnictví směrem k větší udržitelnosti. V Buřince je aktivně mapujeme. Nyní v rámci naší inovační výzvy hledáme dva projekty, které podpoříme a pomůžeme s jejich rozvojem,“ říká Stanislav Lukáš, člen představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.
Celkem se v této grantové výzvě rozdělí 2,5 milionu korun mezi dva nejzajímavější projekty, které mají potenciál posunout české bydlení k větší udržitelnosti. Vítězný projekt získá dva miliony korun, druhý pak půl milionu korun. Grantová výzva stále běží a zájemci mají čas na odeslání svých žádostí do systému Grantys do 10. dubna. „Vítěz nezíská jen finanční odměnu, vybraným týmům pomůžeme i s dalším rozvojem a projektovým řízením. Stanou se novou vlajkovou lodí Inovací od Buřinky s veškerou péčí, kterou jsme už dříve věnovali projektům, jako byl první 3D tištěný dům Prvok nebo dům Samorost,“ dodává Lukáš.
Už nyní se do aktuální grantové výzvy zapojilo několik projektů. Jedním z nich je například dropp, který se rozhodl využít netradiční surovinu: použité tenisové míčky. Tým Víta Glosera jich za pět let posbíral přes 680 tisíc a po experimentech s výrobou bot nebo psích hraček nyní vyvíjí izolační desky pro stavebnictví a architekturu. „Ročně se na světě vyrobí 350 milionů tenisových míčků, z toho se dva miliony prodají v České republice. Za jednu, dvě až tři hry je tenisový míček ohraný a co se děje? Hodí se do koše,“ říká Gloser.
Podobnou cestou cirkularity se vydala i Diakonie Broumov. Ta se potýkala se spoustou odpadu ze svých sběrných kontejnerů, který již nešel využít jako oblečení. „Měli jsme obrovské množství textilu, který končil na skládce. A tomu jsme se chtěli vyhnout. Proto nyní rozjíždíme výrobu desek z recyklovaného textilu. Tyto desky chceme implementovat i do stavebního systému,“ vysvětluje Pavel Hendrichovský z Diakonie Broumov.
Inovace se však neomezují jen na recyklaci starých věcí, ale vrací se například i k přírodním materiálům. Martin Klaus se svým projektem Clay Techsystem usiluje o návrat hlíny do běžného stavebnictví prostřednictvím lisovaných hliněných bloků určených pro nenosné příčky.
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov při ČVUT zase vidí jako supersurovinu konopí, které podle něj v mnoha ohledech předčí i dřevo. A liberecká společnost Glassiteca pracuje s odpadním sklem, které je jinak průmyslově nevyužitelné, a vyrábí z něj porézní hmotu. Tento materiál dokáže nasávat a odpařovat vodu a může sloužit i jako pasivní klimatizace pro zelené fasády, k tomu má i dobré akustické vlastnosti. „Materiál má mnoho skvělých vlastností, využitelných v designu, architektuře a průmyslu. Je ekologický, odolný a lehký. Aktuálně na něm například pěstujeme microgreens, dá se ale využít u zelených fasád i mobiliářů,“ říká Michal Starý ze společnosti Glassiteca.
Výběr vítězů bude probíhat ve dvou kolech. Z přihlášených projektů zvolí odborná komise šest finalistů, kteří budou mít 23. dubna 2026 možnost své nápady osobně odprezentovat. Definitivní výsledky a jména dvou týmů, které získají granty, budou veřejně oznámeny na tiskové konferenci 12. května 2026.
Buřinka podobné projekty podporuje již několik let. Aktuálně spolupracuje se startupem Cementum, který se zaměřuje na nízkoemisní beton, jenž se obejde zcela bez cementu. Ten je totiž jedním z největších světových producentů oxidu uhličitého, a proto ho Cementum nahrazuje druhotnými surovinami. Vybrala si ho jako referenční projekt, aby na něm mohla ukázat nejen zajímavé téma s praktickým dopadem do udržitelného stavebnictví, ale i způsob spolupráce a komunikace.
Kromě toho má Buřinka za sebou i zajímavé realizace. V roce 2020 stála u zrodu Prvoka, prvního českého 3D tištěného domu z betonu. Následovalo 3D tištěné parkourové hřiště v Praze 11. A posledním počinem byl dům Samorost, experimentální stavba z mykokompozitu, tedy materiálu na bázi podhoubí, se kterým Buřinka objela dvanáct českých měst v rámci osvětové roadshow.
Nepřehlédněte:
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.