Chtěli jsme takhle na Halloween připravit pár tipů na strašidelné videohry. Znělo to jako skvělý nápad, ale postupně jsme zjistili, že jsme srabi. Takže tady máte šest doporučení ne nutně na horory, ale jednoduše na hry, které nám zůstaly z různých důvodů v paměti a báli jsme se jich v dětství i jako drsní dospěláci.

Michal: Pavlíno, je Halloween! Spooky sezóna! Co ty a strašidelný hry?

Pavlína: Nemám je ráda. Je mi z nich nepříjemně, někdy až fyzicky zle. Nezvládám ani filmové horory, protože se leknu každýho hlasitějšího zvuku. A u her je ten problém, že se na ně nejenom díváš, ale jsi i aktivně jejich součástí.

M: Ale nějakou scary videohru jsi určitě hrála. Jaká byla ta nejděsivější?

P: Asi nejnepříjemnější hra, se kterou jsem měla co do činění, je Soma. Nejde ani tak o to, že by tam na tebe skákala ohavná monstra nebo jsi musel střílet do hord zombies, je to vlastně existenciální příběh – akorát s těmi hororovými prvky okolo. Řešíš, co znamená být člověkem a ještě hůř: být úplně, naprosto sám. Cítil ses někdy u hry podobně? Tak, že tě nelekala, ale děsila tě její atmosféra?

M: Lidi se mi budou smát, ale první Diablo. Jako fakt. To bylo peklo (haha, get it?). I když teda i to mě dokázalo vylekat. „AHHH, FRESH MEAT!“ od Butchera se mi vrylo do paměti až příliš hluboko. Hrál jsem ho jenom ve dne.

P: Jak ses mohl bát u něčeho, co vidíš shora a vypadá to tak… staře?

M: Protože jsem byl malej, kolem postavičky máš málo světla, jdeš doslova do pekla a všude kolem jsou monstra. Jak se u toho můžeš NEbát?! Ale abych ti ještě odpověděl na otázku, tak adventura Sanitarium. Kdysi dávno jsem hrál demo ze Score nebo Levelu a bylo to hrozný psycho. Pak jsem si na GOGu pořídil plnou hru a částečně toho litoval. Začneš jako chlápek se zafačovaným obličejem a amnézií v nemocnici (což je samo o sobě creepy a ta nemocnice je samozřejmě divná). Pak je tam prokletej karneval s dýňovýma divnodětma, aztécký lidský oběti… hrozně nepříjemná hra. Doporučuju.

P: Cédéčka v herních časopisech vůbec byla skvělá příležitost, jak se dostat ke hrám, po kterých bych sama v obchodě asi nesáhla – anebo by mi je rodiče (logicky) ve 12 letech nekoupili. Takhle jsem třeba narazila na Aliens vs. Predator 2, moji první „strašidelnou“ hru. Měla jsem na výběr, za koho chci hrát, ale ještě jsem byla malá a neohrabaná… Takže jsem z nějakýho důvodu vždycky hrála za mariňáka a dostávala od vetřelce i predátora přes hubu. Pamatuju si, jak jsem nechápala, co se děje, do toho mi pípal radar a baterka poblikávala, ale nedokázala jsem se od té hry odtrhnout. A pořád jsem v úzkých chodbách umírala a umírala…

M: Ty mi čteš myšlenky, protože skutečnost, že jsem jedničku a dvojku Aliens vs. Predator dohrál za mariňáka, považuju dodnes za vrchol osobní odvahy! To je ale všechno celkem starý. Co něco novějšího?

Foto: DreamForge

+2

P: Vím, že kdekdo by spíš zmínil jeden z dílů Alana Wakea, ale pro mě byl extrémně zneklidňující Control od stejného studia. Obzvlášť pasáže v rozšíření, které si z Alana Wakea dost půjčuje. Rozsvěcíš tam lampičky, všude okolo je tma a divná černá hmota a do toho po tobě jde… něco. Každopádně i celý Control díky zasazení do chladných chodeb kanceláří působí stísněně, ale zároveň tak nějak blízce a víc uvěřitelně než, já nevím, sci-fi z vesmíru. Že je divná atmosféra často mocnější než hmatatelná monstra, ti potvrdí i filmy Davida Lynche.

M: To mi připomíná mou modernější fóbii. Mám rád Lovecraftovy knížky. A kamarád mi doporučil The Sinking City. Že to prý není vůbec moc strašidelný, jen atmosférický. Že to není ani tolik akce, ale místama spíš i adventura. Tak jsem to rozehrál, mám v tom asi 39 minut a bojím se k tomu vrátit. Dík, Marku. Snad tě sežere šoggot.

P: Musíš překonat strach, Michale. Překonat sám sebe jako Rocky.

M: Když já se bojím.

Soma. Diablo. Aliens vs. Predator. Control. The Sinking City. Jsou to nejstrašidelnější hry všech dob? To rozhodně ne. Zanechaly v nás nesmazatelná traumata? To rozhodně ano. A jestli máte pro strach uděláno, dokažte svou odvahu a přihlašte se k odběru našeho newsletteru Good Game. Zjistíte tak třeba to, jak dopadl remaster Horizon Zero Dawn anebo proč zrovna hrajeme Pharaoh: A New Era.

Top novinky ze světa her

⚖️ Poslanci schválili videoherní dotace. To je hooodně ve zkratce popsaná novela o audiovizi, která ve své nové podobě kromě filmů podpoří právě i herní tvorbu. Tedy pokud ji podpoří Senát. Více o tom, jak by to mohlo fungovat, nám řekl předseda české vývojářské asociace Pavel Barák.

⚔️ Čeští videoherní vývojáři z Warhorse Studios zveřejnili finanční výsledky za rok 2023 – a vykázali výraznou ztrátu. Utráceli zřejmě za už blížící se Kingdom Come: Deliverance 2.

💰 Dotace pro videohry jsou téma nejen v Česku. Německo spustilo grantový program pro začínající herní studia, která po dobu roku a půl podpoří v přepočtu 70 tisíci korun měsíčně.

🐉 Divnolidi se na internetu sice snaží vařit kdovíjaké kontroverze – ale Dragon Age: The Veilguard se povedla! Aspoň podle většiny prvních recenzí (80 až 90 na Metacriticu podle platformy), včetně první české na serveru Zing.cz.

❌ Že online střílečka Concord byla obrovský fail, jsme už psali. Velké plány s rozpočtem mnoha desítek (možná i stovek) milionů dolarů teď dostaly nejhorší tečku – ani ne dva roky od akvizice Sony zavřelo studio Firewalk. A taky firmu Neon Koi. O práci přijde přes 200 lidí.

🤠 Indiana Jones and the Great Circle je adventurová akce jako řemen, píše Šárka Tmějová z webu Games.cz, která si chystanou hru od tvůrců moderního Wolfensteina už mohla vyzkoušet. Těšíme se, Indy rozhodně nepatří do muzea!

🎃 Halloween je čas dýní. A na Steamu zrovna vyšla nová česká hra Combine 2 Pumpkins od sólo vývojáře Zbyňka Zelinky, ve které… kombinujete dýně. Vyzkoušejte demo – nebo si ji rovnou za pět éček kupte.