Umí zpracovat odpad, postavit přístřešek i vylepšit tělo. Technologie z hub pomůže změnit svět, říká Ilja Panić

Český designér Ilja Panić objevuje kouzla mycelia

Foto: Archiv IP

Každý, kdo se trochu víc zajímá o houby, zná asi nejslavnějšího propagátora těchto prehistorických tvorů, amerického mykologa a majitele klobouků z hub Paula Stametse. Právě on se stal šiřitelem myšlenky, že houby zachrání svět. A jeho aktivity rezonují také v Česku.

Obrovskou inspirací se stal uznávaný mykolog také pro českého designéra Ilju Paniće, a to v době, kdy začal studovat experimentální obor zabývající se designem vznikající budoucnosti. V rozhovoru pro CzechCrunch devětadvacetiletý Panić shrnuje své poznatky o širokém užití mycelia (podhoubí), které se snaží šířit dál a vytvořit zázemí pro jejich aplikaci do praxe.

Kdy ses začal zajímat o houby?
Dostal jsem se k nim oklikou přes obor webové technologie, kterému se věnuji osm let. Cítil jsem potřebu dělat něco rukama, tvořit fyzikální artefakty, tak jsem šel na roční studijní program Design for Emergent Futures do Španělska. Tam jsem objevil Paula Stametse, jeho přednášku Šest cest, jak houby mohou zachránit svět a hned mě uchvátil jak on, tak ještě víc samotné mycelium, které vnímám jako archetyp našeho internetu.

Začal jsem se o mycelium zajímat na fyzikální a chemické úrovni, ale také jako o metaforické médium, bytost, která se spojí s kýmkoliv. Něco předá, něco si vezme a zase to pošle dál. Trochu se s tím sám ztotožňuji. Rád čerpám znalosti a předávám je.

Jakým způsobem se v této oblasti angažuješ?
Nedávno jsem měl v Praze přednášku Mycelium, kyberprostor a rozpravy s rostlinnou inteligencí. Časem bych se rád odklonil od digitální tvorby a zabředl víc do vzdělávání. Od jara bych chtěl pořádat víc přednášek a nabídnout je i univerzitám. Mou srdcovkou je Cyberbiomes, což je repozitář, kde shrnuji mé několikaměsíční bádání. Snažím se odstranit mezioborové bariéry a propojit biologii, technologii a kulturu.

Aktuálně dávám dohromady mezioborový festival, který propojí organizace a projekty na popředí sociální inovace a udržitelného designu u nás. V dlouhodobějším horizontu bych rád otevřel veřejný prostor sloužící jako cowork a fablab (výrobní laboratoř). Místo pro přednášky, promítání a setkávání lidí stejného zájmu. Aplikovatelných poznatků je hodně, mým cílem je převést je do denní praxe. Vidím velký potenciál hlavně ve využití mycelia v technologiích neboli mykotechnologiích.

Můžeš čtenářům přiblížit pojmy mycelium a mykotechnologie?
Mycelium si lze představit jako změť jemných bílých nitek, které nemají začátek, střed ani konec. Jednotlivá vlákna nejsou vidět pouhým okem, ale s myceliem se většinou setkáme, když už je natolik propletené se sebou a svým okolím, že působí jako organický celek. Je to vlastně takové přírodní pojivo.

Mykotechnologie je obecný termín pro praktické a efektivní využití hub a na ně navázaných procesů k tvorbě nových technologií a produktů. Mykotechnologie využívají strukturálních vlastností mycelia pro vytvoření flexibilních stavebních prvků a všestranných materiálů. Dále lze využít i jeho chemických charakteristik pro zpracovávání odpadu a znečištění. V ideálním případě vzniklá technologie umí poskytnout všechny tyto výhody najednou. Mezi mykotechnologie se řadí i využití hub ve farmacii a biohackingu.

panic

Český designér Ilja Panić věští myceliu velkou budoucnost

Foto: Archiv IP

Můžeš uvést příklady využití hub a mycelia v praxi?
Například IKEA přechází na balení do krabic z mycelia. Polystyren se musí vykrájet na požadovaný tvar. Je to zbytečný odpad, po kterém navíc zůstane spousta odřezků. Mycelium je lehčí, ekologicky vyrobené a rozložitelné za několik týdnů. Americká firma Loop zase nabízí ekologickou rakev, která nebožtíka zpracuje a vrátí zemi. To je zajímavý nový pohled na staletí zaběhlou tradici pohřbívání.

Paul Stamets a jeho tým z Fungi Perfecti rozšířili krmítka včel. Jejich mycelium má totiž skvělé antibiotické účinky, což může zmírnit vymírání včel v oblastech, kde převládají monokultury. Jen v USA za poslední rok ubylo 40 procent včel a tento úbytek je bohužel trendem celého posledního desetiletí. Stametsův projekt je inspirující příklad toho, jak se staví most mezi technologií a ekologií.

Jaké další využití hub může do budoucna pomoct k udržitelnému stylu rozvoje?
Myslím, že se máme na co těšit. Velký komerční potenciál má městské zemědělství a tzv. vertikální farmy, kde budou houby hrát velkou roli. Očekávám také větší rozšíření materiálu z mycelia jakožto ekologické náhražky zvířecí kůže.

Další potenciální pole je stavebnictví. Po mé přednášce za mnou přišel student z ČVUT, který učí mycelium růst ve stavební struktuře. Ve finále nemusí jít o stavební materiál, ale přímo o celou stavební konstrukci. S trpělivostí a šikovností může mycelium vytvořit celý přístřešek včetně nábytku. Pokud má houba dobré podmínky a stravu, můžeme jí určovat směr, kterým bude prorůstat hustá síť vláken. Zároveň má skvělé vlastnosti, jako je odolnost vůči ohni a vodě.

Takový stůl z mycelia ale už asi nikdo nepřesune, ne? Pokud by vyrostl přístřešek, jak potom zastavit další rozrůstání?
Nemusí se zastavovat. Stačí naučit souseda, jak mycelium může sám využít. Cihlu nemusí nikdo vyrobit a prodat. Je to o sdílení. Celý náš přístup k času se musí změnit. V našem pojetí má vše začátek a konec. Nastěhujeme se do domu, až když je hotový. Neumíme si představit žít v něčem, co je živé, má své potřeby a roste.

Aktuálně jsme svědky migrace na venkov, kterou pandemie urychlila. Město se točí kolem konzumu. Hodně lidí má předsudky vůči komunitám, protože si idealizují něco, co už bylo. Mě ale láká směr, kde se staré potkává s novým. Přenést technologie na venkov a tam s nimi vytvořit udržitelný způsob žití, odpojený od globálního konzumu.

Používáš přirovnání mycelia k internetu, proč?
Vnímám tam paralelu propojování. Mnohé výdobytky moderní doby vytvořili lidé, kteří pracovali s ideály, získanými skrze psychedelické zkušenosti. Internet i mycelium představují jakýsi kolektivní mozek. Paul Stamets předpokládá, že mycelium dokonce funguje na podobném principu jako náš lidský mozek. Podle jeho teorie mycelium využívá neurotransmiterů pro přesun informací v rámci i několikakilometrové sítě vláken.

Vědecké poznání mycelia je však staré jen několik let. Víme zatím málo. Komunikace s myceliem skrze senzory a čistě mechanický kontakt možná nemusí být zas tak invazivní. Pak je tu ale tisíciletí osvědčená metoda, a tou jsou psychedelika, která jsou schopna vědomí posunout blíž k jiným časoprostorovým dimenzím, na kterých houby operují.

mycelium

Mycelium hlívy ústřičné rostoucí v Petriho misce na kávové sedlině

Foto: Tobi Kellner/Wikimedia

Myslíš, že psychedelické houby mají či budou mít podíl na udržitelnějším způsobu života?
Věřím hypotéze etnobotanika Terence McKenny, že díky změněnému stavu vědomí způsobenému konzumací těchto hub došlo k velkému evolučnímu vývoji, například rozvoji řeči a tvorbě mentálních obrazů v mysli posluchače. Smyčka se uzavírá právě ve spiritualitě, ke které se dostáváme ze dvou směrů.

Čistě vědecké a technické poznatky o myceliu se potkávají ve stejný čas s duchovními poznatky. Ty přináší debata o psychedelikách, která se znovu dostává do popředí zájmu. Jde o unikátní kombinaci starobylých přístupů k vědomí a nových vědeckých poznatků, což může skvěle zafungovat.

Hodně se mnou rezonuje idea solar punku. Spojení hub, rostlin a technologií může přinést život ve vybalancovanějším systému, který je spíš ekologický než vykořisťovací. Jde o to překlopit rétoriku, jak jsou věci špatné, a zaměřit se na to, jak využít stávajících technologií ke zlepšení stavu. Řešení máme, ale systém změnu neumožňuje přijmout. Zájem o mykotechnologie přichází ve správnou chvíli, kdy je potřeba hodně řešení, které právě houby dokážou nabídnout.

Můžeš uvést příklady, jak se mycelium dá využít při likvidaci odpadu?
Těch aplikací se dá najít víc. Houby jsou velmi účinné při likvidaci toxických látek. Říká se tomu mykoremediace. Jen za posledních pár let bylo objeveno padesát druhů hub, které jsou schopny zpracovávat plast. Osobně mě to zajímá spíš na úrovni jedince než průmyslu. Každá domácnost a komunita má přístup k nástrojům ke kultivaci mykotechnologií v domácnostech. Hodně mě láká realizovat kompostér pro bio odpad, z něhož rostou houby, které pak lze konzumovat.

„Kamarád vytrénoval houbu, aby jedla nedopalky od cigaret.“

Proč ještě domácnosti nemají houbové kompostéry?
Houby jsou velmi citlivé zejména v prvotních fázích. Je potřeba sterilní až laboratorní prostředí, což představuje hlavní limit pro využití v každodenním životě. Některé oblasti to ale dokázaly překonat. Třeba halucinogenní houby lze za 40 eur (tisíc korun) objednat domů. Přijde box se substrátem, který je prorostlý myceliem a stačí jej pouze aktivovat a zavlažovat.

Přijde mi škoda, že to funguje zatím pouze v takto omezeném segmentu. Chtěl bych nabídku rozšířit, aby byla zajímavá pro všechny. Osobně mám rád kávu, jejíž lógr se dá skvěle využít jako substrát. I po vylouhování má spoustu minerálů, které právě houba zpracuje. Kavárny mají lógru neskutečně moc. Rád bych je zapojil do cirkulárního modelu města, kdy se lógr využije na maximum.

Hlavní překážkou je tedy náchylnost hub k zavlečení parazita?
Houby nelze pěstovat v jakékoliv půdě. Nejtěžší je chemická část. Zjistit, co v půdě je, jestli tam například nejsou nějaké parazitní houby, které by mohly napadnout pěstovanou kulturu. Sám jsem si dlouho neuvědomoval, kolik různých druhů může v půdě být. Houby mezi sebou soupeří. Další otázka je, zda houby vůbec dokážou zkonzumovat odpad v takové míře, v jaké jej produkujeme, a potom jaký odpad jim lze dávat. Experiment, který jsem sledoval, ale ukazuje, že lze houby do jisté míry vytrénovat.

ilja3

Ilja Panić se s houbami pouští do různých experimentů

Foto: Archiv IP

Jak ten experiment vypadal?
Kamarád vytrénoval houbu, aby jedla nedopalky od cigaret. Trvalo to půl roku. Byl to amatérský experiment, ale hezky zafungoval. Připravil si víc vzorků a experimentoval. Vzal to jako výchovu zvířete. Nejdřív jí dával čisté filtry, aby se naučila jíst celulózu, až potom jí dal použité, kde jsou i toxiny, a slavil s tím úspěch.

Jak dlouho trvá rozložení?
Několik týdnů. Houby a rostliny operují na jiné časoprostorové úrovni. Nejsou tak instantní, operují v pomalejším módu. Naše doba je zrychlená a právě tady se náš svět a svět hub rozchází. I to je jedno z úskalí pro komercionalizaci a širší rozšíření. Vyžadovalo by to od nás zpomalit a přijmout to, že procesy nějakou dobu trvají.

Houby jsou také častým nástrojem pro biohacking. Máš osobní zkušenost s užíváním hub pro posílení imunity či vitální energie?
Měl jsem období, kdy jsem konzumoval velké množství různých suplementů, vitamínů a bylinných extraktů. Zkoušel jsem například houbový chaga čaj a nějaké pozitivní dopady jsem zaznamenal. Je však těžké poznat skutečný důsledek jednotlivých suplementů a svou roli může hrát i placebo efekt.

Co se mi však skutečně osvědčilo, je kombinace zinku, vitamínu D, cordyceps cs-4 a Lion’s Mane (korálovec ježatý). Extrakt cordycepsu se dělá z mycelia a má synergické účinky právě s Lion’s Mane. Cordyceps často používají sportovci, neboť podporuje mentální i fyzickou výkonnost. Několikrát jsem si dal dvě kapsle před tréninkem basketbalu a cítil jsem to opravdu hodně. Byl jsem dynamičtější a hbitější. Dvě či tři kapsle jsou však již dost stimulující a mohou způsobit trochu nepříjemný efekt, lehkou nervozitu. V kombinaci s Lion’s Mane je to o dost příjemnější. Ten energii trochu uklidní, ale ponechá povzbudivé účinky.

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.