Hudební svět za poslední dny ovládly dvě zpěvačky. Britská Adele se svým vysoce očekávaným albem a Taylor Swift se svou… devět let starou deskou Red. Americká hudebnice se na vrchol nejposlouchanějších alb dostala s opětovně nahraným dílem, se kterým bojuje proti jednomu z nejbizarnějších aspektů hudebního průmyslu. Díky Red (Taylor’s Version) jí konečně patří hudba, kterou vytvořila.

Přelomová byla pro Taylor Swift už původní verze desky Red v roce 2012. Nejen, že jako první v její diskografii ovládla žebříčky popularity ve Spojených státech i mimo ně, ale dostalo se jí také označení za dospělé dílo a jedno z nejlepších hudebních alb minulé dekády. Uznání ani zájem nepolevuje ani o devět let později. Red (Taylor’s Version) totiž vystřelilo na vrchol amerického žebříčku Billboard 200.

Spolu s tím dosáhlo na druhý nejúspěšnější debut roku s ekvivalentem 605 tisíc prodaných kusů (skutečně se tolik kopií neprodalo – číslo vychází i z počtu přehrání na streamovacích službách). Prozatím měla více jen novinka Certified Lover Boy od kanadského rappera Drakea. O prvenství nicméně bude bojovat také Adele, která už dosáhla na skutečně nejprodávanější album roku v USA.

Vydání desky od Taylor Swift ale není jen o číslech. Původní Red patřilo mezi šest desek, které umělkyně mezi lety 2006 a 2017 nahrála v rámci smlouvy s nahrávací společností Big Machine. Jelikož ji Swift podepisovala v začátcích své kariéry, vzdala se v ní práv na takzvané masters neboli originální nahrávky, z nichž se následně vytváří kopie k distribuci. Hudba, kterou (spolu s dalšími) napsala a nahrála, jí jednoduše legálně nepatřila.

Reprofoto: YouTube/Saturday Night Live

Taylor Swift desetiminutovou All Too Well nedávno představila v pořadu SNL

Jakmile smlouva s Big Machine v roce 2018 vyprchala, zpěvačka přešla ke společnosti Republic Records, která jí umožnila vlastnit mastery veškeré nové hudby, kterou vytvoří. Big Machine (spolu s právy na šest alb od Taylor Swift) koupil byznysmen Scooter Braun. Mezi umělkyní a podnikatelem už dříve panoval špatný vztah – jak uvádí například americký Forbes, Braun ji měl šikanovat a zásadně odmítl jí původní nahrávky prodat.

Taylor Swift proto spolu se svým novým labelem přišla s nápadem oněch šest alb nahrát znovu a díky tomu budou patřit člověku, který do nich vložil nejvíce kreativní práce. Letos v dubnu už vyšlo první z nich, Fearless (Taylor’s Version), nyní následované deskou Red (Taylor’s Version).

Z hudebního a produkčního hlediska se nová verze od té původní liší jen v těžko postřehnutelných detailech. Záměrem evidentně bylo co nejvíce se devět let staré desce přiblížit. Stejně jako u předchozí desky Fearless ale zpěvačka k nové verzi přidala také několik dosud neslyšených skladeb, které v době tvorby Red napsala, ale na finální album se nevešly. 

Nejvíce pozornosti si mezi nimi získala píseň All Too Well. Ta sice vyšla už na původním albu a mezi posluchači patří k vůbec nejoblíbenějším z její tvorby, teď ale zpěvačka nahrála výrazně rozšířenou, desetiminutovou verzi. Skladba, která vypráví komplexní příběh toxického vztahu a emocí přetrvávajících dlouho po něm, se dostala na vrchol žebříčku Billboard Hot 100. Stala se tak nejdelší kompozicí, co kdy takového úspěchu dosáhla.

https://www.youtube.com/watch?v=J2uxc01fUXU

Situace, v jaké se Taylor Swift s většinou svojí dosavadní diskografie ocitla, v hudebním průmyslu není zdaleka ojedinělá, naopak možná převažuje. Ačkoliv mezi dvěma stranami většinou nepanuje přímo nepřátelský vztah, velká moc nahrávacích společností nad tvorbou umělců je dnes standardem. Nahrávky, pod nimiž jsou podepsáni, nevlastní ani velká jména jako Kanye West, Drake nebo Katy Perry. Pro labely jsou práva na nahrávky jednou z podmínek pro podepsání smlouvy a mladí umělci většinou nemají moc vyjednávat.

Je otázkou, zda postup Taylor Swift je příklad, jaký by mohli následovat i jiní. Mnohem častěji bude pro hudebníky jednodušší mastery případně odkoupit. Zpěvačka každopádně do veřejné sféry vnesla jedno ze zásadních témat současného hudebního průmyslu. Už v minulosti také kritizovala problematické jednání vůči umělcům ze strany Apple Music či Spotify.