Truhlařině se věnuje od malička. Teď se zajímá i o dostupné bydlení a říká: Budoucnost bude dřevěná
Firma Nema se rozhodla pustit se do dostupného bydlení ze dřeva. Poprvé si to vyzkoušela ve Žďáru nad Sázavou, spolu s Českou spořitelnou.
Dřevo bylo součástí života Tomáše Nemravy od dětství. Jeho otec vlastnil v jihočeské Olešnici truhlárnu, do které ho často brával, nebo spolu jezdili těžit dříví do lesa. Práci s truhlářskými nástroji i pilou se tak učil přirozeně – a pak i zůstal u rodinné firmy Nema, kterou dnes vede a dál rozvíjí. Vedle dřevostaveb se teď věnuje i tématu dostupného bydlení, dlouhodobě prosazuje dřevo jako udržitelný stavební materiál a říká: „Budoucnost bude dřevěná.“
Nemrava má za sebou celou paletu dřevostaveb, od mostů přes rodinné domy až po školní objekty. Jednou však na LinkedInu narazil na příspěvek šéfa České spořitelny Tomáše Salomona, který hovořil o tom, že by chtěl podporovat výstavbu cenově dostupného bydlení ve stylu pražského Spořilova. Ten iniciovala v roce 1924 tehdejší Městská spořitelna. „Napadlo mě, že právě dřevo může být základem takového bydlení,“ vzpomíná čtyřiačtyřicetiletý Nemrava.
Sehnal si tedy kontakt na šéfa společnosti Dostupné bydlení České spořitelny a pozval ho na návštěvu přímo do dílny Nemy. „Bylo znát, že tehdy ještě dřevu příliš nevěřil. Jakmile ale viděl, jak u nás funguje prefabrikace panelů, změnil názor a stal se fanouškem dřevostaveb. A prohlásil, že přesně tohle je cesta,“ usmívá se jihočeský podnikatel.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDo tendru šla Nema společně s firmou Auböck. „Oni jako stavaři, my jako dřevaři. Auböck postavil betonové základy a pilíře, my sem pak přivezli prefabrikované dřevěné panely,“ vysvětluje Nemrava s tím, že soutěž nakonec vyhráli díky rychlosti i ceně výstavby. Výsledek? Dvě čtyřpatrové bytovky ve Žďáru nad Sázavou s provětrávanou fasádou z modřínových latí.
Právě prefabrikace umožnila, že tu dřevěné části domů vyrostly za pouhých dvanáct dní. Pomalejší byla betonová část. „I přesto si dovedu představit, že u budoucích realizací zvládneme práce zkrátit až o tři měsíce. Trochu jsme se zdrželi se základy jednoho z domů, navíc jsme k tomu pořád přistupovali jako k tradiční stavbě. Mohli jsme být efektivnější,“ přiznává.
V takzvané Rezidenci Drdla, jejíž podobu vypracovalo studio Kuba & Pilař architekti, je celkem 34 bytů různých velikostí od 1+kk až po 3+kk. Ty jsou určené především pro klíčové zaměstnance veřejného sektoru, jako jsou učitelé, zdravotníci, policisté nebo hasiči.
Podle Nemravy tak jde o příklad dostupného bydlení, který dává smysl. „Je to projekt, který od začátku vznikal jako funkční odpověď na bytovou krizi. Hlavně ale inspiruje další města a obce. Když jsem po dokončení provázel starosty a zástupce samospráv, bylo vidět, že chuť měnit věci tu je. Dřevo už není alternativa. Je to reálný směr. A i my už připravujeme další podobné projekty,“ předestírá.
Přímo v této lokalitě chystá Nema výstavbu čtyř dalších domů, tentokrát ve spolupráci se soukromým investorem, který chce byty pronajímat za tržní ceny. Zatím však není nic podepsané, probíhá příprava projektové dokumentace. A firma dále připravuje i další školy a školky, sportovní haly či bytové domy po celém Česku.
Bytovky ve Žďáru nejsou kompletně dřevěné, kvůli požárním předpisům nelze z tohoto materiálu postavit například výtahové šachty či schodiště. Nedávno ovšem došlo alespoň k uvolnění velmi přísných předpisů, které se týkají limitu výšek dřevostaveb. Do léta směly mít maximálně dvanáct metrů požární výšky, nyní je to až 18 metrů, což znamená navýšení o dvě patra. A v případě, že se jedná o kombinovanou stavbu, to je „dokonce“ 22,5 metru.
„Zatímco jinde ve světě se tak ze dřeva staví i výškové budovy, u nás máme dřevostavbu spojenou spíše s klasickým rodinným domem. To by se však mohlo v budoucnu měnit,“ myslí si Nemrava. Jeho firma, která loni utržila přes 350 milionů korun a skončila v zisku bezmála pěti milionů, je totiž schopná přímo v hale vybudovat pomocí modulů 40 metrů dlouhou a 15 metrů širokou dvoupatrovou dřevostavbu – a tu následně rozdělit a převézt na místo montáže.
Tímto způsobem tak umí skládat i celé modulární výškové stavby ze dřeva. Nemrava si proto na mrakodrapy v budoucnu věří, připomíná však praktičtější využití dřevostaveb – nástavby. „Města jsou plná čtyř- a pětipodlažních domů s plochými střechami, které neunesou další patra z těžkých materiálů. Dřevo je však lehké a konstrukci tolik nezatíží,“ hlásí.
Navíc mají prefabrikované díly výhodu i v kontextu nedostatku pracovní síly. A pokud válka na Ukrajině skončí a část uprchlíků se vrátí domů, může počet dělníků ve stavebnictví dál klesnout. „Jde o významnou část lidí ve stavebnictví,“ upozorňuje dřevař. Bez masivní prefabrikace proto podle něj ceny ani termíny udržitelné nebudou. „Všechno jde připravit předem. Na stavbě samotné, kde se dnes spoléhá na drahou lidskou sílu, pak zůstane jen minimum práce.“
Nema dnes funguje jako skupina firem, která zaměstnává zhruba 150 lidí a pokrývá celý proces vzniku dřevostaveb – od návrhu po realizaci. V roli generálního dodavatele zatím pracuje na projektech do 50 milionů korun, u větších zakázek spolupracuje s partnery. A kdyby si měl Nemrava vybrat svou „srdcovku“, sáhne po dřevěné školce v Olešnici, kam chodily jeho děti. „Opravdu se tam hodí,“ uzavírá.
