Omlouváme se, ale musíme zdražit. Tak lze v krátkosti shrnout zprávu, která do elektronických schránek dorazila před Vánoci zákazníkům tuzemského finančně-technologického startupu Twisto. Ten nabízí mimo jiné odložené platby při platbách na internetu i mimo něj a kvůli situaci na finančních trzích musel sáhnout ke zdražení svých služeb. V některých případech prý ani to nedokáže kompenzovat náklady, které firma nese, ale podle jejího zakladatele a výkonného ředitele Michala Šmídy je zdražování nutné, aby se udržela na cestě k profitabilitě. O ní přitom mluví už roky. Až teď se z ní ale prý stala priorita.

Pro zákazníky, kteří Twisto využívají, představuje důležitou informaci nový ceník, který začne platit příští rok v březnu. Zvyšují se v něm poplatky za tarif Standard (ze 49 korun na 99 korun měsíčně) a Premium (z 99 korun na 199 korun měsíčně). Z bezplatného online tarifu, který slouží hlavně k placení v e-shopech, zároveň zmizí možnost používat virtuální kartu, s níž lze platit i v obchodech, kde Twisto není integrované. A také se ruší limit 16 500 korun na využívání zvýhodněného směnného kurzu v tarifu Premium s tím, že nově ho lze čerpat do výše měsíčního limitu každého uživatele.

„Novými opatřeními reagujeme na současnou situaci na finančních trzích, kde v posledních měsících dochází k nárůstu úrokových sazeb a tedy i k velkému zdražování peněz, které od nás máte každý měsíc k dispozici,“ napsalo Twisto zákazníkům. Princip fungování této služby tkví v tom, že uživatelům poskytuje dle jejich limitu (ten se stanovuje na základě skóringu) každý měsíc určitý obnos peněz, s nimiž platí například v e-shopech. Uživatelé pak mohou celou částku utracenou v jednom měsíci zaplatit až další měsíc, případně si ji rozložit a splácet postupně. Právě na financování útrat všech svých uživatelů si Twisto půjčuje.

Podle Michala Šmídy, výkonného ředitele Twista, jsou aktuálně náklady jeho firmy na zajištění externího dluhového financování zhruba dvojnásobné oproti předchozímu roku. Některé dosud fungující modely se tak staly obchodně neudržitelnými a firma musela reagovat. Sama přitom uvádí, že v některých případech ani navýšená cena jejích služeb nedokáže kompenzovat náklady, které s financováním svých klientů má. Přesto bylo zdražení podle Šmídy nutností, aby se Twisto udrželo na cestě k ziskovosti. O ní přitom sám zakladatel mluví už několik let.

„Ačkoliv profitabilita je dlouhodobým cílem, až s letošními změnami v ekonomice se z ní stala ta hlavní priorita. V minulých letech byl tím hlavním zaměřením stále růst, ať už byznysový, týmový nebo produktový,“ přiznává pro CzechCrunch pětatřicetiletý Michal Šmída. Přestože v Česku už je prý k profitabilitě na rozdíl od Polska, kde dál investuje do expanze, blízko, i za rok 2022 počítá s významnou ztrátou stejně jako v předchozích letech. Naposledy v roce 2021 Twisto podle své výroční zprávy skončilo v čisté ztrátě přes 163 milionů korun, rok předtím to bylo přes 124 milionů korun.

„Letos pravděpodobně bude ztráta o něco vyšší vzhledem k projektům se Zipem, ve kterých Twisto podporovalo expanzní agendu napříč Evropou, což si vyžádalo velkou investici do naší platformy a technologie,“ doplňuje Šmída. Pro Twisto je podle něj ziskovost nyní klíčovým cílem a rok 2022 se prý stejně jako u jiných technologických firem v Evropě i ve světě ponese ve znamení řízení nákladů a jednotkové profitability na klienta či transakci. Důležité jsou přitom zmíněné projekty se Zipem. Právě australská firma totiž Twisto v roce 2021 koupila a měla s ním stejně jako s dalšími akvírovanými startupy po celém světě velké plány.

Australská mise, v rámci níž chtěl Zip s finančními technologiemi dobývat de facto celý svět od Spojených států až po Blízký východ, však poměrně záhy narazila. Akcie technologickým firem se začaly propadat a právě trh služeb s odloženými platbami, který dlouhodobě bojuje s profitabilitou, se ocitl pod velkým tlakem. Drastické procitnutí zažil globální pionýr těchto služeb v podobě švédského startupu Klarna, který musel odepsat ze své hodnoty téměř 40 miliard dolarů. A střemhlav dolů na australské burze zamířil také Zip. Jeho akcie teď stojí půl australského dolaru, to je meziroční propad o téměř 90 procent.

Foto: Twisto

Platební karta Twisto

To má zásadní vliv nejen na další strategii a směřování byznysu této firmy, ale neutěšený propad akcií s označením ZIP na australské burze sledují také původní akcionáři Twista. Zip totiž nejprve za 10 milionů eur v roce 2020 koupil v pražské firmě minoritní část, následně v květnu 2021 realizoval opci, díky které akvíroval 100% podíl v Twistu. Šlo o transakci za zhruba 2,5 miliardy korun, přičemž většina peněz byla původním akcionářům v čele s Michalem Šmídou vyplácena v akciích Zipu. Mezi investory, kteří během let poslali do Twista v přímých investicích přes 860 milionů korun, byla například ING Bank, tuzemské fondy Enern a Miton, Velocity Capital či Uniqa.

Michal Šmída po prodeji hlásil, že se díky silnému majiteli v zádech může konečně podívat do očí zmíněné švédské Klarně, která nakonec letos vstoupila také do Česka. Vedle přímého souboje s novým konkurentem na domácím trhu ale nakonec musel řešit také úplně jiné otázky spojené s budoucností celé své firmy. Původní plány na expanzi do dalších tří zemí totiž byly zastavené a Šmída dostal od Zipu svolení jednat s možnými strategickými investory a partnery, kteří by mohli do Twista po boku Zipu vstoupit či dokonce celou firmu odkoupit. Zip totiž udělal otočku ve svých plánech a chce se soustředit pouze na klíčové trhy.

„Součástí mého mandátu je oslovovat možné strategické investory a partnery. Pracujeme na tom a do konce roku chceme vědět, s kým půjdeme dál. A kudy nasměrujeme budoucí růst i další expanzi,“ říkal Šmída letos v červenci v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Aktuální situaci s ohledem na to, že je Zip společností vedenou na australské burze, nechce komentovat, ale podle informací CzechCrunche zatím o novém investorovi či majiteli Twista rozhodnuto není. Směřování firmy i výše popsané znění podmínek je nicméně podle Šmídy plně v rukou managementu Twista, který ve firmě působil i před příchodem Zipu.

Do kdy by chtěli mít v Twistu jasno o své budoucnosti a zda je ve hře i varianta, že Zip zůstane stoprocentním a jediným majitelem firmy, nechce tuzemská společnost komentovat. Z hlediska dlouhodobého fungování ale podle Šmídy Twisto zatím nijak ohroženo není. Věří i v to, že nové podmínky nebudou pro většinu zákazníků důvodem ke zrušení jeho služeb. „Ceny tarifů v České republice jsme neměnili od roku 2018. Jsme přesvědčeni, že vzhledem k současné ekonomické situaci jsou nové podmínky stále velice férové,“ dodává Šmída. V Polsku prý nedávno podobné změny způsobily jen minimální odliv zákazníků.

Některých klientů Twista se v rámci nových podmínek týká také snížení jejich měsíčních limitů. Podle Šmídy jde ale pouze o zhruba pět procent všech aktivních registrovaných uživatelů. „Jedná se o uživatele využívající ve velkém pouze ty služby, které nám nepřinášejí žádné příjmy a naopak jsou spojeny s vysokými náklady,“ vysvětluje. Typicky může jít o zákazníky, kteří přes Twisto každý měsíc utratí desítky tisíc korun, a protože v dalším měsíci vše včas splatí, neplatí žádné poplatky. Z takového uživatele Twistu plynou akorát náklady na financování jeho útrat. Příjmy má jen v případě, že si uživatel platí jeden z placených tarifů, ale to není nutně podmínka.

Právě účty s klasickou platební kartou, s níž mohou zákazníci platit všude, nebo rozložení splátek do dvanácti měsíců jsou produkty, na nichž Twisto vydělává a zlepšuje si díky tomu marži. Ta je totiž ve světě odložených plateb velice nízká. „Je potřeba točit obrovské objemy peněz, aby se byznys přehoupl do zisku. Třeba Zip ročně půjčuje kolem deseti miliard dolarů a je profitabilní jen v Austrálii. Narozdíl od sektoru odložených plateb mají firmy, které poskytují klasické spotřebitelské úvěry, méně klientů, obrátí menší objemy peněz, ale mají výrazně vyšší marže,“ uvedl Šmída pro Ekonom.