Drogy, klubové podsvětí, hudba a odhodlání. Kdyby se mě někdo zeptal, jakými slovy popsat nový český film Banger, který před dvěma týdny dorazil do kin, asi bych vybral tato. Na námět, na jakém je snímek režiséra Adama Sedláka založen, jsem v tuzemském prostředí čekal dlouhé roky. A musím říct, že se čekání vyplatilo. Právě pro někoho, koho zajímá to, o čem řada českých rapperů ve svých skladbách pojednává, je to skoro povinnost. A byl jsem mile překvapen, jak do celého filmu sedl miláček náctiletých Adam Mišík. Banger české kinematografii chyběl.

„Je to taková sonda do života mladých lidí. Je to současný film, mluvíme tam dnešním jazykem mladých. Takové filmy se u nás netočí,“ říkají mi producenti snímku Jakub Jíra a Kryštof Zelenka. A mají naprostou pravdu – to, co mě na Bangeru skutečně od prvních chvil bavilo, byla mladistvá autentičnost. I když už nepatřím mezi hlavní věkové diváctvo mezi patnácti až pětadvaceti lety, dokázal jsem se do atmosféry filmu rychle dostat.

Zápletka je prostá. Po zpravidla nočních ulicích pobíhá Alex, ztvárněný Adamem Mišíkem, který údajně prodává ten nejlepší kokain v hlavním městě. Dealování drog je ale samozřejmě nezákonné, tak s tím chce jednoho dne praštit a naopak svůj fokus vkládat do rapu. A ultimátní cíl? Nahrát pořádný banger, jak se v rapovém slangu říká hitu s potenciálem bořit hudební žebříčky a demolovat přenosné reproduktory v městských parcích.

Ani ve snu by mě nenapadlo, že zrovna Mišík, který hudebně není mým šálkem kakaa, svou roli drogového dealera lomítko potenciálně úspěšného rappera odehraje tak dobře. Patrně je ale dobrým hercem, co si budeme povídat – velmi dobře vychytal gesta, kterými se rapoví umělci prezentují, najel si „vhodný“ slovník a spolu se svým parťákem Láďou (Marsell Bendig) utvořili tandem, který svou podstatou jen stěží v českých filmech najít.

Alexova cesta se nicméně začíná komplikovat v momentě, kdy mu Láďa zajistil hudební spolupráci (takzvaný featuring) s ostravským rapperem Sergeiem Barracudou, který ve filmu hraje sám sebe – a v zákulisí dával hercům tipy, jak se na pouliční scéně, kterou si sám prošel, chovat. Na takovou spolupráci musí ale Alex s Láďou sehnat dost peněz. A jak na to? Třeba to „naposledy“ zkusit prodejem všech drog, které doma ještě splašili.

„Zakomponování Sergeie Barracudy bylo… dost přirozené. Protože jsem měl jeho číslo, zavolal jsem mu a představil ideu, scénář a tak podobně. Od začátku byl nadšený. A protože se Sergei zná mimo jiné s Dollarem Pryncem (další český rapper, který ve filmu hraje – pozn. red.), zajistil i jeho,“ objasňuje Jakub Jíra proces obsazení jedněch z nejviditelnějších tváří tuzemské hiphopové scény.

I díky tomuto momentu začala filmem projíždět pořádná adrenalinová jízda, kterou museli pocítit i diváci. Vzhledem k noční atmosféře působí jednotlivé dějové linky velmi temným, dramatickým a emočně vypjatým dojmem. Dá se říct, že mi bušilo srdce za ně, protože představa, že jsem v jejich situaci já sám, není příliš komfortní. Na druhou strany – ty vtípky, které v Bangeru občas padají, dramatičnost trošku vyvažují.

Rozhodně nemusíte být fanouškem rapu, abyste si film užili – ostatně o tom hovoří i řada recenzí na filmových portálech, kdy byli ze snímku nadšeni i ti, kteří tento žánr hudby příliš nemusejí. Nelze ale pochopitelně říct, že by šlo vyloženě o mainstreamovou podívanou. Banger do poslední neděle vidělo v kinech přes 40 tisíc lidí, kteří tvůrcům vygenerovali tržby okolo 5,9 milionu korun. Ještě milion a nějaké drobné navíc a film se štábu zaplatí.

„Za nás je to super výsledek, když vezmeme v potaz dobu, ve které žijeme, jaký druh filmu to je a jakou má cílovku, tedy young adults, kteří jsou zvyklí konzumovat vše v online prostředí. Takže spokojení jsme, uvidíme, co bude dál – a hlavně co se bude dít s návštěvností. Konečné číslo pro nás bude samozřejmě zásadní. A to se odvíjí od toho, jak dlouho se film udrží na stříbrných plátnech,“ říkají pro CzechCrunch producenti.

Již od filmového festivalu v Karlových Varech, kde měl Banger v červenci svou premiéru, se ví, že je snímek poněkud netradiční také v tom, jak byl natáčen. Jeho režisér Adam Sedlák totiž k natáčení využíval výhradně iPhone. Což by nemuselo být ničím úplně zvláštním, jelikož se telefony od Applu ve světě k točení filmů už využívají, na tuzemské poměry jde ale poměrně o novinku. A je to znát.

Protože chtěli tvůrci zachytit onu autentičnost, věřili, že když budou vše natáčet na iPhone, bude vyšší šance, že bude film skutečně tak působit. A já to trochu vycítil. Když jsem se soustředil na jednotlivé prostřihy a scény, dalo se poznat, že před herci nestojí nadupaná kamera zajištěná různými technologickými vymoženostmi. Vše působí mnohem uvolněněji, přirozeněji a tak správně dynamicky. Jistá roztěkanost dodává filmu grády.

Mohlo to být ale pro tvůrce omezující? „Nebylo, naopak to pomohlo režisérovi Adamovi naplnit jeho vizi. A pomohlo to samozřejmě i z hlediska rozpočtu,“ vysvětluje Jakub Jíra. „Na natáčení nás to ani trochu nelimitovalo. To se paradoxně může dít s velkými kamerami. Je ale pravda, že jsme pak narazili na limity materiálu v postprodukci, což nás zdrželo. Vlastně jsme s tím původně vůbec nepočítali,“ doplňuje Kryštof Zelenka.

Z filmu mimo jiné vyzařuje i jakési zákulisní přátelství – nějak z něj vycítíte, že během natáčení panovala dobrá nálada a členové štábu se minimálně znali. A to mi bylo potvrzeno.

„Měli jsme malý štáb, všichni se mezi sebou znali. V podstatě to byla přátelská parta a tím pádem byl celý proces fajn a zajímavý,“ zmiňují producenti. Pokud tedy hledáte film, který se netváří jako mistrovské dílo, ale svým způsobem je, může být Banger dobrá volba. A znovu podotýkám – nemusíte být fanoušky rapu. Jak možná zjistíte, o rap ani tak nejde.