Světlo místo ovladačů a tlačítek. Česká firma promítá výrobcům instrukce na pás, na rozvoj má miliony
Liberečtí vývojáři z nullspaces zrealizovali plán, ve kterém nahradili návody, tlačítka i stroje světlem. Výrobní firmy už nápad zavedly do praxe.
Přenášejí virtuální svět do reálného prostoru a stačí jim k tomu světlo. To ovšem vnímá, jak s ním interagujete. V továrnách tak mohou lidé podle světelného návodu třeba sestavovat součástky, aniž by sami věděli, jak mají postupovat. Mladá technologická firma nullspaces z Liberce se do výrobních hal společností už dostala. A právě teď našla i andělského investora.
Vše, co se děje na ploše výrobního prostoru, sledují tři kamery. Jedna barevná, dvě stereo, fungují v infračerveném spektru. Spolu s projektorem dávají dohromady kompaktní celek, takže když pracovník třeba sáhne na tlačítko s funkcí „potvrdit“ přímo před ním, systém mu ukáže další postup. Vzít šroub, na který svítí projektor. Umístit ho do správného otvoru. Zvolit další šroub jiného průměru.
Jen to tlačítko není reálné. Tvoří ho zelený proud světla a různé barvy předávají i jakoukoliv další instrukci. „Systém operátora provádí správným postupem, intuitivně ho navádí celým procesem. Jde o kombinaci kamer, které sledují výrobu, a složitých algoritmů, díky kterým dokážou počítače vyhodnotit, co vidí. Například jestli je díl správně sestavený nebo jestli není vadný,“ říká David Zacho, jeden ze dvou spoluzakladatelů nullspaces, která s nápadem přišla.
Za libereckou firmou stojí spolu s Jiřím Kulou. Oba působili jako vývojáři se zkušeností se smíšenou realitou, hlubokými neuronovými sítěmi i technologickým zaměřením na zobrazování. Vysvětlují, že využití jejich nápadu se nemusí omezit jen na průmysl, ale uplatní se ve zdravotnictví, herní oblasti i v každodenním řízení. Z toho by podle jejich představ mohly zmizet externí zařízení, jako jsou počítače a mobilní telefony.
„Nullspaces přeměňuje skutečné věci na vizuálně bohaté, interaktivní a na dotek citlivé materiály prostřednictvím vlastní vyvinuté technologie poháněné projektovanou augmentovanou realitou a umělou inteligencí. Žádná myš, klávesnice, žádný displej ani náhlavní souprava XR. Každý může vytvořit úžasný obsah v AR pomocí vlastních holých rukou,“ popisuje Kula.
Nápad se ujal u mnoha důležitých dodavatelů v automobilovém průmyslu a strojírenství. Třeba v Lutíně u Olomouce, kde má výrobní závod a vývojové centrum firma Edwards, jedna z největších světových v oblasti vakuové techniky. Používají ho u výrobce brzdových systémů Knorr-Bremse. Nebo u producenta dílů pro automobilky Magna Exteriors.
Ve všech třech případech jde o komerční, nicméně pilotní spolupráce. V nullspaces už teď pracují na další generaci produktu, který má být k prodeji koncem tohoto roku. Tentokrát chtějí zaujmout v oblasti průmyslové výroby. „Díky investici ale můžeme otevřít i další segmenty,“ říká Zacho.
První finanční injekci, kterou firma získala, posílá Petr Skrla, andělský investor a mimo jiné spoluzakladatel asociace Czech Business Angel Association. Do firmy vkládá pět milionů korun výměnou za podíl. Má však pomoct i s usazením se v byznysovém světe či vývojem produktu.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDalším krokem společnosti má být rozšíření týmu. Teď je v něm pět lidí, Kula si však představuje, že by to do konce roku mohl být trojnásobek. Firma sídlí v libereckém podnikatelském inkubátoru Lipo.ink, který ji po celou dobu existence provází.
„Je to první inkubovaná firma, která vznikla v době covidových opatření a svépomocí přežila téměř tři těžké roky. Investor jí otevře dveře na další trhy,“ věří Philipp Roden, jeho ředitel.
Lidi sledují systém, ten zase je
První vize o tom, že počítačový program může „vyjádřit“ výsledek kamerové kontroly přímo na díl, a operátor na výrobní lince pak nemusí sledovat monitor, vznikla zhruba před čtyřmi lety. Společnost nullspaces jako takovou však založili Kula se Zachem v roce 2020, kdy se odhodlali směřovat veškeré své úsilí ke vzniku nové technologie, kterou označují jako digitálního asistenta.
Nullspaces kromě kamer a projektoru zahrnuje umělou inteligenci, která zpracovává informace ze senzorů. To můžou být třeba vada na výrobku či gesta rukou, ale také například poloha samotného zařízení v prostoru a sledování objektů na pracovišti.
Pokud firma chce, může se zařízením komunikovat, třeba i přes internet. Je tak možné se dostat k údajům o dění na lince a získat přehled o tom, zda s některou fází montáže nejsou potíže.
Výsledné modely běží na počítači, který se vejde člověku do dlaně. „Vtipné je na tom to, že část neuronových sítí může zákazník učit přímo na výrobní lince během pár minut, přitom slova jako artificial intelligence, computer vision, information technology mu mohou zůstat cizí,“ uzavírá Kula.