Šéf Applu Tim Cook tento týden názorně ukázal, jak se v éře Donalda Trumpa dělá byznys. Do Oválné pracovny Bílého domu přinesl luxusní skleněnou plaketu na pozlaceném podstavci, před kamerami poděkoval prezidentovi za podporu amerických inovací – a k tomu přihodil příslib, že jeho firma během čtyř let investuje 600 miliard dolarů (12,5 bilionu korun) do výroby ve Spojených státech. Činil tak přitom zcela pragmaticky s jednoduchým záměrem, aby pro svůj byznys zařídil lepší podmínky v rámci zvyšujících se cel.

„Budeme i nadále najímat zaměstnance v USA a vyvíjet zde technologie, které jsou jádrem našich produktů, protože jsme hrdá americká společnost. Hluboce věříme v budoucnost této skvělé země. Děkuji vám, pane prezidente, že máte inovace a pracovní místa na prvním městě,“ prohlásil Cook. Šikovně se tak vyhnul Trumpově hrozbě, že uvalí stoprocentní cla na polovodiče z dovozu. Výjimku dostanou pouze firmy, které se zavážou vyrábět je v USA, což by pro Apple znamenalo miliardové dodatečné náklady.

Už v dubnu přitom zaznamenal prudký pokles svých akcií, když Trump v rámci svého „dne osvobození“ oznámil cla na různé země včetně Číny, Indie, Vietnamu nebo Thajska. Vzhledem k tomu, že tam Apple vyrábí velkou část svých produktů, se ho toto opatření bolestivě dotklo – jeho tržní kapitalizace tehdy spadla pod tři biliony dolarů. Aktuálně už je opět nad touto hranicí kolem 3,4 bilionu dolarů. Akcie s označením AAPL jen tento týden i v reakci na dění v Bílém domě vyrostly o více než dvanáct procent, což je největší týdenní nárůst za více než pět let.

Foto: The White House

Nový plán Applu ohledně výroby na domácí půdě však vychází ze starších závazků. Technologický obr už v únoru slíbil investovat 500 miliard dolarů do inovací a přesunu části výroby zpět do USA. Teď má ve Spojených státech vybudovat nové závody a vytvořit dvacet tisíc pracovních míst. Součástí plánu je i nový závod na výrobu serverů pro umělou inteligenci v texaském Houstonu. Spoléhat bude Apple na spolupráci s místními partnery, například s výrobcem skla Corning, dodavatelem laserů Coherent nebo výrobci křemíkových destiček Global Wafers.

Trump označil tento „návrat“ amerických firem za výsledek své daňové a celní politiky. Analytici, které oslovil list Financial Times (FT), se shodují, že plán Applu nelze brát „zcela doslovně“. Podle nich je nereálné, že by společnost přesunula do USA celý svůj dodavatelský řetězec v příštích čtyřech letech. Jde tak spíš o gesto, jak se zalíbit Trumpovi a získat jeho podporu, aniž by Apple nějak radikálně měnit svůj byznysový model.

A klidní můžou zůstat i akcionáři Applu – díky tomu, že firma zatím neplánuje montáž všech svých výrobků v USA, si na nějakou dobu zajistila stabilitu nákladů. A možná posílí její podíl na americkém trhu, pokud cla zasáhnou konkurenci typu Samsungu. Podle FT celá situace ukazuje, že šéfové významných amerických firem pochopili, že na nejmocnějšího muže světa platí především lichotky a poklonkování. A poučili se z příkladu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Ukrajinský předák se se při své letošní návštěvě Washingtonu vzepřel Trumpovi, což vedlo k přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině. Vztahy mezi oběma státníky se už uklidnily, americkým byznysmenům už nicméně není třeba připomínat, jak nebezpečné je veřejně se postavit Trumpovi. A tak raději ohýbají hřbet a líbají jeho prsten.

S jakou náladou se panovník probudí?

To, že americký prezident nemá rád své kritiky, je známý fakt. Jeho dalším povahovým rysem je mstivost. „V Bílém domě to dnes vypadá jako na dvoře anglického krále Jindřicha VIII. Tudora. Každý se stará jenom o to, s jakou náladou se dnes panovník probudil,“ řekl FT jeden nejmenovaný podnikatel.

Trumpovi tak začali podlézat i ti, kteří vůči němu měli dřív výhrady, třeba Jeff Bezos z Amazonu nebo Mark Zuckerberg z Mety. Jednoduše pochopili, že pro jejich byznys bude lepší, když budou s americkým prezidentem zadobře. Ostatně lekci si z toho může vzít i miliardář Elon Musk, který Trumpovi pomohl ke znovuzvolení a pak sloužil v jeho administrativě. Jenže později se s ním rozešel ve zlém – a jeho Tesle to vůbec neprospělo.

Výsledkem byl mimo jiné výrazný pád jejích akcií. Musk přitom v minulosti tvrdil, že Trumpa „miluje tolik, jak jen může heterosexuální muž milovat jiného muže“. Nakonec ho ale rozčaroval rozsáhlý zákon přezdívaný „One Big Beautiful Bill“, který mimo jiné ruší četné daňové pobídky pro elektromobily.

Americký prezident na svou stranu získal i další byznysmeny, kteří ho dříve kritizovali. Jedním z nich je například šéf Fordu Jim Farley, který na začátku druhé Trumpovy vlády prohlašoval, že cla přinášejí „velké náklady a chaos“. Minulý týden však změnil tón a uvedl, že americká vláda je „velmi odhodlána podporovat společnosti jako Ford“, přestože tato automobilka utrpěla v důsledku vysokých celních sazeb ztrátu 800 milionů dolarů (téměř 17 miliard korun).

Trumpovi v poslední době lichotil i šéf společnosti Nvidia Jensen Huang, díky čemuž se dočkal zrušení zákazu vývozu čipů této firmy do Číny. Zdroje oslovené FT proto tvrdí, že úroveň nejistoty ve Washingtonu je nyní nejvyšší, jakou za poslední roky zažili. „Generální ředitel jedné velké farmaceutické firmy mi řekl, že je celý sektor vyděšený tím, co současná administrativa dělá. Nemůže se ale k tomu nijak vyjádřit, protože se bojí, že by se stal terčem Trumpova hněvu,“ doplnil jeden z nich.

Tim Cook každopádně ukázal, že hru Bílého domu ovládá dokonale. A tak kdo ví – možná už americký prezident pochopí, že se šéf Applu ve skutečnosti nejmenuje Tim Apple, jak ho kdysi nazval.