Zhruba milion bitcoinů, tady asi 70 miliard dolarů nebo 1,5 bilionu korun. Tolik patří neviditelnému stvořiteli této kryptoměny, vizionáři vystupujícímu pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Přesto se ke svému dílu a astronomickému majetku už sedmnáct let nikdo nehlásí. Na začátku dubna ale reportéři z The New York Times po dlouhém pátrání ukázali na muže, jehož profil do celé skládačky zapadá s velkou přesností. Tím mužem má být britský kryptograf a ikona oboru Adam Back, mimo jiné šéf firmy Blockstream pohybující se v infrastruktuře pro kryptoměny. Identita legendárního programátora ale zůstane nejspíš i nadále zastřena tajemstvím, Back totiž vše popřel.

Nicméně popořadě. Dle investigativní práce slavného deníku všechno nechtěně odstartoval nedávný soudní spor v Londýně, kde se australský programátor Craig Wright marně snažil dokázat, že tvůrcem bitcoinu je on. Soudce jeho lži vyvrátil, paradoxně i za pomoci svědectví samotného Backa. Během procesu se ale na veřejnost dostal poklad pro všechny novináře: finský programátor Martti Malmi zveřejnil stovky starých e-mailů, které si se Satošim vyměňoval v samotných začátcích budování kryptoměny. Novináři tím získali obrovský vzorek textu, který mohli podrobit důkladné počítačové analýze.

První indicie o identitě tvůrce se přitom skrývala už v samotném prvním bloku bitcoinu, kam Satoši ukryl titulek z britského tištěného vydání novin The Times z 3. ledna 2009. Byla to stopa směřující za kanál La Manche. S touto indicií reportéři prohledali a spojili obří archivy tří velkých e-mailových konferencí, takzvaných Cypherpunks z devadesátých a nultých let. Nešlo o náhodné nadšence, ale o skupinu špičkových matematiků a programátorů, kteří svými šifrovacími nástroji v podstatě stvořili dnešní soukromí na internetu tak, jak ho známe.

Foto: Blockstream

Adam Back, údajně člověk stojící za vznikem bitcoinu

Cypherpunks proto chtěli stvořit elektronickou měnu, která by fungovala nezávisle na státu a institucích. Adam Back v těchto kruzích vynikal. Už na konci devadesátých let navrhoval síť decentralizovaných počítačů, které by udržely systém v chodu, i kdyby se ho někdo pokusil zevnitř ovládnout. Což je v podstatě učebnicová definice toho, jak bitcoin funguje.

Back navíc předtím sám vynalezl systém Hashcash. Ten funguje jako jakési digitální razítko, počítač musí vyřešit složitý úkol, což stojí čas a energii, čímž se zabrání tomu, aby někdo systém zahltil podvody nebo spamem. Když se jeho myšlenka propojila s dalším tehdejším konceptem zvaným b-money, vznikl přesný plán, podle kterého Satoši Nakamoto bitcoin skutečně nakódoval.

Klíčem pro novináře pak byla lingvistická analýza. Ze stovek diskutujících expertů nalezl systém jen jednoho jediného člověka, jehož pisatelské zlozvyky do puntíku odpovídaly Satošiho textům. Adam Back i tajemný tvůrce dělali dvě mezery za větou. Oba preferovali britský pravopis, ale pletli si anglické „it’s“ a „its“ a věty specificky zakončovali slovem „also“. Shodně psali slovo „bugfix“ dohromady, ale „half way“ nebo „down side“ zvlášť. Občas použili pomlčku ve slově „double-spending“, ale tam, kam prokazatelně patřila, ji vynechávali. Náhodně také střídali výrazy „email“ a „e-mail“ či „check“ a „cheque“.

K tomu se navíc přidala časová osa. Poté, co Satoši zveřejnil zakládající manifest a návod, ve kterém popsal, jak budou digitální peníze bez bank fungovat, Adam Back z fór naprosto zmizel. Když se pak v roce 2011 Satoši s komunitou rozloučil a navždy se odmlčel, uběhlo přesně šest týdnů a Adam Back začal o bitcoinu veřejně debatovat vůbec poprvé.

Byť pravdu ví asi jen vyvolení, je zajímavé zamyslet se nad případnými konsekvencemi. Kdyby se totiž potvrdilo, že za pseudonymem stojí reálný člověk, dopady na trh by byly kolosální. Nejde jen o mediální šok pro fanoušky, ale především o gigantické daňové a regulační konsekvence. Člověk, který ovládá pět procent všech bitcoinů, by se rázem ocitl pod drobnohledem úřadů z celého světa a musel by vysvětlovat majetek. Znamenalo by to, že ekosystém od počátku stavěný na filozofii absolutní decentralizace a absenci jakéhokoliv středobodu či vedení, má najednou konkrétní tvář.

Právě proto je logické, že ať už je Satošim kdokoliv, bude to s největší pravděpodobností popírat. Adam Back celou zprávu The New York Times označil za ukázkové zkreslení, kdy novináři zkrátka viděli jen to, co předem vidět chtěli. „Nejsem Satoši, ale už v raných začátcích jsem se s maximálním soustředěním zajímal o pozitivní celospolečenské dopady kryptografie, online soukromí a elektronické hotovosti,“ napsal na síť X.

Odmítl také, že by v době Satošiho aktivity z internetu zmizel, naopak podle svých slov tehdy na fórech „hodně žvanil“. Shodu ve vyjadřování a textech pak pro BBC vysvětlil prostou logikou, jde podle něj jen o „kombinaci náhod a podobných frází od lidí s podobnými zkušenostmi a zájmy“.

Podobná odhalení nicméně kryptosvět zažívá poměrně pravidelně. Nedávno například dokument od stanice HBO označil za Satošiho kanadského experta Petera Todda, který to ihned smetl ze stolu jako zcela absurdní tvrzení. Adam Back si nakonec ze svého údajného jmění udělal před komunitou spíše legraci. „Můžu si akorát nadávat, že jsem v roce 2009 vztekle netěžil,“ rýpl si s tím, že onen pohádkový majetek zkrátka nemá. „Nevím, kdo je Satoši Nakamoto, a myslím si, že je to pro bitcoin dobře,“ uzavřel.