Tři dobré zprávy pro lepší náladu. Taťka Elon, prasata zachraňující nemocné a pár překvapivých čísel

Američtí lékaři začnou více testovat transplantace prasečích orgánů u lidí a český průmysl v květnu šlapal lépe, než se čekalo.

srdce-musk

Foto: University of Maryland / NASA/Flickr

Transplantace srdce a Elon Musk

Inflace, válka na Ukrajině, nedostupné bydlení, recese, sucho a klimatická změna, další pandemická vlna na obzoru… Špatných zpráv je všude kolem víc než dost. Na svět se ale dá koukat i pozitivníma očima. Nebo aspoň s humorem a nadsázkou. Proto pro vás vybíráme trojici zpráv a událostí, které by vám mohly zvednout náladu. Nechybí v nich rodina Elona Muska, prasečí transplantace a nečekaně dobrá data z ekonomiky.

Pomoc od prasat

Letos na jaře celý svět sledoval příběh amerického pacienta, kterému lékaři transplantovali srdce z prasete. Muž operaci přežil a vstoupil tím do dějin. Po dvou měsících od zákroku sice zemřel, i tak ale šlo o unikátní úspěch. Příčinou smrti totiž nejspíš nebylo to, že by tělo sedmapadesátiletého Američana odmítlo geneticky upravené prasečí srdce, ale že orgán byl infikovaný nebezpečným virem. Nebýt toho, o čemž se nyní v odborných kruzích čile diskutuje, byl by David Bennett možná mezi námi.

Každopádně xenotransplantace, jak se říká transplantacím orgánů mezi různými živočišnými druhy, jsou čím dál víc sledované téma. Třeba i kvůli tomu, jak se zvětšují možnosti genových úprav. A teď to vypadá, že by zelenou mohly dostat první klinické studie, které by dokázaly ukázat v širším měřítku a na větším počtu dobrovolníků, zda to je opravdu tak bezpečný a perspektivní směr, jak se řada vědců a doktorů domnívá.

Podle magazínu Nature se odborná rada amerického lékového úřadu FDA vyslovila pro povolení klinických testů transplantací prasečích orgánů do lidských pacientů. Dosud, podobně jako tomu bylo o Davida Bennetta, to bylo možné jen v naprosto výjimečných a bezvýsledných případech. Loni například v Americe transplantovali speciálně upravené prasečí ledviny do dvou pacientů, kteří byli předtím prohlášeni za mrtvé, protože jim nefungoval mozek a byli jen uměle drženi při životě na dýchacích přístrojích.

Testy na primátech se v případě transplantací prasečích orgánů osvědčily a o tom, že například prasečí chlopně by mohly pomáhat pacientům, se debatuje také mnoho let. Nicméně ještě bude dlouho trvat, než  – a zda-li – se z nich stane standard v lidské medicíně. Klinická studie je ale nutným a klíčovým krokem na této cestě.


Musk do každé rodiny

Lidská společnost potřebuje k dlouhodobé a udržitelné reprodukci sebe sama, aby ženy v průměru rodily 2,1 dítěte. Když je číslo porodnosti nižší, vymíráme. Tolik statistika. Chudší asijské nebo africké národy jsou v plusu, bohatší západní země naopak většinou v minusu. Průměrná rodina v Evropské unii má 1,6 dítěte, přičemž nejlépe jsou na tom Francouzi s koeficientem 1,84, nejhůře naopak Malťané s 1,2. Češi patří s hodnotou 1,7 do první pětky. Aspoň podle Eurostatu.

Američané jsou na tom o kousek lépe než Evropané, ale také zůstávají pod dvojkou a jejich civilizace stejně jako ta naše spoléhá na příliv imigrantů, kteří naše data rok co rok vylepšují. V USA mají ale ještě jednu přednost – Elona Muska. Ten kudy chodí, tam upozorňuje, že největším ohrožením lidstva není globální oteplování, ale že se rodí málo dětí a že postupně ztratíme schopnost přirozené obměny a že vymřeme.

A nejbohatší muž světa jde rovnou i příkladem. S minimálně třemi ženami už zplodil minimálně devět dětí. Mimochodem čtyři své syny vzal nedávno, vcelku symbolicky, na privátní návštěvu papeže Františka. O jeho pěti dětech s kanadskou spisovatelkou Justine Wilsonovou i dvou se zpěvačkou Grimes se vědělo, nová jsou dvojčata, která podle serveru Business Insider počal s manažerkou firmy Neuralink. Ta patří stejně jako Tesla nebo SpaceX do jeho byznysového impéria.

Takže nejenže Musk lidstvo zachrání tím, že ho začne exportovat na Mars, začal i s jeho reprodukční záchranou svým zdánlivě nekontrolovaným plozením dětí. Provolání „Jen houšť a víc Musků“ je na místě, ne?


Pozitivní data z ekonomiky

Po několika měsících vesměs depresivních zpráv, které přicházely z ekonomiky a od statistiků, se objevil závan optimismu. Byť vachrlatý a nutno si přiznat, že není radno se k němu příliš upínat. Ale znáte to, v době rostoucí inflace, zvyšování úroků a opakujících se varování před nástupem recese se tonoucí chytne čehokoli.

O co jde? Český průmysl v květnu po třech měsících poklesu meziročně stoupl o 3,3 procenta. Ještě lepší je, že tomu pomohl hlavně nárůst výroby aut, který se po více než roce poprvé přiblížil k hodnotám z počátku roku 2021. Automobilový průmysl je tahoun české ekonomiky a dlouhodobé problémy spojené především s nedostatky v dodavatelských řetězcích tak ohrožovaly celé hospodářství.

Čerpací stanice Shell

Dařilo se ovšem většině průmyslových odvětví, meziročně stoupla i stavební výroba. „Pozitivním překvapením byla hodnota květnových zakázek, přesto je třeba být velmi opatrný ve výhledu,“ řekl k tomu ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Průmysl podle něj ukazuje, že je schopen poměrně flexibilně výrobu oživit. Ale poslední měsíce řada firem i ekonomických indikátorů poukazuje na omezení růstu spojené například s vysokými cenami energie či celkovými nejistotami, dodal.

Zároveň začaly nepatrně klesat ceny pohonných hmot a v tomto trendu budou pokračovat nejspíš i v dalších měsících. Důvodem je, že padá hodnota ropy na trzích, takže benzin i nafta by do konce měsíce mohly zlevnit až o korunu.

A do třetice přišla zajímavá zpráva ze stavebnictví, a to že v květnu začala výstavba 5 309 nových bytů, což je meziroční nárůst o 24 procent a nejvíc od roku 2006. Do toho se objevují informace, že ceny stavebních materiálů začínají nepatrně klesat – na úroveň před covidem se už nikdy nedostanou, ale prostor pro zlevnění tu i v době drastických cen energií je. Čilá výstavba je důležitá – jednak uvolní napětí na trhu s bydlením, jednak to je signál, že není tak zle.

S využitím ČTK.

Luboš Kreč

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.

Baví mě technologie, byznys, společenské dění, startupy, knížky, auta... prostě novinář. Zformovaly mě Hospodářské noviny, prošel jsem i Forbesem.