Nejprve chtěl trhu představit pouze dobrý energetický nápoj, díky kterému by lidé lépe překonávali únavu. Postupem let se ale byznys, postavený primárně na plechovce s dvojicí rozzuřených býků, rozkročil do takových rozměrů, že zasahuje do celé řady oblastí – od sportu přes hudbu až po technologie. Dietrich Mateschitz může na sebe a svůj tým být pyšný, další vývoj Red Bullu ale už neuvidí.

Spoluzakladatel a spolumajitel rakouské společnosti Red Bull, který v ní držel 49 procent, zemřel ve věku 78 let na komplikace spojené s jeho dlouhodobou nemocí. Nedávno se navíc objevily zprávy, že bojuje s rakovinou. Úmrtí Mateschitze následně během formulové Velké ceny USA potvrdil i jeho dlouholetý společník a poradce Red Bullu Helmut Marko.

„V těchto chvílích převládá smutek. Brzy však smutek vystřídá vděčnost – vděčnost za to, co změnil, co posunul, co povzbudil a co umožnil tolika jednotlivým lidem. Zůstaneme s ním spojeni s úctou a láskou,“ napsala jeho firma v oficiálním vyjádření. Je ale jasné, že se na tohoto rakouského miliardáře nikdy nezapomene.

Z Thajska do celého světa

Prvopočátky jednoho z nejznámějších energetických nápojů se začaly psát už v osmdesátých letech, kdy Dietrich Mateschitz pracoval jako obchodní zástupce a během svých cest zavítal i do Thajska. Tam objevil nápoj pod jménem Krating Daeng, díky němuž se lépe překonává únava, což se mu osobně hodilo – nesnášel příliš dobře změny časových pásem (jet lag).

Mateschitz chtěl něco takového představit i své domovině, proto s jeho původním tvůrcem, Čaleem Júvitjou, uzavřel v roce 1984 partnerství, aby o tři roky později představil obdobný nápoj v Rakousku. Celý příběh o tom, jak se nápoj dostal z Thajska do Rakouska (a následně celé Evropy i světa), jsme popsali ve velkém článku o firmě Red Bull jako takové.

Foto: Jan Kopřiva/Unsplash

Plechovka energetického nápoje značky Red Bull

Zásadních zlomů pro Red Bull bylo v historii několik, možná ale ten vůbec nejklíčovější přišel v roce 1988, kdy se Mateschitz rozhodl, že značku nebude profilovat čistě jen jako nápojovou, ale i jako sportovní, respektive lifestylovou. Díky tomu se firmě otevřely dveře do nejrůznějších oblastí a jak se později ukázalo, byl to geniální tah.

Red Bull začal sponzorovat zajímavé sportovní události – od horolezectví přes skoky do vody až po lyžování či skateboarding. Později bylo možné logo dvou rozzuřených býků vidět snad ve všech sportovních odvětvích. Tím nejzásadnějším (a nejlukrativnějším) se však stal motorsport. A milníkem bylo ustanovení samostatné divize Red Bull Racing.

Ostatně právě závodů formulí byl Mateschitz velkým fanouškem, proto hnal svůj tým k tomu, aby byl nejlepší. To se mu začalo vyplácet v roce 2010 – tehdy pilot F1 Sebastian Vettel dotáhl svou stáj Red Bull Racing k mistrovskému titulu. Mateschitz ale fandil sportu obecně – a investoval do něj velkou část jmění. Jeho bohatství se odhadovalo na 25 miliard dolarů.

Jen čistě o sportu ale Red Bull nebyl. Mateschitz moc dobře věděl, že aby jeho značka prodávala napříč různými sektory, musí mít i perfektní marketing. A teď si sami odpovězte – není marketing Red Bull skvělý? Samozřejmě tomu pomáhají i četná partnerství s výraznými osobnostmi sportovního světa (včetně těch českých). Ale to je toho potřebnou součástí.

Ve středobodu všeho ale stály plechovky energetického nápoje. Z malé továrny se Red Bull dostal do pozice největšího výrobce energy drinků planety a uvádí se, že jen za loňských rok napříč 172 státy, kde firma operuje, prodal téměř deset miliard plechovek. A čím dál větší oblibu mají i organické alternativy, které nemají taurin ani kofein.