Tři dobré zprávy pro lepší náladu. Taťka Elon, prasata zachraňující nemocné a pár překvapivých čísel

Američtí lékaři začnou více testovat transplantace prasečích orgánů u lidí a český průmysl v květnu šlapal lépe, než se čekalo.

Luboš KrečLuboš Kreč

srdce-musk

Foto: University of Maryland / NASA/Flickr

Transplantace srdce a Elon Musk

0Zobrazit komentáře

Inflace, válka na Ukrajině, nedostupné bydlení, recese, sucho a klimatická změna, další pandemická vlna na obzoru… Špatných zpráv je všude kolem víc než dost. Na svět se ale dá koukat i pozitivníma očima. Nebo aspoň s humorem a nadsázkou. Proto pro vás vybíráme trojici zpráv a událostí, které by vám mohly zvednout náladu. Nechybí v nich rodina Elona Muska, prasečí transplantace a nečekaně dobrá data z ekonomiky.

Pomoc od prasat

Letos na jaře celý svět sledoval příběh amerického pacienta, kterému lékaři transplantovali srdce z prasete. Muž operaci přežil a vstoupil tím do dějin. Po dvou měsících od zákroku sice zemřel, i tak ale šlo o unikátní úspěch. Příčinou smrti totiž nejspíš nebylo to, že by tělo sedmapadesátiletého Američana odmítlo geneticky upravené prasečí srdce, ale že orgán byl infikovaný nebezpečným virem. Nebýt toho, o čemž se nyní v odborných kruzích čile diskutuje, byl by David Bennett možná mezi námi.

Každopádně xenotransplantace, jak se říká transplantacím orgánů mezi různými živočišnými druhy, jsou čím dál víc sledované téma. Třeba i kvůli tomu, jak se zvětšují možnosti genových úprav. A teď to vypadá, že by zelenou mohly dostat první klinické studie, které by dokázaly ukázat v širším měřítku a na větším počtu dobrovolníků, zda to je opravdu tak bezpečný a perspektivní směr, jak se řada vědců a doktorů domnívá.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle magazínu Nature se odborná rada amerického lékového úřadu FDA vyslovila pro povolení klinických testů transplantací prasečích orgánů do lidských pacientů. Dosud, podobně jako tomu bylo o Davida Bennetta, to bylo možné jen v naprosto výjimečných a bezvýsledných případech. Loni například v Americe transplantovali speciálně upravené prasečí ledviny do dvou pacientů, kteří byli předtím prohlášeni za mrtvé, protože jim nefungoval mozek a byli jen uměle drženi při životě na dýchacích přístrojích.

Testy na primátech se v případě transplantací prasečích orgánů osvědčily a o tom, že například prasečí chlopně by mohly pomáhat pacientům, se debatuje také mnoho let. Nicméně ještě bude dlouho trvat, než  – a zda-li – se z nich stane standard v lidské medicíně. Klinická studie je ale nutným a klíčovým krokem na této cestě.


Musk do každé rodiny

Lidská společnost potřebuje k dlouhodobé a udržitelné reprodukci sebe sama, aby ženy v průměru rodily 2,1 dítěte. Když je číslo porodnosti nižší, vymíráme. Tolik statistika. Chudší asijské nebo africké národy jsou v plusu, bohatší západní země naopak většinou v minusu. Průměrná rodina v Evropské unii má 1,6 dítěte, přičemž nejlépe jsou na tom Francouzi s koeficientem 1,84, nejhůře naopak Malťané s 1,2. Češi patří s hodnotou 1,7 do první pětky. Aspoň podle Eurostatu.

Američané jsou na tom o kousek lépe než Evropané, ale také zůstávají pod dvojkou a jejich civilizace stejně jako ta naše spoléhá na příliv imigrantů, kteří naše data rok co rok vylepšují. V USA mají ale ještě jednu přednost – Elona Muska. Ten kudy chodí, tam upozorňuje, že největším ohrožením lidstva není globální oteplování, ale že se rodí málo dětí a že postupně ztratíme schopnost přirozené obměny a že vymřeme.

A nejbohatší muž světa jde rovnou i příkladem. S minimálně třemi ženami už zplodil minimálně devět dětí. Mimochodem čtyři své syny vzal nedávno, vcelku symbolicky, na privátní návštěvu papeže Františka. O jeho pěti dětech s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou i dvou se zpěvačkou Grimes se vědělo, nová jsou dvojčata, která podle serveru Business Insider počal s manažerkou firmy Neuralink. Ta patří stejně jako Tesla nebo SpaceX do jeho byznysového impéria.

Takže nejenže Musk lidstvo zachrání tím, že ho začne exportovat na Mars, začal i s jeho reprodukční záchranou svým zdánlivě nekontrolovaným plozením dětí. Provolání „Jen houšť a víc Musků“ je na místě, ne?


Pozitivní data z ekonomiky

Po několika měsících vesměs depresivních zpráv, které přicházely z ekonomiky a od statistiků, se objevil závan optimismu. Byť vachrlatý a nutno si přiznat, že není radno se k němu příliš upínat. Ale znáte to, v době rostoucí inflace, zvyšování úroků a opakujících se varování před nástupem recese se tonoucí chytne čehokoli.

O co jde? Český průmysl v květnu po třech měsících poklesu meziročně stoupl o 3,3 procenta. Ještě lepší je, že tomu pomohl hlavně nárůst výroby aut, který se po více než roce poprvé přiblížil k hodnotám z počátku roku 2021. Automobilový průmysl je tahoun české ekonomiky a dlouhodobé problémy spojené především s nedostatky v dodavatelských řetězcích tak ohrožovaly celé hospodářství.

Čerpací stanice Shell

Dařilo se ovšem většině průmyslových odvětví, meziročně stoupla i stavební výroba. „Pozitivním překvapením byla hodnota květnových zakázek, přesto je třeba být velmi opatrný ve výhledu,“ řekl k tomu ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Průmysl podle něj ukazuje, že je schopen poměrně flexibilně výrobu oživit. Ale poslední měsíce řada firem i ekonomických indikátorů poukazuje na omezení růstu spojené například s vysokými cenami energie či celkovými nejistotami, dodal.

Zároveň začaly nepatrně klesat ceny pohonných hmot a v tomto trendu budou pokračovat nejspíš i v dalších měsících. Důvodem je, že padá hodnota ropy na trzích, takže benzin i nafta by do konce měsíce mohly zlevnit až o korunu.

A do třetice přišla zajímavá zpráva ze stavebnictví, a to že v květnu začala výstavba 5 309 nových bytů, což je meziroční nárůst o 24 procent a nejvíc od roku 2006. Do toho se objevují informace, že ceny stavebních materiálů začínají nepatrně klesat – na úroveň před covidem se už nikdy nedostanou, ale prostor pro zlevnění tu i v době drastických cen energií je. Čilá výstavba je důležitá – jednak uvolní napětí na trhu s bydlením, jednak to je signál, že není tak zle.

S využitím ČTK.

Každou neděli vám naservírujeme nejdůležitější zprávy týdne.

Newsletter Weekly | Poslední vydání

Nový trend zvaný low-code. Proč ve vaší firmě (ne)začnou kódovat i recepční a jaká to má úskalí?

Pavlína Uchytilová z Trasku vysvětluje, co znamenají fenomény low-code či no-code a jak se díky nim může řešit nedostatek IT pracovníků.

pav-uchytilovaKomentář

Foto: Trask

Pavlína Uchytilová, konzultantka ze společnosti Trask

Umění programovat je obvykle výsadou těch, kteří se mu profesně dlouhé roky věnují a zdokonalují se v něm, tedy programátorů. Do technologického světa ale stále více promlouvají řešení, díky kterým je možné vytvořit třeba jednoduchou aplikaci, aniž byste museli vědět, v jakém programovacím jazyku tak činíte.

O rychle rostoucích trendech zvaných low-code či no-code, které představují nástroje a řešení, pro jejichž ovládání potřebujete mnohdy minimální znalost programovacího řemesla, píše v komentáři pro CzechCrunch Pavlína Uchytilová z tuzemské technologické společnosti Trask. Co mohou do světa IT přinést?

***

Nové low-code a no-code platformy slibují ohromující budoucnost. Chtějí zpřístupnit programování širšímu okruhu uživatelů, než jsou IT profesionálové. A dávají firmám naději, že snáz zvládnou rostoucí tlak na digitalizaci všech procesů. Jejich používání ale není univerzální a může způsobit i nesnáze.

Low-code platformy umožňují svým uživatelům snadno a rychle vyvíjet digitální řešení pro konkrétní zadání, a to i při nižší či nulové znalosti programování a jeho zákonitostí. Low-code nástroje nabízejí různé možnosti a přístupy, které často mají podobu „drag and drop“ editorů a dalších zjednodušujících nástrojů.

Obvykle spolupracují se standardními programovacími jazyky, jedním z nejpopulárnějších je v tomto směru JavaScript. Každopádně je low-code rychle nastupujícím trendem. Podle výzkumu společnosti Gartner používají dnes největší světové společnosti obvykle více než čtyři low-code platformy najednou. A jejich další rozšíření je otázkou blízké budoucnosti.

No-code vs. low-code

Prodejci některých platforem nedávají svým produktům nálepku low-code, ale dokonce no-code. No-code je hlavně marketingový termín. Má označovat fakt, že platforma je určena neprofesionálním vývojářům a že se při jejím použití uživatel nemusí kódováním vůbec zabývat.

Programování a kódování má být stále přístupnější

Tato řešení fungují často na principu WYSIWYG (akronym anglické věty „what you see is what you get“, v češtině tedy „co vidíš, to dostaneš“), který při tvorbě aplikací místo s kódem pracuje s jasnou vizuální reprezentací toho, co uživatel vytváří. Platforma mu nabízí předvytvořené bloky, které se dají spojovat dle požadovaného algoritmu.

Low-code platformy naproti tomu umožňují přizpůsobit si kód samotné platformy a pracovat s ním.

Demokratizace IT

Velkou výhodou, kterou low-code a no-code platformy přinášejí, je rozšíření počtu lidí, kteří mohou doručovat technologická řešení. Při akutním nedostatku IT odborníků je nabídka delegovat část jejich práce na jiné lidi mimořádně lákavá.

Ve firmách tak vznikají pozice obecně označované jako „business technologists“ nebo „technology producers“, které mají za úkol v podobných platformách pomocí předem připravených bloků řešit konkrétní specializované požadavky. Mnohdy přitom tito specialisté ani nepatří pod IT oddělení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Low-code a no-code snižuje počet rolí a pozic potřebných ke komunikaci kolem vzniku nových aplikací. To se vyplatí především u malých aplikací, jejichž vznik dokážou zautomatizovat, nebo dokonce zrobotizovat. Ušetří tím množství času a peněz. Zaučit specialistu pro práci s low-code aplikací může trvat jen několik málo týdnů a takový člověk pak může sám tvořit řešení, která by jinak vytížila celý tým.

Na co si dát pozor

Je zřejmé, že programování pomocí předchystaných bloků je vhodné obvykle jen pro konkrétní, specifické zadání. Použití low-code řešení proto ještě velmi dlouho nebude možné všude.

strnad

Přečtěte si takéMichal Strnad prodal výrobce hodinek PrimMichal Strnad prodal výrobce hodinek Prim. Koupil jej podnikatel, který se o značku roky soudil

Při práci s novými platformami, jejich uzpůsobováním a napojováním na stávající firemní systémy hrozí výrazné zvýšení technologického dluhu, který může vést až k dysfunkčnostem či zhroucení systému. Proto je dobré před nákupem a použitím každé low-code či no-code platformy dodržet několik základních principů:

  • Ujistěte se, že řešení, o kterém uvažujete, bude kompatibilní s vašimi stávajícími systémy, standardy a SDLC (software pro vývoj životního cyklu). Jinak může vzájemná integrace působit spíš problémy než reálně pomáhat.
  • Buďte opatrní při používání řešení, která jsou příliš specializovaná, špatně se integrují a dále vyvíjejí.
  • Ověřte si, že znalosti a dovednosti vašich lidí odpovídají úrovni, kterou ovládání platformy vyžaduje. Nálepka no-code neznamená, že uživatelé platformy nemusejí mít žádné technologické schopnosti.
  • Minimalizujte technologický dluh a dbejte na jeho snižování i při používání platformy.
  • Čím více budete používat low-code/no-code platformy, tím důležitější je pravidelně jejich fungování kontrolovat, nejlépe pomocí adaptivního testování.
  • Pro low-code metody je klíčovou podmínkou IT governance, díky níž se vyhnete úskalím, která s sebou přináší lavina řešení bez IT standardů, a nastavíte své mantinely včas.

Partnerem článku je společnost Trask. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.