Poslední čtyři roky byly pro řadu podnikatelů zlomovými momenty – a speciálně pro ty, kteří své firmy budují od 90. let a kteří nemají jasně dané, kdo je po nich převezme. Nejdřív covid, pak válka na Ukrajině a energetická krize, následně inflace a vysoké úrokové sazby… Jedna tvrdá rána za druhou. „Hlavně v regionech vidím spoustu byznysmenů, kteří jsou zvyklí makat, ale nemají nástupce. Snažím se jim rozšířit obzory, kudy se vydat dál,“ říká poradce Tomáš Morava.

Podíl rodinných firem na české ekonomice je zásadní, byť je nižší než v rámci celé EU – zatímco v sedmadvacítce představují rodinné podniky až 80 procent evropského HDP, v Česku to podle odhadu Davida Krajíčka z organizace Family Business Hub je zhruba 50 procent. Rodinné firmy představují obecně páteř jakékoli ekonomiky, protože mají jasnou převahu v kategorii malých a středních podniků, tedy společností do 250 zaměstnanců.

Jenže v tuzemském kontextu je trápí fenomén nenástupnictví: mnoho z nich vzniklo v 90. letech a od začátku je vpřed táhli zakladatelé, kterým ovšem s postupujícím věkem začal docházet elán a energie tak typická pro léta ekonomické transformace. A dnes stojí před otázkou, co s firmami dál. Za léta intenzivního řízení jsou už unavení anebo jsou na to i staří, navíc často buď nástupce nemají, nebo o pokračování v byznysu jejich vlastní děti nemají zájem.

„Takový podnikatelů a podnikatelek potkávám čím dál víc. Poslední roky je vyčerpaly, změn a zásahů bylo opravdu hodně, a také si začali uvědomovat, že jsou i jiné věci než stoprocentně nasazení v práci a chtějí mít, řečí zemědělců, alespoň částečně sklizeno,“ říká Tomáš Morava, majitel liberecké společnosti Liftia, která jiným firmám radí s akvizicemi, s nástupnictvím, s příchodem profesionálního managementu a pomáhá jim i s přípravou vstupu na burzu. Na trh Start pražské burzy Liftia uvedla jednak výrobce příslušenství pro mobily Fixed, jednak společnost Hardwario.

Z Moravovy zkušenosti vyplývá, že mnoho byznysmenů ve chvíli, kdy už nemá dost energie pro další řízení firmy, vnímá jako jedinou možnost, že svůj podnik prodají. „To ale není jediný scénář. Oni si často myslí, že přibráním investora ztratí kontrolu a firma se rozpadne, ale tak to nemusí být, když se jedná o vstup na burzu anebo když se vstup soukromého investora dobře nastaví. Může to znamenat pro firmu nový kapitál, nový impuls a prostor najmout profesionální management, aniž by se ztratilo to, co zakladatel firmě vtiskl do DNA a co jí ještě může dát. Svou roli vnímám právě v tom, že se jim snažím, s nadsázkou, rozplétat hlavy,“ doplňuje.

V zásadě se podle něj nabízí několik variant, každá z nich ale obnáší vybudování profesionální manažerské struktury – jednou z hlavních slabin menších a středních rodinných firem bývá právě to, že se až příliš točí kolem postavy majitele: „A to samozřejmě není zdravé pro něj ani pro společnost.“

Příchod profesionálních manažerů pak může znamenat to, že majitel se buď úplně stáhne, anebo ve firmě zůstane na jiné, třeba odborné pozici. „Často pak rolí konzultantů, jako jsem já, je, abychom hlavně v počátku působili jako určití mediátoři. Zakladatelé firem mají samozřejmě tendenci novému managementu do práce mluvit,“ vysvětluje Morava, který se jako poradce podílel na nedávné investici do startupu Talsec.

Foto: LIFTIA

Poradce Tomáš Morava

Nový management, který by přišel zvenčí, ale není jediným řešením nástupnictví – existují i formy strategického partnerství. Něco takového nedávno učinil například známý severočeský průmyslník Rudolf Kasper, který po nevydařené snaze předat firmu synovi do svého podniku Kasper Kovo přizval investory z Genesis Capital. Ti získali 49 procent a manažerskou kontrolu, sám Kasper se nyní může více věnovat filantropickým aktivitám. „Tohle je přesně ten typ řešení, které dává smysl a kterému by se ale řada lidí v první chvíli bránila,“ komentuje transakci Morava, který se bude účastnit také výroční konference Family Business Week Summit, která se bude konat 6. června v Libčicích nad Vltavou.

A variantou je samozřejmě i Moravova srdcovka, a to vstup firmy na burzu, což je v Česku pořád ještě poměrně raritní varianta: „Je tu spousta firem, kterým by burza slušela.“ Z velkých rodinných firem se veřejně obchoduje například s akciemi nápojářské skupiny Kofola.

„V Česku se mnoho podnikatelů a podnikatelek nachází na rozcestí a my se snažíme dělat vše pro to, aby jejich rozhodnutí vedla směrem k zachování rodinného stříbra v tuzemsku,“ vysvětluje Tomáš Morava, který dlouhé roky působil v investiční skupině Expandia, do jejíhož portfolia kromě řady nemovitostí patří třeba i tradiční výrobce Gumotex. „A nejen to, přizváním místních investorů chceme pomáhat ty firmy dále rozvíjet a přispívat i k rozvoji českého kapitálu a kapitálového trhu“ dodává.

Po více než dvou dekádách zkušeností v oboru dokonce začal dávat dohromady i neformální investiční strukturu, s jejíž pomocí by časem mohl do firem, které jej požádají o pomoc či radu, sám investovat: „Měli jsme plán na klasický fond, ale od toho jsme upustili. Půjdeme spíš cestou soukromé společnosti s nám blízkými lidmi. Bude to takový friends & family model. Ale to má ještě čas, rád bych do něj shromáždil kolem 100 milionů korun.“