Jak správně naskládat autosoučástky do kontejneru? To je otázka za miliony – korun i kilogramů emisí CO₂. Opravdu, nesmějte se. Ostatně člověk na tento rébus nepřišel, vyřešila ho umělá inteligence, a to tak dobře, že v přepravním boxu už zůstalo jen místo tak akorát na průvodní list. Jde o konkrétní byznysový případ. Škoda Auto projekt zadala společnosti Blindspot AI s cílem ušetřit peníze i životní prostředí při dopravě dílů do zahraničí. „Dělníci to nyní nakládají do kontejnerů podle detailního rozpisu, je to vyměřené na fakt milimetry,“ vypráví se smíchem spoluzakladatel a šéf startupu Ondřej Vaněk. A pak, trochu tajnosnubně, dodá: „Samotné kontejnery nakládají lidé. Zatím. V budoucnu by ale umělá inteligence mohla lidem usnadnit i tuhle část.“

Čtyřicetiletý Vaněk není žádný utopista ani asociál, který by snil o světě, kde roboti vystrnadí zaměstnance z práce. Naopak připomíná, že stejně jako v minulosti vznikly po nástupu parních strojů, elektrifikace nebo počítačů úplně nové profese, totéž nastane i s rozmachem robotů a umělé inteligence: „Jsem velký optimista, z budoucnosti aspoň v tomto směru nemám strach.“ Nejen že je optimista, je i velký odborník a ví, o čem mluví – Blindspot AI je špička v zavádění prvků umělé inteligence a strojového učení do praxe, jejími zákazníky jsou kromě Škody Auto podniky jako Continental Barum, ČEZ, Socialbakers, Microsoft nebo ČSOB.

Před deseti lety založili firmu Vaněk se Štěpánem Kopřivou jako vědečtí pracovníci ČVUT spolu se svým akademickým šéfem Michalem Pěchoučkem. Ten má v české startupové komunitě silné renomé, protože spolu s Martinem Rehákem stál za jedním z prvních opravdu velkých exitů, když v roce 2013 (ve stejném roce vznikla i společnost Blindspot Solutions, jak zní její oficiální název) prodali za desítky milionů dolarů kyberbezpečnostní firmu Cognitive Security koncernu Cisco ze Silicon Valley.

Dnes je Pěchouček jedním z klíčových manažerů Avastu (nově přejmenovaného na Gen) a vede Centrum umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT. S Blindspotem je i nadále v kontaktu, ale podobně jako Vaněk s Kopřivou už není akcionářem, protože firma je součástí IT skupiny Adastra. „To, že jsme se stali součástí větší skupiny, bylo docela logické. My pro svou práci potřebujeme data, které Adastra, jež poskytuje svým korporátním klientům komplexní technologické služby, měla. Skrze nás jim zase mohla nabídnout novou službu právě nad daty,“ vysvětluje Vaněk, proč ve dvou krocích – nejprve v roce 2017 část a pak zbytek loni – prodali firmu Adastře.

A podle čísel neudělali chybu, protože Blindspot AI si nadále drží velmi solidní růstové tempo, ostatně opakovaně se umístili v žebříčku nejrychleji rostoucích mladých středoevropských technologických firem Deloitte Fast 50.

Jestliže v roce 2020 měli Vaněk a spol. obrat 85 milionů, předloni to už bylo 115 milionů. A přestože loňský rok ještě není spočítaný, růstový trend přetrval. „Vyrostli jsme opět v rozmezí 30 až 50 procent,“ říká Vaněk s tím, že aktuálně společnost sídlící v pražském Karlíně zaměstnává 70 lidí a je dlouhodobě zisková, její profitabilita se pohybuje kolem 15 procent.

To, čím na sebe v poslední době upozornila, ale s byznysem paradoxně moc nesouvisí – její inženýři stvořili predikativní model, který umí velmi přesně a velmi rychle odhadnout výsledky voleb. Potvrdilo se to u prvního kola prezidentské volby, kdy stačilo jejich systém nakrmit daty z pouhých deseti procent prvních sečtených okrsků a už hlásil, že Petr Pavel vyhraje těsně před Andrejem Babiše, že oba budou mít kolem 35 procent hlasů a že Danuše Nerudová skončí třetí se ziskem pod hranicí 14 procent.

Foto: Adastra

Spozakladatel Blindspot Solutions Ondřej Vaněk

„Poprvé jsme to vyzkoušeli u sněmovních voleb v roce 2017,“ vysvětluje Jiří Čermák, který má v Blindspot AI na starost vedení týmu, který právě za volebním kalkulátorem stojí. A dodává: „U sněmovních voleb z roku 2021 jsme měli velmi podobně přesné výsledky jako teď u prezidentských voleb.“

Jak to funguje? Sice se to nezdá, ale některé volby probíhají podle identického mustru, takže dříve jsou sečtené malé obce, kde bodují spíš levicoví a populističtí kandidáti, až později nabíhají výsledky z velkých měst, kde bývají úspěšní liberálové a pravice. Zjednodušeně řečeno je pak třeba umělou inteligenci natrénovat, jak se v minulých volbách průběžné výsledky vyvíjely, jak se měnily podle toho, jak dobíhaly další a další sečtené okrsky a jaký byl konečný výsledek. Klíč leží ve statistice a matematických výpočtech. „Prezidentské volby jsou ideální příležitost pro takový prediktivní model, protože celá republika je jen jeden volební obvod, je málo kandidátů, je to velmi přehledné,“ upřesňuje Čermák.

Například pro komunální volby by takový model šel nasadit komplikovaně, protože by se musel přizpůsobit pro každou obec zvlášť. Stejně tak u Senátu. A to už by bylo moc pracné. „Zůstaneme u prezidentských voleb, sněmovních voleb a voleb do evropského parlamentu,“ doplňuje Jiří Čermák.

Tuto sobotu, až se uzavřou ve dvě hodiny volební místnosti, bude trvat zhruba dvě až tři hodiny, než budou všechny lístky sečteny. Algoritmus od Blindspot AI bude výsledek znát během pár krátkých desítek minut, tedy o dost dřív. A s ním mimochodem i čtenáři CzechCrunche, protože na hlavní stránce bude možné predikci sledovat live a porovnávat její přesnost s reálnými výsledky.

Žádné další podobné veřejnoprávní uplatnění svých modelů ale zatím Vaněk se svými kolegy nechystají. „Chtěli jsme ukázat, co umělá inteligence dokáže. Moc jiných obdobných projektů si ale neumím představit.“ Mimo jiné i proto, že mají komerčních zakázek až nad hlavu – i přesto, že ekonomika se nachází v recesi a řada technologických včetně obrů typu Microsoftu preventivně propouští. Blindspot AI i v takových podmínkách očekávají další růst. „V krizi je tlak na efektivitu, na úspory. Umělá inteligence, která dovede zvýšit efektivitu práce a zlepšit její výsledky, se do takových časů zaměstnavatelům docela hodí.“

Dosud byly tahouny aplikace umělé inteligence a na ní navázaných řešení do praxe banky a také telekomunikační firmy, k nim se následně přidal e-commerce sektor, nyní podle Vaňka naskakují další, především energetika a výrobní průmysl. Kromě potřeby šetřit a být efektivnější je pak vlivným motorem i fenomén ESG (tedy společenská a ekologická odpovědnost) a snaha velkých firem být uhlíkově neutrální.

„Když třeba jako Škodovka vymyslíte s pomocí umělé inteligence, jak lépe skládat součástky do kontejneru, ušetříte na námořní dopravě a zůstane po vás méně emisí ve vzduchu. A takhle to můžete přenést do většiny procesů a činností, větší efektivita většinou vede i k úspornějšímu provozu,“ shrnuje Ondřej Vaněk a dodává: „Jak jsem říkal, jsem optimista. O byznys ani o firmu nemám obavy.“