Tip na výlet: Vzdejte hold zakladateli státu u bělostné mohyly a pak zamiřte do domu starého 400 let

Kousek za hranicemi se Slovenskem se skví mohyla se čtyřmi obelisky. Každý připomíná oběť letecké nehody z roku 1919 včetně M. R. Štefánika.

Eliška NováEliška Nová

mohyla

Foto: Placehunter

Mohyla Milana Rastislava Štefánika

0Zobrazit komentáře

Procestoval celý svět. Od severní Afriky přes Sibiř až po Tahiti. Nakonec spoluzakladatel republiky zakončil svůj život na vrchu Bradlo u města Brezová pod Bradlom. Milan Rastislav Štefánik tak doletěl skoro domů. Dnes místo pokrývá mohyla, která je dílem architekta Dušana Jurkoviče a jde o významnou památku, jíž stojí za to navštívit.

Štefánik zahynul při letecké havárii v květnu 1919, tedy ani ne rok poté, co vzniklo Československo, o nějž se tolik zasloužil. O týden později byl pohřben nedaleko rodných Košarisek. Netrvalo to pak ani pět let, kdy Jurkovič nový památník navrhl a byl položen jeho základní kámen.

Mohyla byla oficiálně předána roku 1928. Jde o terasovitou světlou stavbu z travertinových bloků. Má čtyři obelisky, které odkazují na čtyři oběti nehody. Z pomníku se naskytuje výhled na kopanický kraj a při výročí, které se vztahuje k důležité politické postavě, se tu scházejí představitelé nejen našich sousedů, ale i ti čeští. Výhodou pro české cestovatele je, že mohyla se nachází nedaleko hranic.

„Je zde pohřbena jedna z nejvýznamnějších postav české a slovenské historie. Jako astronom publikoval mnoho vědeckých prací a těsně před první světovou válkou pracoval ve hvězdárně ve Francii. Za války působil jako letec. Upozornil na sebe svojí odvahou a chladnokrevností dosáhl až na titul generála,“ vyjmenovává Štefánikovy přednosti výletová aplikace Placehunter.

mohyla-milana-rastislava-stefanika-2

Foto: Placehunter

Mohyla Milana Rastislava Štefánika byla oficiálně dokončena v roce 1928

Kromě toho všeho Štefánik také strávil čas ve vědecké observatoři na Mont Blanku, kde pozoroval Slunce a Mars. Na vrchol nejvyšší hory v Evropě vystoupal celkem šestkrát.

Z Brezové pod Bradlom vede na vrchol označená asfaltová cesta dlouhá tři a půl kilometru. Turistické stezce se mimochodem říká Štefánikova magistrála. Tady se nachází záchytné parkoviště. Odtud to k mohyle zabere dalších tři sta metrů. „Na prohlídku mohyly a okolí vám postačí méně než hodina. Kromě času vás to nebude nic stát,“ slibuje Placehunter.

Podle webových stránek bradlo.sk je mohyla kromě pocty významnému muži také symbolem samostatnosti a svobody a památkou na významnou událost, kdy se Slováci zařadili mezi svobodné národy světa. Jen kousek odsud je také chata Bradlo, kdyby tak někoho přepadl na výletě hlad nebo si chtěl koupit nějaký suvenýr, pořídí tady.

Dům, co by býval pamatoval Bílou horu

Hold muži, který zemřel v pouhých 38 letech, je sice ani ne na hodinu, rozhodně se ale vyplatí se v kraji zdržet. Ubytovat se je možné v Apartmánech 1620 YR, které se nacházejí bezmála hodinu odsud v centru Trnavy.

Apartmány 1620 YR

Foto: Apartmány 1620 YR

Apartmány 1620 YR

Název je odkazem na dům, v němž apartmány jsou – je z roku 1620. Kdyby měl paměť, býval by tak pamatoval Bílou horu. „Ohromí vás nejen jeho velkorysost, ale také spousta detailů, které vzdávají hold historii, ale nebojí se ani současných trendů,“ slibuje server s kouzelnými místy, na kterých je možné se ubytovat.

To, že člověk vstupuje do historií prodchnutého domu, je vidět už u vchodu. Do apartmánů se totiž vstupuje přes podloubí s renesančním arkádovým sloupořadím. Původní stropy nechali majitelé zrestaurovat. Dům patří mezi nejvýznamnější památky měšťanské kultury v Trnavě a od roku 2010 patří mezi národní kulturní památky.

Apartmány 1620 YR

Foto: Apartmány 1620 YR

Čtyři apartmány se nacházejí v domě z roku 1620

Dohromady jsou tu apartmány čtyři, přičemž pro každý je charakteristická jiná barva – olivová, modrá, bílá a našedlá jako kámen. Každý je pro dvě osoby, ke všem je ale možné přidat přistýlku. K dispozici je vybavená kuchyňská linka, Wi-Fi, televize i klimatizace. To kdyby výletník zvolil pro cestu horké letní dny. Vařit si tu ovšem člověk sám nemusí. V domě je i restaurace, kde je možné se občerstvit i osvěžit, k dispozici má navíc také terasu a možné je sedět i v zahradě s dětským hřištěm.

V Trnavě ale není potřeba hledat jen historii. Jsou tu i velmi moderní místa. Hned vedle domu je veřejné parkoviště s dobíjením pro elektromobily. Bezemisní cesta se tak přímo nabízí. Trnava pak poskytuje také pronájem elektrokol.

Rubriku Cestování podporujílogo-cedok-modre

Vočko ze Simpsonových hlásí stanice pražské MHD. V tramvajích už je slyšet hlas herce Vondráčka

Seriál Simpsonovi toho má s pražskou MHD dost společného. Dřív v ní zněl hlas moderátora Kenta Brockmana, teď ten barmana Vočka.

Eliška NováEliška Nová

tramvaj-praha2

Foto: DPP

Pražská tramvaj

0Zobrazit komentáře

Konečná zastávka, prosíme vystupte. Posledních skoro třicet let pronášela nejen tuto větu v pražských tramvajích a autobusech bývalá rozhlasová hlasatelka Dagmar Hazdrová. Před časem ale usoudila, že je potřeba předat otěže někomu jinému. Dopravní podnik proto uspořádal mezi cestujícími anketu, kde mohli vybírat mezi novými hlasy. Uspěl herec a dabér Jan Vondráček.

Ten už se výrazně zapsal do televizní zábavy, když vedle dalších asi čtyř tisíc postav namluvil barmana Vočka ze seriálu Simpsonovi, v Česku je také hlasem Bradleyho Coopera. Nejenom slyšet, ale i vidět ho bylo ve filmech Báječná léta pod psa nebo Lidice a svůj hlas nyní propůjčí také tramvajím a autobusům.

Zatím ho ale cestující uslyší jen v pozemní kolejové dopravě. Výměna hlášení je totiž poměrně složitý proces. Za sebou už má Vondráček dvě tisícovky nahrávek. Jde právě o zastávky tramvají, k tomu také herec stihl namluvit provozní hlášení pro tramvajové i autobusové linky. To znamená například oznámení o přestupu na metro či na vlak. Každou nahrávku je přitom potřeba udělat dvakrát – jednou totiž musí jít intonace dolů, podruhé nahoru. To pro případ, kdy je potřeba, aby na hlášení navazovalo další. Konečná hlášení skládá dohromady software.

Nyní čekají dabéra autobusové zastávky, to je asi 1 315 nahrávek. V éteru by se měly objevit na jaře. Ani tak ale nebude mít Vondráček tu největší část za sebou. Nejpočetnější skupina hlášení je totiž ta pro příměstské linky. Zpracování jmen mimopražských zastávek a provozních informací čítá více něž sedm tisíc nahrávek. Dohromady je v Pražské integrované dopravě 13 042 zastávek tramvají a autobusů, v Praze je jen necelá třetina z nich.

Nový hlas pro tramvaje a autobusy

Foto: DPP

Hlasem v tramvajích a autobusech byla Dagmar Hazdrová. Nyní jí střídá Jan Vondráček

Ani tím ale práce hlasu pražské MHD neskončí. Vondráček bude muset být k dispozici v případě, že se nějaká stanice přejmenuje, může být potřeba namluvit také nové provozní oznámení. Stát se novým hlasem tramvají a autobusů má být proto dlouhodobou prací.

V anketě, v níž se vybíralo mezi čtyřmi anonymními hlasy, vyjádřilo svůj názor dohromady víc než dvě stě tisíc lidí. Přes 62 procent volilo hlas barmana Vočka. Obstál v konkurenci s herečkami a dabérkami Jitkou Moučkovou a Annou Císařovskou a s dabérem a moderátorem Jakubem Stárkem. Zajímavostí je, že naprostá většina lidí volila muže, Stárek totiž získal čtvrtinu hlasů.

„Slibuji, že budu důstojným hlasem autobusů a tramvají pro všechny cestující, i když mě nevolili. Na práci se velmi těším, protože to je z mého pohledu polidštění stroje. Jsou pouze dva elementy, které vozidlo polidšťují. Prvním je řidič – a pak je to právě lidský hlas oznamující, kde se cestující nachází,“ uvedl Vondráček s tím, že být hlasem pražských tramvají a autobusů je pro ně jako pro „Pražáka“ čest.

Původně dopravní podnik oslovil desítky profesionálních moderátorů a herců. Nešlo jen o to, kdo by se pro hlášení hodil, ale i o to, aby to dotyčný mohl dělat dlouhodobě. Do semifinále se dostala desítka hlasů, nakonec byli vybráni čtyři. Mezi těmi, kdo vybíral, přitom byla i samotná Hazdrová, která s touto prací končí. Kromě ní odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd, z Českého rozhlasu nebo z Kabinetu hlasové a mluvní výchovy DAMU.

V počátcích hromadné dopravy hlásil zastávky jednoduše průvodčí. Už ve dvacátých letech minulého století se ale v tramvajích i autobusech dělaly zkoušky se zesilovači a mikrofony. Následovalo vybavení palubním rozhlasem v roce 1962, přičemž zastávky s novou technikou hlásili řidiči. Automatizovat se začalo až s výstavbou metra. Na první lince – C – byly nasazené vlakové rozhlasy se smyčkovými magnetofony a předem nahraným sdělením. V roce 1987 se do tramvají dostaly kazetové přehrávače, přičemž zapínání ovládal opět řidič.

Až rok před revolucí se začalo experimentovat s digitálními hlásiči u všech prostředků. V roce 1995 nahradily tyto stroje pásky v metru, o rok později se tak stalo také v pozemní dopravě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dosud měla pražská povrchová doprava dohromady jen tři hlasy. V letech 1987 až 1996 to byl herec, dabér a rozhlasový hlasatel Vladimír Fišer. Od roku 1996 až do loňska to byla zmiňovaná Hazdrová, známá především pro svoji roli při okupaci v roce 1968, kdy hlásila o dění v pražských ulicích z Československého rozhlasu nepřetržitě 52 hodin. A do třetice v roce 2017 namluvil hlášení historické tramvajové linky linky 23 moderátor, někdejší rozhlasový hlasatel a také řidič tramvaje Zdeněk Štíbr.

Zdá se přitom, že z poloviny hlas pražské MHD ovlivňují právě Simpsonovi. Kromě Vondráčka totiž postavu z legendárního seriálu daboval také zmiňovaný Fišer, který byl hlasem animovaného moderátora Kenta Brockmana.

Jinak je to v pražském metru, kde má každá linka svůj vlastní hlas. Áčko je dílem Světlany Lavičkové, béčko zesnulé moderátorky Evy Jurinové a na céčku mluví Tomáš Černý.

Rubriku Cestování podporujílogo-cedok-modre