S rostoucím vlivem pokročilých technologií, všudypřítomné digitalizace a neustálé dostupnosti roste i počet propracovaných podvodů, úniků dat, krádeží a vůbec ohrožení na životě. Již dávno nejde v domácnostech jen o běžné vloupání pro vybrání šperků v šuplíku, ale třeba i krádeže identit či prodej citlivých dat. A i když se to týká množství lidí, převážně citliví jsou na to především celebrity, miliardáři a další bohatí jedinci, kteří za své soukromí a bezpečnost ročně utrácejí i několik milionů dolarů.

Když se o takové bezpečnosti a soukromí mluví, většina lidí si představí celebrity s kšiltovkou a černými brýlemi v obyčejné mikině, snažící se proplížit ve společnosti ochranky mezi fotografy a zájmem další veřejnosti. Jenže o tom to již dávno není, to je pouze jeden z výdobytků, který obklopuje známé osobnosti, stejně jako bohaté lidi, od zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga přes majitele Amazonu Jeffa Bezose či modelky Kim Kardashian až po technologické miliardáře Marka Cubana nebo Petera Thiela.

Moderní technologie totiž umožňují různými způsoby získat od takových lidí například informace o jejich bydlišti, přesné lokalitě nebo třeba oblíbených místech, kam chodí – a nemusí to být ani s vyloženě špatným úmyslem, většina se je totiž snaží vypátrat pouze pro fotku, podpis nebo třeba k získání rozhovoru. Všimněte si, že množství celebrit se v posledních letech na veřejnosti i na sociálních sítích přestalo tak okázale ohánět majetkem, náhledy do soukromí či nosit větší hotovost nebo šperky na veřejnosti.

Množství z nich se poučilo různými příklady z praxe. Například zmíněná modelka Kim Kardashian byla před dvěma lety v Paříži obětí ozbrojeného přepadení, při kterém jí byly ukradeny šperky v hodnotě více než 10 milionů dolarů. Od té doby je v příspěvcích na sociálních sítích mnohem opatrnější, pořídila si také nepřetržitou ochranu na každém kroku a zároveň nenosí na veřejnosti již takřka žádné zásadní cennosti.

Bezpečí za každou cenu

Působení na veřejnosti je nicméně jedna věc, druhá je bezpečí sebe sama i rodiny v soukromí, kterého se podobným lidem moc nedostává. Jsou za něj tak ochotni utratit na první pohled až neuvěřitelné částky. Například Mark Zuckerberg dostal letos od Facebooku schváleno 10 milionů dolarů na výdaje za zabezpečení domácnosti, ochranku, bezpečnější cestování a podobně pro sebe a svoji rodinu. Loni přitom za podobné služby utratil skoro 3 miliony dolarů, jak informuje magazín Business Insider, tedy více než třikrát méně.

Součástí toho všeho je například blízká spolupráce s architekty při rozmístění objektů a designu domu tak, aby do něj nebylo možné z okolí či ze vzduchu prakticky vidět, kompletní blokování lokace za pomocí rušiček GPS signálu, pokročilé kamerové a další zabezpečovací systémy nebo třeba vymazání adresy a okolí domu z veřejných mapových služeb, jako jsou Google Maps či Mapy od Applu. Je nespočet firem, které se přesně na takovéto služby dlouhodobě specializují, a jedná se standardně o zakázky za stovky tisíc dolarů.

Aby toho nebylo málo, ti, kteří se o své soukromí bojí patrně nejvíce, si staví v podzemí nebo dalších skrytých lokalitách kolem domu speciální bunkry či místnosti, do kterých se mohou v případě jakékoliv události schovat. Standardně jsou taková místa neprůstřelná, ohnivzdorná, dokonce přežijí jadernou katastrofu, ale nebylo by to pořádné utrácení za bezpečnost, kdyby i tato vymoženost neměla svá vylepšení.

Od celých barů vyplněných alkoholem, televizí, herních konzolí, luxusního nábytku či dekorací na stěnách až po zabezpečení, které by nepřekonal kdokoliv ani za desítky hodin. Ti nejbohatší za podobné výdobytky zaplatí dle serveru Mansion Global klidně i stovky tisíc dolarů, respektive miliony až desítky milionů korun. Na první pohled vše vypadá přesně jako místnosti v běžných domech, ale bezpečnost a soukromí nedokáže dle mnoha majitelů nahradit absolutně nic. Peníze nejsou důležité.

Podobně propracovaný „bunkr“ má například miliardář Peter Thiel, který stál u zrodu PayPalu a nyní figuruje v čele Palantir Technologies. Jeho jmění se odhaduje na 2,5 miliardy dolarů a zabezpečení si nechal instalovat do svého domu na Novém Zélandu. Ten má fungovat jako takové útočiště na dobu, kdy se to „vše semele“, jak sám řekl v jednom z rozhovorů. Dokonce požádal místní úřady o udělení druhého občanství.

Jedním z důvodů rostoucího zájmu o podobné zabezpečení je především vzrůstající počet násilných činů, především pak těch, které jsou předem plánované a do detailu propracované. Takové domy jsou navíc, jak bylo již zmíněno, prakticky neviditelné, pokud se po nich budete dívat na mapách. Z Google Maps a dalších služeb je například kompletně vymazané sousedství zvané Hidden Hills v Kalifornii, kde mají svoji adresu celebrity jako hudebník Drake, Miley Cyrus, Paul McCartney nebo Lisa Marie Presley (dcera Elvise Presleyho).

Stejné je to v případě části Sea Island v Georgii, která je oblíbená mezi profesionálními sportovci. Další úrovní je také zabezpečení na poli vlastnictví, podobní lidé si totiž často kupují nemovitosti přes takzvané „shell companies“ (jinými slovy prázdné schránky), které zajistí absolutní anonymitu při zobrazení vlastníka nemovitosti. Většina milionových domů pak nedisponuje pouze standardním kamerovým a zabezpečovacím systémem, ale rovnou zaměstnává ochranku, která je k dispozici přímo v objektu a jeho okolí, a to 24 hodin denně 7 dní v týdnu.

Cestování bez povšimnutí

Bydlení a pohyb na veřejnosti je jedna věc, druhá je přeprava za pomocí automobilu nebo letadla. Většina lidí, kteří mají přísně střežený dům a neustálou ochranu po svém boku, je při přepravě z bodu A do B prakticky neviditelná. Neuvidíte u nich zpravidla žádné luxusní automobily, ti nejznámější miliardáři a celebrity se totiž pohybují v naprosto obyčejných vozech, od Toyoty Prius, Hondy Fit či Volkswagenu Golf v případě Marka Zuckerberga až po starý Ford F-150 v případě druhé nejbohatší ženy světa Alice Walton (Walmart).

Hotelové pokoje v domovských zemích, stejně jako v zahraničí, mají takoví jedinci registrovány přes jiné osoby nebo pod různými přezdívkami, nikdy se neobjeví u hlavního vchodu, natož na recepci při check-inu, stejně jako využívají privátních transferů, terminálů a především letadel. Již dávno nicméně nemusí letadla vlastnit. Startupy jako třeba JetSmarter umožňují zaplacení ročního členství a poté rezervaci privátních tryskáčů za zlomek ceny. Cesta přes celé Spojené státy tak může vyjít i na 20 nebo 25 tisíc dolarů.

Když ale tryskáč s někým sdílíte, můžete cenu stlačit klidně jen na pár tisíc dolarů. Oproti nákladům za vlastnictví tryskáče jde pro takové lidi o stále skvělou přidanou hodnotu, a to bez starostí. Na terminál se dostanou v neoznačeném vozidle, dojedou přímo na přistávací plochu nebo počkají v privátním salónku, který nabízí většina letišť pro tu nejdůležitější klientelu. To vše jen ukazuje na fakt, že je v dnešní době více než samotný majetek cennější právě soukromí a bezpečnost, a tento trend bude pravděpodobně neustále růst.

Foto: TerraVivos, JetSmarter, Heisenberg Media / Flickr