Umělá inteligence si jde i pro vaši práci! Až na to, že vůbec. Inovace nám měly ubrat práci už dávno

Komentář Ondřeje Vyhnanovského. Světem teď jednoznačně hýbe umělá inteligence. Naposledy vyvolala úžas její integrace do kancelářských nástrojů sady Office od Microsoftu, takže nyní do výčtu jejích schopností patří i odpovídání na e-maily či tvorba prezentací. O práci se tak nemají bát jen dělnické profese, ale i takzvané bílé límečky – lidé v kancelářích, manažeři, a to dokonce i ti nejvyšší. Čínské herní studio NetDragon se pochlubilo, že nechalo půl roku firmu řídit firmu umělou inteligencí a jeho akcie za tu dobu výkonově předstihly hongkongskou burzu, na které se obchodují. Budeme tedy bez práce všichni? Do titulků článků se to pro zvyšování čtenosti samozřejmě hodí, ale skutečnost bude trochu někde jinde.

V první řadě se k případu NetDragonu sluší dodat, že v porovnání s technologickými tituly na stejné burze si jeho akcie vedly srovnatelně. Zároveň to celé ale má ještě jednu vadu na kráse. Prací managementu totiž není jen kontrola finanční výkonnosti, posílání e-mailů či předpovídání trendů. Tito lidé zhmotňují odpovědnost, prodávají vizi, komunikují s veřejností, vyjednávají. To jsou činnosti, které robot nenahradí.

Jistě, řekněme, že čtvrtina úkonů je opakujících se a může je přebrat umělá inteligence neboli artificial intelligence, tedy AI. Ale co vás vede k tomu, že tyhle věci už dávno nejsou delegovány na asistenty a podřízené? Manažeři se jimi samozřejmě standardně nezabývají. Když jsem se bavil s kolegy z naší právnické praxe, říkali mi, že AI dokáže ušetřit asi 15 až 20 procent práce jednomu advokátovi, kterou normálně zadává koncipientovi. Může se tedy stát, že v budoucnu bude potřeba méně juniorních lidí.

V českém PwC s umělou inteligencí experimentujeme na mnoha úrovních. Aktuálně třeba vyvíjíme nástroj, který zásadně ulehčí agendu kolem pracovních schůzek. Víme proto, že AI jako plnohodnotný pracovník má zásadní nedostatky, a pokud se těšíte, že ChatGPT bude v brzké době pracovat za vás, budete zklamaní.

Nedůvěryhodný partner

Z důvodů, proč žádná odpovědná firma nenahradí člověka algoritmem, by jako první měla zaznít bezpečnost. Řada společností už dnes nedovoluje svým zaměstnancům používat pro pracovní účely ani Překladač Google. Bylo by tedy navýsost nezodpovědné, a dokonce nelegální nakrmit citlivými interními daty či daty klientů ChatGPT, který je zpracovává a ukládá bůhví kde, aby za vás udělal práci. Celá řada firem, od banky JPMorgan Chase po mobilního operátora Verizon, proto svým zaměstnancům přístup k těmto službám rovnou blokují.

ChatGPT či podobná technologie může být nanejvýš pomocníkem, kterému když dáte anonymizované zadání, dodá vám velmi rychle třeba návrh smlouvy. Zkušenost mých kolegů je taková, že u takto důležitých dokumentů ušetří pětinu práce. Jinými slovy, je třeba vyvinout 80 procent původního úsilí na doplnění konkrétních dat, formátování a tak dále, aby smlouva byla použitelná.

Další slabinou jsou v tuto chvíli velké výkyvy v kvalitě výsledků, které umělá inteligence uživatelům dává. My však třeba od lékařů, pilotů nebo i upisovatelů očekáváme, že budou podávat stabilní výkony určité úrovně. Když budou aerolinky přijímat deset pilotů, vezmou raději deset solidních (řekněme například s hodnocením 7 z 10) než jednoho excelentního (s hodnocením 10 z 10) a devět mizerných (s hodnocením 1 z 10), kteří možná s letadlem havarují.

Na sociálních sítích najdeme spoustu příspěvků třeba o tom, jak ChatGPT dává opravdu špatná medicínská doporučení, například že přidávání rozbitého porcelánu do mateřského mléka může pomoci trávení kojence. Nic, co bychom u lékaře akceptovali.

A ještě jednu nevýhodu umělá inteligence v souboji o pracovní místo s člověkem má. Je sice dobrá v práci s existujícími daty, ale neumí sama nic vymyslet. Všechny její výtvory jsou syntézou a kopírováním toho, co už někdo před ní vymyslel a nějakým způsobem zpřístupnil.

Méně je někdy více

Když se – podobně jako to dělá ChatGPT – podíváme do historie a podle toho zavěštíme, tak zjistíme, že technologické inovace měly už mnohokrát lidem práci ubrat, ale ve skutečnosti pracujeme více. V roce 1930 ekonom John Maynard Keynes přišel s termínem „technologická nezaměstnanost“, čímž označoval stav, kdy rychlost objevování způsobů, jak si práci ušetřit, předčí tempo, kterým si novou pracovní náplň nacházíme. A při té příležitosti předpověděl, že jeho vnuci budou pracovat 15 hodin týdně.

Spotřebiče jako pračka, myčka, sporák či vysavač měly zmenšit objem domácích prací. Namísto toho ale zvýšily životní nároky a čas strávený domácími pracemi narostl, protože efektivita těchto nástrojů umožňuje dělat je častěji. Laptopy a chytré telefony nás zase měly odpoutat od pracovního stolu a tím i od práce. Namísto osvobozujícího efektu se ale stalo to, že pracujeme kdykoliv a kdekoliv a práce tak prorostla celým naším životem.

Není důvod očekávat, že by tomu v případě umělé inteligence mělo být jinak. Určitě bude cenný pomocník, díky kterému budeme efektivnější – různé studie hovoří o tom, že by produktivita práce měla vzrůst až o 40 procent. Určitě udělá spoustu věcí dostupnějších. Určitě ale nebude za nás pracovat ze 100 procent. Až čas nám ukáže, za jakou cenu tyto výhody dostaneme a jak se svět kolem nás v jejich důsledku změní.