Dřevěná ohrádka, nepropustné barevné podložky, několik zaměstnanců oblečených v legínách a tričku a mezi nimi se batolí sedm dvouměsíčních štěňat. Některá štěkají a zkoumají nový prostor, další sedí lidem na klíně a nechají se hladit, jiná si hrají. K tomu tu postává ještě deset lidí, kteří sice nechtějí cvičit, ale tuhle dávku roztomilosti si nenechají ujít. Přibližně tak vypadá hodina jógy se štěňaty, která probíhá klidně i uprostřed kanceláře.

Anna Dvořáková začala s netradiční jógou už před čtyřmi lety na vysoké škole, když studovala inovativní podnikání, ale klasické projekty zaměřené hlavně na výkon a zisk jí byly vzdálené. „Chtěla jsem, aby v mém produktu byly emoce,“ říká. Četla knihy o pozitivní psychologii, vnímala únavu i stres lidí ve městě a přemýšlela, co by jim mohlo pomoct na chvíli vypnout.

Zlom přišel ve chvíli, kdy na sociálních sítích narazila na náhodnou fotku ze Sydney. „Byla na ní jógamatka a vedle ležící štěně. Napadlo mě, že to je ono,“ vzpomíná. Došlo jí, že potkat se v každodenním životě se štěnětem je vlastně docela vzácná chvíle, ke které většina lidí nemá přístup. „Lidi se při tom najednou usmívají, mění se jim nálada,“ popisuje vznik myšlenky.

Foto: Yorkmut Pets Yoga Prague

V rozvrhu na webu si klienti mohou vybrat, s jakým plemenem budou jógu cvičit

Na začátku si myslela, že jí bude stačit pár věcí – prostor, lektorka jógy a štěňata. Realita ale byla podstatně tvrdší. Začala obvolávat studia i chovatele a narážela na nepochopení i obavy. „Z deseti telefonátů průměrně vzešla jedna malá naděje. Chovatelé se báli o štěňata, studia měla strach o prostory,“ vzpomíná. První lekce proto pořádala zadarmo – aby vůbec získala první reference, fotky a důkaz, že koncept funguje.

Web tvořila v knihovně na starém počítači, bez vlastního notebooku. Začátky v pronajatých prostorách byly chaotické, štěňata štěkala, objevovaly se nečekané provozní problémy. Hned na začátku se ukázalo, že ne každé plemeno je pro jógu ideální. „Na jedné z prvních lekcí jsme měli německé ovčáky. Byli hluční, pobíhali, ale lidé byli nadšení,“ vzpomíná dnes zakladatelka.

Některé kontakty si tak už začala označovat rovnou v telefonu. „Dodnes tam mám poznámku ‚buldočci – nevolat!‘ s vykřičníkem. To byly hovory, po kterých už jsem věděla, že tudy cesta nevede,“ říká. Postupně si tak začala budovat síť chovatelů, ladila délku lekcí, přidala pauzy pro psy a nastavila jasná pravidla, co se při cvičení smí a co ne.

A pak se na jednu z lekcí přihlásila Markéta Blahová, pro Annu Dvořákovou zatím jen jedna z desítek neznámých účastnic. To se ale brzy mělo změnit. „Viděla jsem v tom obrovský potenciál. Nebyl to jen roztomilý nápad, ale projekt, který může růst,“ říká Markéta Blahová, která se o pár dní později rozhodla zakladatelce zavolat a nabídnout jí spolupráci.

Foto: Yorkmut Pets Yoga Prague

Hraní se štěňaty leonbergera

V tu chvíli se začal celý projekt profesionalizovat. „Chodily jsme do parku na Petříně, aby každá mohla telefonovat chovatelům zvlášť z jiného jeho rohu, a pak jsme si předávaly, co fungovalo,“ popisuje Blahová. Později se přesunuly do vlastního studia v centru Prahy. „Na začátku jsme místo recepce měly velkou kartonovou krabici a na ní ubrus. Ale byl to náš prostor a těšily jsme se, že ho budeme postupně budovat,“ doplňuje Dvořáková. A tak vznikla Yorkmut Pets Yoga.

Klienti dopředu vědí, jaké plemeno zrovna ve studiu bude, a mohou si vybrat z rezervačního formuláře. „Někdo přijde kvůli malým havanským psíkům, jiný se těší na maďarské ohaře, bílé švýcarské ovčáky nebo samojedy. Každá smečka má úplně jinou energii,“ popisuje Blahová.

Dodává také, že někdy se na sítích setkávají s dotazem, jestli se skutečně jedná o jógu, když u ní člověk věnuje pozornost i čtyřnohým společníkům: „Kouzlo je v tom, že je to na každém. Máme profesionální lektorky jógy, a kdo chce, soustředí se čistě na cvičení a se štěňaty si pohraje po skončení lekce. Jiný si po chvíli vezme zvíře do rukou a chová si ho. Záleží to na náladě lidí i pejsků a na tom, aby to pro všechny byl příjemně strávený čas. Nikoho do ničeho nenutíme.“ 

Zároveň to údajně pomáhá i samotným štěňatům a chovatelům. Ti jsou za spolupráci se studiem placeni, ale podle zakladatelek je pro ně klíčová socializace štěňat. „Máme zpětnou vazbu, že štěňata jsou při předávání do rodin odvážnější, vyrovnanější a lépe si zvykají na nové lidi i prostory,“ říká Dvořáková.

Vedle lekcí pro veřejnost dvojice rozjela i zmíněnou firemní jógu. Seberou štěňata, matrace a ohrádky, přijedou do kanceláře a přímo na místě s účastníky cvičí. První velkou lekci uspořádaly v Adidasu, pak v Garnieru nebo třeba Samsungu. „Ve firmách vidíme, jak obrovský efekt to má na psychiku lidí. Je to jiný druh teambuildingu,“ míní Dvořáková.

Dnes Yorkmut zaměstnává brigádně zhruba padesát lidí v Praze i Brně. Měsíčně pro veřejnost uspořádá kolem šedesáti lekcí psí jógy a nejnovějším přírůstkem bylo otevření první psí kavárny v Praze. Kávu, čokoládu a čerstvé zákusky si tu mohou hosté vychutnat každý den, o víkendu se sem ale bez rezervace většinou nedostanou. „V sobotu a neděli bývají místa obsazená i týden dopředu,“ říká Dvořáková. V podniku na Vinohradech tak mezi lidmi posedávají leonbergeři, samojedi, border kólie i malí biewer teriéři či jezevčíci.

Psi přitom mají v prostoru i vlastní klidovou zónu a lidé je smějí hladit, jen když zvířata sama přijdou. Zakladatelky říkají, že stejně jako během jógy tady kladou důraz na to, aby psi nebyli rekvizitou. „Nechtěly jsme jim brát plnohodnotný život tím, že bychom si je koupily do kavárny. Ačkoli tato varianta funguje v zahraničí, pro nás nebyla přípustná. Spolupracujeme s chovateli a pejsci jsou u nás vždy jen krátce, pro zpestření jejich dní,“ dodává Blahová.